U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 21. listopadu 2013 o
stížnosti A. T. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. 9. 2013,
sp. zn. 4 To 62/2012, v trestní věci obviněných Š. M. a R. T., vedené u
Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 34 T 5/2012, a rozhodl t a k t o :
Podle § 149 odst. 1 tr. ř. se napadené usnesení z r u š u j e .
Usnesením ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. 4 To 62/2012, rozhodl předseda
senátu Vrchního soudu v Olomouci tak, že se podle § 131 odst. 1 tr. ř. per
analogiam, za použití § 138 tr. ř., opravují písařské chyby a jiné zřejmé
nesprávnosti ve výroku usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. 1. 2013,
sp. zn. 4 To 62/2012, spočívající v tom, že se do výroku uvedeného usnesení
nově vkládá text „pozemek parc. č. ... (zastavěná plocha a nádvoří)“ a dále se
místo textu „přilehlá zahrada na“ uvádí „přilehlý pozemek“ a za slovo
„vydávají“ se doplňuje „do vlastnictví“. Toto usnesení vydal předseda senátu
Vrchního soudu v Olomouci jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u
Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 34 T 5/2012, v níž jím bylo bez jednání
rozhodnuto dne 16. 1. 2013 usnesením podle § 81a tr. ř., za použití § 80 odst.
1 tr. ř., o vydání nemovitostí v obci S., T., okres O., ve vlastnictví A. T.
poškozené společnosti MARTEK ELEKTRONIK, s. r. o., a to rodinného domu a
hospodářských budov s přilehlým pozemkem.
K vydání tohoto rozhodnutí přistoupil předseda senátu odvolacího soudu s tím,
že v usnesení ze dne 16. 1. 2013 jsou obsaženy písařské chyby a jiné zřejmé
nesprávnosti, a proto je třeba opravit tyto nesprávnosti, k nimž došlo ve
vyhotovení uvedeného usnesení a v jeho opisech tak, aby rozhodnutí bylo ve
shodě s jeho vyhlášeným obsahem.
Proti tomuto usnesení podala A. T. včas stížnost, v níž zdůraznila, že
v usnesení předsedy senátu Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. 1. 2013, sp.
zn. 4 To 62/2012, byly vydávané nemovitosti jednoznačně vymezeny, a pozemek
č. ... mezi nimi uveden není, stejně tak není uveden v usnesení státního
zástupce Krajského státního zastupitelství v Ostravě ze dne 27. 3. 2012, sp.
zn. 4 Kzv 44/2011, o zajištění, a proto ve vztahu k tomuto pozemku se nemůže
jednat o písařskou chybu či jinou zřejmou nesprávnost. Dále pak poukázala na
doplnění výroku usnesení o text „do vlastnictví“, což rovněž nelze pokládat za
písařskou chybu či jinou nesprávnost. Stěžovatelka namítla, že usnesení o
vydání věci poškozené společnosti je věcně nesprávné, tuto věcnou nesprávnost
však nelze napravovat tzv. opravným usnesením, jehož vydání navíc bylo
motivováno pouze tím, že Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj, Katastrální
pracoviště v Opavě, odmítl na základě původního usnesení provést v katastru
nemovitostí příslušný zápis.
Nejvyšší soud na podkladě podané stížnosti přezkoumal správnost výroku
napadeného usnesení, jakož i řízení, které mu předcházelo, a shledal, že podané
stížnosti lze přisvědčit, byť z jiných důvodů.
Podle § 131 odst. 1 tr. ř. předseda senátu může zvláštním usnesením
kdykoli opravit písařské chyby a jiné zřejmé nesprávnosti, k nimž došlo ve
vyhotovení rozsudku (s ohledem na § 138 tr. ř. se v posuzované věci toto
ustanovení vztahuje též na opravu usnesení) a v jeho opisech tak, aby
vyhotovení bylo v naprosté shodě s obsahem rozsudku (usnesení), jak byl
vyhlášen (bylo vyhlášeno).
Z výše uvedeného je zřejmé, že základním předpokladem provedení opravy
postupem podle § 131 odst. 1 tr. ř. je zjištění rozporu mezi obsahem
vyhlášeného rozhodnutí a obsahem jeho písemného vyhotovení, resp. opisu jeho
písemného vyhotovení. O takovou situaci v posuzované věci nejde, neboť
usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. 1. 2013, sp. zn. 4 To 62/2012,
nebylo vyhlášeno, když je učinil předseda odvolacího senátu mimo jednání, a
proto je pojmově vyloučeno, aby vznikl, či existoval nějaký rozpor mezi
vyhlášeným rozhodnutím (k vyhlášení rozhodnutí vůbec nedošlo) a jeho písemným
vyhotovením, popř. opisy jeho písemného vyhotovení. Proto se nemůže jednat o
písařské chyby či jiné zřejmé nesprávnosti, k nimž došlo ve vyhotovení usnesení
a v jeho opisech, které by bylo možno opravit tak, aby vyhotovení (opisy
vyhotovení) bylo v naprosté shodě s obsahem vyhlášeného usnesení. V případě,
když rozhodnutí soudu není vyhlášeno a rozhodnutí existuje jen v podobě jeho
vyhotovení, které je jeho autentickým zněním, nelze postupem podle ustanovení §
131 odst. 1 tr. ř., a to ani jeho analogickou aplikací, provést opravu takového
rozhodnutí. V tomto směru lze též odkázat na judikaturu řešící tuto situaci v
případech vztahujících se k nemožnosti provedení opravy vyhotovení trestního
příkazu (srov. č. 66/1978 a č. 36/1981-I. Sb. rozh. tr.).
Za této situace Nejvyššímu soudu nezbylo, než ke stížnosti A. T.
napadené usnesení zrušit podle § 149 odst. 1 tr. ř., neboť pro jeho vydání
nebyly dány zákonné předpoklady.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. listopadu 2013
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík