Pro úplnost lze ovšem konstatovat, že v posuzované věci byl učiněn přesvědčivý závěr o naplnění všech zákonných podmínek pro uložení trestu odnětí svobody na doživotí ve smyslu ustanovení § 29 odst. 1, odst. 3 tr. zák. V tomto směru je možno v podrobnostech odkázat na pečlivé, logické a přesvědčivé zdůvodnění naplnění těchto zákonných podmínek v odůvodnění rozhodnutí soudů obou stupňů (srov. str. 5 - 6 rozhodnutí odvolacího soudu, str. 14 - 17 rozhodnutí soudu prvního stupně), které vychází ze skutkových podkladů jejich výrokových částí.
Je třeba připomenout, že obviněný byl uznán vinným trestným činem vraždy podle § 219 odst. 2 tr. zák., u něhož zákon umožňuje uložení trestu odnětí svobody na doživotí. Přitom soudy zjištěný zavrženíhodný způsob provedení trestné činnosti ukazuje na mimořádně vysoký stupeň společenské nebezpečnosti jednání obviněného. Soudy také přesvědčivě odůvodnily požadavek účinné ochrany společnosti, když zdůraznily, že obviněný je speciálním recidivistou a nyní posuzované trestné činnosti se dopustil krátce po propuštění z výkonu trestu, který si odpykával za podobný trestný čin (srov. str. 1 rozhodnutí odvolacího soudu), jakož i to, že s ohledem na osobnost obviněného je možnost jeho nápravy výjimečným trestem nad 15 let do 25 let prakticky vyloučena.
Na základě těchto skutkových zjištění je zcela evidentní, že v posuzované věci byly splněny všechny zákonné podmínky pro uložení trestu odnětí svobody na doživotí. Existence těchto právních podmínek má spolehlivý podklad ve skutkových závěrech obou soudů.
S ohledem na skutečnosti výše uvedené Nejvyšší soud odmítl rovněž v této jeho části dovolání jako zjevně neopodstatněné podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu.
Důvodem dovolání podle ustanovení § 265b odst.1 písm. l) tr. řádu je existence vady spočívající v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. řádu, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. řádu. Předmětný dovolací důvod tedy dopadá na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci nebo byl-li zamítnut řádný opravný prostředek, ačkoliv již v předcházejícím řízení byl dán některý ze shora uvedených dovolacích důvodů.
Jestliže dovolatel na jedné straně v souladu s § 265f odst. 1 tr. řádu v dovolání odkazuje na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. l) tr. řádu, pak musí na druhé straně obsah konkrétně uplatněného dovolacího důvodu odpovídat důvodu předpokládanému v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvod podle § 265b odst. 1 tr. řádu, byť je na toto zákonné ustanovení v dovolání formálně odkazováno. V posuzované věci uplatněné námitky vůči postupu odvolacího soudu nelze podřadit pod označený dovolací důvod a ani pod žádný jiný dovolací důvod uvedený ve shora citovaném ustanovení zákona, čímž je v této části naplněn důvod odmítnutí dovolání dle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu.
V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu předmětné dovolání Nejvyšší soud odmítl v neveřejném zasedání.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. řádu).
V Brně dne 24. února 2006
Předseda senátu:
JUDr. Stanislav Rizman