11 Tvo 5/2005
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 27. ledna 2005 stížnost obviněného T. M., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. 12. 2004, sp. zn. 5 To 110/2004, a rozhodl t a k t o :
Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu s e stížnost obviněného T. M. z a m í t á .
Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 9. 6. 2004, sp. zn. 40 T 2/2004, byl obviněný T. M. uznán vinným trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 tr. zák. ve stadiu přípravy podle § 7 odst. 1 tr. zák. a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jedenácti roků, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Stejným rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu obviněných I. H., O. H., I. H., M. J., J. J., a M. S.
Proti tomuto rozsudku podali všichni obvinění odvolání. V části týkající se obviněného T. M. byl rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 8. 12. 2004, sp. zn. 5 To 110/2004, rozsudek Krajského soudu v Brně podle § 258 odst. 1 písm. b), c), d), f), odst. 2 tr. řádu zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně.
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 13. 12. 2004, sp. zn. 5 To 110/2004, podle § 71 odst. 4, 6, 7 tr. řádu ponechal obviněného T. M. z důvodu uvedeného v ustanovení § 67 písm. a) tr. řádu i nadále ve vazbě a podle § 72 odst. 3 tr. řádu zamítl jeho žádost o propuštění z vazby. Stejným usnesením bylo rozhodnuto o vazbě obviněného I. H.
Proti tomuto usnesení podal obviněný T. M. v zákonné lhůtě stížnost, v níž poukazuje na bezdůvodnost své vazby a žádá o propuštění na svobodu.
Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru.
Obviněný T. M. je stíhán pro závažnou trestnou činnost, jíž se měl dopustit jako člen organizované skupiny. O důvodnosti jeho vazby bylo v průběhu dosavadního řízení několikrát rozhodováno, naposledy usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. 12. 2004, kterým byl i nadále ponechán ve vazbě s tím, že u něj důvod vazby útěkové stále trvá. Rozsudkem soudu prvního stupně byl obviněný uznán vinným žalovaným trestným činem, a i když rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci došlo k jeho zrušení, je obviněný stále ohrožen vysokým trestem. Z tohoto pohledu trvá i nadále obava, že by se před takovým trestem mohl na svobodě skrývat nebo uprchnout. V tomto směru je v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2004, sp. zn. III. ÚS 566/03, odůvodnění útěkové vazby hrozbou vysokým trestem. Protože se Nejvyšší soud s napadeným rozhodnutím o vazebních důvodech plně ztotožňuje, nemohla se stížnost obviněného T. M. setkat s úspěchem a nezbylo, než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Trestní řízení proti obviněnému trvá zatím dobu, která je přiměřená náročnosti shromáždění důkazů, žádné nepřiměřené průtahy během tohoto řízení nebyly zjištěny.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. ledna 2005
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera