U S N E S E N Í
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 27. 9. 2017 dovolání
obviněného A. H. proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 11.
2016, sp. zn. 10 To 301/2016, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u
Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 17 T 85/2015, a rozhodl t a k t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného A. H. o d
m í t á .
I.
1. Rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 13. 7. 2016, sp. zn. 17 T
85/2015, byl obviněný A. H. uznán vinným přečinem ublížení na zdraví z
omluvitelné pohnutky podle § 146a odst. 3 tr. zákoníku (v bodě 1. výroku) a
zločinem vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. e) tr. zákoníku (v bodě 2.
výroku), za což byl odsouzen podle § 175 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43
odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 4 roků a 4
měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku (pozn.:
správně má být § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku) zařazen do věznice s
ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody. Stalo se
tak na základě skutkových zjištění ve výroku rozsudku blíže uvedených.
2. O odvoláních, která proti tomuto rozsudku podali jednak obviněný, jednak
státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Trutnově v neprospěch
obviněného, rozhodl Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 3. 11. 2016,
sp. zn. 10 To 301/2016 tak, že z podnětu odvolání státního zástupce napadený
rozsudek zrušil podle § 258 odst. 1 písm. b), d), f), odst. 2 tr. ř. ve výroku
o vině pod bodem 1.) přečinem ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky podle §
146a odst. 3 tr. zákoníku, dále v celém výroku o trestu, jakož i ve výroku o
náhradě škody. Současně podle § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že
obviněného odsoudil za zločin vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. e)
tr. zákoníku, ohledně něhož zůstal výrok o vině v napadeném rozsudku nezměněn,
podle § 175 odst. 2 tr. zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání
3 roků a 6 měsíců, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku
zařadil do věznice ostrahou. Podle § 259 odst. l tr. ř. trestní věc obviněného
ohledně skutku pod bodem 1.) výroku o vině napadeného rozsudku, jímž byl uznán
vinným přečinem ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky podle §146a odst. 3
tr. zákoníku, vrátil Okresnímu soudu v Trutnově k novému projednání a
rozhodnutí. Odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné.
II.
3. Citované rozhodnutí odvolacího soudu napadl obviněný prostřednictvím obhájce
Mgr. Zdeňka Stránského jednak dovoláním datovaným dnem 1. 2. 2017, označeným
jako „Doplnění dovolání odsouzeného do rozsudku Krajského soudu v Hradci
Králové, sp. zn. 10 To 301/2016 ze dne 3. 11. 2016“, a to v návaznosti na
podání ze dne 10. 1. 2017, které podal sám obviněný a označil je jako „Dovolání
ods. A. H. proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 11. 2016,
sp. zn. 10 To 301/2016 – 1477“, jednak dalším podáním datovaným dnem 27. 2.
2017, označeným jako „Doplnění dovolání č. II. odsouzeného do rozsudku
Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 11. 2016“. Přestože obviněný
výslovně žádný konkrétní dovolací důvod neuvedl, z obsahu jeho dovolacích
námitek vyplývá, že tyto lze podřadit pod dovolací důvod předvídaný § 265b
odst. 1 písm. g) tr. ř. V závěru dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud
zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 11. 2016,
sp. zn. 10 To 301/2016, a tomuto soudu přikázal věc k dalšímu řízení.
5. K mimořádnému opravnému prostředku se ve smyslu znění § 265h odst. 2 věty
první tr. ř. písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního
zastupitelství, která se s námitkami, které obviněný uplatnil, neztotožnila.
Navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání
odmítl, neboť bylo podáno z jiných důvodů, než jsou vyjmenovány v § 265b tr. ř.
III.
6. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) při posuzování mimořádného
opravného prostředku předně shledal, že dovolání obviněného A. H. je přípustné
[§ 265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno oprávněnou osobou [§
265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.] a na místě, kde lze podání učinit.
Současně však shledal, že dovolání bylo podáno opožděně.
7. Zákon v § 265e odst. 1 tr. ř. stanoví, že dovolání se podává u soudu, který
rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti
kterému dovolání směřuje. Podle § 265e odst. 2 tr. ř. platí, že jestliže se
rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci,
běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Z ustanovení §
265e odst. 3 tr. ř. plyne, že lhůta k podání dovolání je zachována také tehdy,
je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl
ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno
ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve
věci rozhodnout. Podle § 265e odst. 4 tr. ř. platí, že navrácení lhůty k podání
dovolání není přípustné.
8. Z ustanovení § 60 odst. 2 tr. ř. vyplývá, že lhůta stanovená podle týdnů,
měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který svým jménem nebo číselným
označením odpovídá dni, kdy se stala událost určující počátek lhůty. Chybí-li
tento den v posledním měsíci lhůty, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto
měsíce. Podle § 60 odst. 3 tr. ř. platí, že připadne-li konec lhůty na den
pracovního klidu nebo pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty
nejbližší příští pracovní den.
9. Ze spisu Okresního soudu v Trutnově, sp. zn. 17 T 85/2015, Nejvyšší soud
zjistil, že dne 3. 11. 2016, kdy se konalo u Krajského soudu v Hradci Králové
veřejné zasedání o odvoláních obviněného a státního zástupce, a kdy rozhodnutím
Krajského soudu v Hradci Králové pravomocně skončilo trestní stíhání obviněného
A. H. pro zločin vydírání, měl obviněný obhájce Mgr. Tomáše Mařatku, který byl
u veřejného zasedání osobně přítomen (viz plná moc ze dne 28. 7. 2016 na č. l.
1336 spisu). Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 11. 2016, sp.
zn. 10 To 301/2016, byl obviněnému doručen dne 15. 11. 2016, a jeho tehdejšímu
obhájci Mgr. Tomáši Mařatkovi i státnímu zástupci shodně dne 11. 11. 2016, jak
vyplývá z potvrzení o dodání a doručení do datové schránky a doručenek na čl.
l. 1486 spisu. Z trestního spisu rovněž plyne, že podáním datovaným dne 19. 12.
2016, které bylo soudu prvního stupně doručeno dne 20. 12. 2016, obviněný
požádal o přidělení obhájce v jeho trestní věci sp. zn. 17 T 85/2015, což
odůvodnil tím, že „dne 15. 12. 2016 požádal svou družku, aby v jeho zastoupení
vypověděla smlouvu s Mgr. Mařatkou, který jej zastupoval“ (č. l. 1578 spisu).
Přípisem datovaným dnem 23. 12. 2016 Mgr. Tomáš Mařatka informoval soud prvního
stupně, že dne 21. 12. 2016 byl družkou obviněného informován o vypovězení jemu
udělené plné moci, a došlo tak k ukončení jeho právního zastoupení obviněného v
jeho trestních věcech (č. l. 1585 spisu). Z přípisu obviněného ze dne 28. 12.
2016, který byl soudu prvního stupně doručen dne 30. 12. 2016, se podává, že
obviněný vzhledem ke změně obhájce požádal v trestní věci sp. zn. 17 T
85/2015, pro tr. čin vydírání o přidělení obhájce Mgr. Stránského, a to za
účelem podání dovolání proti rozsudku soudu druhého stupně (č. l. 1587 spisu).
10. V návaznosti na žádost obviněného byl opatřením Okresního soudu v Trutnově
ze dne 16. 1. 2017, sp. zn. 17 T 85/2015, podle § 39 tr. ř. obviněnému
ustanoven obhájce Mgr. Zdeněk Stránský (č. l. 1597 spisu). Opatření o
ustanovení obhájce bylo obviněnému doručeno dne 17. 1. 2017, přičemž
jmenovanému obhájci bylo doručeno dne 16. 1. 2017 (viz doručenka a potvrzení o
dodání a doručení do datové schránky na č. l. 1596 spisu). Dovolání obviněného
datované dnem 1. 2. 2017, označené jako „Doplnění dovolání odsouzeného do
rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, sp. zn. 10 To 301/2016 ze dne 3. 11.
2016“ bylo prostřednictvím obhájce Mgr. Zdeňka Stránského podáno do datové
schránky u soudu prvního stupně dne 3. 2. 2017 (č. l. 1674 spisu). Další jeho
podání datované dnem 27. 2. 2017, označené jako „Doplnění dovolání č. II.
odsouzeného do rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 11. 2016“,
bylo soudu prvního stupně doručeno dne 1. 3. 2017 (č. l. 1702 spisu).
IV.
11. Z výše uvedené rekapitulace je zjevné, že obviněnému uplynula předmětná
lhůta k podání dovolání ve smyslu znění § 60 odst. 2, 3 tr. ř. dnem 16. 1. 2017
(pondělí), neboť konec lhůty 15. 1. 2017 (neděle) připadl na den pracovního
klidu. Dovolání obviněného A. H. podané u soudu prvního stupně až dne 3. 2.
2017 tak bylo podáno opožděně, tj. až po uplynutí zákonné lhůty dvou měsíců
stanovené v § 265e odst. 1 tr. ř., přičemž – jak již bylo výše uvedeno –
navrácení lhůty k podání dovolání není přípustné (§ 265e odst. 4 tr. ř.).
Okolnost, že došlo k výše konstatované změně v osobě obhájce, nemá na běh
lhůty k podání dovolání žádný vliv.
12. Ke shora uvedenému závěru je třeba připomenout, že obviněný A. H. byl
odvolacím soudem v souladu s § 265d odst. 2 tr. ř. řádně poučen o tom, že může
dovolání podat pouze prostřednictvím obhájce a že podání, které nebylo učiněno
prostřednictvím obhájce se nepovažuje za dovolání, byť bylo takto označeno
(str. 10 napadeného rozsudku). Proto podání, které v této věci učinil samotný
obviněný dne 10. 1. 2017 a označil jako „Dovolání…“, správně nebylo možno
pokládat za dovolání a přihlížet k němu. Dovolání obviněného tak bylo podáno u
soudu prvního stupně až dne 3. 2. 2017, tedy po uplynutí zákonné dovolací
lhůty.
13. Dále je nutno zdůraznit, že obviněný A. H. byl v době pravomocného skončení
trestního stíhání zastupován obhájcem (Mgr. Tomášem Mařatkou), kterému byl
řádně doručen opis napadeného rozsudku. Z ustálené judikatury vyplývá, že pokud
„…v době, kdy pravomocně skončilo řízení některým z rozhodnutí soudu uvedených
v ustanovení § 265a odst. 2 tr. ř., měl obviněný obhájce, pak je tento obhájce
oprávněn, popřípadě s ohledem na příslušná ustanovení zákona o advokacii (např.
§ 16 zákona č. 85/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů) i povinen podat za
obviněného dovolání a účastnit se řízení o něm (§ 41 odst. 5 tr. ř.), a to bez
ohledu na okolnost, že právní mocí už jinak zaniklo zmocnění tohoto obhájce,
aby obhajoval obviněného. V uvedeném případě není žádný důvod k tomu, aby soud
(např. k žádosti obviněného) ustanovil obviněnému nového obhájce (č. 50/2007
Sb. rozh. tr.). Jestliže obviněný dne 30. 12. 2016 požádal soud prvního stupně
o ustanovení obhájce s tím, že sám vypověděl plnou moc k zastupování
stávajícímu obhájci Mgr. Tomáši Mařatkovi, pak za této situace nebyl žádný
důvod k tomu, aby opatřením Okresního soudu v Trutnově ze dne 16. 1. 2017, sp.
zn. 17 T 85/2015, mu byl podle § 39 tr. ř. s poukazem na § 36a odst. 2 písm.
a), b) tr. ř. ustanoven nový obhájce (Mgr. Zdeněk Stránský). Jeho dřívější
obhájce Mgr. Tomáš Mařatka předtím než mu obviněný vypověděl plnou moc k
obhajobě dovolání za obviněného nepodal, ačkoliv tak byl oprávněn (povinen)
učinit s ohledem na ustanovení § 41 odst. 5 tr. ř. (viz výše citované
rozhodnutí uveřejněné pod č. 50/2007 Sb. rozh. tr.). Pokud obviněný sám ukončil
své právní zastoupení obhájcem (navíc po uplynutí více jak poloviny zákonné
dovolací lhůty) a poté hodlal prostřednictvím obhájce podat dovolání, tak v
případě, že se nedomáhal existence důvodů tzv. bezplatné obhajoby (srov. § 33
odst. 2 až 4 tr. ř.), měl učinit úkony k tomu, aby si pro tento účel obhájce
včas zvolil.
14. Z těchto jen stručně uvedených důvodů (§ 265i odst. 2 tr. ř.)
Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl dovolání obviněného
A. H., neboť bylo podáno opožděně. Proto nebyl oprávněn postupovat podle § 265i
odst. 3 tr. ř. (věc meritorně přezkoumat) a rozhodnutí učinil v souladu s
ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení
opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 27. 9. 2017
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu