Rozhodnutí o určení dne, od kterého nastávají účinky změny místní příslušnosti správce daně podle § 131 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, je rozhodnutím podléhajícím soudnímu přezkumu.
Prejudikatura: č . 1720/2008 Sb . NSS .
Žalobkyně má od 14 . 2 . 2015 sídlo na adrese Biskupský dvůr 2095/8, Praha 1 . Žalovaný, resp . jeho územní pracoviště v Bruntále, rozhodl dne 24 . 4 . 2015 o změně místní příslušnosti podle § 131 odst . 1 daňového řádu, a to tak, že ode dne 21 . 10 . 2015 je místně příslušným správcem daně žalobkyně Finanční úřad pro hlavní město Prahu .
Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně žalobu u Krajského soudu v Ostravě, kterou však krajský soud odmítl usnesením ze dne 4 . 2 . 2016, čj . 22 Af 46/2015-17 . Krajský soud napadené rozhodnutí vyhodnotil jako rozhodnutí evidenčního charakteru, jímž nemohla být žalobkyně nijak dotčena na svých právech, a proto předmětné rozhodnutí není rozhodnutím podle § 65 s . ř . s ., a nepodléhá tedy soudnímu přezkumu .
Žalobkyně (stěžovatelka) v kasační stížnosti nesouhlasila s tím, že by rozhodnutí o změně místní příslušnosti bylo vyloučeno ze soudního přezkumu . Stěžovatelka byla toho názoru, že rozhodnutí podle § 131
li, že přípustná je i apriorní zásahová žaloba . Nebylo zde tedy nic, co by mohl krajský soud posoudit a o čem by mohl uvážit, zda může, či nemůže být zásahem . Jde tedy v jistém smyslu o obdobu toho, když se žalobce domáhá přezkumu rozhodnutí, které ve skutečnosti ne- existuje . Nebyla proto splněna v souladu s § 46 odst . 1 písm . a) s . ř . s . podmínka řízení, spočívající v existenci předmětu řízení .
odst . 1 daňového řádu (změna místní příslušnosti v důsledku změny mj . sídla daňového subjektu) a rozhodnutí podle § 18 daňového řádu (změna místní příslušnosti na základě delegace) jsou obdobná rozhodnutí, přičemž druhé z nich ze soudního přezkumu vyloučeno není . Stěžovatelka poukazovala na to, že ke změně místní příslušnosti správce daně došlo až po více než půl roce ode dne, kdy došlo ke změně sídla stěžovatelky, aniž by žalovaný vedl se stěžovatelkou nějaké řízení . Stěžovatelka rovněž žalovanému vyčítala, že svůj postup žádným způsobem neodůvodnil . Stěžovatelka nesouhlasila s argumentem krajského soudu, že by se mohla bránit v následném řízení, v němž by mohla postup žalovaného napadnout . Stěžovatelka namítala, že pokud takové řízení neproběhne, změna místní příslušnosti nebude jako procesní úkon součástí budoucího řízení, a nelze se proti ní bránit ani se jakkoli vyjádřit . Stěžovatelka měla za to, že bylo-li by napadené rozhodnutí vyloučeno z přezkumu, nemůže být přezkoumatelným způsobem reagováno na to, zda u žalovaného
SB ÍRKA ROZHODNUTÍ NSS 9/2 016
vůbec existují důvody, jež jej vedly ke změně místní příslušnosti až od 21 . 10 . 2015, a nikoliv už od změny sídla stěžovatelky, a zda jsou tyto důvody opodstatněné . Stěžovatelka namítala, že takovým postupem byla zkrácena na právu na spravedlivý proces podle čl . 36 odst . 3 Listiny základních práv a svobod .
Nejvyšší správní soud usnesení Krajského soudu v Ostravě zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení .
Z odůvodnění:
( . . .) Dle § 16 daňového řádu obecně platí, že změna místní příslušnosti správce daně nastává již k okamžiku právní moci příslušných rozhodnutí o změně sídla právnické osoby . U právnických osob jde obecně o okamžik právní moci zápisu změny sídla do příslušného veřejného rejstříku, v případě právnických osob nezapisovaných do veřejných rejstříků je pro změnu místní příslušnosti správce daně rozhodný okamžik faktického přemístění sídla právnické osoby . Této právní úpravy se dovolává stěžovatelka . Uvedené pravidlo se však v plném rozsahu aplikuje pouze u daňových subjektů, u nichž nevzniká registrační povinnost . V případě daňových subjektů, které registrační povinnosti podléhají stejně jako stěžovatelka, zákon stanoví výjimku, podle níž u nich nastávají účinky změny místní příslušnosti až dnem uvedeným v rozhodnutí původního správce daně vydaném podle § 131 odst . 1 daňového řádu .
Citované nastavení právní úpravy změny místní příslušnosti u registrovaných daňových subjektů je naprosto logické, vezmeme- -li v úvahu typově vyšší složitost než u jiných daní a také skutečnost, že příslušné orgány vedoucí jednotlivé veřejné rejstříky, v nichž se evidují sídla právnických osob, nejsou na základě právních předpisů upravujících jejich činnost povinny informovat správce daně o změnách údajů o sídle u jednotlivých právnických osob v jim svěřených registrech . Poté, co se správce daně dozví o skutečnostech zakládajících změnu místní příslušnosti, je povinen formou rozhodnutí doručovaného daňovému subjektu stanovit datum, ke kterému přechází místní příslušnost na nově
SBÍRKA ROZHOD NUTÍ N SS 9 /2016
místně příslušného správce daně . Smyslem rozhodnutí o změně místní příslušnosti je, aby u daňových subjektů, které podléhají registrační povinnosti, neměla změna podmínek rozhodných pro určení místní příslušnosti okamžitý následek, respektive aby zde nenastala povinnost dosud příslušného správce daně bezodkladně postoupit spisovou dokumentaci týkající se daňového subjektu nově příslušnému správci daně, aby dosud příslušný správce daně mohl konti- nuálně dokončit zahájená řízení nebo postupy . Pokud by docházelo ke změně místní příslušnosti správce daně ex lege k okamžiku změny sídla či místa pobytu daňových subjektů, otevírala by právní úprava prostor ke zpochybňování úkonů provedených správcem daně po okamžiku změny sídla právnické osoby, avšak ještě před okamžikem, kdy se o této změně dozvěděl správce daně, jako úkonů provedených místně nepříslušným správcem daně (viz též Baxa, J .; Dráb, O .; Kaniová, L .; Lavický, P .; Schillerová, A .; Šimek, K . Daňový řád. Komentář. 1 . vyd . Praha : Wolters Kluwer ČR, a . s ., 2011) .
Změna místní příslušnosti správce daně je důsledkem změny sídla daňového subjektu; v daném případě však není automatická, ale o okamžiku změny místní příslušnosti rozhoduje správce daně . Určením dne změny může dojít k zásahu do práv daňového subjektu, neboť stanovený časový odstup mezi změnou sídla a změnou místní příslušnosti správce daně ve svém důsledku znamená, že správu daně provádí správce daně, který by jinak příslušný nebyl; nastává zde tedy stejná situace jako při delegaci místní příslušnosti . Přitom rozhodnutí o delegaci podle § 18 daňového řádu podle rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 17 . 7 . 2008, čj . 7 Afs 13/2007-54, č . 1720/2008 Sb . NSS, soudnímu přezkumu podléhá . Rozšířený senát zde uvedl: „Pravidla místní příslušnosti jsou v daňovém řádu konstruována dostatečně podrobně pro různé situace, a proto je delegace pouze výjimečným řešením. Z odůvodnění rozhodnutí proto musí být patrné, jakými úvahami a na základě jakých podkladů správce daně
Společnost s ručením omezeným HORPEX proti Finančnímu úřadu pro Moravskoslezský kraj o změnu místní příslušnosti správce daně, o kasační stížnosti žalobkyně . dosud nedošlo . Nebyl zde tedy žádný úkon, který by bylo možné posoudit a podřadit jej pod zásah, resp . nezákonný zásah . Tímto úkonem nemohlo být ani to, že Ministerstvo potřetí zrušilo rozhodnutí o odmítnutí žádosti o informace . Stěžovatelé to ani netvrdí . I kdyby tak činili, nepochybně by nebyl splněn požadavek, že tvrzený zásah nesmí být rozhodnutím (§ 82 s . ř . s .) . Stěžovatelé se (nesprávně) domníva-