11 Tvo 23/2002
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 18. 4. 2002
stížnost obviněného P. B., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 3.
2002, sp. zn. 8 To 54/02, a rozhodl t a k t o :
Podle § 148 odst. 1 písm. a) tr. řádu s e stížnost obviněného P. B. z a
m í t á .
Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 2. 2002, sp. zn. 4 T
16/2001, byl obviněný P. B. uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví
podle § 222 odst. 1 tr. zák. a za to byl odsouzen k trestu odnětí svobody na
čtyři roky, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228
odst. 1 tr. řádu mu byla uložena povinnost zaplatit náhradu škody ve výši
82.010,- Kč.
Proti tomuto rozhodnutí podal odvolání obviněný i krajská státní
zástupkyně a v současné době se trestní věc nachází ve stadiu odvolacího řízení
před Vrchním soudem v Praze.
Obviněný byl vzat do vazby usnesením Okresního soudu Plzeň - město ze
dne 12. 4. 2001, sp. zn. 5 Nt 87/2001, z důvodů uvedených v ustanovení § 67
odst. 1 písm. a), b) tr. řádu. Nyní je ve vazbě už jen z důvodů § 67 písm. a)
tr. řádu. O vazbě obviněného bylo několikrát rozhodováno, naposledy napadeným
usnesením.
Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 2. 2002, sp. zn. 4 T 16/2001, byl
obviněný P. B. podle § 72 odst. 2 tr. řádu z vazby propuštěn.
Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 3. 2002, sp. zn. 8 To 54/02, bylo
z podnětu stížnosti krajské státní zástupkyně v Plzni podle § 149 odst. 1 písm.
a) tr. řádu usnesení Krajského soudu v Plzni zrušeno a obviněný P. B. byl podle
§ 72 odst. 2 písm. a) tr. řádu a contrario ponechán ve vazbě z důvodů uvedených
v ustanovení § 67 písm. a) tr. řádu. Současně podle § 71 odst. 6, odst. 7 tr.
řádu vrchní soud rozhodl, že se obviněný P. B. ponechává ve vazbě i nadále z
důvodů uvedených v § 67 písm. a) tr. řádu a § 71 odst. 4 věta druhá tr. řádu.
Obviněný v zákonné lhůtě napadl stížností usnesení Vrchního soudu v
Praze ve výroku, jimž byl i nadále ponechán ve vazbě, a tuto zdůvodnil
tvrzením, že svým jednáním nezavdal žádnou konkrétní příčinu k obavám, že by se
na svobodě vyhýbal trestnímu stíhání nebo trestu. Dále poukázal na pochybnosti
o právním posouzení jeho jednání, které by mohly vést i k mírnějšímu trestu.
Navrhl zrušení napadeného rozhodnutí a jeho propuštění z vazby na svobodu.
Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle § 147 odst. 1
tr. řádu správnost výroku napadeného usnesení, jakož i řízení, které mu
předcházelo, a dospěl k tomuto závěru.
Usnesením Krajského soudu v Plzni byl podle § 72 odst. 2 tr. řádu
obviněný propuštěn z vazby. Na základě stížnosti krajského státního zástupce
Vrchní soud v Praze podle § 149 odst. 1 písm. a) tr. řádu napadené usnesení
zrušil a podle § 72 odst. 2 písm. a) tr. řádu obviněného z důvodu § 67 písm. a)
tr. řádu ve vazbě ponechal. Postupem vrchního soudu byl tak naplněn současně i
požadavek ustanovení § 71 odst. 4, odst. 6 tr. řádu posuzovat z moci úřední
opakovaně v pravidelných intervalech důvody vazby a rozhodovat o jejím dalším
trvání. Vrchní soud v Praze v řízení podle § 149 odst. 1 tr. řádu dospěl k
závěru, že další vazba obviněného P. B. je důvodná, v dosavadním řízení
neshledal průtahy, obviněného ve vazbě ponechal, a své rozhodnutí náležitě
zdůvodnil. Za tohoto stavu bylo nadbytečné, aby Vrchní soud v Praze podle § 71
odst. 6, odst. 7 tr. řádu současně znovu o ponechání obviněného ve vazbě
rozhodoval. Pokud tak činil, projednával a rozhodoval dvakrát v téže věci.
Poprvé podle § 149 odst. 1 písm. a) tr. řádu jako soud druhého stupně, podruhé
podle § 71 odst. 6 tr. řádu jako soud prvního stupně. Rozhodnutí podle § 72
odst. 2 tr. řádu má v tomto případě stejný smysl, jako rozhodnutí podle § 71
odst. 4, odst. 6 tr. řádu. U Vrchního soudu v Praze, který z podnětu krajské
státní zástupkyně přezkoumával postup Krajského soudu v Plzni, proto nemohla
skončit doba trvání vazby podle § 71 odst. 4, odst. 6 tr. řádu, rozhodnutím
Vrchního soudu v Praze naopak nová lhůta podle tohoto ustanovení začíná běžet a
nebyl zde proto důvod rozhodovat o dalším trvání vazby podle § 71 odst. 7 tr.
řádu. Pokud Vrchní soud v Praze podle § 71 odst. 7 tr. řádu rozhodl, jde o
postup, který nebyl namístě, stejně tak jako nebylo správné poučení o opravném
prostředku. Pokud se obviněný tímto poučením řídil, řídil se nesprávným
poučením a nebylo možné s jeho stížnostní naložit jinak, než ji jako
nepřípustnou zamítnout.
Ze všech těchto důvodů bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto
usnesení uvedeno.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. dubna 2002
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera