11 Tvo 11/2004
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 11. března 2004 stížnost obviněné H. H., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 1. 2004, sp. zn. 10 To 173/03, a rozhodl t a k t o:
Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu s e stížnost obviněné H. H. z a m í t á.
Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 7. 11. 2003, sp. zn. 5 T 4/2002, byla obviněná H. H. uznána vinnou trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. a odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání šesti a půl roku, pro jehož výkon byla zařazena do věznice s ostrahou. Stejným rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu obviněných P. I. N., L. G., M. B. a R. T.
Proti tomuto rozsudku podali všichni obvinění odvolání a trestní věc se v době rozhodování o vazbě obviněné H. H. nacházela ve stadiu odvolacího řízení před Vrchním soudem v Praze.
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 12. 1. 2004, sp. zn. 10 To 173/03, podle § 71 odst. 4, 6 tr. řádu ponechal obviněnou H. H. i nadále ve vazbě.
Proti tomuto usnesení podala obviněná v zákonné lhůtě stížnost, neboť s ponecháním ve vazbě nesouhlasí a navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil, a aby byla z vazby propuštěna na svobodu.
Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru.
Obviněná H. H. byla vzata do vazby usnesením Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 15. 9. 2001, sp. zn. Nt 144/2001, z důvodů § 67 písm. a), b), c) tr. řádu. V průběhu dalšího řízení odpadl u obviněné koluzní vazební důvod a v současné době je ve vazbě již jen z důvodů § 67 písm. a), c) tr. řádu. O důvodnosti její vazby bylo opakovaně rozhodováno, naposledy usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 1. 2004, kterým byla ponechána ve vazbě, neboť u ní byly i nadále shledány důvody vazby útěkové a předstižné. Rozsudkem soudu prvního stupně byla obviněná uznána vinnou závažným trestným činem a v případě pravomocného prokázání viny jí stále hrozí uložení vysokého trestu. Za tohoto stavu je obava z vyhýbání se trestnímu řízení, ať již tím, že by mohla uprchnout, nebo tím, že by se mohla skrývat, stejně jako obava z opakování trestné činnosti, i nadále reálná. V tomto směru lze odkázat na zdůvodnění všech předchozích rozhodnutí, včetně výroku i odůvodnění napadeného usnesení vrchního soudu. Protože se Nejvyšší soud s tímto rozhodnutím plně ztotožňuje, nemohla se stížnost obviněné H. H. setkat s úspěchem a nezbylo, než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Trestní řízení proti obviněné trvá zatím dobu, která je přiměřená náročnosti projednávané věci, žádné nepřiměřené průtahy během tohoto řízení nebyly zjištěny.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. března 2004
Předseda senátu :
JUDr. Pavel Kučera