Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30.
července 2002 o dovolání podaném obviněným P. Č. proti usnesení Krajského
soudu v Ostravě ze dne 3. 4. 2002, sp. zn. 6 To 133/2002, jako soudu
odvolacího, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 19 T
1/2000, t a k t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. b), e) tr. ř. se dovolání o d m í t
á .
Obviněný P. Č. byl rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne 28. 1.
2002, sp. zn. 19 T 1/2000, uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle
§ 221 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák., kterého se měl dopustit tím, že dne 20. 6.
1998 v P. P., okres O., ve večerních hodinách v restauraci na fotbalovém hřišti
udeřil pěstí do krajiny levé očnice M. B. a způsobil mu zranění – pohmoždění
levé očnice s okolím těžšího stupně a tržnou ranku na levém dolním víčku s
dobou léčení od 21. 6. 1998 do 14. 9. 1998 a v důsledku tohoto zranění došlo u
poškozeného k těžké poruše zraku, praktické slepotě levého oka.
Za tento trestný čin byl obviněný P. Č. podle § 221 odst. 2 tr. zák.
odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let. Podle § 58 odst. 1 písm.
a), § 59 odst. 1 tr. zák. výkon uloženého trestu byl podmíněně odložen na
zkušební dobu v trvání dvou let a šesti měsíců.
Podle § 228 odst. 1 tr. ř. je obviněný povinen zaplatit na náhradu
škody poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovně, Okresní pojišťovně O., částku
5.249,80 Kč.
Podle § 229 odst. 1 tr. ř. se poškozená W. pojišťovna, a. s. P. 1
odkazuje se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti shora citovanému rozsudku Okresního soudu v Opavě podal obviněný
P. Č. odvolání, které Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 3. 4. 2002, sp.
zn. 6 To 133/2002, podle § 256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné.
Obviněný P. Č. podal prostřednictvím obhájce v dané věci ve lhůtě stanovené v §
265e odst. 1 tr. ř. u Nejvyššího soudu České republiky (dále jen Nejvyšší
soud) dovolání směřující proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 4.
2002, sp. zn. 6 To 133/2002. Důvody dovolání spatřuje obviněný v ustanovení §
265b odst. 1 písm. c), g), k) tr. ř. Pokud jde o dovolací důvod § 265b odst. 1
písm. k) tr. ř. v okamžiku podání dovolání, tedy dne 14. 6. 2002, již byla v
účinnosti novela trestního řádu, provedená zákonem č. 200/2002 Sb., která
zaměnila a částečně doplnila text dovolacích důvodů uvedených do účinnosti
zmíněné novely v § 265b odst. 1 písm. k) a l) tr. ř. Z obsahu dovolání je
zřejmé, že obviněný opírá své dovolání o důvod, který je nyní po účinnosti
novely trestního řádu provedené zákonem č. 200/2002 Sb. obsažen v ustanovení §
265b odst. 1 písm. l) tr. ř., tedy bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí
řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a
odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené
zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod
dovolání uvedený v písmenech a) až k) tr. ř.
Obviněný P. Č. spatřuje nesprávnost napadeného rozhodnutí v tom,
že veřejné zasedání, v kterém bylo projednáno napadené rozhodnutí, bylo konáno
v jeho nepřítomnosti, že soud odvolací stejně jako soud nalézací dospěl na
základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a v důsledku toho
pak i k nesprávným právním závěrům. Domnívá se, že soud zcela nedůvodně zamítl
jeho návrhy na doplnění dokazování, a že důsledkem tohoto nesprávného postupu
ze strany odvolacího soudu pak bylo rozhodnuto o zamítnutí jeho odvolání jako
nedůvodného, pro což dle jeho názoru z důvodů uvedených výše nebyly splněny
podmínky.
V petitu svého dovolání proto navrhl, aby bylo Nejvyšším soudem napadené
usnesení Krajského soudu v Ostravě zrušeno a věc vrácena tomuto soudu k novému
projednání a rozhodnutí.
K dovolání obviněného P. Č. dne 18. 6. 2002 vyjádřil své stanovisko nejvyšší
státní zástupce. Uvedl, že skutková zjištění soudu považuje za správná a
odpovídající provedeným důkazům a za přiléhavou považuje i právní kvalifikaci.
K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. uvádí, že ze spisového
materiálu nevyplývá, že by obviněný musel mít obhájce a vzhledem k námitkám
dovolatele o konání veřejného zasedání o odvolání v jeho nepřítomnosti by jeho
tvrzení spíše odpovídal dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. K
dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. konstatuje, že dovolatel
napadá jen správnost skutkových zjištění nalézacího soudu, která ovšem z
důvodů uvedených v § 265b odst. 1 tr. ř. napadnout nelze. K dovolacímu důvodu §
265b odst. 1 k) tr. ř. podotýká, že obviněnému uniklo, že po účinnosti zákona
č. 200/2002 Sb., který novelizoval trestní řád, je tento dovolací důvod označen
jako písmeno l) a týká se výlučně vad procesního charakteru, které však
dovolatel nenamítá. V obou těchto případech bylo dovolání podáno z jiného
důvodu než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř. a proto navrhl, aby Nejvyšší
soud podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b), d) tr. ř. odmítl a pro
případ jiného rozhodnutí ve smyslu § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. souhlasil s
projednáním věci v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v
předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle ustanovení §
265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 tr.
ř. Obviněný je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k
podání dovolání.
Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b
tr. ř., bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněné dovolací důvody lze
považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je
zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (§
265i odst. 3 tr. ř.).
Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. je dán v případech,
kdy obviněný neměl obhájce ač ho podle zákona mít měl. Z odůvodnění dovolání a
ze spisového materiálu vyplývá, že obviněný měl od počátku trestního řízení na
základě plné moci ze dne 19. 10. 1999 zvoleného obhájce advokáta JUDr. V. V., a
to i přesto, že se nejednalo o řízení ve kterém je nutná obhajoba obviněného.
Za této situace nemůže být naplněn dovolací důvod dle ustanovení § 265b odst.
1 písm. c) tr. ř. Pokud měl obviněný ve svém dovolání na mysli dovolací důvod
dle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř., tedy, že byla porušena ustanovení o
přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání, a to z
důvodu, že bylo veřejné zasedání v rámci odvolacího řízení u Krajského soudu v
Ostravě konáno dne 3. 4. 2002 v nepřítomnosti obviněného, bylo ze spisového
materiálu zjištěno, že obviněnému bylo řádně a včas doručeno dne 27. 3. 2002
předvolání k veřejnému zasedání a byly tak splněny všechny předpoklady pro jeho
konání v nepřítomnosti obžalovaného (§ 202 odst. 2 tr. ř., § 233 odst. 2 tr.
ř., § 234 odst. 1, 2 tr. ř., § 263 odst. 4 a contrario tr. ř.). Proto je
evidentní, že dovolací důvod ve smyslu ustanovení § 265 odst. 1 písm. d) tr. ř.
zcela zřejmě dán není. V tomto směru bylo nutno podané dovolání odmítnout s
ohledem na znění § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř., neboť jde o dovolání zjevně
neopodstatněné.
Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech,
kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném
nesprávném hmotně právním posouzení. Z odůvodnění dovolání vyplývá, že tento
důvod obviněný spatřuje výlučně v nesprávném zjištění skutkového stavu, který
spatřuje v tom, že ho soud uznal vinným ze spáchaného trestného činu na základě
provedených důkazů. Nesprávnost či neúplnost skutkových zjištění ovšem
nezakládá důvod dovolání předpokládaný ustanovením § 265 odst. 1 písm. g) tr. ř.
Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. (po účinnosti
novely trestního řádu provedené zákonem č. 200/2002 Sb. obsažen v ustanovení §
265 odst. 1 písm. l) tr. ř.), lze uplatnit pouze tehdy, bylo-li rozhodnuto o
zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo
usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g), aniž byly splněny procesní
podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, přičemž se jedná o rozhodnutí
soudu bez věcného přezkoumání věci ve smyslu § 253 odst. 1 až 4 tr. ř. Tento
dovolací důvod může být naplněn tehdy, jestliže se oprávněná osoba domáhala
přezkoumání věci v řádném přezkumném řízení, které nebylo provedeno ač podle
zákona provedeno být mělo. Důvodem dovolání ve smyslu ustanovení § 265b odst. 1
písm. k) tr. ř. (po účinnosti novely trestního řádu provedené zákonem č.
200/2002 Sb. obsažen v ustanovení § 265 odst. 1 písm. l) tr. ř.) tudíž nemůže
být zamítnutí řádného opravného prostředku ve smyslu § 256 tr. ř., tedy shledá-
li odvolací soud, že odvolání není důvodné, neboť postup podle § 256 tr. ř. lze
použít po splnění přezkumné povinnosti odvolacího soudu, zakotvené v ustanovení
§ 254 odst. 1 tr. ř., teprve tehdy, neshledal-li odvolací soud důvody k
zamítnutí odvolání podle § 253 tr. ř. Na rozdíl od ustanovení § 253 tr. ř.,
podle něhož odvolací soud zamítne odvolání bez věcného přezkoumání věci v těch
případech, kdy odvolání nesplňuje zákonem stanovené procesní podmínky, ve
smyslu § 256 tr. ř. může odvolací soud zamítnout odvolání jako nedůvodné až na
podkladě výsledků veřejného zasedání, konaného o tomto odvolání. V tomto
případě tedy odvolání splňuje procesní podmínky ve smyslu § 253 tr. ř. Z obsahu
podání obviněného vyplývá, že ačkoliv uvádí jako důvod dovolání § 265b odst. 1
písm. k) tr. ř. (po účinnosti novely trestního řádu provedené zákonem č.
200/2002 Sb. obsažen v ustanovení § 265 odst. 1 písm. l) tr. ř.), není v tomto
směru napadenému rozhodnutí žádné pochybení vytýkáno.
S přihlédnutím ke skutečnostem rozvedeným v předcházejících odstavcích
dospěl Nejvyšší soud k závěru, že obviněný P. Č. v tomto směru podal dovolání z
jiných důvodů, než uvedených v ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř.
K tomu lze připomenout, že dovolatel musí na jedné straně v souladu s §
265f odst. 1 tr. ř. odkázat v dovolání jednak na zákonné ustanovení § 265b
odst. 1 písm. a) – l) tr. ř., přičemž na straně druhé musí obsah konkrétně
uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném
ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o
důvody uvedené v § 265b odst. 1 tr. ř.
Podle § 265i odst.1 písm.b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne též
tehdy, bylo-li podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v § 265b tr. ř.
Poněvadž Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno
též z důvodů uvedených v zákoně, rozhodl, že se dovolání obviněného R. K.
odmítá.
Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto
v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení
opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 30. července 2002
Předseda
senátu:
JUDr. Antonín Draštík