USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 28. 11. 2018 o dovolání, které
podal obv. K. M., nar. XY, trvale bytem XY, XY, t. č. Věznice Příbram, proti
usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. 5. 2018, sp. zn. 5 To 28/2018, v
trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 1 To 10/2017, takto
:
Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obv. K. M. odmítá.
1. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 6. 3. 2018, sp. zn. 1 T
10/2017, byl obv. K. M. uznán vinným ze spáchání zvlášť závažného zločinu
nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s
jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, dílem dokonaného a
dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku. Za to byl podle § 283
odst. 3 a za použití § 58 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku odsouzen k
trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků, a podle § 81 odst. 1 a § 85 odst.
1 tr. zákoníku byl výkon uloženého trestu odnětí svobody podmíněně odložen na
zkušební dobu 5 (pěti) roků, za současného vyslovení dohledu probačního
úředníka podle § 84 tr. zákoníku. Současně podle § 85 odst. 2 tr. zákoníku a za
použití § 48 odst. 4 písm. h) tr. zákoníku mu dále tento soud uložil povinnost
zdržet se požívání návykových látek. Podle § 70 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr.
zákoníku soud obviněnému uložil rovněž trest propadnutí věci, přičemž výčet
těchto propadlých věcí ve svém rozsudku taxativně vyjmenoval.
2. Tento rozsudek však nenabyl právní moci, protože jej odvoláním
napadla státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Brně, a to v
neprospěch obviněného, přičemž své odvolání zaměřila do výroku o uložených
trestech. O tomto odvolání rozhodl Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 16.
5. 2018, sp. zn. 5 To 28/2018, a to tak, že:
· podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek
částečně zrušil ve výroku o uložených trestech,
· a za splnění podmínek § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obv.
K. M. podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku a za použití § 58 odst. 1 tr. zákoníku
se ukládá trest odnětí svobody v trvání 6 (šesti) let a pro výkon tohoto trestu
jej zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 70 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr.
zákoníku tento soud uložil obviněnému také trest propadnutí věci, přičemž výčet
těchto věcí ve svém rozsudku taxativně vyjmenoval.
3. Podle skutkových zjištění Krajského soudu v Brně byl obv. K. M. uznán
vinným tím, že od počátku měsíce května 2016 do svého zadržení dne 20. 10. 2016
na zahradě, na půdě a ve sklepě rodinného domu č. p. XY na ulici XY v obci XY,
okres Hodonín, kde má trvalý pobyt, bez licence a v rozporu s ust. § 24 písm.
a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, realizoval všechny nezbytné
kroky směřující k výrobě psychotropní látky delta-9-tetrahydrokanabinol (THC)
tím, že na zahradě uvedeného domu vysadil a pěstoval celkem 28 rostlin konopí
velikosti od 0,8 do 1,7 metru, ze kterých v pozdním stadiu růstu postupně
ořezával větvičky a ty následně za pomoci tří kusů ventilátorů sušil zavěšené
na prádelních šňůrách na půdě a ve sklepě uvedeného domu, když část rostlin
konopí měl již usušenou k dalšímu použití a část rostlin konopí měl ještě ve
stadiu růstu na zahradě, přičemž hmotnost veškerých shora popsaných rostlin
konopí v různém stadiu výroby, po jejich dosušení a odstranění toxikomansky
nevyužitelných částí představuje 37,305 kg a obsahuje celkem 2,0224 kg
psychotropní látky THC,
když konopí podle zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, patří mezi
omamné látky zařazené do seznamu č. 3 přílohy č. 3 nařízení vlády č. 463/2013
Sb., o seznamech návykových látek a jeho součástí je přirozená složka THC
(tetrahydrokanabinol), který podle seznamu č. 4 přílohy č. 4 téhož nařízení
patří mezi psychotropní látky.
II. Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci podal obv. K. M.
prostřednictvím svého obhájce a v zákonné lhůtě dovolání. V něm napadl výrok o
vině i o trestu a odkázal na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr.
ř., neboť má za to, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení
skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.
5. K výroku o vině zdůraznil, že se nedopustil zvlášť závažného zločinu
podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku. Namítl přitom nedostatek
subjektivní stránky, neboť si chtěl vypěstovat jen 5 ks konopí, a to pro
vlastní potřebu, za účelem výroby léčebné masti. Rozhodně s konopím neplánoval
obchodovat. Měl v úmyslu vypěstovat pouze zákonem tolerované množství, nikoli
množství přisouzené. Subjektivní stránka předpokládá úmysl, ale ten v jeho
případě zcela chybí. Dále zpochybnil množství zabaveného konopí, kterému
neodpovídá 2,0224 kg psychotropní látky THC. Toto množství nebylo prokázáno, a
to jak u rostlin usušených, tak i neusušených.
6. Ve vztahu k výroku o uloženém trestu obviněný namítl jeho
nepřiměřenost. Uvedl, že odvolací soud nesprávně aplikoval § 38 tr. zákoníku.
Dle jeho názoru je nutno ukládat trestní sankce s přihlédnutím k povaze a
závažnosti spáchaného trestného činu a poměrům pachatele. Tam, kde postačí
uložení trestní sankce méně postihující, nesmí být uložena trestní sankce pro
pachatele citelnější. Nicméně toto ustanovení Vrchní soud v Olomouci porušil, v
důsledku čehož nesprávně rozhodl o právním posouzení jeho skutku. V této
souvislosti také dodal, že podle § 58 tr. zákoníku je možné mimořádné snížení
trestu odnětí svobody. Krajský soud v Brně dle jeho názoru svým rozsudkem
správně na případ aplikoval § 39 odst. 1–3 tr. zákoníku a dále § 41 ohledně
polehčujících okolností a § 42 tr. zákoníku ohledně okolností přitěžujících.
Naopak Vrchní soud v Olomouci svým rozsudkem posoudil hmotněprávní ustanovení o
uložení trestních sankcí nesprávně.
7. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud v intencích § 265k odst. 1 tr. ř.
vydal usnesení, kterým z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
· zruší pravomocné rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. 5.
2018, č. j. 5 To 28/2018-193,
· zruší dle § 265k odst. 1 tr. ř. také rozhodnutí Krajského soudu v Brně
ze dne 6. 3. 2018, č.j. 1 T 10/2017-164, jakož i veškerá další rozhodnutí na
tato zrušená rozhodnutí obsahově navazující a
· podle § 265l odst. 1 tr. ř. věc přikáže soudu I. stupně k dalšímu
řízení a rozhodnutí.
8. K projednávané věci se stručně vyjádřil státní zástupce, který je
činný u Nejvyššího státního zastupitelství, a to ve svém vyjádření ze dne 16.
10. 2018, sp. zn. 1 NZO 931/2018-11. Státní zástupce vyjádřil souhlas s názorem
druhoinstančního soudu, že použití § 58 odst. 1 tr. zákoníku v daném případě
nebylo důvodné. Dle jeho názoru nelze považovat okolnosti případu za výjimečné,
a naopak je nutno vzít v úvahu to, že obviněný vypěstoval celkem 37,305 kg
sušiny obsahující 2,0024 kg psychotropní látky THC a lze se proto jen stěží
domnívat, že takové množství bylo určeno jen a pouze pro jeho osobní potřebu.
Rovněž ani osobní poměry obviněného nejsou takové, aby naznačovaly nutnost
aplikace ustanovení § 58 odst. 1 tr. zákoníku. S ohledem na to státní zástupce
shrnul, že meritorní rozhodnutí v této věci není zatíženo takovou vadou, kterou
by bylo nutné a možné napravovat cestou dovolání. Deklarovaný důvod v dovolání
naplněn nebyl.
9. Vzhledem k tomu navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle §
265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl, protože je zjevně neopodstatněné.
Současně navrhl, aby Nejvyšší soud o tomto rozhodl v souladu s ustanovením §
265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Pro případ, že by Nejvyšší
soud shledal podmínky pro jiné, než navrhované rozhodnutí, však vyjádřil ve
smyslu § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. výslovný souhlas s rozhodnutím věci jiným
než navrženým způsobem.
III. Přípustnost dovolání
10. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zjišťoval,
zda je dovolání přípustné a zda vyhovuje všem relevantním ustanovením trestního
řádu. To znamená – zda bylo podáno v souladu s ust. § 265a odst. 1, 2 písm. a),
h) tr. ř., ve dvouměsíční zákonné lhůtě, na příslušném místě (u věcně a místně
příslušného soudu) v souladu s ust. § 265e odst. 1, 3 tr. ř. i oprávněnou
osobou v souladu s ust. § 265d odst. 1 písm. b) odst. 2 tr. ř. Dále Nejvyšší
soud zkoumal, zda dovolání splnilo obligatorní obsahové náležitosti, upravené v
§ 265f tr. ř. Po jeho prostudování shledal, že obviněný výše uvedená
ustanovení trestního řádu respektoval, a proto dovolání vyhodnotil jako
přípustné a vyhovující všem předepsaným ustanovením. Nic tedy nebránilo jeho
projednání.
11. Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §
265b tr. ř., bylo nutné rovněž posoudit otázku, zda konkrétní argumenty
obviněného naplňují uplatněný dovolací důvod. Pouze reálná existence tohoto
důvodu je základní podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím
soudem podle § 265i odst. 3 tr. ř.
IV. Důvodnost dovolání (k meritu věci)
12. Obecně platí, že důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení
skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Uvedenou formulací zákon
vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci
samé, nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska
procesních předpisů. Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen pouze
z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně
právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými
ustanoveními hmotného práva. S poukazem na tento dovolací důvod už nelze znovu
přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost zjištění skutkového stavu či
prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve
smyslu § 2 odst. 5, 6 tr. ř. (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2004,
sp. zn. IV. ÚS 449/03). Nejvyšší soud není povolán k dalšímu, již třetímu
justičnímu zkoumání skutkového stavu (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27.
5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03).
13. V případě dovolání opírajícího se o dovolací důvod uvedený v
ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zákon tedy vyžaduje, aby podstatou
výhrad obviněného a obsahem jím uplatněných dovolacích námitek bylo tvrzení, že
soudy zjištěný skutkový stav věci (popsaný v jejich rozhodnutích) není takovým
trestným činem, za který jej pokládaly, neboť jimi učiněná skutková zjištění
nevyjadřují naplnění všech zákonných znaků skutkové podstaty dovolateli
přisouzeného trestného činu. Obviněný tak s poukazem na tento dovolací důvod má
právo namítnout, že
· skutek buď vykazuje zákonné znaky jiného trestného činu, anebo
· není vůbec žádným trestným činem.
Z toho pak vyplývá, že dovolatel v rámci tohoto dovolacího důvodu uplatňuje
tvrzení, že měl být uznán vinným mírnějším trestným činem, anebo měl být
obžaloby zproštěn, a to zejména odkazem na ustanovení § 226 písm. b) tr. ř.
(tj. že v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem). Dovolání není
další běžný opravný prostředek v procesu trestního řízení a nemá povahu
„dalšího odvolání“. Jedná se o mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od
odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale v dané věci jen z některého
z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 tr. ř. Podání dovolání z jiného důvodu je
vyloučeno.
14. Obv. K. M. odkázal na dovolací důvod § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
a v rámci své argumentace napadl výrok o vině s tím, že nebyla prokázána
subjektivní stránka přisouzeného trestného činu, neboť neměl v úmyslu
vypěstovat takové množství konopí, s čímž souvisí i množství zabaveného konopí,
které „neodpovídá množství ve výši 2,0224 kg psychotropní látky THC“ – toto
množství údajně nebylo prokázáno.
15. Nejvyšší soud v rámci svého přezkumu ověřil, že dovolatel byl ze své
trestné činnosti usvědčen zejména domovní prohlídkou, při které bylo zajištěno
28 rostlin konopí velikosti od 0,8 do 1,7 metru, z nichž část měl obviněný již
usušenou a připravenou k dalšímu použití a část konopí se nacházela ve stadiu
růstu na zahradě (viz protokol o provedení domovní prohlídky, vč.
fotodokumentace, č.l. 39-62). Následným zvážením zabaveného usušeného konopí
bylo zjištěno, že v šesti papírových pytlích, v nichž byla vážena pouze
toxikomansky využitelná část (váha tedy zahrnuje pouze čistou rostlinou hmotu)
je 6,500 kg, 7,125 kg, 7,435 kg, 5,210 kg, 6,600 kg a 4,435 kg, dohromady tedy
37,305 kg usušeného konopí (č. l. 63). Odborným vyjádřením z oboru
kriminalistika, odvětví chemie, bylo zjištěno, že vzorky obsahují účinnou látku
delta-9-THC, která je považována za psychotropní látku a je obsažena jako
přirozená složka v konopí, a to v poměru 1,7 až 6,9 % (č. l. 72). Součtem
jednotlivých množství zajištěných toxikomansky využitelných částí, která činí
286,0 g, 420,4 g, 505,6 g, 88,6 g, 415,8 g a 306,0 g dostaneme výsledných
2.022,4 g, tj. 2,0224 kg THC (č. l. 72). Z toho plyne, že i toto množství bylo
jednoznačně prokázáno. Proto pokud dovolatel tvrdí, že měl v úmyslu si pro své
zdravotní potřeby vypěstovat pouze 5 rostlin konopí, zjevně ignoruje
skutečnost, že v jeho domě a na zahradě bylo zajištěno konopí v mnohem větším
rozsahu.
16. Vrchní soud v Olomouci logicky neuvěřil tomu, že takové množství
konopí bylo určeno jen a pouze pro jeho osobní potřebu. Když během hlavního
líčení obviněný tvrdil, že na 0,7 l konopné masti spotřebuje kilo sušiny,
přičemž jedna sklenice mu vydrží na rok, tak s využitím 34 kg sušiny by vyrobil
cca 37 sklenic konopné masti, čímž by se předzásobil na 37 let dopředu. Právě z
tohoto množství vyplynul skutečný úmysl obviněného. Kdyby totiž měl dovolatel
skutečně v úmyslu vypěstovat pouze tolerované množství konopí, jistě by si
ponechal pouze deklarovaných 5 rostlin a zbývající by zničil, a nikoli
dopěstoval a následně i usušil.
17. Úmysl obviněného tedy z provedených důkazů jednoznačně vyplývá, a
proto soudy nižších stupňů kvalifikovaly projednávaný skutek podle § 283 odst.
3 písm. c) tr. zákoníku zcela správně. Současně Nejvyšší soud ověřil, že mezi
skutečnostmi, které vyplynuly z provedených důkazů a skutkovými závěry na
straně jedné, a právní závěry na straně druhé, neshledal žádný rozpor – tím
méně rozpor extrémní.
18. Obviněný dále napadl výrok o trestu, resp. správnost uloženého
nepodmíněného trestu odnětí svobody ve výši 6 (šesti) let. V této souvislosti
namítl, že odvolací soud porušil § 38 tr. zákoníku, když při ukládání trestní
sankce nepřihlédl k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a poměrům
pachatele, a ani nerespektoval pravidlo, že tam, kde postačí uložení sankce
méně postihující, nesmí být uložena trestní sankce pro pachatele citlivější.
19. Nejprve je vhodné uvést, že pro námitky proti uloženému trestu je
primárně určen dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., ten však
může být naplněn pouze ve dvou alternativách, které spočívají v tom, že
obviněnému byl uložen druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo trest ve
výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl
obviněný uznán vinným. Dovolateli však byl uložen trest, který vyhovuje oběma
podmínkám. Z tohoto důvodu namítl, že mu byl uložen příliš přísný trest a
odkázal na ustanovení tr. zákoníku o přiměřenosti trestních sankcí, resp. na
požadavek proporcionality mezi zájmem na ochraně společnosti před pachatelem
trestného činu a zásahem do jeho základních práv.
20. Je jistě pravdou, že soudy mají povinnost ukládat obviněným tresty
přiměřené, odpovídající povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a stejně
tak mají povinnost přihlédnout k osobním, rodinným, majetkovým poměrům
obviněného. Obecné zásady pro ukládání trestů obsahuje zejména § 39 tr.
zákoníku, na který dovolatel poukázal s ohledem na to, že Krajský soud v Brně
tyto hlediska respektoval, zatímco Vrchní soud v Olomouci nikoliv. Tak tomu
však není.
21. Předně je třeba si uvědomit, že nelze obviněnému uložit trestní
sankci, kterou tr. zákoník podle ustanovení pro ukládání trestních sankcí
obsažených v obecné a zvláštní části nedovoluje uložit. Základním odrazem
významu chráněného zájmu je zákonná trestní sazba, která je u zvlášť závažného
zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními
látkami a s jedy podle § 283 odst. 3 písm. c) tr. zákoníku určena rozpětím mezi
osmi až dvanácti lety. Pouze ve výjimečných případech je soud za použití § 58
tr. zákoníku oprávněn (pokud má vzhledem k okolnostem případu nebo k poměrům
pachatele za to, že by použití trestní sazby stanovené trestním zákoníkem bylo
pro pachatele nepřiměřeně přísné, a že lze dosáhnout jeho nápravy i trestem
kratšího trvání) snížit trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby.
22. V projednávaném případě bylo prokázáno, že obviněný vypěstoval bez
licence na své zahradě v obci XY 28 rostlin konopí velikosti od 0,8 do 1,7 m,
resp. přes 37 kg toxikomansky využitelné sušiny konopí, obsahující 2 kg
psychotropní látky THC. Tímto množstvím výrazně přesáhl hranici velkého rozsahu
páchané trestné činnosti. Za tohoto stavu bylo nevyhnutelné, aby Vrchní soud v
Olomouci zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně, který obv. M. uložil trest
odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků a tento trest ještě podmíněně odložil.
Takový trest je vzhledem k rozsahu spáchané trestné činnosti jednoznačně
nepřiměřený, resp. nepřiměřeně mírný, lze jej dokonce označit za exces, na
který musel Vrchní soud v Olomouci adekvátně reagovat.
23. Ze spisového materiálu vyplynulo, že Vrchní soud v Olomouci doplnil
důkazy týkající se osobních poměrů obviněného a ze shromážděných zpráv zjistil,
že jeho osobní poměry nejsou hodny zvláštního zřetele a neliší se od běžné
populace. Výdělky obviněného a jeho družky jsou zcela odpovídající jejich
vzdělání a pracovnímu zařazení. Také bylo ověřeno, že dcera netrpí žádnou
závažnou chorobou, jak tvrdila obhajoba. A výši trestu odnětí svobody nemohla
ovlivnit ani skutečnost, že obviněný si v minulosti vzal hypoteční úvěr a ten
nyní splácí. Vrchní soud zcela správně přihlédl k tomu, že dovolatel vypěstoval
konopí, kterým čtyřnásobně překročil hranici velkého rozsahu z hlediska
vypěstované sušiny a dvojnásobně překročil limit velkého rozsahu v případě THC.
24. Není také pravdou, že by Vrchní soud v Olomouci obv. M. uložil trest
nepřiměřeně přísný. I odvolací soud zjevně postupoval ve prospěch obviněného,
když ve shodě s § 58 odst. 1 tr. zákoníku akceptoval specifické okolnosti
případu (jednalo se o ryze amatérské pěstování a sušení konopí za účelem
získání měkké drogy), stejně jako jeho osobní a rodinné poměry (konkrétně body
12 a 13 odůvodnění rozsudku Vrchního soudu v Olomouci, sp. zn. 5 To 28/2018, na
č. l. 185/2). S přihlédnutím k těmto skutečnostem vyhodnotil zákonnou trestní
sazbu osm až dvanáct let za nepřiměřeně přísnou. Nicméně s ohledem na ochranu
společnosti před nekontrolovaným nakládáním s omamnými, psychotropními látkami
a s jedy nebylo možné působit na obviněného trestem na samé spodní hranici
trestní sazby snížené dle § 58 odst. 3 písm. b) tr. zákoníku, a už vůbec ne
trestem podmíněným. Vrchní soud zcela správně uložil obviněnému nepodmíněný
trest odnětí svobody v trvání 6 (šesti) let, tedy dva roky pod dolní hranicí
zákonné trestní sazby. Takový trest se jeví jako zcela správný a spravedlivý,
neboť je přiměřený a vyhovující všem ustanovením tr. zákoníku.
25. Nejvyšší soud si během posuzování každého případu je rovněž vědom
toho, že rozhodování o dovolání se nemůže ocitnout mimo rámec ochrany
základních práv jednotlivce a tato ústavně garantovaná práva musí být
respektována také v řízení o všech opravných prostředích (viz např. nálezy sp.
zn. I. ÚS 125/04, I. ÚS 55/04, I. ÚS 554/04, apod.). Proto i při projednávání
tohoto případu ověřil, že z ústavního hlediska jednoznačně byla respektována
všechna zásadní ústavní práva obviněného, zejm. právo na obhajobu a právo
spravedlivý proces. Jinými slovy – v případu obv. K. M. Nejvyšší soud neshledal
porušení žádného ústavou zaručeného práva.
V. Závěr
26. Nejvyšší soud po svém přezkumu dospěl k závěru, že v napadeném
rozhodnutí nedošlo ve smyslu uplatněných dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1
písm. g) tr. ř. k porušení zákona. Vrchní soud v Praze svým postupem neporušil
základní práva dovolatele. Vina obv. K. M. byla prokázána zákonným způsobem.
Mezi skutečnostmi, které vyplynuly z provedených důkazů a skutkovými závěry na
straně jedné, a právními závěry na straně druhé, neshledal žádné rozpory. Také
uložený trest je ze všech hledisek přiměřený a odpovídající zásadě
proporcionality, neboť odráží jak povahu a závažnost spáchaného trestného činu,
tak i specifické okolnosti případu, resp. osobní, rodinné a majetkové poměry
dovolatele.
27. Z těchto důvodů Nejvyšší soud odmítl dovolání obv. K. M., a to s
odkazem na § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř., neboť jeho dovolání vyhodnotil jako
zjevně neopodstatněné. Za podmínek uvedených v ust. § 265r odst. 1 písm. a) tr.
ř. učinil Nejvyšší soud toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není s výjimkou obnovy řízení
opravný prostředek přípustný (viz § 265n tr. ř.).
V Brně dne 28. 11. 2018
JUDr. Stanislav Rizman
předseda senátu