11 Tz 42/2023-52
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 28. 6. 2023 v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Durdíka a soudců JUDr. Antonína Draštíka a JUDr. Petra Škvaina, Ph.D., stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti České republiky proti usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 25. 7. 2022, sp. zn. 2 Nt 1302/2021, ve prospěch odsouzeného J. B., nar. XY v XY, Slovenská republika, trvale bytem XY, a rozhodl podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2, § 270 odst. 1, § 274 odst. 3 písm. a) tr. řádu takto:
I. Usnesením Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 25. 7. 2022, sp. zn. 2 Nt 1302/2021, které nabylo právní moci dne 16. 9. 2022, byl porušen zákon v neprospěch J. B., nar. XY v XY, Slovenská republika, v ustanoveních § 329 odst. 1 a § 330 odst. 1 písm. b), odst. 2 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů.
II. Usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 25. 7. 2022, sp. zn. 2 Nt 1302/2021, které nabylo právní moci dne 16. 9. 2022, se zrušuje v celém rozsahu. Současně se zrušují také veškerá další rozhodnutí na toto zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
III. Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
1. Odsouzený J. B. (dále též jen „odsouzený“) byl trestním příkazem Okresního soudu Bratislava I, Slovenská republika, ze dne 28. 12. 2020, sp. zn. 6T/77/2020, který nabyl právní moci dne 9. 3. 2021, uznán vinným zločinem nedovolené výroby omamných a psychotropních látek, jedů anebo prekurzorů, jejich držení a obchodování s nimi podle § 172 odst. 1 písm. d) slovenského trestního zákona a za to byl odsouzen k trestu odnětí svobody ve výměře tří let s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu v trvání tří let za současného vyslovení probačního dohledu nad jeho chováním ve zkušební době a přiměřeného omezení spočívajícího v zákazu požívání omamných a psychotropních látek. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Bratislava I se odsouzený předmětné trestné činnosti dopustil tím, že od přesné nezjištěné doby do 23:15 hodin dne 4. 9. 2020 v XY na náměstí XY v blízkosti památníku SNP měl bez oprávnění u sebe:
- plechovou dózu s nápisem „Exclusive Boxers", jejímž znaleckým zkoumáním bylo zjištěno, že obsahovala sušený rostlinný materiál a část ohořelé cigarety se sušeným rostlinným materiálem o celkové hmotnosti 2,949 mg a koncentraci 11,5 % tetrahydrokanabinolu (THC), obsahující 339 mg THC, což odpovídá pěti běžným dávkám drogy, - uzavíratelný plastový sáček nacházející se v plechové doze s nápisem „Morgan's", jehož zkoumáním bylo zjištěno, že obsahoval rostlinný materiál o hmotnosti 1,002 mg a koncentraci 14,5 % tetrahydrokanabinolu (THC), obsahující 145 mg THC, což odpovídá dvěma běžným dávkám drogy, - ručně balenou cigaretu, jejímž znaleckým zkoumáním bylo zjištěno, že obsahovala rostlinný materiál o hmotnosti 300 mg a koncentraci 5,8 % tetrahydrokanabinolu (THC) obsahující 17 mg THC, což odpovídá jedné běžné dávce drogy,
- uzavíratelný plastový sáček obsahující světle žlutý krystalický materiál, jehož znaleckým zkoumáním bylo zjištěno, že se jedná o methylen-dioxy-methamfetamin (MDMA) o hmotnosti 409 mg a koncentraci 71,8 % MDMA, obsahující 294 mg MDMA, což odpovídá dvěma běžným dávkám drogy, - uzavíratelný plastový sáček obsahující zkumavku s bílým krystalickým materiálem, jehož znaleckým zkoumáním bylo zjištěno, že se jedná o methylen-dioxy-methamfetamin (MDMA) o hmotnosti 461 mg a koncentraci 72,2 % MDMA, obsahující 333 mg MDMA, což odpovídá dvěma běžným dávkám drogy, které dobrovolně vydal policejní hlídce, přičemž rostliny rodu Cannabis (konopí) jsou ve smyslu zákona č. 139/1998 Sbírky zákonů Slovenské republiky, o omamných látkách, psychotropních látkách a přípravcích, zařazeny do I. skupiny omamných látek a MDMA je ve smyslu zákona č. 139/1998 Sbírky zákonů Slovenské republiky o omamných látkách, psychotropních látkách a přípravcích, zařazena do I. skupiny psychotropních látek.
2. Dne 1. 12. 2021 bylo Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi (dále též jen „okresní soud“) doručeno osvědčení vydané dne 21. 9. 2021, sp. zn. 6T/77/2020, Okresním soudem Bratislava I jako příslušným orgánem Slovenské republiky podle čl. 6 Rámcového rozhodnutí Rady 2008/947/SW o uplatňování zásady vzájemného uznávání na rozsudky a rozhodnutí o probaci za účelem dohledu nad probačními opatřeními a alternativními tresty. Podle bodu g) citovaného osvědčení se žádost o uznání a výkon rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie týká výše specifikovaného trestního příkazu Okresního soudu Bratislava I, Slovenská republika, ze dne 28. 12. 2020, sp. zn. 6T/77/2020, jímž byl J. B. pravomocně odsouzen k trestu odnětí svobody ve výměře tří let s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu v trvání tří let za současného vyslovení probačního dohledu a přiměřeného omezení spočívajícího v zákazu požívání omamných a psychotropních látek.
3. Usnesením Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 25. 7. 2022, sp. zn. 2 Nt 1302/2021, bylo rozhodnuto tak, že se podle § 329 odst. 1 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních (dále jen „z. m. j. s.“) uznává trestní příkaz Okresního soudu Bratislava I ze dne 28. 12. 2020, sp. zn. 6T/77/2020, který nabyl právní moci dne 9. 3. 2021. Současně bylo rozhodnuto o tom, že podle § 330 odst. 1 z. m. j. s. bude v České republice nadále zajišťován výkon probačního dohledu včetně omezení spočívajícího v zákazu požívání omamných a psychotropních látek po dobu dohledu, který byl odsouzenému uložen trestním příkazem Okresního soudu Bratislava I ze dne 28. 12. 2020, sp. zn. 6T/77/2020. Podle § 330 odst. 2 z. m. j. s. bylo Okresním soudem v Mladé Boleslavi rovněž konstatováno, že v případě, že bude následně rozhodnuto, že se trest odnětí svobody vykoná, bude trest odnětí svobody vykonáván podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku ve věznici s ostrahou. Jelikož proti citovanému usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi nebyla ze strany odsouzeného J. B. ani státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Mladé Boleslavi podána (řádně a včas) stížnost, nabylo předmětné usnesení dne 16. 9. 2022 právní moci.
4. Dne 5. 5. 2023 podal ministr spravedlnosti (dále též jen „stěžovatel“) podle § 266 odst. 1 tr. řádu proti shora citovanému pravomocnému usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 25. 7. 2022, sp. zn. 2 Nt 1302/2021, stížnost pro porušení zákona, a to ve prospěch J. B. Ministr spravedlnosti v rámci odůvodnění podané stížnosti pro porušení zákona primárně poukázal na skutečnost, že podle skutkových zjištění slovenského soudu bylo u odsouzeného J. B. zajištěno jednak 4,251 g marihuany s obsahem 0,501 g THC a dále 0.870 g extáze (MDMA) s obsahem 0,627 g účinné látky, přičemž nenasvědčují- li zjištěné skutečnosti tomu, že by sušinu rostliny konopí nebo extázi přechovával pro jiného, je třeba dovodit, že dané látky přechovával toliko pro vlastní potřebu.
Za tohoto stavu tak podle ministra spravedlnosti nelze jednání odsouzeného podle českého právního řádu právně kvalifikovat jako trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku, nýbrž by – s ohledem na celkové množství odsouzeným přechovávané extáze (MDMA) – přicházelo v úvahu dotčený skutek, v souladu s vymezením kvantitativního znaku „množství větší než malé“ stanoviskem trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 3.
2014, sp. zn. Tpjn 301/2013, uveřejněným pod č. 15/2014 Sb. rozh. tr., právně kvalifikovat jako trestný čin přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle § 284 odst. 1, 2 tr. zákoníku. J. B. pro vlastní potřebu držené množství extáze totiž přesahovalo hranici množství většího než malého, které je u této látky – podle citovaného stanoviska Nevyššího soudu – dáno hranicí více než 0,4 g práškovité či krystalické substance s minimálním obsahem 0,34 g účinné látky. Naproti tomu odsouzeným pro vlastní potřebu držené množství sušiny konopí, resp. množství v něm obsažené účinné látky, by hranice množství většího než malého ve smyslu § 284 odst. 1 tr.
zákoníku, jež je v případě marihuany podle výše citovaného stanoviska Nejvyššího soudu dáno množstvím 10 g sušiny a 1 g účinné látky (THC), nedosahovalo.
