11 Tvo 2/2025-2319
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 11. 3. 2025 stížnost obviněného L. B., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 1. 2025, sp. zn. 8 To 96/2024, a rozhodl t a k t o :
Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. se stížnost obviněného L. B. zamítá.
1. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 15. 1. 2025, sp. zn. 8 To 96/2024, rozhodl tak, že podle § 131 odst. 1 tr. ř. se opravuje ve vyhotovení usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 12. 2024, č. j. 8 To 96/2024–2275, a jeho opisů v záhlaví rozhodnutí i v odůvodnění spisová značka, a to z nesprávné „1 T 5/2024“ na správnou „1 T 5/2023“. 2. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí se podává, že usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 12. 2024 sp. zn. 8 To 96/2024, bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto odvolání obviněného L. B. (dál jen „obviněný“ nebo „stěžovatel“), proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 5. 2024, č. j. 1 T 5/2023– 2191. 3. V písemném vyhotovení usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 12. 2024 a jeho opisech došlo k písařské chybě, když v záhlaví i v odůvodnění byla nesprávně uvedena spisová značka soudu prvního stupně jako „1 T 5/2024“, ačkoliv správně měla být uvedena spisová značka „1 T 5/2023“.Vzhledem k tomu, že správná spisová značka této trestní věci je 1 T 5/2023 a nikoliv 1 T 5/2024, bylo nutno provést opravu vyhotovení předmětného usnesení Vrchního soudu v Praze a jeho opisů tak, aby tato byla v naprosté shodě se skutečností. 4. Proti opravnému usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 1. 2025, sp. zn. 8 To 96/2024, podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně stížnost, kterou blíže neodůvodnil. Nejvyšší soud po předložení spisového materiálu u obhájkyně obviněného zjistil, že předmětnou stížnost obviněný nebude odůvodňovat. 5. Nejvyšší soud jako přezkumný orgán nejprve posoudil, zda zákon podání stížnosti v tomto případě připouští, zda byla podána včas a oprávněnou osobou, načež zjistil, že zákonné podmínky pro přezkoumání napadeného usnesení jsou v tomto směru splněny. Nejvyšší soud proto v souladu s revizním principem podle § 147 odst. 1 tr. ř. přezkoumal na podkladě stížnosti obviněného napadené usnesení vrchního soudu, tedy správnost jeho výroku týkajícího se opravy usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 12. 2024, č. j. 8 To 96/2024–2275, a jeho opisů, a dospěl k závěru, že stížnost obviněného není důvodná. 6. Podle § 131 odst. 1 tr. ř. může předseda senátu zvláštním usnesením kdykoliv opravit písařské chyby a jiné zřejmé nesprávnosti, k nimž došlo ve vyhotovení rozsudku a jeho opisech tak, aby vyhotovení bylo v naprosté shodě s obsahem rozsudku, jak byl vyhlášen. Opravu může nařídit i soud vyššího stupně. Podle § 138 tr. ř. se toto ustanovení přiměřeně užije též na opravu usnesení. 7. Oprava vyhotovení rozhodnutí postupem podle § 131 tr. ř. (resp. § 138 tr. ř.) se může týkat kterékoli jeho části, tzn. jak výroku, tak i odůvodnění a poučení o opravném prostředku, popř. i tzv. záhlaví rozsudku. Rozhodujícím kritériem je soulad vyhotovení rozsudku (usnesení) s rozsudkem (usnesením) tak, jak byl vyhlášen. 8. V tomto případě bylo usnesení odvolacího soudu ze dne 11. 12. 2024, sp. zn. 8 To 96/2024, vyhlášeno s uvedením správné spisové značky Městského soudu v Praze, tj. 1 T 5/2023 (viz CD se záznamem veřejného zasedání konaného dne 11. 12. 2024 na č. l. 2274 spisu). Je tak zřejmé, že písemné vyhotovení uvedeného usnesení jej nezachycuje tak, jak bylo vyhlášeno. 9. Jak již bylo shora zmíněno, podle § 131 odst. 1 tr. ř. je možné opravit pouze zjevné nesprávnosti, k nimž došlo ve vyhotovení rozsudku (usnesení) a jeho opisech tak, aby vyhotovení bylo v naprosté shodě s obsahem rozsudku (usnesení) tak, jak byl vyhlášen. Z uvedených důvodů bylo možné opravit písemné vyhotovení usnesení ve smyslu § 131 odst. 1 tr. ř.
10. S ohledem na skutečnost, že podaná stížnost obviněného neobsahuje žádnou konkrétní námitku, tak za tohoto procesního stavu se Nejvyšší soud k této zcela neurčité stížnosti obviněného ani nemohl podrobněji vyjádřit. 11. Jelikož Nejvyšší soud může konstatovat, že vrchní soud postupoval v naprosté shodě se zákonnými požadavky na provedení opravy v písemném vyhotovení usnesení a v jeho opisech, je výrok napadeného usnesení správný a rovněž v řízení, které mu předcházelo, nedošlo k takovému procesnímu pochybení, pro které by napadené usnesení nemohlo obstát. 12. Vzhledem k tomu se Nejvyšší soud plně ztotožnil s postupem ve stížností napadeném usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 1. 2025, sp. zn. 8 To 96/2024, a proto nezbylo než z výše rozvedených důvodů podanou stížnost obviněného podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou zamítnout.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. 3. 2025
JUDr. Antonín Draštík předseda senátu