11 Tdo 321/2022-257
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 21. 4. 2022 o dovolání obviněného R. K., nar. XY v XY, trvale bytem XY, okres Tachov, nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici Valdice, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 1. 2022, sp. zn. 12 To 192/2021, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 2 T 91/2021, t a k t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání obviněného R. K. odmítá.
1. Okresní soud v Jičíně rozhodl rozsudkem ze dne 4. 10. 2021, sp. zn. 2 T 91/2021, tak, že obviněného R. K. uznal vinným jednak přečinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, a jednak přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odstavce 1 písm. h) tr. zákoníku. Za uvedenou trestnou činnost byl obviněný odsouzen podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku a § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 18 (osmnácti) měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 70 odst. 1 písm. a) tr. řádu (správně mělo být tr. zákoníku) mu byl dále uložen trest propadnutí věci, a to: 10 ks tablet obsahujících látku alprazolam o hmotnosti 1395 mg (zkoumáním spotřebováno 20 mg), které jsou uloženy v režimovém skladu (TOXI) zajištěných věcí Policie ČR, Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje, SKPV Hradec Králové.
2. Stalo se tak na podkladě skutkových zjištění spočívajících v tom, že
ve Věznici XY, kde vykonává trest odnětí svobody, dne 28. 12. 2020 v 08.30 hodin z okna své cely č. XY ubytovny C vyhodil na vycházkový dvůr ods. J. K., narozenému XY, papírový balíček, ve kterém se pro něj nacházel písemný vzkaz společně s 10-ti tabletami léčiva Neurol s obsahem účinné látky Alprazolam o celkové hmotnosti 1375 mg, přičemž uvedené léčivo v celkovém počtu 30-ti kusů bylo obviněnému vydáno dne 21. 12. 2021 lékařem věznice v tabletové formě k užívání v počtu jedné tablety denně, čímž porušil ustanovení čl. 8 odst. 1 Vnitřního řádu Věznice XY, kde je stanoveno, že užívání zdravotnických prostředků musí být schváleno lékařem Vězeňské služby, přičemž jich lze používat pouze dle jeho pokynů a za podmínek stanovených jejich návodem a tím porušil i základní povinnosti odsouzených uvedených v § 28 odstavce 1, 3 písm. b) zák. č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, a tohoto jednání se dopustil, ačkoliv není držitelem příslušného povolení Ministerstva zdravotnictví ČR k zacházení s návykovými látkami, přičemž léčivo Neurol obsahuje psychotropní látku alprazolam uvedenou v seznamu č. 7 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek.
3. Krajský soud v Hradci Králové rozhodl rozsudkem ze dne 12. 1. 2022, sp. zn. 12 To 192/2021, tak, že z podnětu odvolání obviněného napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. řádu zrušil ve výroku o uloženém trestu propadnutí věci a podle § 259 odst. 3 tr. řádu nově rozhodl v rozsahu tohoto zrušení tak, že podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku obviněnému uložil trest propadnutí věci, a to 10 ks tablet obsahujících látku alprazolam o hmotnosti 1395 mg (zkoumáním spotřebováno 20 mg), které jsou uloženy v režimovém skladu (TOXI) zajištěných věcí Policie ČR, Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje, SKPV Hradec Králové. V ostatních výrocích zůstal napadený rozsudek nezměněn.
II. Dovolání obviněného a vyjádření k němu
4. Proti výše označenému rozsudku odvolacího soudu podal obviněný R. K. prostřednictvím svého obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, tedy, že v řízení nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy pro učinění podstatných skutkových zjištění, a z toho plynoucích nedostatečných a chybných skutkových závěrů, a dále podle § 265b odst. 1 písm. i) tr. řádu, tj. proto, že mu byl uložen extrémně nepřiměřený trest v rozporu s principem přiměřenosti a humánnosti trestu, čímž byly naplněny premisy vyslovené dovolacím soudem již v usnesení ze dne 30. 11. 2016, sp. zn. 8 Tdo 1561/2016.
5. V podrobnostech dovolatel uvedl, že nebyl proveden znalecký posudek týkající se stanovení ovládacích a rozpoznávacích schopností obviněného, čímž bylo znemožněno posouzení příčetnosti tvrzeného pachatele. Pokud byl obviněný uživatelem léku, který je podle soudů nižších stupňů ve vyšším množství omamnou látkou, navíc se zjevně indikovanými zdravotními obtížemi psychického rázu, a pokud bylo řádně prokázáno nepravidelné užívání léku, je zjevné, že obviněný mohl být v době skutku bez ovládacích a rozpoznávacích schopností. Soudům mělo být rovněž známo, že trpí akutními návaly paniky a dalšími souvisejícími projevy psychického onemocnění, které mohou vést ke zkratkovitým reakcím. Současně nebyl soudem dostatečně zjištěn účinek léku Neurol v počtu 10 kusů tablet na lidský organismus a možnost jej ovlivnit do té míry, aby se jednalo o omamnou látku. Napadené rozhodnutí bylo vydáno, aniž by byla vyslechnuta R. Š. Rovněž z osobních výslechů spoluodsouzených osob při jednání samém by bylo možné usuzovat o důvěryhodnosti výpovědi obviněného a o jeho vnitřní motivaci a zavinění. Obviněný rovněž dovodil, že nebyla vyvrácena jeho teze, že takové množství léku najednou mu bylo vydáno právě z důvodu vyvolání potenciálně sankcionovatelného jednání, tj. mohlo jít o úmyslnou provokaci obviněného ke zkratkovitému jednání.
6. Nepřiměřenost trestu dovolatel vyvozuje z toho, že je postihován dalším nepodmíněným trestem v době, kdy mu již měl uplynout dlouholetý předcházející trest, a že uloženým trestem není směřováno k jeho nápravě, ale pouze delší izolaci. Odvolací soud rovněž přehlédl skutečnost, že došlo ke dvojímu přičítání a dvojímu potrestání obviněného, a to jednak kázeňsky velmi přísnými kázeňskými opatřeními, a dále samotným uloženým trestem. Dovolatel rovněž poukázal zhoršení svého zdravotního stavu v průběhu výkonu trestu a na nehumánní přístup soudů, pokud mu uložily trest, který fakticky znamená i trest přímo fyzicky zraňující, tj. zhoršením či neumožněním zlepšení jeho zdravotního stavu.
7. Závěrem svého mimořádného opravného prostředku dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 1. 2022, č. j. 12 To 192/2021 – 209, v souladu s ustanovením § 265k odst. 1 tr. řádu v plném rozsahu zrušil, a aby podle § 265l odst. 1 tr. řádu přikázal Krajskému soudu v Hradci Králové, aby věc znovu projednal a aby v ní znovu rozhodl.
8. Opis dovolání obviněného byl soudem prvního stupně za podmínek § 265h odst. 2 tr. řádu zaslán k vyjádření nejvyššímu státnímu zástupci. Státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“) k dovolání obviněného R. K. uvedla, že námitky vyjádřené v dovolání uplatňuje obviněný v rámci své obhajoby prakticky již od samého počátku trestního řízení a vtělil je rovněž do svého řádného opravného prostředku, takže se jimi zabývaly jak soud nalézací, tak soud odvolací. Je možno odmítnout tvrzení obviněného, že by měl existovat extrémní nesoulad mezi výsledky dokazování, z něj definovaným skutkovým stavem a jeho právním posouzením. Veškeré námitky, které obviněný v této souvislosti vznáší, kvalitativně nepřekračují meze prosté polemiky s názorem soudů na to, jak je třeba důkazy posuzovat a jaký význam jim připisovat z hlediska skutkového děje.
9. Pokud jde o námitky obviněného stran jeho nepříčetnosti při spáchání trestné činnosti, státní zástupkyně odkazuje na odůvodnění rozhodnutí soudu prvého stupně v bodě 14 s tím, že více léků Neurol najednou měl obviněný využívat v průběhu kázeňského trestu, který skončil 27. 12. 2020, přičemž ke skutku došlo až následující den 28. 12. 2020. Pokud nebyl proveden důkaz výslechem ošetřující lékařky R. Š., ale byla hodnocena pouze jako listinný důkaz jí podaná lékařská zpráva, správně posoudil krajský soud takový postup za dostačující, neboť z lékařské zprávy vyplynulo, že obviněný poslední hladovku ukončil 23. 11. 2020, tedy před značným časovým odstupem od skutku, aby tato skutečnost mohla mít relevantní význam.
10. Pokud jde o uložený trest, tento je dle státní zástupkyně zcela přiměřený všem zákonným hlediskům rozhodným pro ukládání trestu, neboť obviněný byl v daném případě ohrožen trestem odnětí svobody v rozpětí od jednoho roku až do pěti let. Prvoinstanční soud zhodnotil řádně absenci polehčujících okolností i existenci přitěžujících okolností spočívající v opakovaném odsouzení obviněného a spáchání více trestných činů. Trest uložený mírně nad spodní hranicí zákonné trestní sazby, v němž prvoinstanční soud adekvátně vyhodnotil konkrétní stupeň společenské škodlivosti jednání obviněného, nelze v žádném případě považovat za nepřiměřeně přísný.
11. V zásadní shodě s názorem soudu druhého stupně vyjádřeným v důvodech jeho rozhodnutí má státní zástupkyně za to, že meritorní rozhodnutí v této věci není zatíženo takovou vadou, kterou by bylo nutno a možno napravit cestou dovolání, přičemž deklarovaný důvod dovolání naplněn nebyl. Proto navrhla, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu odmítl, protože je zjevně neopodstatněné. Navrhla dále, aby Nejvyšší soud o tomto dovolání rozhodl v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu v neveřejném zasedání. Pro případ, že by Nejvyšší soud shledal podmínky pro jiné než navrhované rozhodnutí, vyjádřila tímto ve smyslu § 265r odst. 1 písm. c) tr. řádu výslovný souhlas s rozhodnutím věci v neveřejném zasedání i jiným než navrženým způsobem.
III. Přípustnost a důvodnost dovolání
12. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. řádu) zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. řádu.
13. Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. a) tr. řádu], dovolání bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou, prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. řádu], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit [§ 265e odst. 1, 2 tr. řádu]. Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v § 265f odst. 1 tr. řádu.
14. Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit, zda konkrétní důvody, o které obviněný dovolání opírá, lze podřadit pod dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a i) tr. řádu, na které je v dovolání ve smyslu výše uvedeného odkazováno. Toto zjištění má zásadní význam z hlediska splnění podmínek pro provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (srov. § 265i odst. 1, 3 tr. řádu).
15. Dovolací námitky obviněného odkazující na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu směřují především proti tomu, že nebyly provedeny dle obviněného podstatné důkazy, zejména znalecký posudek na posouzení ovládacích a rozpoznávacích schopností obviněného (dovolatel má na mysli znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie), a dále též výslech R. Š. a výslechy svědků - spoluodsouzených u hlavního líčení. Nejvyšší soud konstatuje, že obviněný navrhoval provedení důkazu výslechem R.
Š. již v řízení před soudem I. stupně, který tomuto důkaznímu návrhu nevyhověl a jeho zamítnutí odůvodnil u hlavního líčení, i následně v písemném odůvodnění rozsudku (viz bod 13.). Návrh na výslech Š. obviněný zopakoval i ve svém řádném opravném prostředku proti rozhodnutí soudu I. stupně (odvolání) a v rámci odvolacího řízení učinil návrh na vypracování znaleckého posudku za účelem zkoumání ovládacích schopností obviněného a návrh na výslech svědků - spoluodsouzených osob. Krajský soud v Hradci Králové návrh obviněného na doplnění dokazování zamítl a v rámci odůvodnění svého rozhodnutí (viz bod 9.) dostatečně vysvětlil, proč považoval obviněným navržené důkazy za nadbytečné.
Nejedná se tedy o tzv. opomenuté důkazy, neboť soudy obou stupňů se s důkazními návrhy obviněného řádně vypořádaly a Nejvyšší soud se s odůvodněním napadeného rozhodnutí, jakož i s odůvodněním rozsudku soudu I. stupně plně ztotožnil. K dovolacím námitkám obviněného Nejvyšší soud dodává, že ze spisového materiálu nevyplývají žádné pochybnosti o příčetnosti obviněného či o jeho rozpoznávacích a ovládacích schopnostech. Soud I. stupně správně poukázal na lékařskou zprávu R. Š., z níž mimo jiné vyplývá, že u obviněného nebyly shledány známky psychotického chování.
I Nejvyšší soud dospěl k závěru, že v této trestní věci nejsou dány důvody pro vypracování znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, za účelem vyšetření duševního stavu obviněného. Stejně tak nebylo nutné provedení svědeckého výslechu Š., neboť lékařská zpráva, kterou vypracovala, je podrobná a dostačující. Jestliže obviněný namítá, že u hlavního líčení nebyli vyslechnuti svědci K., O., K., L. a B., tak Nejvyšší soud ve shodě s krajským soudem uvádí, že obviněný u hlavního líčení souhlasil se čtením úředních záznamů o podaném vysvětlení těmito svědky a tyto důkazy byly v souladu s ustanovením § 211 odst. 6 tr.
řádu provedeny. Následný osobní výslech svědků již byl nadbytečný. Námitka obviněného, že soud dostatečně nezjistil účinek léku Neurol v počtu 10 ks na lidský organismus, je zcela irelevantní, neboť léčivo Neurol obsahuje psychotropní látku alprazolam, uvedenou v seznamu č. 7 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek a neoprávněné opatření této látky pro jiného je trestné bez ohledu na množství této látky a její konkrétní účinky. Stejně tak nemá na právní kvalifikaci jednání obviněného žádný vliv možnost či nemožnost syntetizovat čistou účinnou látku v prostředí věznice.
Pro tezi obviněného, že se mohlo jednat o provokaci v tom směru, že mu bylo vydáno celé balení léku Neurol, neexistují žádné konkrétní důkazy, jedná se o pouhou, ničím nepodloženou, domněnku obviněného, která se navíc jeví jako zcela nepravděpodobná.
16. Nejvyšší soud se plně ztotožnil se závěry soudů obou stupňů a shrnuje, že se v tomto případě rozhodně nejedná o nedůvodně neprovedené podstatné důkazy ve smyslu § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Nejvyšší soud připomíná, že soudy hodnotí shromážděné důkazy podle vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu. Účelem dokazování v trestním řízení je zjistit skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro rozhodnutí (§ 2 odst. 5 tr. ř.). Je pak plně na úvaze soudu, jak vyhodnotí jednotlivé důkazy a jakými důkazními prostředky bude okolnosti významné pro zjištění skutkového stavu objasňovat. Z hlediska práva na spravedlivý proces je rovněž klíčový požadavek náležitého odůvodnění rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 125 odst. 1 tr. řádu nebo § 134 odst. 2 tr. řádu (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 6. 2008, sp. zn. III. ÚS 1285/08, str. 3). Soudy obou stupňů tento požadavek naplnily, když svá rozhodnutí řádně odůvodnily, přičemž v souladu s požadavky na odůvodnění rozsudku uvedenými v § 125 odst. 1 tr. řádu vždy náležitě uvedly, které skutečnosti vzaly za prokázané, o které důkazy svá skutková zjištění opřely, jakými úvahami se řídily při hodnocení provedených důkazů i jak se vypořádaly s obhajobou. Nejvyšší soud se ztotožnil také s právními závěry soudů obou stupňů ohledně právní kvalifikace jednání obviněného. Ve vztahu k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu bylo tedy dovolání obviněného shledáno jako neopodstatněné.
17. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. i) tr. řádu spočívá v tom, že obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným.
18. Obviněný byl ohrožen zákonnou trestní sazbou podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku v rozmezí 1 rok až 5 let odnětí svobody. V této trestní věci mu byl uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 18 měsíců, tj. ještě v první čtvrtině zákonné trestní sazby, při řádném zohlednění polehčujících i přitěžujících okolností. Nejvyšší soud odkazuje na konstantní judikaturu (např. č. 22/2003 Sb. rozh. tr.), podle níž námitky vůči druhu a výměře uloženého trestu s výjimkou trestu odnětí svobody na doživotí lze v dovolání úspěšně uplatnit jen v rámci zákonného důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu [ve znění účinném do 31. 12. 2021; nyní § 265b odst. 1 písm. i) tr. řádu], tedy jen tehdy, jestliže byl obviněnému uložen druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou zákonem pro trestný čin, jímž byl obviněný uznán vinným. Jiná pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v § 39 až § 42 tr. zákoníku a v důsledku toho uložení nepřiměřeného přísného nebo naopak mírného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím tohoto ani jiného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 tr. řádu. Samotná nepřiměřenost uloženého trestu (resp. námitky proti druhu a výměře trestu z důvodu jeho přílišné přísnosti nebo naopak mírnosti v důsledku nesprávného vyhodnocení polehčujících a přitěžujících okolností, jde-li jinak o trest podle zákona přípustný a vyměřený v rámci zákonné trestní sazby) nemůže být relevantně uplatněna v rámci žádného ze zákonem taxativně vymezených dovolacích důvodů.
19. Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, jde-li o dovolání zjevně neopodstatněné. Jelikož ve věci obviněného R. K. dospěl Nejvyšší soud k závěru, že se jedná o dovolání zjevně neopodstatněné, rozhodl v souladu s § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu o jeho odmítnutí. Za splnění podmínek uvedených v ustanovení § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu takto mohl rozhodnout v neveřejném zasedání.
P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. řádu).
V Brně dne 21. 4. 2022
JUDr. Antonín Draštík předseda senátu
Vypracovala: JUDr. Monika Staniczková