11 Tvo 48/2004
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 20. října 2004 stížnosti obviněných M. M. a Č. H., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 9. 2004, sp. zn. 4 To 81/2004, a rozhodl t a k t o :
Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu s e stížnosti obviněných M. M. a Č. H. z a m í t a j í .
Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 6. 2004, sp. zn. 50 T 9/2003, byli obvinění M. M. a Č. H. uznáni vinnými trestným činem padělání a pozměňování peněz podle § 140 odst. 2 alinea 2 tr. zák. ve spojení s § 143 tr. zák., obviněný M. M. trestným činem podvodu dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák., § 8 odst. 1 tr. zák. k § 250 odst. 1, 2 tr. zák. a obviněný Č. H. trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák a odsouzeni k nepodmíněným trestům odnětí svobody obviněný M. M. v trvání sedmi let a obviněný Č. H. v trvání šesti let, pro jejichž výkon byli oba zařazeni do věznice s ostrahou. Stejným rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu obviněných A. B. a V. K.
Proti tomuto rozsudku podali odvolání všichni obvinění a v jejich neprospěch do výroku o trestu i krajský státní zástupce a trestní věc se v současné době nachází ve stadiu odvolacího řízení před Vrchním soudem v Olomouci.
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 20. 9. 2004, sp. zn. 4 To 81/2004, podle § 71 odst. 4, 6, 7 tr. řádu ponechal obviněné M. M. a Č. H. i nadále ve vazbě.
Proti tomuto usnesení podali oba obvinění stížnosti. Stížnost dosud blíže zdůvodnil pouze obviněný M. M. a to poukazem na nepřiměřenost délky trvání jeho vazby, kdy je přesvědčen, že jeho trestní věc již mohla být pravomocně skončena a z tohoto důvodu namítá nesplnění podmínky pro postup podle § 71 odst. 4, 6, 7 tr. řádu. Navrhuje proto, aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil a propustil ho z vazby na svobodu.
Nejvyšší soud z podnětu podaných stížností přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru.
O důvodnosti vazby obviněných M. M. a Č. H. bylo v průběhu dosavadního řízení opakovaně rozhodováno, naposledy usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 9. 2004, kterým byli ponecháni ve vazbě, neboť u nich byly i nadále shledány důvody vazby útěkové a předstižné. Rozsudkem soudu prvního stupně byli oba obvinění uznáni vinnými závažnými trestnými činy a protože jde o rozhodnutí nepravomocné, jsou zejména s ohledem na odvolání krajského státního zástupce v jejich neprospěch stále ohroženi vysokou trestní sazbou. Hrozba trestu, spolu s dosavadním způsobem života obou obviněných, především v tom směru, že žalované trestné činnosti se měli oba obvinění dopustit ve zkušební době podmíněného odsouzení za majetkovou trestnou činnost v jiné trestní věci, činí obavu z vyhýbání se trestnímu řízení, ať již tím, že by oba mohli uprchnout, nebo tím, že by se mohli skrývat, stejně jako obavu z opakování trestné činnosti, zcela reálnou. V tomto směru lze odkázat na zdůvodnění všech předchozích rozhodnutí, včetně výroku i odůvodnění napadeného usnesení vrchního soudu. Protože se Nejvyšší soud s napadeným rozhodnutím o vazebních důvodech plně ztotožňuje, nemohly se stížnosti obviněných M. M. ani Č. H. setkat s úspěchem a nezbylo, než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Trestní řízení proti obviněným trvá zatím dobu, která je přiměřená náročnosti projednávané věci, žádné nepřiměřené průtahy během tohoto řízení nebyly zjištěny.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. října 2004
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera