11 Tdo 707/2025-2105
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 13. 8. 2025 o dovolání obviněného A. V., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Bělušice, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 4. 2024, sp. zn. 3 To 100/2024, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 66 T 181/2023, t a k t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného A. V. odmítá.
1. Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 7. 2. 2024, sp. zn. 66 T 181/2023, byl obviněný A. V. (dále též jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) společně s dalšími šesti osobami uznán vinným zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), písm. b) tr. zákoníku. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obviněný shora uvedené trestné činnosti dopustil tím, že: ačkoli nedisponovali oprávněním jakkoliv nakládat s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 3 a § 4 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, a metamfetamin je podle přílohy č. 5 nařízení vlády č. 463/2013 Sb. psychotropní látkou podle seznamu II Úmluvy o psychotropních látkách, obvinění M. D., J. G., L. Š. a A. V.
od blíže neustanovené doby v roce 2022 do 29. 5. 2023 poté, co J. G. M. D. nabídla, že mu pomůže se zajišťováním surovin pro výrobu pervitinu českou cestou, mu od dalších neustanovených osob zajišťovala zejména červený fosfor a jód případně další chemikálie potřebné k výrobě pervitinu, k níž mu i poskytla svůj byt na adrese XY v Ostravě, kde M. D. z léků obsahujících pseudoefedrin, které dovážel z Polska, za užití příslušných chemikálií českou cestou vyráběl pervitin, z něhož následně část předával J.
G., která jej sama užívala a částečně dál prodávala nezjištěným osobám, část si nechával pro sebe a část s vědomím G. distribuoval dál, mimo jiné i A. V., jemuž v jednom případě dne 25. 4. 2023 J. G. předala od M. D. pervitin v celkovém množství 4 gramů, z čehož část byla určena jako výměna za týž den reklamovaný pervitin a zbytek pro další koncové odběratele, čehož si G. s ohledem na předávané množství pervitinu byla vědoma, A. V. si pro pervitin jezdil do Ostravy za různými dodavateli včetně M.
D., když k cestám pro pervitin využíval jako řidiče L. Š., který takto A. V. vozil pro drogy, případně pro ně sám jel v 15 případech, kdy si byl vědom, že jezdí k distributorovi či výrobci drogy za účelem jejího vyzvednutí, když s ohledem na znalost osoby A. V. byl současně minimálně srozuměn s tím, že A. V. bude takto zakoupený pervitin dál distribuovat, a nejméně v jednom případě dne
15. 3. 2023 pervitin vyzvedával přímo u M. D., přičemž pervitin vyrobený M. D. ze surovin zajištěných J. G. od dalších neustanovených osob jak M. D., tak A. V. dál distribuovali za úplatu či zdarma, a to: M. D. nejméně:
- E. K., jíž ve 20 případech dal zdarma dávku pervitinu, - I. P., jíž ve 3 případech předal 0,4 g pervitinu jako splátku dluhu, který měla u I. P. E. K.,
- I. K., jíž předal pervitin zdarma ve dvou případech, - L. Z., jemuž poskytl v 5 případech zdarma pervitin vždy v množství 0,2 g jako odměnu za nocleh,
- J. H., jemuž jako odměnu za nocleh 2x poskytl čáru pervitinu, - A. V., jemuž prodal v neustanoveném počtu případů nezjištěné množství pervitinu,
- R. B., jemuž nejméně v 6 případech poskytl 0,2 g pervitinu jako odměnu za přespání, a A. V. nejméně:
- v období od podzimu 2022 do března 2023 v jednom případě zdarma předal dávku a ve dvou případech prodal dávku pervitinu V. Č., - nejméně ve 2 případech zdarma poskytl pervitin v množství na jednu čáru N. Č., který jí nechával dle předchozí domluvy v potrubí v místě jejího bydliště, a v jednom případě jí poskytl ke kouření ve skleněné trubičce zdarma marihuanu,
- E. K., jíž v létě 2022 v jednom případě zdarma jako odměnu za prodej borůvek předal 0,2 g pervitinu,
- J. K., jemuž v květnu 2023 v 5 případech prodal pervitin v blíže nezjištěné ceně,
- J. Ch., od něhož na počátku roku 2023 na podkladě dohody o koupi 1 g pervitinu inkasoval 2.000 Kč, načež pervitin nedodal, - I. P., jíž v období nejméně od ledna do 9. 5. 2023 nejméně 4x do týdne předal zdarma pervitin vždy v množství 0,2 až 0,3 g, - J. P., jemuž přibližně od léta 2022 v 15 případech prodal celkem 10 g pervitinu v různém množství za částky od 500 do 2.250 Kč, naposledy dne 28. 5.
2023, kdy mu prodal pervitin v množství 1 gramu za 1.800 Kč, - P. P., jíž od léta 2022 ve 2 případech prodal okolo 0,1 g pervitinu vždy za 500 Kč,
- D. Š., jemuž nejméně v 5 případech naposledy na počátku roku 2023 prodal pervitin vždy nejméně 0,1 g za 500 Kč, - A. V., jíž ve 2 případech na podzim 2022 předal za vyprání prádla vždy nejméně dávku pervitinu a ve 2 případech v květnu 2023 prodal pervitin v hodnotě 500 Kč,
- L. Z., jemuž přibližně na počátku května 2023 ve dvou případech zdarma a 2x za 500 Kč poskytl pervitin,
- přinejmenším ve třech případech v období ledna až března 2023 zajistil dodávku nezjištěného množství pervitinu pro E. K., přičemž A. V. se tohoto jednání dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 31. 8. 2022, sp. zn. 66 T 38/2022, který nabyl právní moci dne 13. 3. 2023, uznán vinným ze spáchání přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle § 283 odst. 1 tr. zákoníku, za což mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání dvou roků a šesti měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání tří roků a šesti měsíců, který byl následným rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě změněn na trest odnětí svobody v trvání dvou roků s podmíněným odkladem jeho výkonu.
2. Za toto jednání byl obviněný citovaným rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 7. 2. 2024, sp. zn. 66 T 181/2023, podle § 283 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody ve výměře čtyř roků a šesti měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Současně mu byl za podmínek § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku uložen trest propadnutí věci, a to čtyř kusů paměťových karet, dvou kusů SIM karet, plastového sáčku s obaly vyloupaných SIM karet různých značek a mobilního telefonu zn. Xiaomi Redmi 8T.
3. Rozsudek okresního soudu následně napadl obviněný (stejně jako státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Bruntále, která tak učinila toliko proti výroku o trestu v neprospěch spoluobviněného L. Š.) prostřednictvím svého obhájce řádně a včas podaným odvoláním, které směřoval proti všem výrokům vztahujícím se k jeho osobě. O těchto řádných opravných prostředcích bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 4. 2024, sp. zn. 3 To 100/2024, jímž byl podle § 258 odst. 1 písm. d), písm. e), odst. 2 tr. ř. z podnětu obviněného napadený rozsudek soudu prvního stupně zrušen, a to ve výroku o trestu ve vztahu k jeho osobě. Současně bylo podle § 259 odst. 3 tr. ř. rozhodnuto tak, že byl obviněný nově odsouzen podle § 283 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody ve výměře tří roků a osmi měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Současně mu byl za podmínek § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku odvolacím soudem uložen rovněž trest propadnutí věci, a to čtyř kusů paměťových karet, dvou kusů SIM karet a plastového sáčku s obaly vyloupaných SIM karet různých značek. Naproti tomu v ostatních částech (výrocích) zůstal odvoláním napadený rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu k osobě obviněného A. V. nezměněn (přičemž odvolaní státní zástupkyně podané ve vztahu k osobě jiného spoluobviněného bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto jako nedůvodné).
II. Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti shora citovanému rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný A. V. prostřednictvím svého nově zvoleného obhájce Mgr. Petra Šupala dovolání, v němž uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku obviněný předně namítá, že jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným, podle jeho mínění nenaplňuje zákonné znaky kvalifikované skutkové podstaty zvlášť závažného zločinu podle § 283 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, tedy spáchání uvedeného činu spočívajícího v prodeji, nabídky a jiného způsobu opatření psychotropních látek pervitin a marihuana členem organizované skupiny. Podle dovolatele nemůže vypořádání uvedeného znaku oběma soudy nižších stupňů ve světle koncipovaného znění skutkové věty obstát, když jeho činnost, jakož i činnost dalších odsouzených případně nese znaky spolupachatelství, nikoli však jednání spáchaného organizovanou skupinou. V návaznosti na to dovolatel cituje vybrané judikatorní závěry Nejvyššího soudu, jakož i komentářovou literaturu vážící se k vymezení zákonného pojmu „organizovaná skupina“, jenž není zákonem nikterak přímo definován. Ze skutkových zjištění soudů nižších stupňů promítnutých do skutkové věty rozsudku přitom podle obviněného nevyplývá, že by se spoluobviněným D. spolupracovali na trvalejší bázi ve smyslu rozsáhlých, dlouhodobých a pravidelných dodávek pervitinu, které by vedly k pravidelným a vyšším finančním ziskům. Ve skutečnosti je údajně zjevné, že spoluobviněný D. měl vícero odběratelů a rovněž obviněný sám nespoléhal pouze na jeho osobu. Jejich vzájemné kontakty tak byly zjevně příležitostné a situační, neexistovala mezi nimi plánovitost ani dělba úkolů. Fakticky se tedy jednalo o prostý vztah mezi výrobcem pervitinu a jeho menším distributorem bez jakéhokoli stavu nadřazenosti, organizační struktury a efektivního plánování.
5. V další části podaného dovolání obviněný poukazuje na skutečnost, že oba soudy nižších stupňů zcela nesmyslně, v rozporu s vlastním postojem k naplnění znaků ustanovení § 283 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, zahrnuly do skutku spáchaného organizovanou skupinou jako celkem též poskytnutí skleněnky marihuany svědkyni N. Č. Soudy podle jeho mínění zcela nesprávně zahrnuly do skutku, jímž měly být naplněny zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), písm. b) tr. zákoníku, rovněž jednání vůči svědkovi J. Ch. V tomto případě se však od začátku jednalo pouze o úmysl vylákat ze svědka finanční částku a skutečná vůle pervitin tomuto svědkovi případně poskytnout (což je nutná podmínka spáchání přečinu neoprávněného nabídnutí psychotropní látky) tak u obviněného chyběla.
6. V neposlední řadě obviněný v podaném dovolání namítá, že napadený rozsudek trpí též vadou zakotvenou v § 265 odst. 1 písm. i) tr. ř., tedy tím, že mu byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští. Za takový je třeba označit trest propadnutí věcí vymezených jako „4 kusů paměťových karet černé barvy micro SD, 2 kusů SIM karet, plastového sáčku s obaly vyloupaných SIM karet různých značek“, neboť takováto formulace podle obviněného trpí absolutní neurčitostí popisu těchto věcí, které měly být předmětem trestu propadnutí. Závěrem proto obviněný navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu, jakož i jemu předcházející rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu v Bruntále k dalšímu řízení.
7. K podanému dovolání se ve svém stručném písemném stanovisku ze dne 20. 5. 2025, sp. zn. 1 NZO 284/2025-49, vyjádřila státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství, podle níž je s ohledem na okolnosti posuzovaného případu třeba nejprve zkoumat, zda v dané věci přichází dovolání vůbec v úvahu, a to s přihlédnutím k zákonné lhůtě, ve které může být tento mimořádný opravný prostředek podán. V posuzované věci přitom bylo zjištěno, že dvouměsíční lhůta k podání dovolání obviněnému uplynula již dne 18. 11. 2024, neboť rozsudek odvolacího soudu mu byl doručen dne 18. 9. 2024 a jeho tehdejšímu obhájci JUDr. Leopoldu Petřičovi (byť státní zástupkyně mylně uvádí příjmení „Petříček“) dne 17. 9. 2024. I přesto, že obviněný ve svém dovolání ze dne 31. 3. 2025 zdůrazňuje, že se jedná o doplnění jeho dovolání ze dne 12. 11. 2024, je třeba zohlednit fakt, že posledně uvedené podání sice obviněný označil jako dovolání, avšak podal ho sám za sebe, čehož si byl plně vědom a sám to i zdůraznil. V návaznosti na výše uvedené státní zástupkyně závěrem navrhla, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání, k jehož konání může přistoupit za podmínek uvedených v § 265r odst. 1 tr. ř., dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. jako opožděně podané.
III. Přípustnost dovolání a jeho náležitosti
8. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zjišťoval, zda je dovolání přípustné a zda vyhovuje všem relevantním ustanovením trestního řádu, tedy zda bylo dovolání v nyní posuzované věci podáno v souladu s § 265a odst. 1, odst. 2 tr. ř., zda bylo podáno v zákonné dvouměsíční lhůtě a na příslušném místě v souladu s § 265e odst. 1, odst. 3 tr. ř., jakož i oprávněnou osobou ve smyslu § 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř., načež dospěl k závěru, že dovolání obviněného A. V. bylo podáno opožděně.
9. Podle § 265e odst. 1 tr. ř. totiž platí, že se dovolání podává u soudu, který rozhodl v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. V odstavci 2 téhož ustanovení pak zákon stanoví, že při doručování rozhodnutí jak obviněnému, tak i jeho obhájci (a opatrovníku), běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Podle § 265e odst. 3 tr. ř. je lhůta k podání dovolání zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve shora uvedené lhůtě přímo u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout. Podle § 265e odst. 4 tr. ř. není v případě dovolání navrácení lhůty k jeho podání přípustné.
10. Z předloženého trestního spisu Nejvyšší soud zjistil, že rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 4. 2024, sp. zn. 3 To 100/2024, jako soudu druhého stupně, proti kterému dovolání směřuje, byl obviněnému A. V. doručen za podmínek § 64 odst. 1 písm. b), odst. 5 písm. a) tr. ř. do vlastních rukou (bez možnosti náhradního doručení uložením zásilky na k tomu určeném místě), a to dne 18. 9. 2024, což stvrdil svým vlastnoručním podpisem na příslušné doručence (viz doručenka na č. l. 1909 p. v. trestního spisu). Naopak tehdejšímu obhájci obviněného, JUDr. Leopoldu Petřičovi, který jej řádně zastupoval mimo jiné i v rámci probíhajícího odvolacího řízení před krajským soudem, byl předmětný rozsudek odvolacího soudu doručen v elektronické podobě do jím užívané datové schránky, a to okamžikem jeho přihlášení, k němuž došlo dne 17. 9. 2024 (viz potvrzení o dodání a doručení písemnosti do datové schránky na č. l. 1802 p. v. trestního spisu). S ohledem na výše uvedené je tedy zcela mimo jakoukoli pochybnost, že v nyní posuzovaném případě počala v souladu s § 265e odst. 2 tr. ř. běžet zákonná dvouměsíční lhůta pro podání dovolání dne 18. 9. 2024 (tedy dnem pozdějšího doručení rozhodnutí soudu druhého stupně, a to osobě obviněného). Podle ustanovení § 60 odst. 2, 3 tr. ř., upravujícího počítání lhůt v trestním řízení, byl posledním dnem lhůty pro podání dovolání den 18. 11. 2024, jímž bylo pondělí coby řádný pracovní den. Dovolání obviněného A. V., které jeho jménem předložil nově zvolený obhájce Mgr. Petr Šupal, však bylo vypracováno až dne 31. 3. 2025 a prostřednictvím datové zprávy zasláno i doručeno ještě téhož dne do datové schránky Okresního soudu v Bruntále (viz záznam o ověření elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu na č. l. 2034 trestního spisu). Za tohoto stavu je proto zcela zřejmé, že dovolání obviněného bylo prostřednictvím jeho obhájce podáno až po uplynutí zákonné dvouměsíční lhůty, tedy opožděně.
11. Na tomto závěru přitom ničeho nemění skutečnost, že sám obviněný učinil vůči soudu prvního stupně dne 14. 11. 2024 písemné podání, které datoval dnem 12. 11. 2024 a výslovně jej označil jako „dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně proti rozsudku č. j. 66 T 181/2023“ (viz obálka na č. l. 2004 trestního spisu). Toto podání bylo Okresnímu soudu v Bruntále doručeno dne 15. 11. 2024. Podle § 265d odst. 2 tr. ř. totiž platí, že obviněný může podat dovolání pouze prostřednictvím svého obhájce, přičemž podání samotného obviněného, které nebylo učiněno prostřednictvím obhájce, se nepovažuje za dovolání, byť bylo takto označeno, o čemž musí být obviněný podle § 125 odst. 3 tr.
ř. poučen. Pakliže přesto obviněný takové podání učiní sám a nikoli prostřednictvím svého obhájce, Nejvyšší soud o takovém podání nikterak věcně nerozhoduje, nýbrž jej v závislosti na jeho obsahu zašle buď příslušnému soudu jako návrh na povolení obnovy řízení nebo ministru spravedlnosti jako podnět ke stížnosti pro porušení zákona, popřípadě ho vrátí obviněnému s poučením, že dovolání může podat pouze prostřednictvím obhájce (viz § 265d odst. 2 věta třetí tr. ř.). Z obsahu předloženého spisového materiálu je přitom zřejmé, že poté, co obviněný Okresnímu soudu v Bruntále jako soudu prvního stupně zaslal své písemné podání datované dnem 12.
11. 2024 a označené jako dovolání, bylo mu záhy na to tímto soudem zasláno písemné sdělení ze dne 3. 12. 2024, podle kterého jeho podání označené jako dovolání, jež bylo danému soudu doručeno dne 15. 11. 2024, nelze předložit Nejvyššímu soudu, pokud nebude podle § 265d odst. 2 tr. ř. podáno obhájcem, když jeho dovolání nelze za dovolání považovat, byť jím tak bylo označeno (viz záznam na č. l. 2008 trestního spisu). Toto sdělení okresního soudu bylo obviněnému doručeno do vlastních rukou dne 9. 12.
2024, což stvrdil svým vlastnoručním podpisem (viz doručenka na č. l. 2008 p. v. trestního spisu). Na to obviněný Okresnímu soudu v Bruntále zaslal písemné sdělení datované dnem 22. 12. 2024 (které bylo soudu doručeno dne 27. 12. 2024), že v současné době za účelem podání dovolání kontaktoval nového obhájce Mgr. Petra Šupala s tím, že doplnění odůvodnění jím dříve podaného dovolání lze ze strany obhájce očekávat do 31. 3. 2025 viz podání obviněného na č. l. 2015 trestního spisu). Následně bylo jmenovaným obhájcem učiněno elektronické podání ze dne 31.
3. 2025, jež bylo Okresnímu soudu v Bruntále doručeno téhož dne, označené jako „dovolání odsouzeného“, na jehož straně 4 je výslovně uvedeno, že odsouzený (míněno obviněný A. V.) podal dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 4. 2024, sp. zn. 3 To 100/2024, dne 12. 11. 2024 a tímto podáním (ze dne 31. 3. 2025) jej toliko doplňuje (viz podání obhájce na č. l. 2028 až 2034 trestního spisu).
12. Pro úplnost je namístě poukázat rovněž na obsah poučení o přípustnosti podání dovolání a jeho náležitostech, které je nedílnou součástí písemného vyhotovení rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 4. 2024, sp. zn. 3 To 100/2024, jejž si obviněný osobně převzal oproti svému podpisu dne 18. 9. 2024 (viz rozsudek na č. l. 1794 až 1802 a doručenka na č. l. 1909 p. v. trestního spisu). Z textu tohoto poučení, jehož formulace plně odpovídá zákonným nárokům kladeným na písemné vyhotovení rozsudku ustanovením § 125 odst. 3 tr.
ř., přitom jasně plyne, že obsahuje řádné poučení o přípustnosti podání dovolání proti citovanému rozsudku soudu druhého stupně, jakož i o rozsahu zákonné lhůty pro jeho podání a určení rozhodného okamžiku pro počátek jejího běhu. Písemné poučení rovněž obsahuje srozumitelným způsobem sdělené informace o zákonných náležitostech tohoto mimořádného opravného prostředku, stejně jako o okruhu osob oprávněných k podání dovolání, včetně výslovného uvedení toho, že obviněný tak může učinit pouze prostřednictvím obhájce s upozorněním na následky spojené s nedodržením této povinnosti.
Obviněný tak byl ze strany odvolacího soudu přímo v rámci textu poučení, které je nedílnou součástí jemu doručeného rozsudku tohoto soudu, explicitně upozorněn na skutečnost, že jeho podání v procesním postavení obviněného, které nebylo učiněno prostřednictvím obhájce, se nepovažuje za dovolání, byť by tak bylo označeno.
13. Za tohoto stavu tak nelze dospět k jinému závěru, než že k podání dovolání v souladu se zákonnými předpoklady vymezenými v § 265d odst. 2 tr. ř., tedy v případě obviněného toliko prostřednictvím jeho obhájce (popř. jeho opatrovníka, pokud by byl obviněný omezen ve svéprávnosti, což však není případ A. V.), v nyní posuzované věci došlo až dne 31. 3. 2025, kdy bylo Okresnímu soudu v Bruntále jako soudu prvního stupně doručeno elektronické podání nově zvoleného obhájce obviněného Mgr. Petra Šupala obsahující dovolání obviněného. K tomuto podání však došlo až se značným časovým odstupem od konce zákonem stanovené dvouměsíční dovolací lhůty, která v této věci uplynula již dnem 18. 11. 2024, a jež má nesporně povahu lhůty prekluzivní (propadné), tzn. že s jejím marným uplynutím zákon spojuje určitý procesní důsledek, v tomto případě odmítnutí mimořádného opravného prostředku jako opožděně podaného. Jelikož podání učiněné samotným obviněným ze dne 12. 11. 2024 (podané dne 14. 11. 2024) není s ohledem na zákonnou dikci ustanovení § 265d odst. 2 tr. ř. možné za žádných okolností považovat za dovolání, na což byl také obviněný soudem prvního stupně krátce na to řádně upozorněn (stejně jako již dříve na zákonné náležitosti podávaného dovolání, když tuto výslovnou informaci obsahoval text poučení o dovolání, který je nedílnou součástí písemného vyhotovení rozsudku odvolacího soudu, jenž byl obviněnému doručen do vlastních rukou), nelze ani jeho obhájcem následně učiněné podání ze dne 31. 3. 2025 považovat za doplnění již dříve podaného dovolání, nýbrž se jedná o samostatné – a v pořadí teprve první - podání obsahující celistvé dovolání obviněného coby mimořádný opravný prostředek.
IV. Závěr
14. Vzhledem k výše uvedenému tak Nejvyšší soud závěrem konstatuje, že pro konání dovolacího řízení v této trestní věci nebyla splněna jedna z formálních podmínek, které zákon vyžaduje. Dovolání totiž bylo obviněným A. V. podáno prostřednictvím jeho obhájce Mgr. Petra Šupala až po marném uplynutí zákonné dvouměsíční lhůty stanovené v § 265e odst. 1 tr. ř., aniž by nastala některá ze skutečností předpokládaných v ustanovení § 265e odst. 3 tr. ř., která by mohla svědčit o zachování této lhůty. Za tohoto stavu tedy Nejvyšší soud postupoval podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. a dovolání obviněného jako opožděně podané odmítl. O odmítnutí dovolání bylo rozhodnuto v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není, s výjimkou obnovy řízení, opravný prostředek přípustný (viz § 265n tr. ř.).
V Brně dne 13. 8. 2025
JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu