11 Tdo 926/2025-247
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 15. 10. 2025 dovolání obviněného A. V. N., nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Plzeň, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 7. 2025, sp. zn. 4 To 124/2025, v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 2 T 4/2025, a rozhodl t a k t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání obviněného A. V. N. odmítá.
1. Rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku (dále též „soud prvního stupně“) ze dne 31. 3. 2025, sp. zn. 2 T 4/2025, byl obviněný A. V. N. uznán vinným přečinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku. Za tento trestný čin mu byl uložen podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 26 měsíců. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněný pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou.
2. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obviněný A. V. N. dopustil této trestné činnosti tak, že :„Ačkoliv je metamfetamin psychotropní látkou zařazenou do Seznamu II podle Úmluvy o psychotropních látkách, která je uvedena v příloze č. 5 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek vydaného na základě § 44c zák. č. 167/1998 Sb., o návykových látkách v platném znění, přesto v období od 1. 4. 2023 do 15. 12. 2023 na adrese XY ve XY, okres XY, či jinde, bez patřičného povolení k zacházení s návykovými látkami, za součinnosti s další osobou, s vědomím, že se jedná o psychotropní látku metamfetamin, zvanou též pervitin, tuto poskytl přinejmenším L. K., a to nejméně v šesti případech celkem nejméně 3 gramy pervitinu za úplatu v celkové výši nejméně 5 100 Kč.“
3. Krajský soud v Ostravě (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 1. 7. 2025, sp. zn. 4 To 124/2025 podle § 256 tr. řádu odvolání obviněného proti rozsudku soudu prvního stupně zamítl. II. Dovolání obviněného
4. Obviněný (dále i jako „dovolatel“) dovoláním podaným prostřednictvím obhájce Mgr. Richarda Koliby napadá shora uvedené rozhodnutí odvolacího soudu a jako dovolací důvod uvádí § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. V závěru odůvodnění dovolání pak uvádí, že pokud by Nejvyšší soud shledal, že nebyl naplněn dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, tak byl naplněn důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu, protože soudy na nesprávně zjištěném skutkovém stavu skutek nesprávně právně kvalifikovaly. Dovolatel nejprve rekapituluje odsuzující rozsudek a řízení před soudem prvního stupně a odvolacím soudem. Namítá, že oba soudy opřely svá rozhodnutí o výpověď svědka L. K. Zdůrazňuje, že u pěti případů předání pervitinu nebyly žádné jiné osoby a svědek jednotlivé případy časově neupřesnil. Obviněný nepopírá, že 15.12. 2025 v zastoupení svědkyně M. metamfetamin předal. Pokud jde o ostatní případy, trvá na tom, že se předání drogy nedopustil. Poukazuje na rozpory ve výpovědi svědka K., není pravdou, že by u svědkyně M. žil, není pravdou, že by si se svědkem K. psal na messengeru, zdůrazňuje, že svědek K. se léčil na psychiatrii. Domáhá se zrušení rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně a vrácení věci Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku k dalšímu projednání. III. Přípustnost dovolání
5. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. řádu) zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. řádu.
6. Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je přípustné, bylo podáno obviněným prostřednictvím obhájce, v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit. Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v § 265f odst. 1 tr. řádu.
IV. Důvodnost dovolání
7. Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit, zda konkrétní důvody, o které obviněný dovolání opírá, lze podřadit pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, eventuelně podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu, na které je odkazováno. Toto zjištění má zásadní význam z hlediska splnění podmínek pro provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem, tedy přezkoumání zákonnosti a odůvodněnosti napadených výroků, ovšem jen v rozsahu a z důvodů, uvedených v dovolání, jakož i předcházejícího řízení (srov. § 265i odst. 1, 3 tr. řádu).
8. Dovolatel vznáší věcné námitky, které sám podřadil pod dovolací důvod vyjádřený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, který je naplněn tehdy, když rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. Obviněný, ač to výslovně neuvádí, má, podle obsahu jeho námitek, zřejmě na mysli první variantu tohoto důvodu.
9. Obviněný sice zmiňuje v závěru textu odůvodnění svého dovolání i dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu, ale k němu žádné věcné námitky neformuluje, jen zmiňuje zákonné znění tohoto důvodu.
10. Nad rámec výše uvedeného Nejvyšší soud ve shodě s judikaturou Ústavního soudu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 4. 5. 2006, sp. zn. I. ÚS 17/05) konstatuje, že obviněný ve svém dovolání fakticky brojí proti závěrům učiněným soudem prvního stupně, čímž implicitně uplatnil jím materiálně uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu ve spojení s dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. řádu (byť tento poslední důvod v podaném dovolání výslovně neoznačuje), a to v jeho druhé alternativě, neboť jím podané odvolání bylo Krajským soudem v Ostravě podle § 256 tr. řádu zamítnuto jako nedůvodné. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. řádu v jeho druhé alternativě je přitom dán tehdy, bylo-li rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. řádu, přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu. V. K meritu věci
11. K obviněným tvrzenému dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu Nejvyšší soud zdůrazňuje, že dovolacím soudem může být zasahováno do skutkových zjištění soudu prvního stupně, popřípadě odvolacího soudu, i při jeho naplnění, pouze nepřímo, neboť dovolací soud důkazy neprovádí a neuplatňují se tak v řízení před ním zásady soudního řízení bezprostřednosti a ústnosti. Nejvyšší soud totiž není obecnou třetí skutkovou instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27.
5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Obviněným užitý dovolací důvod tak nemohou naplnit námitky, které toliko obecně vytýkají nesprávné hodnocení důkazů, popřípadě nastiňují jinou verzi skutkového stavu na základě nepodstatných rozporů v důkazech, na nichž soud prvního stupně postavil svá skutková zjištění. Nejvyšší soud je tak oprávněn na základě skutkových námitek vznesených v dovolání zasáhnout do skutkových zjištění nižších soudů pouze tehdy, je-li hodnocení důkazů v extrémním nesouladu nebo zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů.
12. Nejvyšší soud nespatřuje v nyní posuzované věci extrémní nesoulad nebo zjevný rozpor mezi obsahem výpovědi svědka L. K. na straně jedné a soudem prvního stupně zjištěným skutkovým stavem a jeho právním posouzením na straně druhé. Oba soudy se s nepodstatnými rozpory ve výpovědi tohoto svědka vypořádaly a důvodně hodnotily tuto výpověď nejen samostatně, ale i v souladu s dalšími provedenými důkazy. Obviněný ve svém dovolání naprosto opomíjí, že výpověď svědky K., pokud jde o převzetí pervitinu, je potvrzena výpovědí svědkyně M.
a v jednom případě, dne 15. 12. 2023, i kamerovým záznamem, který měly soudy k dispozici. V tomto kontextu oba soudy přiléhavě poukázaly též na to, že obviněný trestnou činnost v přípravném řízení zcela popíral a až následně, v hlavním líčení, pod vlivem obsahu tohoto kamerového záznamu, teprve připustil předání drogy svědku K. a obvinil z páchání trestné činnosti spojené s distribucí drog svědkyni M. (viz hodnocení odvolacího soudu v bodě 11. odůvodnění jeho usnesení). Dovolatel tak ve zcela zásadních bodech svoji výpověď diametrálně změnil, soudy právem vyhodnotily jeho tvrzení jako účelová a nedůvěryhodná a stejně tak důvodně vyhodnotily jako věrohodnou výpověď svědka K., která byla podpořena shora zmíněnými důkazy a navíc i výpověďmi svědků S.
a A., pokud jde o zdroj nákupu pervitinu dne 15. 12. 2023. Extrémním rozporem nebo zjevným rozporem v provedených důkazech pak nejsou ty rozpory, na něž dovolatel konkrétně poukazuje a opakuje tak v podstatě svoje námitky uplatněné v řízení před odvolacím soudem, protože pokud soud prvního stupně i odvolací soud vzaly namítané rozpory v úvahu, hodnotily je, vypořádaly se s nimi a jestliže vyhodnotily výpověď svědka K. způsobem, který je transparentní a logický, je třeba uzavřít, že dovolatel obsahem svého dovolání nenaplnil dovolací důvod, který ve svém podání formálně označuje.
13. Obviněný pak v závěru svého dovolání krátce zmínil též dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu, aniž by blíže rozebral, proč považuje tento dovolací důvod ve své věci za naplněný. Nejvyšší soud dovolatele upozorňuje, že není jeho úkolem v dovolacím řízení domýšlet za účastníky argumenty pro tvrzení, která vznesou, aniž by je doplnili přiléhavým zdůvodněním. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu je pak možné iniciovat pouze tehdy, spočívá-li napadené rozhodnutí na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.
Prostřednictvím tohoto dovolacího důvodu lze zásadně namítat vady hmotněprávní povahy, tedy to, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoli o trestný čin nejde nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Pro naplnění uvedeného dovolacího důvodu nepostačuje pouhý formální poukaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů, aniž by byly řádně vymezeny právní vady v napadených rozhodnutích spatřované. To znamená, že předmětný dovolací důvod musí být v dovolání skutečně obsahově tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány v právním posouzení skutku, jenž je vymezen v napadeném rozhodnutí, a teprve v návaznosti na takové tvrzené a odůvodněné hmotněprávní pochybení lze vytýkat i nesprávná skutková zjištění (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 1.
9. 2004, sp. zn. II. ÚS 279/03). Těmto kritériím však obviněný v nyní posuzované věci řádně nedostál.
14. Pokud jde o samotné právní posouzení skutku formulovaného soudem prvního stupně, je jeho právní kvalifikace podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku namístě, neboť obviněný prodal ve více případech pervitin jiné osobě. Nejvyšší soud jen na okraj zmiňuje, že i kdyby ve věci byl prokázán jen jeden případ prodeje pervitinu svědku K. (k takovému závěru však nebyl žádný racionální důvod), na právní kvalifikaci jednání obviněného by to ničeho nezměnilo. VI. Závěr
15. Obviněný svým dovoláním formálně odkazoval na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu a eventuelně na důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu. 16. Nejvyšší soud však nepovažuje důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu za řádně uplatněný, protože neshledal ve věci zjevný rozpor mezi obsahem provedených důkazů a skutkovými zjištěními soudu prvního stupně. Extrémní nesoulad nebo zjevný rozpor nejsou založeny tím, že v důkazech jsou běžné rozpory, pokud se s těmito rozpory soud prvního stupně i odvolací soud v odůvodnění svých rozhodnutí vypořádaly a pokud je dovolací argumentace jen opakováním námitek uplatněných před odvolacím soudem. 17. Dovolatel svým dovoláním obsahově nenaplnil ani implicitně uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. řádu a ani jiný dovolací důvod, včetně dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu, který ve svém podání ani řádným způsobem věcně neodůvodnil. 18. Dovolání je tak zjevně podáno z jiného důvodu než taxativně vymezených důvodů v § 265b odst. 1, 2 tr. řádu, proto je Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítl. O odmítnutí dovolání bylo rozhodnuto v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu.
P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. řádu).
V Brně dne 15. 10. 2025
JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu
Vypracoval: JUDr. Ladislav Koudelka, Ph.D. soudce