11 Tdo 931/2025-1677
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 6. 11. 2025 dovolání obviněného A. B., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 6. 2025, sp. zn. 10 To 43/2025, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 2 T 88/2020, a rozhodl t a k t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání obviněného A. B. odmítá.
1. Rozsudkem Okresního soudu v Trutnově (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 5. 12. 2024, sp. zn. 2 T 88/2020, byl obviněný A. B. (dále „obviněný“ nebo „dovolatel“) uznán vinným zločinem krádeže podle § 205 odst. 1, odst. 4 písm. c) tr. zákoníku. Za tento zločin a sbíhající se přečin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku ukončený ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Trutnově sp. zn. 4 T 56/2015 ze dne 5. 1. 2017, mu soud prvního stupně uložil podle § 205 odst. 4 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku souhrnný trest odnětí svobody v trvání 3 ( t ř í ) let, který podle § 81 odst. 1, § 84 a § 85 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu 5 ( p ě t i ) let s dohledem. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku soud prvního stupně zároveň zrušil výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Trutnově sp. zn. 4 T 56/2015 ze dne 5. 1. 2017, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Soud prvního stupně podle § 228 odst. 1 tr. řádu obviněnému uložil povinnost zaplatit poškozené společnosti ČEZ Distribuce, a. s., IČ 24729035, se sídlem Teplická 874/8, 405 02 Děčín IV – Podmokly, škodu ve výši 3 458 208,97 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. řádu pak poškozenou společnost ČEZ Distribuce, a. s. odkázal se zbytkem jejího nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
2. Trestné činnosti se obviněný A. B. podle skutkových zjištění soudu prvního stupně dopustil tak, že: „V přesně nezjištěné době minimálně od 1. září 2010 do 15.00 hodin dne 21. září 2016, ve XY, okr. XY, XY, v hotelu XY, jako nájemce hotelu XY, v úmyslu vlastního obohacení a s vědomím, že v elektrorozvodně hotelu XY byl proveden neoprávněný zásah do měřící soupravy tím, že vybouraným otvorem za hlavní elektrickou rozvodnou skříní byly vytaženy závlačky s plombami bez jejich porušení, zajišťující kryty rozvaděče, a hlavní přívodní domovní vedení z pojistkové skříně bylo připojeno za měřící soupravu a takto neměřená elektřina dále pokračovala do elektroinstalace objektu, dále přívodní kabel topného systému a ohřevu teplé užitkové vody byly připojeny na přívodní svorky hlavního jističe, čímž byla při provozu těchto tepelných zařízení elektroměrem registrována dodávka elektřiny do sítě, čímž docházelo k opačnému směru průtoku elektrického proudu měřící soupravou, odebíral neměřenou elektrickou energii z distribuční sítě za účelem snížení spotřeby elektrické energie a tím snížení nákladů na provoz hotelu XY, a to za pomocí neoprávněného zásahu do měřící soupravy, čímž neoprávněně odebral jako nájemce hotelu XY, který je v majetku Nadace Český hudební fond, IČO 61381390, se sídlem Besední 487/3, Malá Strana, 118 00 Praha 1, elektrickou energii v celkovém množství ve výši 567.201,04 kWh, v hodnotě 3 458 208,97 Kč, ke škodě společnosti ČEZ Distribuce a. s., IČO 24729035, se sídlem Teplická 874/8, Děčín IV – Podmokly.“
3. Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „odvolací soud“) dne 19. 6. 2025 rozsudkem sp. zn. 10 To 43/2025 rozsudek soudu prvního stupně zrušil podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. řádu v celém výroku o trestu a podle § 259 odst. 3 tr. řádu nově rozhodl tak, že obviněnému za zločin krádeže podle § 205 odst. 1, 4 písm. c) tr. zákoníku, ohledně něhož zůstal výrok o vině v napadeném rozsudku nedotčen, a dále za sbíhající se přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku, ukončený ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 5. 1. 2017, č. j. 4 T 56/2015-585, který nabyl právní moci dne 12. 7. 2017, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 7. 2017, č. j. 12 To 51/2017-621, podle § 205 odst. 4 tr. zákoníku a § 43 odst. 2 tr. zákoníku uložil souhrnný trest odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let a 6 (šesti) měsíců. Odvolací soud dovolateli výkon tohoto trestu podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil a podle § 82 odst. 1 tr. zákoníku mu stanovil zkušební dobu v trvání 4 (čtyř) let. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku odvolací soud ve výroku o trestu zrušil rozsudek Okresního soudu v Trutnově ze dne 5. 1. 2017, č. j. 4 T 56/2015-585, který nabyl právní moci dne 12. 7. 2017, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 7. 2017, č. j. 12 To 51/2017-621, jakož i všechna další rozhodnutí, na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu.
II. Dovolání obviněného a vyjádření k němu
4. Obviněný podal prostřednictvím obhájce JUDr. Jiřího Žáka proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové dovolání a za dovolací důvod označuje § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Nejprve rekapituluje rozhodnutí soudu prvního stupně a odvolacího soudu a poté cituje zákonné znění uvedeného dovolacího důvodu. Následně nastiňuje, že soud prvního stupně a odvolací soud se správně nevypořádaly s tím, zda docházelo k neoprávněnému odběru elektrické energie, když toto zjištění je podstatné pro dovození naplnění skutkové podstaty trestného činu krádeže a nevypořádaly se s otázkou časového období kdy k tomuto neoprávněnému odběru docházelo, když toto skutkové zjištění je podstatné pro zjištění výše škody a použití kvalifikované skutkové podstaty a pro výrok o náhradě škody.
Dovolatel popisuje závěry odvolacího soudu v odstavci 12. vyvozené ze znaleckých posudků Ing. Štěrby a ČVUT v Praze, označuje je za hypotetické. Zdůrazňuje, že nebylo prokázáno, že by došlo vícekrát, tedy opakovaně, k nesprávnému připojení k soustavě dodávající elektrickou energii. Zabývá se zejména vymezením časového období neoprávněného odběru elektrické energie, kdy v období od 1. 9. 2010 nebyla odběrovým místem vykazována spotřeba elektrické energie vůbec, na druhé straně měl dovolatel, podle závěru soudu prvního stupně, neoprávněně odebírat elektrickou energii i v tomto období.
Další nejistoty vykazují závěry znalců ohledně opakovaného zapojení kabelů, kdy k jejich poškození mohlo dojít i jinak než opakovaným zapojením. Obviněný v zásadě napadá skutková zjištění soudu prvního stupně a rozhodnutí odvolacího soudu, který potvrdil výrok o vině, čímž aproboval skutkový stav zjištěný soudem prvního stupně. Považuje skutková zjištění soudu prvního stupně za rozporná s revizním znaleckým posudkem. Rovněž brojí proti tomu, že výše škody vychází z cen energií stanovených v cenovém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.
Byť soudy odkázaly na rozhodnutí Nejvyššího a Ústavního soudu, je zřejmé, že hodnota neoprávněného odběru měla vycházet ze smluvní ceny s dodavatelem elektřiny, protože obviněný měl řádně takovou smlouvu uzavřenou. Dovolatel navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek odvolacího soudu a přikázal mu, aby ve věci znovu jednal a rozhodl.
5. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) podal ve věci vyjádření k dovolání obviněného. Státní zástupce poukazuje na to, že podané dovolání je jen opakováním obhajoby obviněného uplatněné v předchozích fázích trestního řízení, s níž se oba soudy beze zbytku a správně vypořádaly. Ohledně dovolání, jako mimořádného opravného prostředku, přitom platí, že nestačí zákonný dovolací důvod jen formálně deklarovat, naopak, je nutné, aby mu obsahově odpovídaly konkrétní námitky, na nichž je dovolání založeno. Nestane-li se tak, je namístě učinit závěr, že námitky stojí mimo rámec vytýkaného dovolacího důvodu. Nejvyšší soud pak z podnětu dovolání přezkoumává zásadně jen ty výroky napadeného rozhodnutí, proti nimž bylo dovolání skutečně podáno. Obviněný staví dovolání na jediném dovolacím důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Dovolatel akcentuje svoji výpověď a odborné vyjádření Ing. Formánka, jakož i v návaznosti na vlastní výklad části důkazů provedených soudy a zjednodušeně řečeno, vylučuje, že by z jeho strany došlo k úmyslným neoprávněným odběrům a současně že by se jich dopouštěl v období vymezeném soudy. Přitom také rozporuje správnost závěrů znaleckého posudku Ing. Štěrby a revizního znaleckého posudku, které si upravuje ku vlastnímu prospěchu. Primárně tudíž realizuje vlastní výklad důkazů a formuje vlastní skutkové závěry. Obecně by tedy bylo možno vyjádřit názor, že jeho výhrady pod žádný dovolací důvod nespadají, nicméně státní zástupce považuje odkaz na výklad skutkového děje, který obviněný formuluje, za naplnění citovaného dovolacího důvodu. Státní zástupce pak rozebírá odůvodnění rozhodnutí obou soudů, odkazuje zejména na odstavce 32. až 39. odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Trutnově, potažmo odstavce 12. až 15. odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové a podrobně vysvětluje, proč jsou tato rozhodnutí správná a žádný zjevný rozpor v nich není. Jestliže dovolatel namítal, že mělo být vycházeno, nikoli z cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, nýbrž ze smluvních cen odvíjejících se od jeho smluvního vztahu s dodavatelem elektrické energie, zde by bylo namístě uplatnit spíše dovolací důvod dle § 265b písm. h) tr. řádu, avšak ani tato námitka není důvodná s poukazem na skutečnost, že obviněný elektrickou energii odcizil přímo provozovateli distribuční soustavy, nikoliv dodavateli elektrické energie, s nímž měl uzavřenou smlouvu. Státní zástupce navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu. III. Přípustnost dovolání
6. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. řádu) zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. řádu.
7. Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je přípustné, bylo podáno prostřednictvím obhájce, bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit. Dovolání obsahuje obligatorní náležitosti stanovené v § 265f odst. 1 tr. řádu.
IV. Důvodnost dovolání
8. Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit, zda konkrétní důvody, o které obviněný dovolání opírá, lze podřadit pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, na který je odkazováno, případně pod jiný dovolací důvod. Toto zjištění má zásadní význam z hlediska splnění podmínek pro provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem, tedy přezkoumání zákonnosti a odůvodněnosti napadených výroků, ovšem jen v rozsahu a z důvodů, uvedených v dovolání, jakož i předcházejícího řízení (srov. § 265i odst. 1, 3 tr. řádu).
9. Obviněný podřadil své námitky pod jediný dovolací důvod vyjádřený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, který je možno iniciovat, když rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. Obviněný, ač to výslovně neuvádí, má, podle obsahu dovolání, zjevně na mysli první variantu tohoto dovolacího důvodu, protože nenamítá, že by některé z důkazů nebyly procesně použitelné, ani nenamítá, že by v řízení byly některé důkazy opomenuty.
10. V této souvislosti je vhodné připomenout, že smyslem uvedeného dovolacího důvodu, který byl do trestního řádu začleněn jeho novelou provedenou zákonem č. 220/2021 Sb., kterým se mění mimo jiné zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1. 1. 2022, je kodifikace současné rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, jak se vyvinula pod vlivem judikatury Ústavního soudu (např. nálezu Ústavního soudu ze dne 30. 11. 1995, sp. zn. III. ÚS 166/95, nebo nálezu Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2005, sp. zn. IV. ÚS 216/04). Citovaný dovolací důvod umožňuje nápravu v případech, kdy došlo k zásadním (extrémním) vadám ve skutkových zjištěních, přičemž věcně upravuje tři okruhy nejzásadnějších vad v rozhodných skutkových zjištěních, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, a to případy tzv. zjevného rozporu mezi obsahem provedených důkazů a skutkovými zjištěními, která jsou na jejich základě učiněna (zejména případy deformace důkazů, kdy skutkové zjištění je opakem skutečného obsahu daného důkazu), případy použití procesně nepoužitelných důkazů (typicky důkaz, který byl pořízen v rozporu se zákonem, např. věcný důkaz zajištěný při domovní prohlídce učiněné bez příkazu soudu, důkaz nezákonným odposlechem apod.), a konečně vadu spočívající v tzv. důkazu opomenutém, tj. důkazu, který byl sice některou ze stran navržen, avšak soudem nebyl proveden a jeho neprovedení nebylo věcně adekvátně odůvodněno.
11. Nejvyšší soud zrovna tak v rozsahu uplatněných dovolacích námitek zkoumá, zda jimi implicitně nebyl uplatněn dovolací důvod jiný, dovolatelem neoznačený; zde možno zařadit argumentaci dovolatele, že ve věci byla nesprávně vyčíslena škoda, když soudy vycházely ohledně ceny elektřiny z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu platného v roce 2016, což je možno podřadit pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu, tedy použití hmotněprávního předpisu při vyčíslení škody jako podkladu k závěru o vině.
12. Pokud jde výslovně uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, již bylo předesláno, že nejsou namítány ani opomenuté důkazy ani důkazy procesně nepoužitelné. Dovolatelem je formálně tvrzen extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy na jedné straně a skutkovými zjištěními a právními závěry soudu prvního stupně a odvolacího soudu na straně druhé. Obviněný poukazuje na svoji obhajobu a na ty části provedených důkazů, které se zdánlivě shodují s tím, co tvrdí a podle něj toto budí pochybnosti o správnosti zjištěného skutkového stavu. Dovolatel se fakticky domáhá toho, aby soud vycházel z jiného skutkového děje, než toho, který je zachycen v popisu skutku, domáhá se změny ve skutkových zjištěních, když opakuje svá tvrzení vyslovená před soudem prvého stupně a skutkové námitky uplatněné v odvolání před odvolacím soudem.
13. Dovolací tvrzení obviněného ve vztahu k tomuto dovolacímu důvodu jsou však pouze jeho vlastní verzí skutkového děje, když uvádí, jak podle něj měly soudy provedené důkazy hodnotit a k jakým závěrům měly po takovém, jím preferovaném, hodnocení důkazů dospět. S ohledem na skutkový charakter námitek obviněného přitom považuje Nejvyšší soud za vhodné připomenout, mimo jiné, i závěr obsažený v usnesení Ústavního soudu dne 4. 5. 2005, sp. zn. II. ÚS 681/04, podle kterého: „…právo na spravedlivý proces není možné vykládat tak, že garantuje úspěch v řízení či zaručuje právo na rozhodnutí, jež odpovídá představám stěžovatele (tj. obviněného). Uvedeným právem je zajišťováno „pouze“ právo na spravedlivé soudní řízení, v němž se uplatní všechny zásady soudního rozhodování podle zákona a v souladu s ústavními principy.“
14. Obviněného čistě skutková polemika se závěry soudů nižších stupňů není argumentací obsahově podřaditelnou pod první alternativu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Obviněný totiž v zásadě toliko sám hodnotí obsah provedených důkazů, jeho závěry z nich činěné, jsou v rozporu se závěry soudu prvního stupně a pouze tak opakuje svoji dosavadní obhajobu, se kterou se již soudy nižších stupňů vypořádaly (viz odstavce 33. až 38. rozsudku soudu prvního stupně a 12. a 13. rozsudku odvolacího soudu).
15. Nejvyšší soud proto může jen znovu zdůraznit, že soud prvního stupně důvodně dospěl k závěru, že obviněný neoprávněně odebíral elektrickou energii přímo z rozvodné sítě, po technickém zásahu do měřící soustavy; nutno opakovat, že nezáleží na tom, zda technický zásah provedl obviněný sám nebo zda k tomu užil jiné osoby, důležité je, že o tomto zásahu věděl a využil ho ke snížení množství deklarované spotřeby elektrické energie. Soud prvního stupně zde přiléhavě poukazuje zejména na stav v Hotelu XY ve XY zjištěný ke dni 21. 9. 2016 a vychází ze znaleckých posudků zpracovaných k otázce neoprávněného odběru elektrické energie; jde o znalecký posudek Ing. Štěrby a revizní znalecký posudek Českého vysokého učení technického v Praze.
16. Soud prvního stupně a následně i odvolací soud se správně vypořádaly i s časovým rozmezím, po které byla obviněným elektrická energie neoprávněně odebírána, když znalecký posudek Ing. Štěrby vychází z údajů o spotřebě elektrické energie za časové období předcházející neoprávněnému zásahu do rozvodné sítě a spotřebě za časové období po dni, kdy byl tento stav objektivně ukončen (21. 9. 2016). Jestliže dovolatel poukazuje na to, že až do ledna 2011 docházelo ke krátkodobému zapnutí větší zátěže v rozvodné síti, byť měl podle závěrů soudů neoprávněně odebírat elektřinu již od 1. 9. 2010, pak znalecké posudky ani závěry soudů tuto skutečnost nepomíjí. Soud prvního stupně, opět ve shodě s vypracovaným znaleckým posudkem, zdůrazňuje, že nelze přesně časově vymezit, ke kterému datu došlo k technickému zásahu do sítě, nicméně při určení doby neoprávněného odběru vychází z těch celých odběrných období elektrické energie, kdy byla spotřeba odběrného místa extrémně nízká oproti normálu, který je představován odběrným obdobím předcházejícím zásahu do sítě a odběrným obdobím po datu, kdy došlo k vyzrazení a ukončení neoprávněného odběru. Neoprávněný odběr je pak spočítán, co do množství energie, ve prospěch obviněného, jako nejnižší možný průměrný rozdíl mezi normálním stavem odběru elektřiny za jednotlivé měsíce a stavem nelegálně sníženého odběru v důsledku technického zásahu z iniciativy obviněného.
17. Na tomto místě třeba i zdůraznit, že obviněný, byť vehementně požaduje, aby byla za základ skutkových zjištění vzata jeho obhajoba, nelogicky tvrdí, že od roku 1994 v hotelu k vytápění stále používali kotel na dřevo, což významně snižovalo náklady na vytápění objektu, když toto jeho tvrzení je v rozporu se zjištěním znalce, že deklarovaná spotřeba elektrické energie dramaticky poklesla až v rozmezí let 2010/2011, předtím byla podstatně vyšší. Jestliže pak obviněný tvrdil, že k poklesu odběru elektrické energie v tomto období došlo v důsledku zavedení úsporného režimu vytápění, pak je to zase v příkrém rozporu s tím, že po ukončení neoprávněného odběru opět spotřeba elektrické energie v hotelu prudce vzrostla. Oba soudy proto obhajobu dovolatele právem odmítly jako nelogickou a nevěrohodnou.
18. Podle Nejvyššího soudu není žádný extrémní nesoulad ve skutkových závěrech soudu prvního stupně, co do časového rozpětí neoprávněného odběru elektrické energie, ani co do nejnižšího možného množství neoprávněně odebrané elektrické energie, jak ho soud prvního stupně vymezil, ani v jednom z těchto parametrů soudy rozhodně nepostupovaly v neprospěch dovolatele. Oproti tomu je zbytečné znovu se podrobněji zabývat námitkami dovolatele, které soud prvního stupně a odvolací soud řádně a bezezbytku vypořádaly, neboť dovolací námitky obviněného jsou vesměs jen opakováním jeho polemiky před soudem prvního stupně a odvolacím soudem a není to ani úkolem Nejvyššího soudu, který není obecnou třetí instancí, jejíž povinností by bylo reagovat na opakovaně vznášené skutkové námitky dovolatele, jimiž se už zabývaly soud prvního stupně i odvolací soud.
19. Přijmout nelze ani tvrzení, že při stanovení ceny za měrnou jednotku elektrické energie měly soudy vycházet z její ceny stanovené smlouvou o odběru elektrické energie, kterou měl obviněný uzavřenou s dodavatelem. I zde je možno jen zopakovat závěry soudu prvního stupně a zejména odvolacího soudu na straně 9 (odstavec 14.) odůvodnění jeho rozsudku, kde jsou přiléhavě citována rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 833/2020 a Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3455/20, nakonec, ke stejným závěrům dospěl Nejvyšší soud ve věci sp. zn. 6 Tdo 1411/2015. Důležité pro posouzení věci je, že, byť obviněný uzavřel smlouvu o odběru elektřiny s dodavatelem, tak v projednávaném případě došlo k neoprávněnému odběru elektřiny mimo elektroměr, tedy mimo smluvní vztah s obchodníkem s elektřinou, elektrická energie tak nebyla neoprávněně odebrána (odcizena) ke škodě smluvního dodavatele, ale přímo z distribuční soustavy k tíži provozovatele distribuční soustavy (poškozené ČEZ Distribuce a. s.). Jedná se o odběr elektřiny mimo smlouvu uskutečněný na základě spáchaného majetkového trestného činu krádeže ve smyslu § 205 tr. zákoníku. Objem této neoprávněně odebrané elektřiny nelze nijak predikovat a případně dopředu nakoupit za co nejvýhodnější ceny, proto se podle platné právní úpravy výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu ocení právě regulovanými cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny. Obviněný nemá zákonný nárok na to, aby soudy stanovily výši škody podle ceny elektřiny, kterou dovolatel odebíral na základě smlouvy uzavřené s dodavatelem, oba soudy se pak důsledně zabývaly i tím, že výše škody, jak byla ve věci stanovena, má stále charakter převážně kompenzační, nikoliv sankční, ostatně ani dovolatel v rámci svých námitek netvrdí, že by tomu bylo jinak (srovnej s rozhodnutím Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 668/15). V. Závěrečné hodnocení Nejvyššího soudu
20. Opětovně je nutné zdůraznit, že obviněný své dovolací námitky uplatnil již v předchozích stadiích trestního řízení, přičemž se s nimi oba soudy nižších stupňů již řádně vypořádaly.
21. Dovolací soud uzavřel, že se argumentace dovolání míjí s dovolacím důvodem dle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, který byl formálně uplatněn, neboť jde toliko o prosazování vlastního hodnocení provedených důkazů a vlastní verze skutkového stavu bez reálné opory v provedených důkazech.
22. Při implicitním uplatnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu je pak třeba zdůraznit, že soudy se v tomto ohledu otázkou výše způsobené škody, tedy proč bylo k výpočtu výše škody užito rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny správně a dostatečně zabývaly a jejich závěr je věcně správný a ani v této části není dovolání, byť se týká hmotněprávního dovolacího důvodu, důvodné.
23. Dovolání obviněného tak není důvodné, proto postupoval Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu a jím podané dovolání odmítl. P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. řádu).
V Brně dne 6. 11. 2025
JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu
Vypracoval: JUDr. Ladislav Koudelka, Ph.D. soudce