5. Za tohoto stavu by tak přechovávání extáze (MDMA) v odsouzenému prokázaném množství bylo podle ministra spravedlnosti namístě podřadit pod skutkovou podstatu trestného činu přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle § 284 odst. 2 tr. zákoníku. Podle citovaného zákonného ustanovení je přitom možné pachatele takovéhoto jednání postihnout trestem odnětí svobody až na dva roky, zákazem činnosti nebo propadnutím věci. Rozhodnutím slovenského soudu, o jehož uznání a výkon v nyní posuzované věci jde, byl odsouzenému za daný skutek uložen trest odnětí svobody v trvání tří let s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu v trvání tří let za současného vyslovení probačního dohledu a přiměřeného omezení spočívajícího ve zdržení se požívání omamných a psychotropních látek, tedy podmíněně odložený trest odnětí svobody ve výměře překračující horní hranici trestní sazby za odpovídající trestný čin uvedenou v trestním zákoníku České republiky. V takovémto případě je povinností samosoudce rozhodnout o tom, že se uznávané rozhodnutí vykoná a v rámci vykonávacího výroku snížit výměru trestu uloženého uznávaným rozhodnutím na horní hranici sazby za odpovídající trestný čin. V případě J. B. tak měl na výroky o uznání trestního příkazu Okresního soudu Bratislava I a výkonu trestu jím uloženého podle ministra spravedlnosti navazovat výrok podle § 330 odst. 1 písm. b) z. m. j. s. o stanovení rozsahu, v jakém má být podmíněně odložený trest odnětí svobody vykonán, tedy s ohledem na horní hranici trestní sazby stanovené v § 284 odst. 2 tr. zákoníku v trvání dvou let. Pakliže se tak nestalo, došlo postupem příslušného okresního soudu k porušení zákona v neprospěch odsouzeného.
6. Ministr spravedlnosti současně poukázal i na další pochybení okresního soudu, jež spatřuje ve formulaci uznávacího a vykonávacího výroku. V případě splnění podmínek pro uznání rozhodnutí slovenského soudu měl být totiž uznávací výrok v souladu s § 329 odst. 1 z. m. j. s. formulován tak, že se podle téhož ustanovení uznává na území České republiky trestní příkaz Okresního soudu Bratislava I ze dne 28. 12. 2020, sp. zn. 6T/77/2020, který nabyl právní moci dne 9. 3. 2021. Za situace, kdy okresní soud v rozporu s dikcí § 329 odst. 1 z. m. j. s. opomněl v uznávacím výroku uvést, že se rozhodnutí slovenského soudu uznává na území České republiky, se tak podle stěžovatele dopustil formálního pochybení v neprospěch odsouzeného.
7. Stěžovatel dále namítá, že vykonávací výrok napadeného usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi nemohl být za situace, kdy byl odsouzenému rozhodnutím slovenského soudu uložen trest odnětí svobody s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu za současného vyslovení probačního dohledu a přiměřeného omezení, koncipován tak, že v České republice bude nadále vykonáván (pouze) dohled, nýbrž tak, že zde bude vykonáván trest odnětí svobody s podmíněným odkladem na zkušební dobu za současného vyslovení probačního dohledu a přiměřeného omezení. V této souvislosti stěžovatel odkázal mimo jiné na rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2019, sp. zn. 11 Tz 49/2019, a ze dne 8. 1. 2020, sp. zn. 11 Tz 100/2019.
8. V neposlední řadě ministr spravedlnosti napadenému usnesení okresního soudu vytýká, že v rozporu se zákonem bylo s odkazem na § 330 odst. 2 z. m. j. s. rozhodnuto tak, že pro případ, že bude následně rozhodnuto o tom, že se trest odnětí svobody vykoná, bude tento trest podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku vykonáván ve věznici s ostrahou. Výrok o zařazení do typu věznice za použití § 330 odst. 2 z. m. j. s. však podle stěžovatele přichází v úvahu pouze tehdy, jde-li o uznání a výkon rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie o podmíněném propuštění, což však nebyl případ odsouzeného J. B. Naopak v případě podmíněného odsouzení s dohledem zákon (§ 86 odst. 4 tr. zákoníku) výslovně počítá s tím, že o zařazení odsouzeného do příslušného typu věznice bude rozhodováno až současně s rozhodováním soudu o tom, že je odsouzený povinen původně podmíněně odložený trest vykonat.
9. Vzhledem k výše uvedenému tak ministr spravedlnosti závěrem podané stížnosti pro porušení zákona navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že pravomocným usnesením Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 25. 7. 2022, sp. zn. 2 Nt 1302/2021, byl porušen zákon ve neprospěch J. B., a to v ustanoveních § 329 odst. 1 a § 330 odst. 1 písm. b), odst. 2 z. m. j. s. Současně ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 269 odst. 2 tr. řádu napadené usnesení okresního soudu, jakož i veškerá další rozhodnutí na toto zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, zrušil a podle § 270 odst. 1 tr. řádu přikázal Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi, aby danou věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
10. Odsouzený J. B. se i přes řádně zaslanou stížnost pro porušení zákona k jejímu obsahu sám nikterak věcně nevyjádřil, přičemž v dané trestní věci nebyly Nejvyšším soudem shledány důvody nutné obhajoby ve smyslu § 36a odst. 2 tr. řádu.
11. K podané stížnosti pro porušení zákona se naopak písemně vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále též jen „státní zástupce“), podle kterého je namístě tomuto mimořádnému opravnému prostředku přisvědčit, neboť argumentaci užitou ministrem spravedlnosti je třeba považovat za správnou, když usnesením Okresního soudu v Mladé Boleslavi byl porušen zákon v ustanoveních § 329 odst. 1 a § 330 odst. 1 písm. b), odst. 2 z. m. j. s., a to v neprospěch J. B., ježto skutek popsaný ve výroku trestního příkazu Okresního soudu Bratislava I ze dne 28. 12. 2020, sp. zn. 6T/77/2020, odpovídá právní kvalifikaci podle § 284 odst. 2 českého trestního zákoníku, čímž vznikla Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi povinnost podle § 330 odst. 1 písm. b) z. m. j. s. snížit sazbu trestu odnětí svobody na horní hranici sazby za odpovídající trestný čin podle českého trestního zákoníku. Pakliže takto okresní soud nepostupoval a při uznání rozhodnutí slovenského soudu, jímž byl odsouzenému uložen podmíněně odložený trest odnětí svobody ve výměře tří let, nerespektoval zákonnou hranici uvedenou v § 284 odst. 2 tr. zákoníku, jež činí dva roky, je podle státního zástupce třeba jeho rozhodnutí považovat za nezákonné, neboť závažným způsobem zasahuje do práv odsouzeného.
12. Státní zástupce se ztotožnil rovněž s námitkou ministra spravedlnosti, podle které okresní soud v rámci svého usnesení opomněl formulovat výrok v souladu s § 329 odst. 1 z. m. j. s. tak, že se rozhodnutí slovenského soudu uznává na území České republiky. Usnesením o uznání totiž Česká republika nepřebírá z jiného členského státu Evropské unie pouze výkon dohledu, nýbrž také výkon celého trestu, včetně pravomoci k rozhodování o změně uložených omezení a povinností, pročež je nutno detekovanou vadu výroku usnesení okresního soudu odstranit.
13. Za formální vadu, jíž je však vhodné napravit, pak státní zástupce označil i nezákonně uložený způsob výkonu trestu odnětí svobody pro případ, že se uznávaný trest odnětí svobody vykoná. Ježto zákon výslovně počítá s tím, že o zařazení odsouzeného do příslušného typu věznice je rozhodováno až spolu s rozhodováním o tom, že se původně podmíněně odložený trest odnětí svobody vykoná, je zjevné, že v této části výroku napadeného usnesení rozhodoval soud o věci, ke které nebyl vůbec věcně příslušný. Závěrem svého vyjádření pak státní zástupce s ohledem na výše uvedené navrhl, aby Nejvyšší soud podané stížnosti pro porušení zákona v souladu s jejím závěrečným návrhem vyhověl.
14. O podané stížnosti pro porušení zákona bylo Nejvyšším soudem rozhodováno v neveřejném zasedání za podmínek § 274 odst. 3 písm. a) tr. řádu.
15. Nejvyšší soud jako soud příslušný k vedení řízení o stížnosti pro porušení zákona (§ 266 odst. 1 tr. řádu) nejprve zjišťoval, zda je stížnost pro porušení zákona přípustná a zda vyhovuje všem relevantním ustanovením trestního řádu, tedy zda byla podána v souladu s § 266 tr. řádu, na příslušném místě (§ 266 odst. 1 tr. řádu), jakož i oprávněnou osobou (§ 266 odst. 1 tr. řádu). Dále Nejvyšší soud zkoumal, zda stížnost pro porušení zákona splňuje obligatorní obsahové náležitosti upravené v § 267 odst. 1 tr. řádu.
16. Následně Nejvyšší soud podle § 267 odst. 3 tr. řádu přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla ministrem spravedlnosti stížnost pro porušení zákona podána, a to v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že stížnost ministra spravedlnosti je důvodná.
17. Nejvyšší soud se předně zabýval otázkou přípustnosti mimořádného opravného prostředku v podobě stížnosti pro porušení zákona v případech, kdy bylo vedeno řízení o uznání a výkonu cizozemských rozhodnutí podle části třetí hlava IV z. m. j. s., včetně zvláštních typů řízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiných členských států podle části páté tohoto zákona, tedy včetně řízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu ukládajícího trest nespojený se zbavením osobní svobody, dohled nebo přiměřená omezení anebo povinnosti podle části páté hlava IX, díl 1 z. m. j. s. Jelikož se podle § 12 odst. 10 tr. řádu rozumí trestním řízením nejen řízení vedené podle trestního řádu, ale též řízení vedené podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, přičemž není-li podle § 3 odst. 1 z. m. j. s. tímto zákonem stanoveno jinak nebo není-li jím některá otázka upravena, použije se trestní řád, je s ohledem na takto zakotvenou zásadu subsidiarity stížnost pro porušení zákona (za podmínek § 266 a násl. tr. řádu) přípustná i proti pravomocným rozhodnutím soudu nebo státního zástupce učiněným v řízení vedeném podle z. m. j. s.
18. K postupu Okresního soudu v Mladé Boleslavi v rámci řízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie, resp. tímto soudem vydanému usnesení ze dne 25. 7. 2022, sp. zn. 2 Nt 1302/2021, jímž bylo podle § 329 odst. 1 z. m. j. s. rozhodnuto o uznání trestního příkazu Okresního soudu Bratislava I, Slovenská republika, ze dne 28. 12. 2020, sp. zn. 6T 77/2020, který nabyl právní moci dne 9. 3. 2021, s tím, že podle § 330 odst. 1 z. m. j. s. výkon probačního dohledu včetně omezení spočívajícího v zákazu požívání omamných a psychotropních látek po dobu dohledu, bude nadále vykonáván v České republice a že podle § 330 odst. 2 z. m. j. s. bude v případě, že bude-li následně rozhodnuto, že se trest odnětí svobody vykoná, trest odnětí svobody vykonáván podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku ve věznici s ostrahou, Nejvyšší soud předně konstatuje, že z obsahu napadeného rozhodnutí okresního soudu jasně plyne, že jím byl hned v několika ohledech porušen zákon v neprospěch odsouzeného J. B., a to v konkrétních ustanoveních z. m. j. s. upravujících problematiku uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie ukládajícího trest nespojený se zbavením osobní svobody, dohled nebo přiměřená omezení anebo povinnosti.
19. Podle § 328 odst. 1 písm. b) z. m. j. s. platí, že samosoudce neuzná rozhodnutí jiného členského státu, pokud skutek nenaplňuje znaky skutkové podstaty trestného činu podle práva České republiky; v případě trestných činů týkajících se daní, poplatků, cel nebo měny nelze rozhodnutí jiného členského státu neuznat pouze z toho důvodu, že právní předpisy České republiky neukládají tentýž druh daní, poplatků nebo cel nebo neobsahují stejná ustanovení týkající se daní, poplatků, cel nebo měny jako právní předpisy daného členského státu. Podle § 329 odst. 1 z. m. j. s. pak samosoudce uzná takové rozhodnutí na území České republiky pouze tehdy, nejde-li o případ uvedený v § 326 odst. 2 nebo 3 nebo v § 327 odst. 1 z. m. j. s., anebo není-li dán důvod pro neuznání rozhodnutí jiného členského státu uvedeného v § 323 odst. 1 nebo 3 z. m. j. s.
20. Jak vyplývá z výrokové části usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 25. 7. 2022, sp. zn. 2 Nt 1302/2021, které nabylo právní moci dne 16. 9. 2022, na podkladě osvědčení zaslaného Okresním soudem Bratislava I jako příslušným orgánem Slovenské republiky bylo tímto soudem rozhodnuto o uznání shora citovaného trestního příkazu Okresního soudu Bratislava I, Slovenská republika, ze dne 28. 12. 2020, sp. zn. 6T 77/2020, který nabyl právní moci dne 9. 3. 2021, jímž byl J. B. uznán vinným skutkem spočívajícím – zjednodušeně vyjádřeno – v přechovávání jednak sušiny konopí v celkovém množství 4,251 g, jež obsahovalo celkem 0,501 g účinné látky (THC), a jednak extáze (MDMA) v celkovém množství 0,870 g, jež obsahovalo celkem 0,627 g účinné látky. V rámci řízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie je přitom příslušný český soud ještě před vydáním samotného rozhodnutí o tom, zda se rozhodnutí jiného členského státu na území České republiky uzná a vykoná, povinen posoudit otázku, zda v daném případě nejsou dány zákonné důvody pro neuznání rozhodnutí jiného členského státu ve smyslu výše citovaného ustanovení § 328 odst. 1 z. m. j. s., tedy mimo jiné i to, zda by skutek, jehož se uznání a výkon týkají, naplňoval znaky skutkové podstaty trestného činu i podle práva České republiky či nikoli.
21. Byť byl J. B. trestním příkazem slovenského soudu pravomocně uznán vinným zločinem nedovolené výroby omamných a psychotropních látek, jedů anebo prekurzorů, jejich držení a obchodování s nimi podle § 172 odst. 1 písm. d) slovenského trestního zákona, nelze jeho jednání podle českého právního řádu právně kvalifikovat jako přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku, neboť na podkladě skutkových zjištění slovenského soudu (mimo jiné i s ohledem na absentující odůvodnění tohoto rozhodnutí) nelze učinit jednoznačný závěr o tom, že by odsouzený u něho zajištěnou marihuanu a extázi přechovával pro jiného, či že by tyto látky neoprávněně vyrobil, dovezl, vyvezl, provezl, nabídl, zprostředkoval, prodal nebo jinému opatřil, tedy že by svým jednáním naplnil některou ze zákonem předpokládaných forem objektivní stránky trestného činu podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku. Za daného stavu tedy nelze než za pomoci pravidla opaku (a contrario) dovodit, že u něho zajištěnou sušinu rostliny konopí a extázi odsouzený přechovával toliko pro vlastní potřebu. V úvahu by tak přicházelo dotčený skutek, pro který byl J. B. pravomocně odsouzen trestním příkazem slovenského soudu, posoudit jako trestný čin přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle § 284 tr. zákoníku.
22. Za tohoto stavu však bylo povinností Okresního soudu v Mladé Boleslavi předběžně posoudit otázku, zda výše uvedené množství odsouzeným držené sušiny konopí či extáze naplňuje kvantitativní znak této skutkové podstaty, tedy zda dosahuje hranice množství většího než malého. Tímto množstvím je přitom podle stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2014, sp. zn. Tpjn 301/2013, uveřejněného pod č. 15/2014 Sb. rozh. tr., v případě marihuany třeba rozumět více než 10 g sušiny, resp. 1 g účinné látky (THC), a v případě extáze (MDMA) více než 0,4 g práškovité či krystalické substance s minimálním obsahem 0,34 g účinné látky. Jelikož odsouzený J. B. u sebe – podle skutkových zjištění učiněných slovenským soudem – v inkriminované době přechovával sice jen 4,251 g marihuany s obsahem 0,501 g účinné látky THC (tj. méně než je stanová spodní hranice množství většího než malého), avšak též 0,870g extáze (MDMA) s obsahem 0,627 g účinné látky (tedy množství, jež u obou sledovaných kritérií přesahovalo hranici množství většího než malého), byly ve vztahu k této látce jeho jednáním zcela jednoznačně naplněny všechny zákonné znaky skutkové podstaty přečinu přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle § 284 odst. 2 tr. zákoníku.
23. S ohledem na skutečnost, že v případě trestného činu přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle § 284 odst. 2 tr. zákoníku je pachatel ohrožen trestem odnětí svobody až na dva roky, zákazem činnosti nebo propadnutím věci, avšak trestním příkazem slovenského soudu, o jehož uznání a výkon v nyní posuzované věci jde, byl odsouzenému za daný skutek uložen trest odnětí svobody ve výměře tří let s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu v trvání tří let za současného vyslovení probačního dohledu a přiměřeného omezení spočívajícího ve zdržení se požívání omamných a psychotropních látek, tedy podmíněně odložený trest odnětí svobody ve výměře překračující horní hranici trestní sazby za odpovídající trestný čin uvedenou v trestním zákoníku České republiky, bylo povinností samosoudce Okresního soudu v Mladé Boleslavi v rámci jím vydaného usnesení rozhodnout o tom, že se uznávaný trestní příkaz vykoná, nicméně v rámci vykonávacího výroku podle § 330 odst. 1 písm. b) z. m. j. s. snížit výměru trestu uloženého uznávaným rozhodnutím na horní hranici zákonné trestní sazby stanovené českým trestním zákoníkem za odpovídající trestný čin. Konkrétně vyjádřeno tak měl v nyní posuzované věci na výrok o uznání trestního příkazu Okresního soudu Bratislava I na území České republiky (§ 329 odst. 1 z. m. j. s.) navazovat výrok učiněný podle § 330 odst. 1 písm. b) z. m. j. s. o stanovení rozsahu, v jakém má být podmíněně odložený trest odnětí svobody vykonán, tedy s ohledem na horní hranici trestní sazby stanovené v § 284 odst. 2 tr. zákoníku v trvání dvou let. Jelikož se tak nestalo, zatížil tím Okresní soud v Mladé Boleslavi své rozhodnutí vadou promítající se v porušení zákona v ustanovení § 330 odst. 1 písm. b) z. m. j. s., a to v neprospěch odsouzeného J. B.
24. Námitkám stěžovatele je namístě přisvědčit i v tom směru, že uznávací výrok dotčeného usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 25. 7. 2022, sp. zn. 2 Nt 1302/2021, byl nesprávně formulován, ježto v něm absentuje teritoriální vymezení daného uznání, byť z dikce ustanovení § 329 odst. 1 z. m. j. s. jasně plyne, že příslušný soud za podmínek tohoto ustanovení rozhoduje o tom, že se dotčené rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie uznává na území České republiky. Tím, že okresní soud v uznávacím výroku svého usnesení opomněl uvést, že se trestní příkaz slovenského soudu uznává na území České republiky, se tak dopustil formálního pochybení v neprospěch osoby odsouzeného, jenž bude namístě v dalším řízení řádně napravit.
25. Ve shodě s návrhem ministra spravedlnosti je přitom třeba konstatovat, že nespornými vadami trpí rovněž výrok o výkonu na území České republiky uznávaného trestního příkazu slovenského soudu, pakliže Okresní soud v Mladé Boleslavi své rozhodnutí formuloval tak, že „podle § 330 odst. 1 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, výkon probačního dohledu včetně omezení spočívajícím v zákazu požívání omamných a psychotropních látek po dobu dohledu, který byl uložen odsouzenému trestný rozkaz Okresného súdu Bratislava I ze dne 28.
12. 2020, sp. zn. 6T/77/2020, bude nadále vykonáván v České republice“. Jelikož Česká republika v rámci řízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie podle § 333 odst. 1 z. m. j. s. nepřebírá z tohoto cizozemského rozhodnutí pouze výkon dohledu, nýbrž výkon celého trestu, tedy – jak bylo správně ministrem spravedlnosti v jím podané stížnosti pro porušení zákona poukázáno – včetně pravomoci k rozhodování o změně uložených omezení nebo povinností, uložení dalších omezení nebo povinností, stejně jako k nařízení výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, nejedná-li se o některou z výjimek uvedených v § 333 odst. 2 z.
m. j. s., je třeba výrok o výkonu na území České republiky uznaného rozhodnutí jiného členského státu, jímž byl odsouzenému uložen podmíněně odložený trest odnětí svobody za současného vyslovení dohledu a stanovení přiměřených omezení anebo přiměřených povinností, formulován tak, že se podle § 330 odst. 1 z. m. j. s. vykoná trest odnětí svobody (v soudem určené výměře) s podmíněným odkladem jeho výkonu na (soudem vymezenou) zkušební dobu za současného vyslovení dohledu a (soudem vymezeného) přiměřeného omezení, nikoli že se vykoná pouze probační dohled včetně přiměřeného omezení, jak bylo Okresním soudem v Mladé Boleslavi ve výrokové části napadeného usnesení ze dne 25.
7. 2022, sp. zn. 2 Nt 1302/2021, nesprávně uvedeno.
26. S ohledem na zjištěný stav věci je současně třeba plně přisvědčit i další námitce ministra spravedlnosti spočívající v tvrzení, že stížností pro porušení zákona napadené usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 25. 7. 2022, sp. zn. 2 Nt 1302/2021, obsahuje nezákonný výrok o způsobu výkonu trestu odnětí svobody pro případ, že bude následně rozhodnuto o tom, že se původně podmíněně odložený trest odnětí svobody vykoná. Podle § 330 odst. 2 z. m. j. s. totiž platí, že výrok o zařazení osoby, vůči níž rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie směřuje, do příslušného typu věznice, je nedílnou součástí usnesení o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu, jímž bylo rozhodnuto o podmíněném propuštění odsouzeného z výkonu trestu odnětí svobody, přičemž je tak činěno pro případ, že bude následně (příslušným českým soudem) rozhodnuto o tom, že se zbytek nepodmíněného trestu odnětí svobody vykoná. To však nebyl případ J. B., který byl dotčeným trestním příkazem slovenského soudu, o jehož uznání a výkonu na území České republiky bylo Okresním soudem v Mladé Boleslavi rozhodováno, pravomocně odsouzen k podmíněně odloženému trestu odnětí svobody za současného vyslovení dohledu a přiměřeného omezení. V případě tohoto podmíněně odloženého trestu odnětí svobody je přitom o zařazení odsouzeného do příslušného typu věznice za podmínek § 86 odst. 1, 4 tr. zákoníku ve spojení s § 56 odst. 2 tr. zákoníku eventuálně rozhodováno – pakliže se odsouzený ve zkušební době podmíněného odsouzení neosvědčil – až v rámci usnesení o povinnosti odsouzeného vykonat původně podmíněně odložený trest odnětí svobody. Pakliže tedy Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl o zařazení odsouzeného do věznice s ostrahou pro případ, že bude trest odnětí svobody vykonáván, již v rámci usnesení o uznání a výkonu dotčeného trestního příkazu slovenského soudu na území České republiky, byť jím byl odsouzenému uložen podmíněně odložený trest odnětí svobody s dohledem, je takové rozhodnutí namístě považovat za právně vadné, neboť bylo učiněno věcně nepříslušným soudem. V důsledku nesprávného postupu Okresního soudu v Mladé Boleslavi tak lze v jím vydaném usnesení ze dne 25. 7. 2022, sp. zn. 2 Nt 1302/2021, v tomto směru spatřovat jednoznačné porušení zákona v ustanovení § 330 odst. 2 z. m. j. s., a to opět v neprospěch osoby J. B.
27. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem tak Nejvyšší soud vyslovil ke stížnosti ministra spravedlnosti porušení zákona v neprospěch odsouzeného J. B. usnesením Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 25. 7. 2022, sp. zn. 2 Nt 1302/2021, které nabylo právní moci dne 16. 9. 2022, v ustanoveních § 329 odst. 1 a § 330 odst. 1 písm. b), odst. 2 z. m. j. s. Za této situace nezbylo, než napadené rozhodnutí okresního soudu a v návaznosti na ně i všechna další rozhodnutí na předmětné usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, zrušit a věc přikázat Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi, jehož postupem a rozhodnutím byly detekované vady výhradně založeny, k novému projednání a rozhodnutí.
28. Úkolem Okresního soudu v Mladé Boleslavi bude předmětnou věc v potřebném rozsahu znovu projednat tak, aby mohl učinit zákonu odpovídající rozhodnutí. Zejména řádně posoudí otázku oboustranné trestnosti jednání, jímž byl J. B. pravomocně odsouzen trestním příkazem slovenského soudu, jehož uznání a výkon na území České republiky je předmětem tohoto řízení, tedy na podkladě skutkových zjištění slovenského soudu posoudí, zda jednání odsouzeného, jímž byl pravomocně uznán vinným, naplňuje zákonné znaky některého z trestných činů uvedených ve zvláštní části českého trestního zákoníku, resp. kterého.
V návaznosti na tento svůj závěr porovná výměru slovenským soudem uloženého podmíněného trestu, včetně délky zkušební doby, po kterou má být vykonáván vyslovený dohled a přiměřené omezení, s horní hranicí trestní sazby stanovené trestním zákoníkem za trestný čin odpovídající (podle tuzemské právní úpravy) jednání odsouzeného, načež v rámci výroku o výkonu na území České republiky uznávaného rozhodnutí slovenského soudu učiní rozhodnutí odpovídající zákonným pravidlům vyjádřeným v § 330 odst. 1 písm. b) z.
m. j. s. Současně bude okresní soud při formulaci výroku o uznání dotčeného rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie na území České republiky postupovat důsledně podle § 329 odst. 1 z. m. j. s., když vezme v potaz, že usnesením o uznání Česká republika z jiného členského státu Evropské unie nepřebírá pouze výkon dohledu a přiměřeného omezení, nýbrž celý výkon trestu, tj. v tomto případě výkon trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu za současného vyslovení dohledu a stanovení přiměřeného omezení spočívajícího v zákazu požívání omamných a psychotropních látek.
S ohledem na charakter slovenským soudem uloženého trestu se pak Okresní soud v Mladé Boleslavi v této fázi řízení, tedy v rámci svého rozhodování o uznání a výkonu trestního příkazu Okresního soudu Bratislava I ze dne 28. 12. 2020, sp. zn. 6T/77/2020, zdrží jakéhokoli rozhodování o zařazení osoby odsouzeného do příslušného typu věznice pro případ, že by byl tento povinen původně podmíněně odložený trest odnětí svobody vykonat, neboť takovéto rozhodnutí, modifikující způsob výkonu pravomocně uloženého trestu, doposud nebylo vůbec vydáno.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. 6. 2023
JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu