11 Tdo 347/2023

11 Tdo 347/2023-I.-5240

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. 11. 2024 o dovolání nejvyššího státního zástupce podaném v neprospěch obviněného J. Ř., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební Věznici Praha Ruzyně a o dovolání obviněného J. Ř. proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 11. 2022, č. j. 15 To 73/2022-5029, v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 T 14/2020, takto:

I. Z podnětu dovolání nejvyššího státního zástupce a obviněného J. Ř. se podle § 265k odst. 1 tr. řádu zrušuje rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 11. 2022, č. j. 15 To 73/2022-5029, a to v rozsahu, v němž bylo rozhodnuto ve vztahu k osobě obviněného J. Ř.

II. Podle § 265k odst. 2 věta druhá tr. řádu se zrušují i další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

III. Podle § 265l odst. 1 tr. řádu se přikazuje Vrchnímu soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

IV. Podle § 265l odst. 4 tr. řádu se obviněný J. Ř. nebere do vazby, přičemž jako náhrada vazby z důvodu uvedeného v § 67 písm. a) tr. řádu se:

podle § 73 odst. 1 písm. c) tr. řádu nad obviněným J. Ř. vyslovuje dohled probačního úředníka a

podle § 73 odst. 5 tr. řádu se obviněnému J. Ř. současně ukládá omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí.

1. T. C. v přesně nezjištěné době prodal prostřednictvím tzv. darknetu osobě D. S., toho času bytem XY, XY, celkem 1 kg MDMA v přepočítané hodnotě 100 000 až 115 000 Kč, přičemž uvedenou psychotropní látku předal jmenovanému prostřednictvím tzv. mrtvé schránky, která se nacházela v bezprostřední blízkosti bydliště D. S.,

2. T. C. v přesně nezjištěné době v průběhu léta roku 2018, v intervalu cca 14 dnů, podal k poštovní přepravě na přesně nezjištěných pobočkách České pošty, s. p. v Praze ve 3 různých dnech minimálně 3 poštovní zásilky, které byly opatřeny štítkem s neznámým odesílatelem a štítkem s uvedeným adresátem „K. K., XY, XY", kdy

1.) zásilka byla doručena a obsahovala minimálně 250 ks tablet extáze s účinnou látkou MDMA v přepočítané hodnotě 14 500 Kč a 10 gramů MDMA,

2.) zásilka byla doručena a obsahovala minimálně 500 ks tablet extáze s účinnou látkou MDMA v přepočítané hodnotě 22 000 Kč a 25 gramů MDMA,

3.) zásilka byla doručena a obsahovala minimálně 250 ks tablet extáze s účinnou látkou MDMA v přepočítané hodnotě 14 500 Kč a 10 gramů MDMA,

přičemž uvedené omamné a psychotropní látky si prostřednictvím tzv. darknetu zakoupili K. K. a M. R.,

3. T. C. dne 30. 8. 2018 podal k poštovní přepravě na pobočce České pošty, s.p. na adrese Praha – XY, XY minimálně 2 poštovní zásilky, které byly následně zajištěny na mezinárodním letišti Václava Havla v Praze pracovníky celní správy Generálního ředitelství cel ČR, kdy

1.) zásilka opatřená štítkem s uvedeným odesílatelem „D. K., XY, XY“ a štítkem s uvedeným adresátem „P. M., ul. XY, XY, Poland“ obsahovala 26 ks oranžových tablet extáze s názvem (logem) Thunderdome,

2.) zásilka opatřená štítkem s uvedeným odesílatelem „D. K., XY“ a štítkem s uvedeným adresátem „P. W., XY, XY, POLAND“ obsahovala 2,55 gramů brutto kokainu,

4. T. C. v listopadu, dílem dne 26. 11. 2018, podal k poštovní přepravě na přesně nezjištěné pobočce České pošty, s.p. v Praze minimálně 6 poštovních zásilek, které byly následně zajištěny na mezinárodním letišti XY v Oslu v Norsku pracovníky celní správy Norska, kdy

1.) zásilka opatřená štítkem s uvedeným odesílatelem „P. V., XY, Czech Republic“ a štítkem s uvedeným adresátem „M. M., XY, XY, United States“ obsahovala 49,3 gramů netto MDMA,

2.) zásilka opatřená štítkem s uvedeným odesílatelem „P. V., XY, XY, Czech Republic“ a štítkem s uvedeným adresátem „A. M., XY, XY, XY United States“ obsahovala 104 ks růžových tablet extáze s účinnou látkou MDMA,

3.) zásilka opatřená štítkem s uvedeným odesílatelem „I. P., XY, XY, Czech Republic“ a štítkem s uvedeným adresátem „G. B., XY, XY, USA“ obsahovala 98,4 gramů netto MDMA,

4.) zásilka opatřená štítkem s uvedeným odesílatelem „A. B., XY, XY, Czech Republic“ a štítkem s uvedeným adresátem „XY, XY, XY, United States of America“ obsahovala 98,76 gramů netto MDMA,

5.) zásilka opatřená štítkem s uvedeným odesílatelem „P. V., XY, XY, Czech Republic“ a štítkem s uvedeným adresátem „Y. C., XY, XY., XY, XY, U.S.A“ obsahovala 104 ks tablet extáze s účinnou látkou MDMA,

6.) zásilka opatřená štítkem s uvedeným odesílatelem „I. P., XY, XY, Czech Republic“ a štítkem s uvedeným adresátem „T. P., XY, XY, United States“ obsahovala 112 ks fialových tablet extáze s účinnou látkou MDMA,

5. T. C. dne 8. 1. 2019, v 14:10 hod. podal k poštovní přepravě jednak na pobočce České pošty, s.p. na adrese Praha - XY, XY, přepážka č. 2 a dále v 14:30 hod. na pobočce České pošty, s.p. na adrese Praha - XY, XY, přepážka č. 8, přesně nezjištěný počet zásilek, které obsahovaly nezjištěné omamné a psychotropní látky o nezjištěné hmotnosti,

6. T. C. dne 4. 2. 2019, v době 14:45 hod. až 15:15 hod. podal k poštovní přepravě na pobočce České pošty, s.p. na adrese Praha – XY, XY, přepážce č. 3, přesně nezjištěný počet zásilek, které obsahovaly nezjištěné omamné a psychotropní látky o nezjištěné hmotnosti,

7. T. C. dne 8. 2. 2019 podal k poštovní přepravě na pobočce České pošty, s.p. na adrese Praha - XY, XY minimálně 2 poštovní zásilky, které byly následně zajištěny na mezinárodním letišti Václava Havla v Praze pracovníky celní správy Generálního ředitelství cel ČR, kdy

1). zásilka opatřená štítkem s uvedeným odesílatelem „A. B., XY, XY, Czech republic“ a štítkem s uvedeným adresátem „D. H., XY, XY, XY, UNITED STATES“ obsahovala 99,25 gramů netto MDMA,

2.) zásilka opatřená štítkem s uvedeným odesílatelem „A. K., XY, XY, Czech republic“ a štítkem s uvedeným adresátem „A. I., XY, XY, XY, United States“ obsahovala 49,7 gramů netto MDMA,

8. T. C. dne 2. 10. 2019, v době mezi 12:42 hodin až 12:49 hodin podal k poštovní přepravě na pobočce České pošty, s.p. na adrese Praha - XY, XY minimálně 3 poštovní zásilky, kdy

1.) zásilka opatřená štítkem s uvedeným odesílatelem „A. B., XY, XY, Czech republic“ a štítkem s uvedeným adresátem „K. N., XY, XY“, která byla zadržena Policií ČR, obsahovala 10,11 gramů netto MDMA s obsahem 77,6 % účinné látky, což činí 7,85 gramů MDMA base,

2.) zásilka opatřená štítkem s uvedeným odesílatelem „A. S. s.r.o., XY, Czech republic“ a štítkem s uvedeným adresátem „M. H., XY, XY“, která byla zadržena Policií ČR, obsahovala 5,14 gramů netto směsi kokainu s obsahem 82,8 % účinné látky, což činí 4,25 gramů kokainu base, kdy uvedený kokain byl objednán v rámci předstíraného převodu,

3.) zásilka opatřená štítkem s uvedeným odesílatelem „A. p. s.r.o., XY, XY, Czech republic“ a štítkem s uvedeným adresátem „T. M., XY, XY“, která byla zadržena Policií ČR, obsahovala 101 ks růžových tablet extáze s názvem (logem) RedBuli_01-pink, jejichž celková hmotnost byla 49,7 gramů netto s obsahem 39,1 % účinné látky, což činí 19,43 gramů MDMA base,

9. T. C. dne 14. 10. 2019 podal k poštovní přepravě na pobočce České pošty, s.p. na adrese Praha - XY, XY minimálně 2 poštovní zásilky, kdy

1.) zásilka opatřená štítkem s uvedeným adresátem „J. Ch., XY, XY“ byla doručena dne 15. 10. 2019 a obsahovala přibližně 25 ks tablet extáze s účinnou látkou MDMA a přibližně 5 gramů MDMA, přičemž J. CH. prodal T. C. prostřednictvím tzv. darknetu a zaslal tablety extáze nebo krystalickou MDMA celkem v pěti případech,

2.) zásilka opatřená štítkem s uvedeným adresátem „D. R., XY, XY“ byla doručena dne 15. 10. 2019 a obsahovala přibližně 20 ks tablet extáze s účinnou látkou MDMA,

10. T. C. dne 16. 10. 2019, v době kolem 10:50 hodin, podal k poštovní přepravě na pobočce České pošty, s.p. na adrese Praha - XY, XY minimálně 4 poštovní zásilky, kdy

1.) zásilka opatřená štítkem s uvedeným odesílatelem „A. K., XY, XY, Czech republic“ a štítkem s uvedeným adresátem „O. K., XY, XY“ byla zadržena Policií ČR a obsahovala 2,145 gramů netto směsi kokainu s obsahem 83,7 % účinné látky, což činí 1,79 gramů kokainu base,

2.) zásilka opatřená štítkem s uvedeným odesílatelem „J. S., XY, XY, Czech republic“ a štítkem s uvedeným adresátem „J. K., XY, XY“ byla zadržena Policií ČR a obsahovala 51 ks růžových tablet extáze s názvem (logem) RedBuli_01-pink, jejichž celková hmotnost byla 25,28 gramů netto s obsahem 35,2 % účinné látky, což činí 8,90 gramů MDMA base,

3.) zásilka opatřená štítkem s uvedeným odesílatelem „M. P., XY, XY, Czech republic“ a štítkem s uvedeným adresátem „T. D., XY, XY“ byla zadržena Policií ČR a obsahovala 4,775 gramů netto směsi ketaminu s obsahem 86,7 % účinné látky, což činí 4,14 gramů ketaminu base,

4.) zásilka opatřená štítkem s uvedeným adresátem „P. L., XY, XY“ byla doručena dne 17. 10. 2019 a obsahovala nezjištěné omamné a psychotropní látky o nezjištěné hmotnosti,

11. T. C. dne 22. 10. 2019 podal k poštovní přepravě na pobočce České pošty, s.p. na adrese Praha - XY, XY minimálně 2 poštovní zásilky, kdy

1.) zásilka opatřená štítkem s uvedeným adresátem „D. N., XY, XY“ byla doručena dne 24. 10. 2019 a obsahovala nezjištěné omamné a psychotropní látky o nezjištěné hmotnosti,

2.) zásilka opatřená štítkem s uvedeným adresátem „D. Ř., XY, XY“ byla doručena dne 24. 10. 2019 a obsahovala nezjištěné omamné a psychotropní látky o nezjištěné hmotnosti,

12. T. C. dne 4. 11. 2019 podal k poštovní přepravě na pobočce České pošty, s.p. na adrese Praha - XY, XY a na pobočce České pošty, s.p. na adrese Praha - XY, XY přesně nezjištěný počet zásilek, které obsahovaly nezjištěné omamné a psychotropní látky o nezjištěné hmotnosti, a dále téhož dne podal k poštovní přepravě na pobočce České pošty, s.p. na adrese Praha - XY, XY minimálně 1 poštovní zásilku, která byla opatřená štítkem s uvedeným odesílatelem „f. p. s.r.o., XY, XY, Czechrepublic“ a štítkem s uvedeným adresátem „M. H., XY, XY“, která byla doručena a obsahovala 500 ks nebo 1 000 ks tablet extáze s účinnou látkou MDMA, přičemž M. H. prodal T. C. prostřednictvím tzv. darknetu a zaslal tablety extáze v množství cca 500 ks až 1 000 ks na zásilku minimálně v osmi případech,

13. T. C. dne 11. 11. 2019 podal kolem 14:22 k poštovní přepravě na pobočce České pošty, s.p. na adrese Praha - XY, XY, přepážce č. 3, minimálně 1 poštovní zásilku č. XY, která byla opatřená štítkem s uvedeným odesílatelem „A. p. s.r.o., XY, XY, Czech republic“ a štítkem s uvedeným adresátem „I. S., XY, XY“, která byla doručena a obsahovala nezjištěné omamné a psychotropní látky o nezjištěné hmotnosti,

14. T. C. dne 11. 11. 2019 podal k poštovní přepravě na pobočce České pošty, s.p. na adrese Praha –XY, XY minimálně 1 poštovní zásilku, která byla opatřená štítkem s uvedeným odesílatelem „A. p. s.r.o., XY, XY, Czech republic“ a štítkem s uvedeným adresátem „S. P., XY, XY“, která byla doručena a obsahovala přibližně 10 gramů kokainu v přepočítané hodnotě 18 000 Kč,

15. T. C. dne 11. 11. 2019 podal k poštovní přepravě na pobočce České pošty, s.p. na adrese Praha - XY, XY minimálně 1 poštovní zásilku, která byla opatřená štítkem s uvedeným odesílatelem „A. p. s.r.o., XY, XY, Czech republic“ a štítkem s uvedeným adresátem „M. M., XY, XY“, která byla doručena a obsahovala přibližně 5 gramů kokainu, přičemž M. M. prodal T. C. prostřednictvím tzv. darknetu a zaslal kokain celkem ve dvou až třech případech,

16. T. C. v přesně nezjištěné době v říjnu nebo listopadu 2019 zaslal z nezjištěné pobočky České pošty, s.p. zásilku, která byla opatřena štítkem s uvedeným adresátem "D. P., XY, XY", která byla doručena a obsahovala nezjištěný počet tablet extáze s účinnou látkou MDMA,

17. T. C. v přesně nezjištěné době v roce 2019 zaslal z nezjištěné pobočky České pošty, s.p. zásilku, která byla opatřena štítkem s uvedeným adresátem „M. I., XY, XY“, která byla doručena a obsahovala přibližně 1 gram kokainu, přičemž M. I. si u T. C. objednal ještě v listopadu 2019, kdy zásilka mu již nebyla doručena,

18. T. C. dále v přesně nezjištěné době z různých poboček České pošty, s.p. v Praze zasílal různé omamné a psychotropní látky jak dílem ustanoveným, tak dílem neustanoveným osobám a to na adresáty, které měl uložené na USB disku v notebooku v místě jeho tehdejšího bydliště na adrese XY, XY, kdy nebyly zjištěny bližší informace o odeslání konkrétních zásilek - „M. P., XY, XY“, „P. Y., XY, XY, USA“, „J. K., XY, XY“, „R. B., XY, XY“, „J. T., XY, XY“, „D. K., XY, XY“, „F. K., XY, XY“, „D. N., XYXY“, „J. S., XY, XY“, „R. B., XY, XY", "M. D., XY, XY“, „F. M., XY, XY“ a dalším nezjištěným osobám,

J. Ř. v rámci vendorského účtu „XY“ minimálně

19. J. Ř. dne 9. 5. 2017 podal k poštovní přepravě na pobočce České pošty, s.p. na adrese Praha - XY, XY minimálně 2 poštovní zásilky, které byly následně zajištěny na mezinárodním letišti Václava Havla v Praze pracovníky celní správy Generálního ředitelství cel ČR, kdy

1.) zásilka opatřená štítkem s uvedeným odesílatelem „K. V., XY, XY, Czech republic“ a štítkem s uvedeným adresátem „XY, XY, XY, XY, USA“ obsahovala 91,33 gramů netto amfetaminu,

2.) zásilka opatřená štítkem s uvedeným odesílatelem „K. V., XY, XY, Czech republic“ a štítkem s uvedeným adresátem „A. B., XY, XY, XY, AUSTRALIA“ obsahovala 99,74 gramů netto MDMA,

20. J. Ř. dne 9. 5. 2017 podal k poštovní přepravě na pobočce České pošty, s.p. na adrese Praha - XY, XY minimálně 1 poštovní zásilku, která byla následně zajištěna na mezinárodním letišti Václava Havla v Praze pracovníky celní správy Generálního ředitelství cel ČR, kdy

1.) zásilka opatřená štítkem s uvedeným odesílatelem „K. S., XY, XY, Czech republic“ a štítkem s uvedeným adresátem „K. B., XY, XY, AUSTRALIA“ obsahovala 48,99 gramů netto MDMA,

21. J. Ř. dne 4. 3. 2019 podal k poštovní přepravě na pobočce České pošty, s.p. na adrese Praha – XY, XY minimálně 2 poštovní zásilky, které byly následně zajištěny na mezinárodním letišti Václava Havla v Praze pracovníky celní správy Generálního ředitelství cel ČR, kdy

1.) zásilka opatřená štítkem s uvedeným odesílatelem „B. V., XY, XY, Czech republic“ a štítkem s uvedeným adresátem „M. F., XY, XY, United States“ obsahovala 252 ks modrých trojúhelníkových tablet s půlící rýhou na jedné straně a motivem lebky na druhé straně, jejichž celková hmotnost byla 124,74 gramů netto (hmotnost 1 tablety 0,495 gramů),

2.) zásilka opatřená štítkem s uvedeným odesílatelem „B. V., XY, XY, Czech republic“ a štítkem s uvedeným adresátem „D. H., XY, XY, United States“ obsahovala 252 ks modrých trojúhelníkových tablet s půlící rýhou na jedné straně a motivem lebky na druhé straně, jejichž celková hmotnost byla 123,984 gramů netto (hmotnost 1 tablety 0,492 gramů),

22. J. Ř. dne 18. 3. 2019 podal kolem 15:11 hod. k poštovní přepravě jak na pobočce České pošty, s.p. na adrese Praha - XY, XY, tak kolem 15:40 hod. na pobočce České pošty, s.p. na adrese Praha - XY, XY, křižovatka s ul. XY, přepážce č. 1, přesně nezjištěný počet zásilek, které obsahovaly nezjištěné omamné a psychotropní látky o nezjištěné hmotnosti,

23. J. Ř. dne 25. 4. 2019 podal kolem 14:27 hod. k poštovní přepravě na pobočce České pošty, s.p. na adrese Praha - XY, XY, přesně nezjištěný počet zásilek, které obsahovaly nezjištěné omamné a psychotropní látky o nezjištěné hmotnosti,

24. J. Ř. dne 30. 4. 2019 podal v 17:45 hod. k poštovní přepravě na pobočce České pošty, s.p. na adrese Praha - XY, XY, přepážce č. 5, zásilku v podobě papírové krabice, která obsahovala nezjištěné omamné a psychotropní látky o nezjištěné hmotnosti,

25. J. Ř. dne 19. 6. 2019 v 13:02 hodin podal k poštovní přepravě na pobočce České pošty, s.p. na adrese Praha - XY, XY minimálně poštovní zásilku č. XY opatřenou štítkem s uvedeným odesílatelem „J. S., XY, XY“ a štítkem s uvedeným adresátem „D. S., XY, XY“, kdy zásilka obsahovala ochrannou aluminiovou fólii stříbrné barvy a v ní vloženou vakuovou fólii bílé barvy s obsahem krystalického materiálu o celkové hmotnosti 52,9 gramů brutto, ve kterém byl následným znaleckým zkoumáním zjištěn ketamin o celkové hmotnosti 49,427 gramů netto s obsahem 86,05 % účinné látky, což činí 42,53 gramů base ketaminu,

26. J. Ř. dne 2. 7. 2019 podal v 14:09 hod. k poštovní přepravě na pobočce České pošty, s.p. na adrese Praha XY, XY, na přepážce č. 2, dva balíky s obsahem OPL, v čase kolem 14:20 hod. na pobočce České pošty, s.p. na adrese Praha, XY, přepážce č. 1, podal k poštovní přepravě jednu obálku s obsahem OPL a dále kolem 14:45 hod. na pobočce České pošty, s.p. na adrese Praha - XY, XY, u okénka č. 4, podal k poštovní přepravě balík s OPL, který pojistil na částku 5 000 Kč a dále kolem 14:55 hod. na pobočce České pošty, s.p. na adrese Praha – XY, XY, vhodil do venkovní poštovní schránky s označením č. 116 bílou obálku o rozměrech 20x15 cm, která obsahovala nezjištěné omamné a psychotropní látky o nezjištěné hmotnosti,

27. J. Ř. dále dne 8. 7. 2019 podal k poštovní přepravě do venkovní poštovní schránky umístěné v Praze – XY, ul. XY poblíž křižovatky s ul. XY, minimálně 2 poštovní zásilky, kdy

1.) zásilka opatřená štítkem s uvedeným adresátem „J. K., XY, XY“ byla doručena a obsahovala nezjištěné množství MDMA,

2.) zásilka opatřená štítkem s uvedeným adresátem "J. K., XY, XY" obsahovala nezjištěné omamné a psychotropní látky o nezjištěné hmotnosti,

28. J. Ř. dne 30. 7. 2019 podal k poštovní přepravě na pobočce České pošty, s.p. na adrese Praha – XY, XY, na pobočce České pošty, s.p. na adrese Praha - XY, XY a na pobočce České pošty, s.p. na adrese Praha – XY, XY, přesně nezjištěný počet zásilek, které obsahovaly nezjištěné omamné a psychotropní látky o nezjištěné hmotnosti,

T. C. samostatně

29. T. C. od přesně nezjištěné doby až do 12. 11. 2019 na různých místech České republiky neoprávněně, úmyslně a s vědomím, že se o takové látky jedná, osobně prodával různé omamné a psychotropní látky, kdy minimálně

1.) prodal v Praze v roce 2018 v jednom případě osobě R. P. 1.000 ks tablet extáze s účinnou látkou MDMA za celkovou částku 50 000 Kč a dále také v Praze v průběhu roku 2019 mu prodal ve třech až čtyřech případech celkem 20 až 40 gramů kokainu, dále v jednom případě celkem 50 až 100 gramů MDMA a v několika dalších případech tablety extáze s účinnou látkou MDMA v celkovém množství 100 ks až 200 ks,

2.) prodal převážně v Praze v roce 2018 a 2019 ve čtyřech až pěti případech osobě B. P. celkem přibližně 200 gramů kokainu v ceně 1 500 Kč za 1 gram, tedy za celkovou částku 300 000 Kč,

3.) prodal v Praze v roce 2019 přibližně ve čtyřech případech osobě N. K. V. celkem 20 gramů až 50 gramů kokainu,

4.) prodal vždy v XY, ul. XY, u obchodního domu Lidl, ve třech případech osobě J. K. celkem 250 gramů kokainu v ceně 1 450 Kč za 1 gram, tedy za celkovou částku 362 500 Kč, kdy poprvé dne 7. 10. 2019 mu prodal deklarovaných 50 gramů kokainu, podruhé dne 12. 10. 2019 mu prodal deklarovaných 100 gramů kokainu a potřetí dne 21. 10. 2019 mu prodal deklarovaných 100 gramů kokainu, kdy se jednalo o 99,41 gramů netto směsi kokainu s obsahem 77,4 % účinné látky, což činí 76,943 gramů base kokainu,

J. Ř. samostatně

30. J. Ř. od přesně nezjištěné doby až do 12. 11. 2019, na různých místech České republiky, neoprávněně, úmyslně a s vědomím, že se o takové látky jedná, osobně prodával různé omamné a psychotropní látky, kdy minimálně

1.) prodal, popř. poskytl, minimálně dne 1. 7. 2019 v odpoledních hodinách v XY, ul. XY u objektu Raiffeisenbank, a.s. a dále dne 7. 9. 2019 v dopoledních hodinách v XY, ul. XY na parkovišti v jím tehdy užívaném pronajatém vozidle Hyundai i30, RZ: XY osobě J. Ř., který v blízkosti bydlel, nezjištěné omamné a psychotropní látky o nezjištěné hmotnosti,

D. T. C. od blíže nezjištěné doby až do 12. 11. 2019, kdy se u něj konala domovní prohlídka, neoprávněně, úmyslně a s vědomím, že se o takové látky jedná, za účelem další distribuce pro jiného přechovával v jím užívaném bytě na adrese Praha – XY, XY

přesně 4 503,7 gramů netto MDMA s obsahem účinné látky od 35,85 % do 44,92 %, což činí celkem 1 933,2 gramů netto MDMA báze, kdy se jednalo o MDMA ve formě tablet extáze s názvem (logem) RedBuli_01-rose (2 001 ks), s názvem (logem) Qdance_01-orange (1 293 ks), s názvem (logem) PhilippPlein_04-cream (47 ks), s názvem (logem) Tesla_03-orange (86 ks) a s názvem (logem) Tomorrowland_01-blue (5 666 ks) a dále přechovával 806,4 gramů netto MDMA s obsahem účinné látky od 77,7 9% do 81,39 %, což činí 634,1 gramů netto MDMA báze, kdy se jednalo o MDMA v pevné substanci, celkem tedy přechovával 5 310,1 gramů směsi MDMA s obsahem 2 567,3 gramů účinné látky MDMA,

dále přechovával 151,2 gramů netto směsi kokainu s obsahem účinné látky 76,90 %, což činí celkem 116,3 gramů netto kokainu báze,

dále přechovával 132,72 gramů netto ketaminu s obsahem účinné látky 85,3 %, což činí 113,21 gramů netto ketaminu báze

a dále 4,206 gramů netto toxikomansky upotřebitelného sušeného konopí s obsahem účinné látky 20,24 %, což činí 0,85 gramů netto absolutního ?9-THC,

rovněž pak od blíže nezjištěné doby až do 12. 11. 2019, kdy proběhla prohlídka jiných prostor, jím užívané bezpečnostní schránky č. 546 ve společnosti XY na adrese Praha XY, XY, neoprávněně, úmyslně a s vědomím, že se o takové látky jedná, za účelem další distribuce pro jiného přechovával celkem 35,5 ks tablet Diazepamu obsahujících 10 mg diazepamu v každé tabletě, tedy celkově 355 mg diazepamu,

přičemž ketamin a diazepam je uveden v příloze č. 7, MDMA a LSD jsou uvedeny v příloze č. 4, amfetamin je uveden v příloze č. 5 a ?9-THC je uvedeno v příloze č. 4 a 5 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek v souladu s § 44c odst. 1 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, jako látky psychotropní a kokain je uveden v příloze č. 1 a konopí je uvedeno v příloze č. 3 téhož nařízení, jako látky omamné.

2. Za uvedený zločin soud prvního stupně obviněnému C. uložil podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání čtyř let, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Dále tomuto obviněnému uložil podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku peněžitý trest ve výměře 600 denních sazeb s výší jedné denní sazby 2 000 Kč, tedy v celkové výměře 1 200 000 Kč. Podle § 70 odst. 2 písm. a), písm. b) tr. zákoníku mu také uložil trest propadnutí věci, a to věcí konkrétně specifikovaných ve výroku o tomto trestu. Obviněnému Ř. pak soud prvního stupně za výše uvedený zločin uložil podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 58 odst. 1 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání šesti let, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Dále mu uložil podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku peněžitý trest ve výměře 650 denních sazeb s výší jedné denní sazby 1 000 Kč, tedy v celkové výměře 650 000 Kč. Podle § 70 odst. 2 písm. a), písm. b) tr. zákoníku tomuto obviněnému uložil rovněž trest propadnutí věci, a to věcí konkrétně specifikovaných ve výroku o tomto trestu. Soud prvního stupně dále podle § 101 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku rozhodl o zabrání věci, a to věcí konkrétně specifikovaných ve výroku o tomto ochranném opatření.

3. Proti citovanému rozsudku soudu prvního stupně podali odvolání obviněný Ř. a státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze v neprospěch obou obviněných. V záhlaví označeným rozsudkem rozhodl Vrchní soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) tak, že k odvolání státního zástupce podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. řádu zrušil napadený rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích o trestech obou obviněných. Podle § 259 odst. 3 tr. řádu při nezměněných výrocích o vině a výroku o zabrání věci znovu rozhodl tak, že obviněnému C. uložil podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání šesti roků, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku tomuto obviněnému rovněž uložil peněžitý trest ve výměře 650 denních sazeb s výší jedné denní sazby 1 000 Kč, tedy v celkové výměře 650 000 Kč. Dále podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku uložil tomuto obviněnému trest propadnutí věci, a to věcí konkrétně uvedených ve výroku o tomto trestu. Obviněnému Ř. odvolací soud uložil podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 58 odst. 1 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání šesti roků, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku tomuto obviněnému uložil též peněžitý trest ve výměře 650 denních sazeb s výší jedné denní sazby 500 Kč, tedy v celkové výměře 325 000 Kč, a podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku i trest propadnutí věci, a to věcí konkrétně uvedených ve výroku o tomto trestu.

4. Proti rozsudku odvolacího soudu podal nejvyšší státní zástupce dovolání v neprospěch jak obviněného T. C., tak i obviněného J. Ř. z důvodu podle § 265b odst. 1 písm. i) tr. řádu, neboť napadeným rozsudkem byl obviněným uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byli uznáni vinnými.

5. Nejvyšší státní zástupce podáním ze dne 9. 5. 2023 vzal své dovolání částečně zpět, a to v rozsahu dovolání podaného v neprospěch obviněného C. Předseda senátu Nejvyššího soudu toto zpětvzetí vzal na vědomí usnesením ze dne 8. 6. 2023.

6. Po shrnutí dosavadního průběhu řízení, jakož i části odůvodnění rozsudku odvolacího soudu týkající se uložení trestu obviněným, nejvyšší státní zástupce uvádí, že se nemůže ztotožnit se závěrem odvolacího soudu ohledně existence podmínek pro aplikaci § 58 odst. 1 tr. zákoníku ve vztahu k obviněnému Ř. Následně nejvyšší státní zástupce předkládá obsáhlou argumentaci rozporující správnost tohoto závěru odvolacího soudu.

7. Nejprve připomíná dikci § 58 odst. 1 tr. zákoníku, z níž vyplývají tři podmínky, které musí být pro aplikaci tohoto zákonného ustanovení kumulativně splněny. Dodává, že základní podmínkou je existence zvláštních okolností případu nebo zvláštních poměrů pachatele. Za ně však nelze bez dalšího považovat „obecné“ polehčující okolnosti ve smyslu § 41 tr. zákoníku, mezi něž patří např. doznání, upřímně projevená lítost, spolupráce s orgány činnými v trestním řízení či dosavadní bezúhonnost. Musí jít o okolnosti či poměry výraznějším způsobem atypické, tedy v případě obdobných trestných činů se běžně nevyskytující. Nejvyšší státní zástupce připomíná, že pro aplikaci § 58 odst. 1 tr. zákoníku je nezbytné, aby soud respektoval výjimečný charakter tohoto ustanovení.

8. Nejvyšší státní zástupce poukazuje na to, že odvolací soud shledal mimořádné okolnosti případu pouze v tom, že se obviněný Ř. trestné činnosti dopustil pod vlivem spoluobviněného C., v mnohem menším rozsahu a s výrazně nižší mírou zavinění; výjimečnost a neobvyklost v poměrech obviněného pak v tom, že byl osobou bezúhonnou. Jelikož odvolací soud závěry o použití § 58 odst. 1 tr. zákoníku více nerozvedl, nejvyšší státní zástupce považuje za potřebné zmínit body 136. až 140. rozsudku soudu prvního stupně odůvodňující aplikaci § 58 odst. 1 tr. zákoníku. V nich soud prvního stupně uvedl, že ve prospěch obviněného mohl přičíst pouze jednu polehčující okolnost, a to vedení řádného života před pácháním trestné činnosti, zatímco musel vzít v úvahu více přitěžujících okolností (spáchání trestné činnosti s rozmyslem, ze zištné pohnutky a pokračování v trestné činnosti po delší dobu). Nejvyšší státní zástupce dále přibližuje hodnocení míry zavinění jednotlivých obviněných, kdy soud prvního stupně tuto shledal jednoznačně vyšší u obviněného C. než u obviněného Ř., který se na trestné činnosti nepodílel po celé v obžalobě vymezené období.

9. V rámci navazující dovolací argumentace nejvyšší státní zástupce připomíná závěry soudu prvního stupně ohledně chování obou obviněných po spáchání trestného činu spočívajícího velkou měrou v jejich přístupu k jejich trestnímu stíhání. U obviněného Ř. poukazuje na závěry jmenovaného soudu, že tento obviněný na svou trestnou činnost náhled nezískal, kdy tento přístup soud prvního stupně vyhodnotil jako procesní taktiku, kterou nemohl přičíst ani ve prospěch, ani v neprospěch tohoto obviněného. Přesto však tento soud hodnotil nápravu obviněného Ř. jako možnou a pravděpodobnou. Pro nedostatečný náhled na spáchanou činnost však podle soudu prvního stupně vyvstala potřeba na něj působit o něco přísnějším trestem než u obviněného C. Nejvyšší státní zástupce též dodává, že soud prvního stupně dospěl k překvapivému závěru, že i u obviněného Ř. by bylo uložení trestu odnětí svobody v rámci zákonné trestní sazby příliš přísné, a i jeho nápravy lze dosáhnout trestem kratšího trvání, v důsledku čehož měl zmiňovaný soud za naplněné podmínky pro aplikaci § 58 odst. 1 tr. zákoníku.

10. V souvislosti s okolnostmi případu nejvyšší státní zástupce konstatuje, že nešlo o běžný případ distribuce drog. Závažnost trestné činnosti obviněných je daná sofistikovanou formou distribuce prostřednictvím darknetu, na jehož tržištích s přeshraničním dosahem neoprávněně, úmyslně a ve velkém rozsahu distribuovali psychotropní látky různých typů a omamnou látku, které si za tímto účelem obstarávali od osob ve Spolkové republice Německo, v Nizozemském království a v Belgickém království, odkud si je nechali zasílat prostřednictvím zásilkových služeb na jména třetích osob, a konspirativně si je zpravidla společně vyzvedávali na různých výdejních místech v Praze, a to vše v úmyslu získat minimálně značný prospěch.

11. Nejvyšší státní zástupce dále poukazuje na to, že obvinění se na uvedené trestné činnosti podíleli každý svým dílem, když konkrétně obviněný Ř. tak činil minimálně v období od června roku 2016 do listopadu roku 2017 a poté od března roku 2019 do srpna roku 2019, přičemž správu tzv. vendorského účtu „XY“, objednávání a platbu ve virtuálních měnách zajišťoval výhradně obviněný C., ovšem s plným vědomím a srozuměním obviněného Ř. Ten pak sám vědomě a aktivně participoval na vyzvedávání zásilek, dále na vytváření zásilek s konkrétní omamnou či psychotropní látkou, kterou obvinění balili do vakuových plastových obalů a následně vkládali do obálek, které zpravidla opatřovali dvěma lepicími štítky, a to tak, aby na jednom bylo vytištěno jméno a adresa odběratele a na druhém jméno a adresa smyšleného odesílatele, a následně tyto zásilky podávali převážně k poštovní přepravě, a to přibližně v 1 700 případech přesně nezjištěnému množství odběratelů v České republice i v dalších zemích po celém světě, přičemž o čistý finanční prospěch získaný prodejem přes darknet, který se v součtu pohyboval kolem 4 300 000 Kč, se obvinění dělili.

12. Z uvedeného je podle názoru nejvyššího státního zástupce zřejmé, že obviněný Ř. se na trestné činnosti podílel sice v menším rozsahu, nicméně plnohodnotným způsobem prováděl po dobu 24 měsíců jemu svěřené činnosti potřebné k získání, přechovávání a další distribuci drog, přičemž u obou obviněných se jednalo o cílené a plánované jednání, kdy obviněný Ř. se takto připojil k trestné činnosti z vlastního rozhodnutí v úmyslu získat finanční prostředky. Míra závažnosti jednání u obviněného Ř. zjevně nevybočovala z míry závažnosti jiných obdobných případů ani z typové závažnosti přisouzeného zločinu podle § 283 odst. 1, 3 písm. b), písm. c) tr. zákoníku. V jeho případě ovšem nelze dovodit ani žádné mimořádné osobní poměry. Samotnou skutečnost, že tento obviněný před spácháním trestného činu vedl řádný život, bylo možno vyhodnotit jako polehčující okolnost, avšak nelze pouze touto okolností opodstatnit aplikaci § 58 odst. 1 tr. zákoníku, neboť na bezúhonný způsob života občana České republiky lze nahlížet spíše jako na běžný standard, nikoli jako na okolnost neobvyklou či dokonce výjimečnou.

13. Nejvyšší státní zástupce je přesvědčen, že z rozhodnutí soudů nelze dovodit splnění první podmínky pro použití § 58 odst. 1 tr. zákoníku, neboť okolnosti případu ani poměry pachatele obviněnému Ř. nesvědčí. V rámci navazující dovolací argumentace nejvyšší státní zástupce dále vytýká soudům, že se podrobněji nezabývaly vyhodnocením předpokladu nápravy obviněného Ř. Soud prvního stupně k tomuto v podstatě pouze bez dalšího konstatoval, že náprava obviněného je možná a pravděpodobná. Nezohlednil přitom však celkový postoj obviněného ke spáchané trestné činnosti, byť si ho byl vědom, jak plyne z bodu 138. odůvodnění jeho rozsudku, který svědčí spíše o absenci jeho hlubší sebereflexe jakožto samozřejmého předpokladu pro jeho nápravu. Současně ani napadený rozsudek odvolacího soudu neobsahuje žádné vodítko pro zhodnocení uvedené podmínky pro aplikaci § 58 odst. 1 tr. zákoníku. K tomuto pak dodává, že ve svém usnesení ze dne 30. 1. 2019, sp. zn. 4 Tdo 1008/2019, Nejvyšší soud skutečně připustil, že použití § 58 odst. 1 tr. zákoníku obecně nebrání skutečnost, že se pachatel k trestné činnosti nedoznal, neboť z dikce tohoto ustanovení to přímo nevyplývá. Zároveň ovšem konstatoval, že splnění podmínky, že nápravy pachatele lze dosáhnout i trestem kratšího trvání než v rámci zákonné trestní sazby, nepochybně souvisí s tím, jaký je postoj pachatele ke spáchanému trestnému činu. Lze totiž mít za to, že uvědomění si vlastní chyby je důležitým předpokladem pro náležitou nápravu pachatele. I z tohoto hlediska tedy u obviněného podle nejvyššího státního zástupce absentuje poslední podmínka pro použití § 58 odst. 1 tr. zákoníku, tedy předpoklad, že pro jeho nápravu postačí i trest kratšího trvání.

14. Nejvyšší státní zástupce tudíž uzavírá, že u obviněného Ř. nebyly splněny zákonné podmínky v podobě existence výjimečných okolností případu či poměrů pachatele, které by protiprávní jednání tohoto obviněného odlišovaly od typově stejných útoků a tvořily by přesvědčivý podklad pro závěr, že by použití trestní sazby odnětí svobody trestním zákonem stanovené bylo pro pachatele nepřiměřeně přísné a že lze dosáhnout nápravy pachatele i trestem kratšího trvání, ve smyslu § 58 odst. 1 tr. zákoníku.

15. Z těchto důvodů nejvyšší státní zástupce navrhuje, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1, 2 tr. řádu za podmínky uvedené v § 265p odst. 1 tr. řádu zrušil napadený rozsudek odvolacího soudu ve výroku o trestu uloženém obviněnému Ř., jakož i všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále aby podle § 265l odst. 1 tr. řádu odvolacímu soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

16. K dovolání nejvyššího státního zástupce se vyjádřil obviněný J. Ř. prostřednictvím svého obhájce Mgr. Michala Mlezivy, LL.M., advokáta. Uvedl, že nejvyšší státní zástupce pomíjí mimořádnou okolnost případu a s tím i poměry obviněného, které mimořádné snížení trestu odnětí svobody odůvodňují. Podle zjištěného skutkového stavu se obviněný Ř. na trestné činnosti nepodílel soustavně, k čemuž přibližuje jednotlivé etapy páchání trestné činnosti a míru svého zapojení. Své vyjádření dále směřuje pouze k období roku 2019, jelikož soudy vzaly za prokázané, že v prvním období od června 2016 do listopadu 2017 se podílel na trestné činnosti vědomě. Zdůrazňuje, že na rozdíl od obviněného C. v období roku 2019 u sebe neměl téměř žádné omamné a psychotropní látky, v době zadržení pracoval a své trestné činnosti dobrovolně zanechal; jeho chování svědčí o sebereflexi a náhledu na páchání trestné činnosti. Obviněný je toho názoru, že na jeho osobu nelze pohlížet jako na běžného pachatele, který koná trestnou činnost až do svého dopadení. Má za to, že důvody pro mimořádné snížení trestu jsou v jeho případě dány.

17. Vyjádření obviněného J. Ř. zaslal Nejvyšší soud nejvyššímu státnímu zástupci k případné replice, kterou však do dnešního dne neobdržel.

18. Obviněný J. Ř. (dále jen „obviněný“) napadá rozsudek odvolacího soudu dovoláním podaným prostřednictvím svého obhájce Mgr. Michala Mlezivy, LL.M., advokáta, a směřujícím do všech výroků vztahujících se k jeho osobě, a to z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. g), písm. h) a písm. l) tr. řádu. Po stručné rekapitulaci dosavadního řízení uvádí k jednotlivým důvodům následující.

19. Naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. řádu shledává obviněný v tom, že napadený rozsudek odvolacího soudu neobsahuje výrok, kterým bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti výroku o vině; výroková část rozsudku odvolacího soudu obsahuje ve vztahu k uložení nového trestu formulaci, že nový trest je ukládán při nezměněných výrocích o vině. Má za to, že se tedy odvolací soud s jeho odvoláním nevypořádal zákonem předvídaným způsobem. Poukazuje dále na to, že jeho odvoláním proti výroku o vině se odvolací soud zabýval toliko v bodě 12. svého rozsudku, v němž mu dal částečně

za pravdu, že právní posouzení věci soudem prvního stupně nebylo správné, ale dospěl k závěru, že je pro něj příznivější. Obviněný připomíná, že vzhledem k tomu, že podal odvolání proti výroku o vině pouze on a odvolací soud nemůže rozhodnout v této části v jeho neprospěch, omezil se jmenovaný soud pouze na konstatování této skutečnosti. Obviněný je přesvědčen, že procesní postup odvolacího soudu nemá zákonnou oporu a tento soud měl o odvolání rozhodnout procesně předvídatelným způsobem a v návaznosti na to odůvodnit, na základě jakých skutečností dospěl k závěru o jeho vině k dílčím skutkům, kdy částečnou nepřezkoumatelnost vytkl odvolací soud i soudu prvního stupně.

20. Obviněný tudíž vyslovuje názor, že za dané situace není o jeho odvolání do výroku o vině rozhodnuto, přičemž z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu lze dovodit, že do výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně nehodlal zasahovat.

21. Naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu shledává obviněný v neprokázání velkého rozsahu jeho trestné činnosti s odkazem na bod 11. odůvodnění rozsudku odvolacího soudu. Má za to, že jsou ve zjevném rozporu skutková zjištění a provedené důkazy ohledně zásilky 100 g kokainu, která podle výpovědi spoluobviněného C. nedorazila. Namítá, že s tímto argumentem se odvolací soud nevypořádal. Tato zásilka je ovšem dávána do souhrnu s dalšími, z čehož je dovozován velký rozsah trestné činnosti. V tomto směru tedy jde o zjevný rozpor mezi skutkovým zjištěním a obsahem provedených důkazů.

22. Další pochybení obviněný shledává v souvislosti se skutkem pod bodem „B.11“ výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně. Tento skutek mají podle odvolacího soudu prokazovat výpovědi svědků K., R. a spoluobviněného C., který prohlásil vinu, a tím potvrdil správnost obžaloby, která v této části z jeho výpovědi vycházela. Daný závěr je podle obviněného rovněž rozporný s obsahem provedených důkazů, jelikož z výpovědi zmíněných svědků neplyne, že by se uvedeného skutku dopustil. Obviněný připomíná, že prohlášení viny jednoho ze spoluobviněných nezbavuje soud prvního stupně povinnosti zjišťovat rozhodné skutečnosti i ve vztahu k ostatním obviněným; prohlášení viny spoluobviněného nadto nepředstavuje důkazní prostředek a toto nebylo ani jako důkaz provedeno. Za těchto okolností jsou skutková zjištění ohledně skutku pod bodem „B.11“ navíc založena na procesně nepoužitelném důkazu, resp. na důkazu, který nebyl proveden.

23. V závěru svého dovolání obviněný prezentuje argumentaci k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu. Odvolací soud se podle jeho přesvědčení nevypořádal s námitkou ohledně skutku pod bodem „C.21“ výroku o vině rozsudku prvního stupně. Skutek popsaný v tomto bodě postrádá znak skutkové podstaty přisouzeného zločinu, a to konkrétně nakládání s omamnou a psychotropní látkou. Obviněný proto namítá nesprávné právní posouzení skutku. V souvislosti s tímto dovolacím důvodem také poukazuje na nesprávné právní posouzení a postup soudu prvního stupně, který hodnotil všechny skutky pod body „B“ a „C“ výroku o vině svého rozsudku jako jeden pokračující trestný čin. Odvolací soud v bodě 11. svého rozsudku pak konstatoval, že pro rok a půl trvající přetržku mělo být jeho jednání posouzeno jako dva trestné činy a vzhledem k udržování protiprávního stavu pak je třeba na každý z nich hledět jako na jeden trvající trestný čin. Obviněný má za to, že skutky pod body „B“ a „C“ výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně nelze vzájemně sčítat pro jejich odlišný způsob provedení. Právní posouzení skutků výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně je proto nesprávné.

24. Z těchto důvodů obviněný navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek odvolacího soudu a přikázal tomuto soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

25. K dovolání obviněného se vyjádřila JUDr. Martina Havlíková, státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“). Po shrnutí dosavadního průběhu řízení a obsahu dovolání obviněného úvodem konstatuje, že obviněný pouze opakuje skutečnosti, které již na svou obhajobu uplatnil v předchozích fázích trestního řízení a soudy nižších stupňů se s nimi správně a dostatečně vypořádaly. Podle přesvědčení státní zástupkyně námitky obviněného kvalitativně nepřekračují meze prosté polemiky s názorem soudů na to, jak je třeba ten který důkaz posuzovat a jaký význam mu připisovat z hlediska skutkového děje. Ohledně argumentace směřující k bodu „B.11“ výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně státní zástupkyně souhlasí s názorem odvolacího soudu, že jednání obviněného Ř. bylo prokázáno výpověďmi svědků K. a R. a spoluobviněného C., přičemž uplatněná právní kvalifikace je zcela přiléhavá a deklarovaný dovolací důvod naplněn nebyl. Proto navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu jako zjevně neopodstatněné, a dále, aby Nejvyšší soud o tomto dovolání rozhodl v souladu s § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu v neveřejném zasedání.

26. Vyjádření státní zástupkyně Nejvyšší soud zaslal obhájci obviněného Ř. k případné replice. V ní obviněný předně konstatuje, že skutečnost, že se odvolací soud vypořádal s jeho argumenty neznamená, že se s nimi vypořádal správně. Odvolací soud se navíc nevypořádal se všemi námitkami, a to ani v bodě 11. napadeného rozsudku, a nijak se nevyjádřil k námitkám ohledně skutku pod bodem „C.21“ výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně. Další výtky obviněný směřuje k neprokázání viny ohledně skutku pod bodem „B.11“ výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně. Opakuje svou argumentaci spočívající v tom, že ze svědeckých výpovědí není jeho vina prokázána a soud ji vyvodil na základě prohlášení viny spoluobviněného C. Podle jeho názoru tak soud prvního stupně měl obejít provedení výslechu spoluobviněného C., a tím i smysl § 206c odst. 6 tr. řádu. Uvedený nedostatek v provádění dokazování pak způsobil nepřezkoumatelnost odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, což se pokusil zhojit odvolací soud v bodě 11. svého rozsudku, avšak nedostatečně. Má proto za to, že mu nelze vyčítat domáhání se přezkumu dříve uplatněných námitek. V závěru obviněný vyjadřuje souhlas s tím, aby Nejvyšší soud o tomto dovolání rozhodl v souladu s § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu v neveřejném zasedání.

III. Přípustnost dovolání

27. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. řádu) nejprve zjišťoval, zda jsou dovolání nejvyššího státního zástupce a obviněného J. Ř. přípustná a zda vyhovují všem relevantním ustanovením trestního řádu, tedy zda byla podána v souladu s § 265a odst. 1, 2 tr. řádu, v zákonné dvouměsíční lhůtě a na příslušném místě v souladu s § 265e odst. 1, 3 tr. řádu, jakož i oprávněnými osobami ve smyslu § 265d odst. 1 písm. a) a písm. c), odst. 2 tr. řádu. Dále Nejvyšší soud zkoumal, zda dovolání splňují obligatorní obsahové náležitosti tohoto mimořádného opravného prostředku upravené v § 265f tr. řádu. Nejvyšší soud konstatuje, že obě dovolání splňují veškeré shora uvedené zákonné náležitosti.

28. Protože platí, že dovolání lze podat jen z některého z důvodů taxativně vymezených v § 265b tr. řádu, musel dále Nejvyšší soud posoudit, zda uplatněnou argumentaci lze podřadit pod některý z dovolacích důvodů, jejichž existence je – mimo jiné – podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (§ 265i odst. 3 tr. řádu).

29. Nejvyšší státní zástupce své dovolání, které podává v neprospěch obviněného, opírá o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. i) tr. řádu. Ten je naplněn tehdy, jestliže obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Druhem trestu, který zákon nepřipouští, se zde rozumí zejména případy, v nichž byl obviněnému uložen některý z druhů trestů uvedených v § 52 tr. zákoníku [resp. v § 15 odst. 1 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, nebo trestních opatření uvedených v § 24 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže)] bez splnění těch podmínek, které zákon předpokládá, tj. pokud v konkrétním případě určitému pachateli za určitý trestný čin nebylo možno uložit některý druh trestu s ohledem na jeho zvláštní zákonné podmínky. Dále jde o případy kumulace dvou nebo více druhů trestu, které podle zákona nelze vedle sebe uložit, uložení takového druhu trestu, který nedovoluje uložit zákon účinný v době, kdy se rozhoduje o trestném činu, nebo uložení určitého trestu více obviněným „společně“. Dovolací důvod spočívající v uložení trestu mimo zákonem stanovenou trestní sazbu se týká jen těch odstupňovaných druhů trestu (trestních opatření), které mají určitou sazbu vymezenou trestním zákonem; přitom trest odnětí svobody má konkrétní hranice trestní sazby stanoveny v příslušném ustanovení zvláštní části trestního zákoníku podle toho, o jaký trestný čin jde, a případně v jaké alternativě byl spáchán, nebo zda byl spáchán v souběhu s jiným trestným činem. Trest je uložen mimo trestní sazbu jak při nedůvodném překročení horní hranice příslušné trestní sazby (například u trestu odnětí svobody bez splnění podmínek podle § 59 nebo § 108 tr. zákoníku), tak i nezákonným prolomením její dolní hranice, pokud je taková hranice v zákoně určena, včetně nesprávného užití ustanovení § 40 odst. 2 a § 58 tr. zákoníku (resp. § 32 zákona o soudnictví ve věcech mládeže) o mimořádném snížení trestu odnětí svobody (srov. ŠÁMAL, P., PÚRY, F. In: ŠÁMAL, P. a kol. Trestní řád II. § 157 až 314s. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 3168 a 3169).

30. Obviněný v dovolání uplatňuje dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), písm. h) a písm. l) tr. řádu. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán tehdy, jestliže rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů (první varianta) nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech (druhá varianta) nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy (třetí varianta).

31. Smyslem tohoto dovolacího důvodu je kodifikace současné rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, jak se vyvinula pod vlivem judikatury Ústavního soudu (např. nálezu Ústavního soudu ze dne 30. 11. 1995, sp. zn. III. ÚS 166/95, nebo nálezu Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2005, sp. zn. IV. ÚS 216/04). Tento dovolací důvod věcně upravuje tři okruhy nejzásadnějších vad v rozhodných skutkových zjištěních, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, a to případy tzv. zjevného rozporu mezi obsahem provedených důkazů a skutkovými zjištěními, která jsou na jejich základě učiněna (zejména případy deformace důkazů, kdy skutkové zjištění je opakem skutečného obsahu daného důkazu) [prvá alternativa], případy použití procesně nepoužitelných důkazů (typicky důkaz, který byl pořízen v rozporu se zákonem, např. věcný důkaz zajištěný při domovní prohlídce učiněné bez příkazu soudu, důkaz nezákonným odposlechem apod.) [druhá alternativa], a konečně vadu spočívající v tzv. důkazu opomenutém, tj. důkazu, který byl sice některou ze stran navržen, avšak soudem nebyl proveden a jeho neprovedení nebylo věcně adekvátně odůvodněno (třetí alternativa).

32. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu je naplněn tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku (první alternativa) nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení (druhá alternativa). V rámci takto vymezeného dovolacího důvodu je možné namítat buď nesprávnost právního posouzení skutku, tj. mylnou právní kvalifikaci skutku, jak byl v původním řízení zjištěn, v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva, anebo vadnost jiného hmotněprávního posouzení. Pro naplnění uvedeného dovolacího důvodu nepostačuje pouhý formální poukaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů, aniž by byly řádně vymezeny právní vady spatřované v napadených rozhodnutích. To znamená, že předmětný dovolací důvod musí být v dovolání skutečně obsahově tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány v právním posouzení skutku, jenž je vymezen v napadeném rozhodnutí, a teprve v návaznosti na takové tvrzené a odůvodněné hmotněprávní pochybení lze vytýkat i nesprávná skutková zjištění (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 9. 2004, sp. zn. II. ÚS 279/03). Obdobný, ryze formální odkaz stejně tak není dostačující pro založení povinnosti přezkumu rozhodnutí dovolacím soudem ani ve vztahu k dalším dovolacím důvodům jmenovaným v § 265b odst. 1 tr. řádu, nýbrž i ve vztahu k těmto je zapotřebí řádně vymezit právní vady, které obviněný v napadených rozhodnutích spatřuje.

33. Za jiné nesprávné hmotněprávní posouzení, na němž je založeno rozhodnutí, ve smyslu důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu je možno dále považovat, pokud jde o výrok o trestu, jiné vady tohoto výroku záležející v porušení hmotného práva, než jsou otázky druhu a výměry trestu, jako je např. pochybení soudu v právním závěru o tom, zda měl, či neměl být uložen souhrnný trest nebo úhrnný trest, popř. společný trest za pokračování v trestném činu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 9. 2002, sp. zn. 11 Tdo 530/2002, uveřejněné pod č. 22/2003 Sb. rozh. tr.).

34. Co se týče dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. řádu tento je naplněn, pokud v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný. I tento dovolací důvod tak spočívá ve dvou alternativách, totiž že určitý výrok nebyl vůbec učiněn, a tak v napadeném rozhodnutí chybí a činí jeho výrokovou část neúplnou, anebo že určitý výrok sice byl v napadeném rozhodnutí učiněn, ale není úplný. Obecně platí, že chybějící výrok v rozhodnutí odvolacího soudu se týká pouze absence výroku o tom, jak bylo rozhodnuto o některém z více souběžně podaných odvolání, o kterých odvolací soud rozhodoval. Neúplným je pak takový výrok napadeného rozhodnutí, který neobsahuje některou podstatnou náležitost stanovenou zákonem, např. je-li v případě výroku o vině uvedena právní kvalifikace skutku jenom zákonným pojmenováním trestného činu včetně příslušného zákonného ustanovení, ale není citována tzv. právní věta vyjadřující zákonné znaky trestného činu (srov. ŠÁMAL, P., PÚRY, F. In: ŠÁMAL, P. a kol. Trestní řád II. § 157 až 314s. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 3173-3174).

35. Na tomto místě Nejvyšší soud připomíná, že pro naplnění kteréhokoliv z dovolacích důvodů uvedených v § 265b odst. 1 tr. řádu nepostačuje pouhý ryze formální odkaz na příslušné ustanovení, aniž by byly řádně vymezeny právní vady, které obviněný v napadených rozhodnutích spatřuje.

36. Nejvyšší soud nadto při respektování shora uvedeného interpretuje a aplikuje podmínky připuštění dovolání tak, aby dodržel maximy práva na spravedlivý proces vymezené Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a Listinou základních práv a svobod. Je proto povinen v rámci řízení o dovolání posoudit, zda nebyla v předchozích fázích řízení porušena základní práva dovolatele (obviněného), včetně jeho práva na spravedlivý proces (k tomu srov. stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14).

IV. Důvodnost dovolání

37. Poté, co se Nejvyšší soud seznámil s obsahem napadeného rozsudku odvolacího soudu, jakož i s obsahem rozsudku soudu prvního stupně a rovněž s průběhem řízení, které předcházelo jejich vydání, konstatuje, že dovolací argumentace nejvyššího státního zástupce nejenže odpovídá jím uplatněnému dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. i) tr. řádu, ale je i důvodná. V případě dovolání obviněného J. Ř. Nejvyšší soud shledal, že část dovolacích námitek obviněného odpovídá jím uplatněným dovolacím důvodům podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. řádu a současně jsou též důvodné. K jednotlivým dovoláním považuje Nejvyšší soud za potřebné zmínit následující.

IV. A K dovolání nejvyššího státního zástupce

38. Nejvyšší státní zástupce v dovolání namítá, že odvolací soud u obviněného nesprávně aplikoval ustanovení o mimořádném snížení trestu odnětí svobody podle § 58 odst. 1 tr. zákoníku a uložil tak obviněnému trest odnětí svobody ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným, a tím zatížil své rozhodnutí vadou ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. i) tr. řádu.

39. Nejvyšší soud úvodem připomíná, že obviněný byl soudem prvního stupně uznán vinným ze spáchání zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. b), písm. c) tr. zákoníku. Za uvedený zvlášť závažný zločin mu byl původně tímto soudem uložen podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 58 odst. 1 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání šesti roků, pro jehož výkon byl zařazen podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku do věznice s ostrahou. Dále mu soud prvního stupně uložil podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku peněžitý trest ve výměře 650 denních sazeb s výší jedné denní sazby 1 000 Kč, tedy v celkové výměře 650 000 Kč. Podle § 70 odst. 2 písm. a), b) tr. zákoníku tomuto obviněnému uložil soud prvního stupně rovněž trest propadnutí věci, a to věcí konkrétně specifikovaných ve výroku o tomto trestu. K odvolání státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze a obviněného J. Ř. pak odvolací soud zrušil napadený rozsudek (mimo jiné) ve výroku o trestu ve vztahu k tomuto obviněnému a podle § 259 odst. 3 tr. řádu, při nezměněném výroku o vině obviněného J. Ř. a výroku o zabrání věci, tomuto obviněnému podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 58 odst. 1 tr. zákoníku uložil trest odnětí svobody v trvání šesti roků, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku tomuto obviněnému uložil nově peněžitý trest ve výměře 650 denních sazeb s výší jedné denní sazby 500 Kč, tedy v celkové výměře 325 000 Kč, a podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku i trest propadnutí věci, a to konkrétně vakuovacího a zatavovacího zařízení Maxxo, model VM Profi.

40. Podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku přitom platí, že pachateli tohoto zvlášť závažného zločinu uloží soud trest odnětí svobody v trvání od osmi do dvanácti let. Je tedy zřejmé, že výměra trestu odnětí svobody, který byl obviněnému uložen odvolacím soudem, již neodpovídala samé spodní hranici zákonné trestní sazby stanovené za daný zvlášť závažný zločin. Jinými slovy, trest odnětí svobody o nižší výměře mohl být obviněnému uložen pouze při splnění podmínek pro aplikaci § 58 odst. 1 tr. zákoníku, upravujícího institut mimořádného snížení trestu odnětí svobody.

41. V obecné rovině je vhodné připomenout, že podle § 58 odst. 1 tr. zákoníku může soud snížit trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby tímto zákonem stanovené, jestliže má vzhledem k okolnostem případu nebo vzhledem k poměrům pachatele za to, že by použití trestní sazby odnětí svobody trestním zákonem stanovené bylo pro pachatele nepřiměřeně přísné a že lze dosáhnout nápravy pachatele i trestem kratšího trvání.

42. Soud prvního stupně přitom výši původně uloženého trestu odnětí svobody odůvodnil zejména tím, že na straně obviněného J. Ř. shledal polehčující okolnost ve smyslu § 41 písm. p) tr. zákoníku, tedy vedení řádného života před pácháním trestné činnosti. U obviněného však shledal i okolnosti přitěžující, konkrétně v jeho neprospěch přičetl okolnost, že spáchal trestný čin s rozmyslem [§ 42 písm. a) tr. zákoníku], jeho trestná činnost byla motivována ziskuchtivostí [§ 42 písm. b) tr. zákoníku] a že v trestné činnosti pokračoval po delší dobu [§ 42 písm. m) tr. zákoníku] (srov. bod 136. rozsudku soudu prvního stupně).

43. Ve vztahu k obviněnému Ř. dále uvedl, že míra jeho zavinění je oproti spoluobviněnému T. C. nižší, neboť trestnou činnost vymyslel a zahájil právě tento spoluobviněný, který k ní obviněného přivedl a i poté ji rozhodujícím způsobem řídil. Rozsah trestné činnosti obviněného byl také nižší, neboť se jí neúčastnil po celé v obžalobě vymezené období (srov. bod 137. rozsudku soudu prvního stupně).

44. Za důležitou okolnost pro ukládání trestu považoval soud prvního stupně také chování obviněných po spáchání trestného činu. Ve vztahu k obviněnému J. Ř. zejména uvedl, že v jeho případě absentuje (kritický) náhled na spáchání trestné činnosti. Tento jeho postoj mu však nelze klást k tíži, neboť se jedná o jeho procesní taktiku, současně však nelze takový přístup ani přičíst v jeho prospěch. Nápravu obviněného shledal soud prvního stupně jako možnou a pravděpodobnou, byť z důvodu nedostatečného náhledu na spáchanou trestnou činnost vyvstala podle jeho názoru potřeba působit na tohoto obviněného o něco přísnějším trestem (srov. bod 138. rozsudku soudu prvního stupně).

45. Na základě shora uvedeného dospěl soud prvního stupně v případě obviněného J. Ř. k závěru, že by bylo uložení trestu v rámci zákonem stanovené trestní sazby příliš přísné a jeho náprava je možná i trestem kratšího trvání. Z těchto důvodů soud prvního stupně přistoupil k aplikaci § 58 odst. 1 tr. zákoníku.

46. Odvolací soud ve svém (nyní napadeném) rozsudku konstatoval, že soud prvního stupně nepochybil, jestliže u obviněného shledal podmínky pro užití § 58 odst. 1 tr. zákoníku. Okolnosti případu i poměry obviněného, na které poukázal a z kterých vycházel soud prvního stupně, považoval odvolací soud za výjimečné a neobvyklé do té míry, že se vymykaly typově podobným případům natolik, že jeho postih v rámci zákonem stanovené trestní sazby by byl nepřiměřený společenské škodlivosti jeho jednání i jeho poměrům v době ukládání trestu.

Ve vztahu k poměrům obviněného uvedl, že je osobou doposud bezúhonnou, že se trestné činnosti dopustil pod vlivem spoluobviněného C., a to v mnohem menším rozsahu a s výrazně nižší měrou zavinění (srov. bod 15. rozsudku odvolacího soudu). Soud prvního stupně dále podle názoru odvolacího soudu při ukládání peněžitého trestu a posouzení jeho přiměřenosti z hlediska § 38 tr. zákoníku dostatečně nezvažoval zásadu subsidiarity trestní represe. Odvolací soud shledal, že uložení peněžitého trestu ve výši stanovené soudem prvního stupně bylo nepřiměřeně přísné a že dostatečným trestem je peněžitý trest v poloviční výši, tedy ve výši 325 000 Kč. Odvolací soud také shledal pochybení při ukládání trestu propadnutí věci, a proto obviněnému trest propadnutí věci uložil sám.

47. Na tomto místě Nejvyšší soud považuje za potřebné zdůraznit výjimečný charakter ustanovení o mimořádném snížení trestu odnětí svobody. K tomu lze stručně poznamenat, že aplikaci § 58 odst. 1 tr. zákoníku zásadně nemohou odůvodnit standardní polehčující okolnosti na straně pachatele. Předpokladem pro mimořádné snížení trestu odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby ve smyslu uvedeného zákonného ustanovení jsou takové okolnosti spáchaného činu či poměry pachatele, které se musí vyznačovat (alespoň v nějakém smyslu) jistou neobvyklostí a výjimečností, která dostatečně odůvodní předpoklad, že ani trest na samé dolní hranici zákonné trestní sazby není způsobilý vyjádřit jejich význam (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13.

6. 2012, sp. zn. 7 Tdo 303/2012, uveřejněné pod č. 6/2014 Sb. rozh. tr.). Postup podle § 58 odst. 1 tr. zákoníku proto nemohou odůvodnit jen běžně se vyskytující skutečnosti, např. že pachatel před spácháním činu vedl řádný život, k činu se doznal a učinil kroky k náhradě způsobené škody, ani přesvědčení soudu, že trest odnětí svobody uložený v mezích zákonné trestní sazby by byl pro pachatele příliš přísný (obdobně srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 1966, sp. zn. 4 Tz 14/66, uveřejněné pod č. 24/1966-III Sb. rozh.

tr.). Samozřejmě mimo takových okolností případu či poměrů pachatele však musí být splněny i další zákonné předpoklady – tj. že použití nesnížené sazby trestu odnětí svobody by bylo pro pachatele nepřiměřeně přísné, a nápravy pachatele lze dosáhnout i trestem odnětí svobody kratšího trvání (k poslední podmínce viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2019, sp. zn. 11 Tdo 613/2019; blíže srov. také PÚRY, F. In: ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník I. § 1 až 139. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023, s.

1076 až 1080). Jinými slovy ustanovení § 58 odst. 1 tr. zákoníku je možné aplikovat pouze za mimořádných okolností, a proto jej nemohou odůvodnit pouze standardní skutečnosti. Toto ustanovení je totiž z vůle zákonodárce chápáno jako odchylka, kterou je možné využít pouze výjimečně (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. 11 Tdo 239/2017).

48. Z bohaté judikatury Nejvyššího soudu lze dále odkázat např. na usnesení tohoto soudu ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 5 Tdo 1118/2019, uveřejněné pod č. 28/2020 Sb. rozh. tr., podle něhož je § 58 odst. 1 tr. zákoníku prostředkem soudcovské individualizace trestu a projevem depenalizace v trestním zákoníku. Jeho použití je třeba zvažovat nikoliv mechanicky, ale přísně individuálně ve vztahu ke konkrétnímu činu a konkrétnímu pachateli. Postup podle citovaného ustanovení je namístě především tehdy, jestliže určitá okolnost, která může být i znakem příslušné skutkové podstaty trestného činu, natolik vybočuje při porovnání s ostatními případy, že již sama o sobě nebo ve spojitosti s jinými okolnostmi (např. se značným časovým odstupem od spáchání trestného činu) odůvodňuje shovívavější přístup k potrestání pachatele, anebo pokud teprve souhrn více okolností daného případu vede k úvaze, že použití zákonné trestní sazby by bylo nepřiměřeně přísné a postačí i mírnější postih pachatele k jeho nápravě. Může jít především o ty situace, kdy polehčující okolnosti (§ 41 tr. zákoníku) a nízká intenzita naplnění zákonných znaků ve svém souhrnu a kvalitě přesvědčivým způsobem snižují závažnost trestného činu, případně některá z nich je nezvykle intenzivní povahy, takže je namístě hodnotit ji jako okolnost významně polehčující (např. zvlášť tíživé osobní nebo rodinné poměry, za kterých pachatel spáchal trestný čin, aniž by si je byl způsobil). Je tomu tak i tehdy, jestliže některý ze znaků skutkové podstaty trestného činu – bez ohledu na to, zda jde o znak základní nebo kvalifikované skutkové podstaty – byl naplněn neobvykle nízkou intenzitou a tato skutečnost výrazně ovlivnila společenskou škodlivost daného případu a snížila ji pod obvyklou mez natolik, že je namístě mírnější trestní postih, než jaký zákon obecně předpokládá. Podobný význam může mít i delší doba, která uplynula od spáchání trestného činu (§ 39 odst. 3 tr. zákoníku), aniž její délku zavinil pachatel. V uvedených případech může být mimořádné snížení trestu odnětí svobody odůvodněno též tím, že pachateli byl uložen vedle trestu odnětí svobody další druh trestu, např. trest zákazu činnosti nebo peněžitý trest, který vhodně doplní působení zmírněného trestu odnětí svobody.

49. Ve světle připomenutých východisek ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu k interpretaci § 58 odst. 1 tr. zákoníku je třeba konstatovat, že podmínky pro užití daného ustanovení, tak jak je vymezil odvolací soud a soud prvního stupně, nebyly v případě obviněného splněny a byl mu tak – ve smyslu § 265b odst. 1 písm. i) tr. řádu – uložen trest mimo trestní sazbu stanovenou v zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Z odůvodnění napadeného rozsudku odvolacího soudu (stejně jako z rozsudku soudu prvního stupně) vyplývá, že tento soud svůj závěr o naplnění podmínek § 58 odst. 1 tr. zákoníku totiž založil na takových skutečnostech, které se ani jednotlivě, ale ani v souhrnu nijak nevymykaly standardním polehčujícím okolnostem, ať již v zákoně výslovně uvedeným či nikoliv.

50. Ve vztahu k jednotlivým okolnostem případu a poměrům obviněného vymezeným v napadeném rozsudku odvolacího soudu, ale i soudu prvního stupně (srov. v souhrnu body 43. až 46. tohoto usnesení) Nejvyšší soud nemohl přehlédnout, že vymezení účasti obviněného J. Ř. na trestné činnosti lze s ohledem na závěry o vině, které učinil soud prvního stupně, považovat za přinejmenším neúplné. Z dokazování provedeného soudem prvního stupně totiž vyplývá, že obviněný J. Ř. se na projednávané trestné činnosti podílel sice v menším rozsahu, avšak zcela dobrovolně a ze zištného motivu. Pokud se jedná o okolnosti případu, lze přisvědčit nejvyššímu státnímu zástupci v tom směru, že se v projednávané trestní věci nepochybně nejednalo o běžný případ neoprávněné distribuce omamných a psychotropních látek. Soud prvního stupně totiž v rámci hodnocení provedených důkazů shledal za prokázané, že obviněný J. Ř. se dopustil trestné činnosti, která byla páchána prostřednictvím darknetu, značně sofistikovaným a konspirativním způsobem. Tyto závěry ostatně ani odvolací soud v rámci své přezkumné činnosti nikterak nezpochybnil (srov. bod 11. rozsudku odvolacího soudu). Pokud jde o zjištění, že obviněný před spácháním trestné činnosti vedl řádný život, nelze tuto okolnost považovat za natolik výjimečnou, aby případně odůvodnila postup podle § 58 odst. 1 tr. zákoníku. S ohledem na uvedené lze tedy vyslovit přinejmenším důvodné pochybnosti o závěru odvolacího soudu, že okolnosti případu, stejně jako poměry obviněného by za splnění dalších zákonných podmínek odůvodnily aplikaci § 58 odst. 1 tr. zákoníku.

51. Pokud se jedná o naplnění další zákonné podmínky ve smyslu § 58 odst. 1 tr. zákoníku, totiž, že by použití trestní sazby odnětí svobody trestním zákonem stanovené bylo pro pachatele nepřiměřeně přísné, lze konstatovat, že její naplnění nelze z rozsudků obou soudů relevantně dovodit (srov. bod 15. rozsudku odvolacího soudu a bod 140. rozsudku soudu prvního stupně).

52. Ve vztahu k naplnění poslední zákonné podmínky uvedené v § 58 odst. 1 tr. zákoníku, podle které lze dosáhnout nápravy pachatele i trestem kratšího trvání, Nejvyšší soud pouze na okraj dodává, že z odůvodnění napadeného rozsudku odvolacího soudu ani z odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně není zcela zřejmé, na základě kterých konkrétních poznatků její naplnění soudy vyvodily.

53. Ze všech shora rozvedených důvodů Nejvyšší soud nemohl přisvědčit závěru odvolacího soudu o splnění zákonných podmínek pro mimořádné snížení trestu odnětí svobody pod dolní hranici zákonné trestní sazby podle § 58 odst. 1 tr. zákoníku. Protože dovolací důvod byl nejvyšším státním zástupcem uplatněn v dovolání podaném v neprospěch obviněného J. Ř. do výroku o trestu rozsudku odvolacího soudu důvodně, nemohl Nejvyšší soud rozhodnout jinak, než dovolání nejvyššího státního zástupce v plném rozsahu vyhovět. Mimo jiné to znamená, že trestní věc obviněného se nyní vrací zpět odvolacímu soudu k novému projednání a rozhodnutí na podkladě podaných odvolání. Odvolací soud se tedy bude muset v novém řízení zabývat všemi otázkami uvedenými výše v odůvodnění tohoto usnesení, přičemž jeho úkolem bude znovu pečlivě posoudit veškeré skutečnosti významné pro ukládání trestu obviněnému, podrobně vysvětlit své úvahy v tomto směru a dospěje-li opětovně k závěru o splnění podmínek pro aplikaci moderačního ustanovení § 58 odst. 1 tr. zákoníku, přesvědčivě takový závěr odůvodní s tím, že se vyvaruje výše naznačených pochybení.

IV. B K dovolání obviněného J. Ř.

54. Jak již výše Nejvyšší soud nastínil, obviněný ve svém dovolání uplatňuje argumentaci, kterou podřazuje pod dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g), písm. h) a písm. l) tr. řádu.

55. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu obviněný konkrétně spatřuje v několika rovinách. Nejprve namítá, že v řízení nebylo prokázáno, že se trestného činu dopustil ve velkém rozsahu. Podle jeho názoru se totiž odvolací soud nikterak nevypořádal s jeho odvolací námitkou, která směřovala ke skutkovým zjištěním soudu prvního stupně týkajícím se výpovědi spoluobviněného C., který uvedl, že zásilka 100 g kokainu nedorazila; i přes tuto skutečnost mu však soudy obou stupňů kladou za vinu, že tuto zásilku přijal, zahrnují ji mezi další doručené zásilky drog, z čehož následně dovozují spáchání trestného činu ve velkém rozsahu. Takové skutkové zjištění je podle jeho názoru ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů, neboť mu je přičítáno k tíži.

56. K této námitce Nejvyšší soud předně uvádí, že odpovídá obviněným uplatněnému dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, a to v jeho první variantě, a současně, že je i zčásti důvodná, neboť skutkové zjištění učiněné soudem prvního stupně je ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů a zároveň se jedná o takové rozhodné skutkové zjištění, které může být určující pro naplnění znaků daného trestného činu.

57. Z tzv. skutkové věty výrokové části rozsudku soudu prvního stupně se pod bodem B. 1. podává, že „v období od dubna roku 2015 do června roku 2016 si T. C. nechal zaslat s vědomím J. Ř. na adresu tehdejšího pobytu J. Ř. na přesně nezjištěnou adresu v Praze, XY, minimálně 4 zásilky obsahující různé druhy omamných a psychotropních látek v celkovém množství přibližně 100 gramů MDMA, 100 gramů kokainu a 1 000 ks tablet extáze s účinnou látkou MDMA, kdy po jejich doručení tyto J. Ř. s vědomím, že zásilky obsahují omamné a psychotropní látky zpravidla předával T. C.“ Z výpovědi spoluobviněného C., kterou učinil v hlavním líčením dne 24. 1. 2022, (č. l. 4843 verte) však vyplývá, že tento spoluobviněný objednal na jméno obviněného Ř. a adresu jeho tehdejšího pobytu 100 g kokainu, který nebyl doručen, neboť dodavatel této omamné látky byl zadržen. V této souvislosti Nejvyšší soud konstatuje, že z odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně se podává, že tento soud v rámci hodnocení provedených důkazů uzavřel, že výpověď spoluobviněného C. je pravdivá a věrohodná (srov. body 106. a 107. rozsudku soudu prvního stupně; dále srov. bod 11. rozsudku odvolacího soudu). Obviněnému tedy lze přisvědčit v tom směru, že nebylo v této části prokázáno, že uvedená zásilka byla doručena. Z tohoto důvodu tedy podle Nejvyššího soudu zčásti neobstojí přezkumný závěr odvolacího soudu, který v bodě 11. svého rozsudku uvedl, totiž že obviněný Ř. v období od června 2016 do listopadu 2017 převzal pro spoluobviněného C. (mimo jiné) též zásilku obsahující 100 g kokainu. Současně je ale třeba dodat, že z provedeného dokazování nepochybně plyne, že spoluobviněný C. omamnou látku kokain objednal, a to za účelem další distribuce, a též za ni zaplatil. Je tedy zřejmé, že tímto jednáním spoluobviněný bezprostředně směřoval k dokonání trestného činu, avšak k tomuto nedošlo, a to s ohledem na neočekávanou okolnost spočívající v zadržení dodavatele omamné látky.

58. V rámci uplatněného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu dále obviněný považuje za nesprávný přezkumný závěr odvolacího soudu ve vztahu k jednání, které je ve výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně uvedeno pod bodem B. 11. Zpochybňuje přitom závěr odvolacího soudu, že skutečnost, že se měl uvedeného jednání dopustit společně se spoluobviněným C., je prokázána výpovědí svědků K. K., P. K. a M. R. a spoluobviněného C., který prohlásil svoji vinu a potvrdil tak správnost obžaloby, která v této části i z jeho výpovědi vycházela (srov. bod 11. rozsudku odvolacího soudu). Obviněný v tomto směru uvádí, že učiněné skutkové zjištění je v rozporu s provedenými důkazy, neboť z výpovědi svědků K. K. ani M. R. nijak neplyne, že by se uvedeného jednání měl dopustit. Současně rozporuje závěr odvolacího soudu ve vztahu ke spoluobviněnému C., který prohlásil vinu, a zejména zdůrazňuje, že prohlášení viny jako takové nepředstavuje důkazní prostředek a nebylo jako důkaz provedeno.

59. V této souvislosti je vhodné připomenout, že z části tzv. skutkové věty pod bodem B. 11. výrokové části rozsudku soudu prvního stupně se podává, že „v přesně nezjištěné době v období od března do května roku 2019 si T. C. společně s J. Ř. vyzvedli prostřednictvím tzv. mrtvé schránky v Praze, v XY, celkem 3 až 4 kg psychotropní látky MDMA, kterou si předem objednali a zaplatili u vendora „XY“ alias „Š.", který MDMA nechal do tzv. mrtvé schránky doručit anonymně prostřednictvím osob K. K., P. K. a M. R..“

60. Obviněnému lze dát za pravdu v tom, že ze samotné výpovědi K. K. ani M. R. nijak neplyne, že by se uvedeného jednání měl dopustit. Zmínění svědci totiž k tomuto jednání popsali zejména skutečnosti, za kterých byla psychotropní látka dodána do tzv. mrtvé schránky pro vendora „XY.“. Pokud se týká výpovědi spoluobviněného T. C., kterou učinil v hlavním líčení dne 24. 1. 2022 (č. l. 4843 verte), Nejvyšší soud konstatuje, že ve vztahu k jednání pod bodem B. 11. výrokové části rozsudku soudu prvního stupně žádné konkrétní skutečnosti neuvedl. Současně Nejvyšší soud zjistil, že po přijetí prohlášení viny spoluobviněného T. C. soudem prvního stupně (č. l. 4848) nebyly tímto soudem provedeny k důkazu ani protokoly o výpovědi tohoto spoluobviněného z přípravného řízení (srov. např. č. l. 155). S ohledem na shora uvedené je tedy zřejmé, že dané skutkové zjištění učiněné soudem prvního stupně je ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů a současně se jedná o takové rozhodné skutkové zjištění, které může být určující pro naplnění znaků daného trestného činu. Za této situace pak podle Nejvyššího soudu nemůže obstát ani přezkumný závěr odvolacího soudu obsažený v bodě 11. jeho rozsudku, dovolání obviněného i v této části odpovídá shora uvedenému dovolacímu důvodu a je v tomto rozsahu důvodné.

61. V další argumentaci, kterou obviněný podřazuje pod dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu, namítá, že se odvolací soud nikterak nevypořádal s jeho odvolací námitkou vztahující se k bodu C.21 výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně. Podle jeho názoru totiž tato část výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně neobsahuje znaky skutkové podstaty přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku a nijak z ní nelze dovodit, že s těmito látkami nakládal. Z uvedených důvodů uzavírá, že pokud byl pro tento skutek uznán vinným, jedná se o nesprávné posouzení skutku.

62. Uvedenou argumentaci lze podle Nejvyššího soudu podřadit pod obviněným uplatněný dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu, a to v jeho první variantě, a současně je i zčásti důvodná.

63. Z tzv. skutkové věty výrokové části rozsudku soudu prvního stupně se pod bodem C.21. podává, že „J. Ř. dne 4. 3. 2019 podal k poštovní přepravě na pobočce České pošty, s.p. na adrese Praha - XY, XY minimálně 2 poštovní zásilky, které byly následně zajištěny na mezinárodním letišti Václava Havla v Praze pracovníky celní správy Generálního ředitelství cel ČR, kdy

1.) zásilka opatřená štítkem s uvedeným odesílatelem „B. V., XY, Czech republic“ a štítkem s uvedeným adresátem „M. F., XY, XY, United States“ obsahovala 252 ks modrých trojúhelníkových tablet s půlící rýhou na jedné straně a motivem lebky na druhé straně, jejichž celková hmotnost byla 124,74 gramů netto (hmotnost 1 tablety 0,495 gramů),

2.) zásilka opatřená štítkem s uvedeným odesílatelem „B. V., XY, XY, Czech republic“ a štítkem s uvedeným adresátem „D. H., XY, XY, United States“ obsahovala 252 ks modrých trojúhelníkových tablet s půlící rýhou na jedné straně a motivem lebky na druhé straně, jejichž celková hmotnost byla 123,984 gramů netto (hmotnost 1 tablety 0,492 gramů).“

64. Obviněnému je možné přisvědčit v tom směru, že uvedený popis skutku neobsahuje vymezení, s jakou konkrétní omamnou nebo psychotropní látkou, přípravkem obsahujícím omamnou nebo psychotropní látku, prekurzorem nebo jedem měl v tomto případě neoprávněně nakládat. Z tohoto důvodu také nelze dojít k právnímu závěru, že obviněný tímto jednáním naplnil příslušné znaky skutkové podstaty trestného činu obsaženého v § 283 tr. zákoníku. Zároveň je ale třeba uvést, že skutečnost, že shora popsané tablety obsahovaly psychotropní látku MDMA však zcela nepochybně vyplývá z dokazování provedeného soudem prvního stupně a také z odůvodnění rozsudku tohoto soudu (srov. jeho bod 86.; dále č. l. 2977-3007). Je tedy zřejmé, že byť lze tuto námitku shledat důvodnou, jedná se o takové pochybení, které v dalším řízení napraví zákonem stanoveným postupem odvolací soud. Zákaz změny k horšímu ve smyslu § 259 odst. 4 tr. řádu totiž nebrání odvolacímu soudu v tom, aby z podnětu odvolání podaného výlučně ve prospěch obviněného doplnil ve výroku svého rozsudku (§ 259 odst. 3 tr. řádu) popis rozhodných skutkových zjištění tak, aby v něm byly obsaženy též skutečnosti vyjadřující zákonem požadované znaky skutkové podstaty toho trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným již rozsudkem soudu prvního stupně, které soud prvního stupně sice vzal za prokázané, avšak výslovně je neuvedl ve výrokové části rozsudku. Jestliže se v takovém případě doplnění popisu skutku neprojeví zpřísněním jeho právní kvalifikace, zvětšením rozsahu a závažnosti následků apod., pak se tím nijak nezhoršuje postavení obviněného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2006, sp. zn. 11 Tdo 1158/2005, uveřejněné pod č. 38/2006-II. Sb. rozh. tr.).

65. Odvolací soud se tedy bude muset v novém řízení opětovně zabývat výše předestřenou odvolací argumentací obviněného, přičemž jeho úkolem bude shora vytčená pochybení napravit. Nejvyšší soud zdůrazňuje, že soudem přijaté prohlášení viny nelze považovat za důkaz ve smyslu § 89 odst. 2 tr. řádu (srov. § 206c odst. 6 tr. řádu). S ohledem na úmrtí spoluobviněného C. již však nebude možné tohoto spoluobviněného opětovně vyslechnout. Vzhledem k této skutečnosti a aktuální procesní situaci proto bude na místě, aby odvolací soud, ve vztahu k jednání, které je uvedeno pod bodem B. 11 výrokové části rozsudku soudu prvního stupně, podle § 211 odst. 2 písm. a) tr. řádu provedl k důkazu protokoly o výpovědi spoluobviněného C. z přípravného řízení, případně též provedl jiné v úvahu přicházející důkazy, tyto vyhodnotil a učinil zákonu odpovídající rozhodnutí, a to ve smyslu výše uvedených úvah Nejvyššího soudu. Díky tomu, že se odvolacímu soudu skrze kasační zásah Nejvyššího soudu otevírá prostor k nápravě dalších, byť, jak bylo vysvětleno shora, méně závažných, pochybení, zaměří se odvolací soud rovněž na nápravu vad ve skutkových zjištěních soudu prvního stupně uvedených v bodech 57. (nedoručená zásilka 100 g kokainu) a 64. [celkem 504 ks modrých trojúhelníkových tablet] tohoto usnesení.

IV. C K ostatním dovolacím důvodům obviněného

66. Ve vztahu k uplatněné argumentaci, kterou obviněný podřadil pod dovolací důvod obsažený v § 265b odst. 1 písm. l) tr. řádu, Nejvyšší soud toliko stručně poznamenává, že s ohledem na svůj kasační zásah se touto nezabýval, a to zcela v souladu se zásadou procesní ekonomie.

67. Pokud se týká závěrečné dovolací argumentace, kterou obviněný podřazuje pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu, týkající se nesprávného právního posouzení skutku (srov. bod 12. jeho dovolání; dále též bod 23. tohoto usnesení), považuje Nejvyšší soud za předčasné se k této vyslovovat, neboť odvolacímu soudu bylo přikázáno, aby trestní věc obviněného v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. S ohledem na skutečnost, že takovou argumentaci obviněný uplatnil již ve svém odvolání (srov. č. l. 4972 verte a bod 5. rozsudku odvolacího soudu), bude povinností odvolacího soudu se touto v dalším řízení opětovně zabývat a vypořádat ji. Věcí obhajoby pak bude, aby v novém řízení uplatňovala svá práva, a to eventuálně včetně námitek, které jsou součástí dovolací argumentace.

IV. D Závěr

68. Úkolem odvolacího soudu, jemuž se daná trestní věc vrací k dalšímu řízení, tak nově bude, a to při zohlednění všech v úvahu přicházejících ustanovení trestního řádu, trestní věc obviněného Ř. znovu projednat v takovém rozsahu, aby mohl učinit zákonu odpovídající rozhodnutí, a to ve smyslu výše uvedených závěrů Nejvyššího soudu (srov. zejména body 50. až 53., 57., 60., 64. a 65. tohoto usnesení). Nejvyšší soud toliko připomíná, že ve smyslu § 265s odst. 1 tr. řádu je orgán činný v trestním řízení, jemuž věc byla přikázána k novému projednání a rozhodnutí, vázán právním názorem, který vyslovil ve svém rozhodnutí Nejvyšší soud, a je povinen provést úkony a doplnění, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil.

V. Rozhodnutí o vazbě obviněného

69. Protože obviněný aktuálně vykonává trest odnětí svobody uložený mu shora označeným rozsudkem odvolacího soudu, který byl nyní zrušen v rámci dovolacího řízení, musel Nejvyšší soud rozhodnout podle § 265l odst. 4 tr. řádu o vazbě obviněného, když pro další výkon trestu odnětí svobody chybí v důsledku zrušení rozsudku odvolacího soudu zákonný podklad. V souladu s ustálenou rozhodovací praxí Ústavního soudu (viz nálezy Ústavního soudu ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3326/13, či ze dne 26. 11. 2019, sp. zn. I. ÚS 2451/19) přitom Nejvyšší soud obviněného za účelem rozhodování o jeho případné vazbě vyslechl, a to prostřednictvím videokonferenčního zařízení podle § 111a tr. řádu.

70. Obviněný J. Ř. v rámci výslechu dne 28. 11. 2024 ke svým osobním a rodinným poměrům zejména uvedl, že se pravidelně stýká se svojí matkou H. Ř. a svými dvěma sestrami, které za ním jezdí na návštěvy do výkonu trestu odnětí svobody. V případě propuštění z výkonu trestu odnětí svobody by mohl bydlet u svojí matky na adrese XY, XY, kde má též trvalé bydliště a svůj pokoj. Práci by měl zajištěnu u obchodní společnosti H. s.r.o. v XY, která se věnuje prodeji a pronájmu vozidel. Co do druhu vykonávané práce by měl na starosti správu firemního hardwaru, webových stránek, sociálních sítí a marketingové kampaně.

Dále obviněný uvedl, že nemá žádné dluhy, uložený peněžitý trest již zaplatil a na bankovním účtu disponuje částkou v řádech desítek tisíc korun českých. K dotazům předsedy senátu obviněný uvedl, že ve výkonu trestu odnětí svobody je pracovně zařazen po celou dobu, v současné době na venkovním pracovišti, byl sedmkrát odměněn a ani jednou kázeňsky trestán. Dohledu probačního úředníka by se případně podrobil, stejně tak i omezení, které by spočívalo v zákazu vycestování do zahraničí. K otázce předsedy senátu, zda aktuálně disponuje cestovním pasem, uvedl, že nikoliv, platnost jeho cestovního pasu, který odevzdal státnímu zástupci, již zřejmě vypršela.

Obviněný byl dále dotázán, zda je proti němu v současné době vedeno další trestní stíhání. K tomu uvedl, že nikoliv, kromě trestu odnětí svobody, který aktuálně vykonává, mu nebyl uložen jiný nepodmíněný trest odnětí svobody. K dotazům státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství uvedl, že v přislíbeném zaměstnání by za vykonanou práci pobíral mzdu ve výši 40 000 Kč hrubého, žádnou vyživovací povinnost nemá.

71. V rámci výslechu obviněného předseda senátu seznámil strany s hodnocením obviněného z výkonu trestu odnětí svobody ze dne 14. 11. 2024, které bylo zpracováno ředitelem Vazební věznice Praha Ruzyně k žádosti Nejvyššího soudu. Z tohoto hodnocení zejména vyplynulo, že obviněný byl za dobu výkonu trestu odnětí svobody celkově sedmkrát odměněn, kázeňsky trestán nebyl, ve třech případech se účastnil extramurální aktivity pracovního charakteru bez doprovodu, v jednom případě s doprovodem, vždy bez negativních poznatků. Chování a jednání obviněného bylo vždy slušné a nekonfliktní, nařízení a pokyny Vězeňské služby České republiky obviněný respektuje a plní bez výhrad. Sociální vazby obviněný udržuje se svojí matkou a sestrami, a to formou korespondence, telefonních hovorů a návštěv. Obviněný též v rámci výkonu trestu odnětí svobody vyjádřil reflexi ve vztahu k trestné činnosti, které se dopustil. Z uvedených důvodů lze podle zpracovatele hodnocení konstatovat, že obviněný spolupracuje při naplňování výkonu trestu odnětí svobody. Dále byly strany seznámeny s podáním obviněného ze dne 25. 11. 2024 nazvaným „Doložení listin pro účely rozhodování o vazbě“, které učinil prostřednictvím svého obhájce, a to včetně jeho příloh. Z obsahu tohoto podání zejména vyplynul jednak příslib matky obviněného H. Ř. ze dne 18. 11. 2024, že J. Ř., svého syna, ubytuje ve svém bytě na adrese XY, XY, a dále příslib zaměstnání ze dne 18. 11. 2024 učiněný jednatelem obchodní společnosti H. s.r.o. J. S., který potvrdil, že obviněného v případě jeho propuštění na svobodu zaměstná jako IT správce sítě a bezpečnosti s výkonem práce v XY, a to na dobu neurčitou s platovým ohodnocením ve výši 40 000 Kč měsíčně.

72. Ze zprávy Magistrátu města Most ze dne 21. 11. 2024, kterou si Nejvyšší soud vyžádal, vyplývá, že nahlédnutím do informačního systému cestovních dokladů bylo zjištěno, že obviněnému byl Magistrátem města Mostu vydán cestovní pas, který měl platnost od 10. 3. 2014 do 10. 3. 2024. Z opisu z evidence Rejstříku trestů obviněného se podává toliko aktuálně projednávané odsouzení z rozsudku soudu prvního stupně ve spojení s rozsudkem odvolacího soudu.

73. Podle § 67 písm. a) tr. řádu platí, že obviněný smí být vzat do vazby jen tehdy, jestliže z jeho jednání nebo dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava, že uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, zejména nelze-li jeho totožnost hned zjistit, nemá- li stálé bydliště anebo hrozí-li mu vysoký trest, a dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl spáchán, má všechny znaky trestného činu, jsou zřejmé důvody k podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný, a s ohledem na osobu obviněného, povahu a závažnost trestného činu, pro který je stíhán, nelze v době rozhodování účelu vazby dosáhnout jiným opatřením, zejména uložením některého z předběžných opatření.

74. Obviněný je v důsledku nynějšího kasačního zásahu Nejvyššího soudu ohrožen „vysokým trestem“ ve smyslu konstantní judikatury Ústavního soudu (srov. zejména nález Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2004, sp. zn. III. ÚS 566/03, uveřejněný pod č. N 48/33 SbNU 3). Ve vztahu k obviněnému se jedná o takovou konkrétní skutečnost, která zakládá důvodnou obavu, že uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak vyhýbal trestnímu stíhání nebo výkonu takového trestu. Současně však nelze odhlédnout od toho, že obviněný byl sice v přípravném řízení stíhán vazebně, avšak z důvodu uvedeného v § 67 písm. c) tr. řádu a po krátkou dobu, neboť byl usnesením státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 21. 1. 2020, sp. zn. 1 KZV 208/2019, propuštěn z vazby na svobodu, přičemž vazba byla nahrazena přijetím písemného slibu obviněného podle § 73 odst. 1 písm. b) tr. řádu, vyslovením dohledu probačního úředníka nad obviněným podle § 73 odst. 1 písm. c) tr. řádu a dále uložením předběžného opatření podle § 73 odst. 1 písm. d) tr. řádu ve spojení s § 88i a § 88j tr. řádu a konečně též omezením spočívajícím v zákazu vycestování podle § 73 odst. 5 tr. řádu (srov. č. l. 779 až 781). Z trestního spisu následně Nejvyšší soud ve vztahu k obviněnému nezjistil žádné negativní poznatky, které by podporovaly závěr o tom, že bude mařit účel trestního řízení.

75. Na základě skutečností zjištěných k osobě obviněného, jakož i z obsahu spisu Nejvyšší soud shledal, že ačkoliv lze v případě obviněného učinit závěr o existenci vazebního důvodu uvedeného v § 67 písm. a) tr. řádu, je možné s ohledem na jeho konkrétní intenzitu v současné době účelu vazby (tj. předejití útěku nebo skrývání ze strany obviněného) dosáhnout jinými prostředky ve smyslu § 73 tr. řádu. Za zásadní a způsobilé opatření k náhradě uvedeného vazebního důvodu považuje Nejvyšší soud především intenzivní dohled probačního úředníka nad obviněným podle § 73 odst. 1 písm. c) tr. řádu. Obviněný je tedy povinen se tomuto dohledu podrobit, zejména se ve stanovených lhůtách dostavit k probačnímu úředníkovi, změnit místo pobytu pouze s jeho souhlasem a v neposlední řadě mu též umožnit vstup do určeného obydlí nebo jeho části. V souladu s § 73 odst. 5 tr. řádu současně Nejvyšší soud uložil obviněnému omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí, které vhodným způsobem doplní výkon dohledu probačního úředníka.

76. Z uvedených důvodů Nejvyšší soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto usnesení. Současně Nejvyšší soud na tomto místě obviněného důrazně upozorňuje, že jestliže nesplní povinnosti vyplývající z uloženého dohledu probačního úředníka nad jeho osobou, může soud rozhodnout o jeho vzetí do vazby, a to případně i za využití nástrojů mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních. Negativní důsledky takového postupu jsou obviněnému zcela jistě známé.

VI. Závěrečné zhodnocení Nejvyššího soudu

77. Nejvyšší soud uzavírá, že v trestní věci obviněného J. Ř. zjistil podmínky pro svůj kasační zásah, když dovolací argumentaci nejvyššího státního zástupce a část dovolací argumentace obviněného shledal důvodnou. Z podnětu dovolání nejvyššího státního zástupce a obviněného proto podle § 265k odst. 1 tr. řádu zrušil v záhlaví označený rozsudek odvolacího soudu, a to v rozsahu, v němž bylo rozhodnuto ve vztahu k osobě obviněného. Podle § 265k odst. 2 věty druhé tr. řádu dále rozhodl tak, že se zrušují i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

V souladu s § 265l odst. 1 tr. řádu pak Nejvyšší soud odvolacímu soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Konečně podle § 265l odst. 4 tr. řádu rozhodl tak, že obviněného nevzal do vazby, přičemž jako náhradu vazby z důvodu uvedeného v § 67 písm. a) tr. řádu nad obviněným podle § 73 odst. 1 písm. c) tr. řádu vyslovil dohled probačního úředníka a podle § 73 odst. 5 tr. řádu obviněnému současně uložil omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí. Za podmínek uvedených v § 265r odst. 1 písm. b) tr.

řádu tak učinil Nejvyšší soud v neveřejném zasedání.

Poučení:Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. řádu).

V Brně dne 28. 11. 2024

JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu