11 Tvo 35/2010-6
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 21. 12. 2010 stížnost
obviněného V. S. , proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 10. 2010,
sp. zn. 8 To 84/2010, a rozhodl t a k t o :
Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu s e stížnost obviněného V. S. z a m
í t á .
Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 9. 8. 2010, sp. zn. 4 T 4/2010, byl
obviněný V. S. uznán vinným dvěma pokusy trestného činu vraždy podle § 8
odst. 1 k § 219 odst. 1 tr. zákona a podle § 8 odst. 1 k § 219 odst. 1, 2 písm.
c) tr. zákona, trestným činem vraždy podle § 219 odst. 1, 2 písm. c) tr.
zákona, dvěma pokusy trestného činu znásilnění podle § 8 odst. 1 k § 241 odst.
1 tr. zákona a dvěma trestnými činy krádeže podle § 247 odst. 1 písm. d) tr.
zákona a trestným činem neoprávněného držení platební karty podle § 249b tr.
zákona a byl mu uložen úhrnný výjimečný trest odnětí svobody v trvání 25 let,
pro jehož výkon byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou s tím, že doba
strávená ve věznici se zvýšenou ostrahou se pro účely podmíněného propuštění do
doby výkonu trestu nezapočítává a dále mu byla podle § 72a odst. 2, 3 tr.
zákona uložena zabezpečovací detence.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný V. S. odvolání a trestní věc se v době
rozhodování o vazbě obviněného V. S. nacházela ve stadiu odvolacího řízení
před Vrchním soudem v Praze.
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 6. 10. 2010, sp. zn. 8 To 84/2010, podle §
71 odst. 4, 6 tr. řádu ponechal obviněného V. S. z důvodů uvedených v § 67
písm. a), c) tr. řádu ve vazbě.
Proti tomuto usnesení podal obviněný V. S. stížnost, kterou však
neodůvodnil.
Nejvyšší soud podle § 147 odst. 1 tr. řádu z podnětu podané stížnosti
přezkoumal správnost napadeného výroku i řízení, které mu předcházelo a dospěl
k tomuto závěru.
O důvodnosti vazby obviněného V. S. bylo v průběhu dosavadního řízení
několikrát rozhodováno, naposledy napadeným usnesením vrchního soudu. Rozsudkem
soudu prvního stupně byl obviněný uznán vinným zvlášť závažným trestným činem,
za který mu byl uložen přísný nepodmíněný trest odnětí svobody. S ohledem na
uložení tohoto trestu je obava z vyhýbání se trestnímu řízení, ať již tím, že
by mohl uprchnout, nebo tím, že by se mohl skrývat, i nadále reálná. V tomto
směru je v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2004, sp. zn. III. ÚS
566/03, odůvodnění útěkové vazby hrozbou vysokým trestem. S ohledem na
charakter žalované trestné činnosti, byl v jeho případě dán i důvod vazby podle
§ 67 písm. c) tr. řádu, tedy obava z opakování trestné činnosti. Pokud jde o
obavu, že by se obviněný na svobodě vyhýbal trestnímu řízení, nebo by opakoval
trestnou činnost lze se v podrobnostech ztotožnit se zdůvodněním všech
předchozích rozhodnutí, včetně odůvodnění napadeného usnesení vrchního soudu.
Protože se Nejvyšší soud s tímto rozhodnutím i jeho výstižným odůvodněním plně
ztotožňuje, nemohla se stížnost obviněného V. S. setkat s úspěchem a
nezbylo, než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
V současné době jsou ovšem veškeré úvahy o důvodnosti další vazby
obviněného V. S. nadbytečné, protože rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne
27. 10. 2010, sp. zn. 8 To 84/2010, byla trestní věc obviněného pravomocně
skončena a nástupem do výkonu trestu vazba obviněného končí.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. prosince 2010
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch