11 Tvo 20/2024-3410
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 31. 10. 2024 stížnost odsouzeného P. J., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Mírov, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 9. 2024, sp. zn. 8 To 73/2024, a rozhodl t a k t o :
Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. se stížnost odsouzeného P. J. zamítá.
1. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka Pardubice svým rozsudkem ze dne 6. 6. 2024, sp. zn. 64 T 1/2024, rozhodl v trestní věci v té době obviněného P. J. a spoluobviněného A. G. o jejich vině a trestu. Tímto rozhodnutím byl P. J. (dále též jen „stěžovatel“) uznán vinným ze spáchání zvlášť závažného zločinu vraždy podle § 140 odst. 2, odst. 3 písm. i) tr. zákoníku, a to ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Za uvedené jednání byl podle § 140 odst. 3 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvaceti šesti let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou.
2. Proti tomuto rozsudku podali v té době obviněný P. J., spoluobviněný A. G., státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové a poškozený M. H. odvolání, která byla projednávána v rámci veřejného zasedání konaného před Vrchním soudem v Praze dne 28. 8. 2024. Následně Vrchní soud v Praze rozhodl ve věci usnesením ze dne 28. 8. 2024, sp. zn. 8 To 73/2024, a to tak, že všechna odvolání podaná výše uvedenými osobami podle § 256 tr. ř. zamítl jako nedůvodná.
3. Dne 16. 9. 2024 vznesl již odsouzený P. J. proti postupu Vrchního soudu v Praze stížnost, kterou zaměřil proti způsobu protokolace veřejného zasedání konaného dne 28. 8. 2024. V této souvislosti ve svém písemném podání požadoval opravu a doplnění protokolu z výše uvedeného veřejného zasedání, jelikož tento podle stěžovatele neobsahoval přesné znění zde učiněných vyjádření, a to vyjádření jeho osoby, spoluobviněného A. G. a předsedy senátu odvolacího soudu.
4. O této stížnosti následně rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 23. 9. 2024, sp. zn. 8 To 73/2024, a to tak, že námitky odsouzeného P. J. podle § 57 odst. 1 tr. ř. zamítl.
5. Proti tomuto usnesení podal odsouzený P. J. dne 27. 9. 2024 stížnost, v níž vytkl nesoulad části písemného vyhotovení protokolu o veřejném zasedání ze dne 28. 8. 2024 s jeho skutečným průběhem, který je zachycen na pořízeném zvukovém záznamu. Opětovně přitom požadoval změnu a doplnění protokolace ve vztahu k jeho vlastnímu vyjádření, vyjádření předsedy senátu odvolacího soudu a vyjádření spoluobviněného A. G. Stěžovatel svůj požadavek odůvodnil odkazem na § 55b odst. 3 tr. ř. s tím, že navrhované opravy a doplnění považuje za podstatné, neboť se jedná o zásadní doplňující vyjádření nebo vyjádření, která doposud v řízení prezentována nebyla. Přesná a věrná protokolace přitom podle stěžovatele bezprostředně souvisí se zásadou ústnosti, která je jednou z klíčových zásad uvedených v trestním řádu. Závěrem své stížnosti odsouzený P. J. navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení Vrchního soudu v Praze zrušil a následně tomuto soudu přikázal, aby danou věc znovu projednal a rozhodl.
6. Nejvyšší soud jako přezkumný orgán v souladu s revizním principem prověřil napadené usnesení Vrchního soudu v Praze podle § 147 odst. 1 tr. ř., tedy přezkoumal správnost napadeného rozhodnutí, jakož i řízení, které mu předcházelo a dospěl k závěru, že stížnost odsouzeného P. J. stran písemného obsahu napadeného protokolu zachycujícího průběh veřejného zasedání o odvolání není důvodná.
7. K tomuto Nejvyšší soud předně připomíná, že obecné formální náležitosti protokolu z veřejného zasedání jsou vymezeny v § 55 tr. ř. Vyjma základních obsahových náležitostí vymezených v § 55 odst. 1 písm. a) až c) tr. ř. přitom musí protokol v souladu s § 55 odst. 1 písm. d) tr. ř. obsahovat stručné a výstižné vylíčení průběhu úkonu, aby z něho bylo patrné zachování zákonných ustanovení upravujících provádění úkonu a dále podstatný obsah rozhodnutí, která byla při daném úkonu vyhlášena.
8. V řízení před soudem jsou pak ustanovením § 55b tr. ř. (vyjma výše uvedených podmínek) vymezeny některé zvláštnosti protokolace. Podle § 55b odst. 1 tr. ř. je o průběhu úkonu pořizován zvukový záznam, přičemž podle § 55a odst. 2 tr. ř. platí, že pokud byl o úkonu pořízen zvukový nebo obrazový záznam, poznamená se tato okolnost v protokolu sepsaném o úkonu, v němž se vedle údajů o čase, místě a způsobu jeho provedení uvede též údaj o použitém prostředku. Technický nosič záznamu je pak nutné připojit ke spisu nebo se ve spise uvede, kde je uložen.
9. Podle § 55b odst. 3 tr. ř. se výpovědi osob, které již byly vyslechnuty, do protokolu o veřejném zasedání (či hlavním líčení) zapisují jen potud, pokud obsahují odchylky nebo dodatky k dřívějším výpovědím nebo vysvětlením těchto osob. Státní zástupce nebo obviněný mohou žádat, aby výpověď, učiněná v řízení před soudem nebo její část byla doslovně zaprotokolována, přičemž předseda senátu takové žádosti vyhoví, pokud předmětem výpovědi není jen opakování toho, co je již zachyceno v protokolu. Pokud se však provádí doslovná protokolace výpovědi osoby, je tuto skutečnost nutné v protokolu vyznačit tak, aby bylo možné bezpečně určit počátek a konec doslovné protokolace.
10. Podle § 55b odst. 5 tr. ř. platí, že pokud byl pořízen zvukový záznam o průběhu úkonu před soudem, zaznamená se do protokolu pouze podstatný obsah úkonu, a to již v jeho průběhu nebo bezprostředně po jeho ukončení. Z ustanovení § 56 tr. ř. dále vyplývá, že protokol o veřejném či neveřejném zasedání podepisuje předseda senátu a zapisovatel.
11. V rámci stížnostního řízení se Nejvyšší soud seznámil s podstatnou částí spisu vedeného u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 8 To 73/2024, zejména pak s obsahem písemně vyhotoveného protokolu o veřejném zasedání konaném u jmenovaného soudu dne 28. 8. 2024, jakož i se zvukovým záznamem pořízeným při tomto jednání, a na tomto základě konstatuje, že ve vztahu k předmětnému protokolu Vrchní soud v Praze jednoznačně zachoval všechny formální podmínky kladené zákonem na jeho vyhotovení.
12. K vlastní stížnostní argumentaci odsouzeného považuje Nejvyšší soud za vhodné na prvním místě zdůraznit, že jím prezentované námitky jsou v souladu s podáním jeho obhájce JUDr. Pavla Novotného, které bylo podáno dne 16. 9. 2024 k Vrchnímu soudu v Praze. S těmito námitkami se pak vrchní soud plně vypořádal v napadeném usnesení, když především uvedl, že požadavek obhájce na opravu protokolu z veřejného zasedání ze dne 28. 8. 2024 není důvodný, jelikož z předmětného protokolu je naprosto zřejmé, co se při veřejném zasedání dne 28. 8. 2024 odehrálo a doslovný přepis vyjádření stěžovatele, předsedy senátu a spoluobviněného A. G. není vyžadován, jelikož v tomto veřejném zasedání nebylo prováděno žádné dokazování. Nadto vrchní soud konstatoval, že stěžovatelem požadované změny nemají pro jeho věc žádný faktický význam.
13. Ve své stížnosti podané proti zamítavému usnesení Vrchního soudu v Praze obviněný vznesl svůj opětovný požadavek na opravu a doplnění protokolu o veřejném zasedání, a to s odkazem na pravidla protokolace v řízení před soudem podle § 55b odst. 3 tr. ř. Zcela přitom pomíjí skutečnost, že pravidla obsažená v jím poukazovaném ustanovení zákona dopadají jen na protokolaci výpovědi osob, které byly vyslechnuty v hlavním líčení či veřejném zasedání. V nyní posuzované věci je však ze spisového materiálu zcela zřejmé, že Vrchní soud v Praze dne 28. 8. 2024 v průběhu jím konaného veřejného zasedání neprováděl žádné dokazování. Za tohoto stavu tedy nebyl realizován výslech odsouzeného ani spoluobviněného A. G., přičemž tito se ani nevyjadřovali k žádnému prováděnému důkazu podle § 214 tr. ř. Stěžovatel naopak požaduje opravu a doplnění protokolace ve vztahu k ústním projevům, které byly učiněny jím a spoluobviněným A. G. při přednesu jimi podaných odvolání či v rámci jejich vyjádření k odvoláním podaným jinými osobami, resp. ve vztahu k dotazu soudce směřujícího k odstranění nejasností stran písemně předloženého odvolání.
14. Ve vztahu k těmto vyjádřením jsou ovšem - s přihlédnutím k výše shrnutým teoretickým východiskům - zcela irelevantní úvahy odsouzeného o tom, zda tyto obsahují nové a podstatné skutečnosti, které je vhodné v protokolu zachytit doslovně. Trestní řád totiž nepředpokládá, že by byl vždy a za všech okolností vyhotovován doslovný přepis pořízeného zvukového záznamu zachycující doslovně jakýkoli slovní projev kterékoli stran řízení, když nedílnou součástí spisu byl – tak jak tomu bylo i v nyní posuzované věci - zvukový záznam z veřejného zasedání, v němž je autenticky zachycen celý jeho průběh, včetně doslovných vyjádření všech na jednání zúčastněných osob. Vyskytne-li se rozpor mezi písemným vyhotovením protokolu o určitém úkonu a zvukovým záznamem pořízeným o průběhu jeho konání, je třeba vycházet z autenticky pořízeného zvukového záznamu. V protokolu o veřejném zasedání ze dne 28. 8. 2024 zachycená vyjádření stěžovatele, vyjádření spoluobviněného A. G. a další projevy procesních stran tak byly zcela správně v souladu s § 55b odst. 5 tr. ř. zaznamenány nikoli doslovně, nýbrž toliko jako stručné shrnutí podstatných bodů jimi podaných odvolání či vyjádření k odvoláním podanými jinými osobami.
15. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud po svém přezkumu nezjistil ničeho, co by dokládalo, že by napadený protokol z veřejného zasedání konaného před Vrchním soudem v Praze dne 28. 8. 2024 byl z hlediska dodržení platných zákonných podmínek nedostatečný, nelze než závěrem konstatovat, že v rámci svého přezkumu stížnostní soud nezjistil žádná pochybení v postupu vrchního soudu, která by měla vliv na procesní (tím méně hmotněprávní) situaci odsouzeného P. J.
16. Vzhledem k tomu, že se Nejvyšší soud plně ztotožnil se závěry obsaženými ve stížností napadeném usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 9. 2024, sp. zn. 8 To 73/2024, jež považuje za zcela správné a logicky odůvodněné, byl z výše rozvedených důvodů nucen námitku vznesenou odsouzeným P. J. podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou zamítnout.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. 10. 2024
JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu