2 Afs 87/2023- 60 - text
2 Afs 87/2023-61
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Evy Šonkové a soudců Mgr. Tomáše Kocourka a JUDr. Miluše Doškové v právní věci žalobkyně: A. H., proti žalovanému: Finanční úřad pro Liberecký kraj, se sídlem 1. máje 25, Liberec, proti rozhodnutím žalovaného ze dne 10. 8. 2022, č. j. 1110320/22/2607-00540-607648, a ze dne 11. 8. 2022, č. j. 1110332/22/2607-00540-607648, o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 6. 3. 2023, č. j. 59 Af 29/2022-52,
I. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
[1] Žalobkyně se žalobou domáhala u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci (dále jen „krajský soud“) zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 8. 2022, č. j. 1110320/22/2607 00540-607648, a ze dne 11. 8. 2022, č. j. 1110332/22/2607-00540-607648. Krajský soud usnesením ze dne 6. 3. 2023, č. j. 59 Af 29/2022-52, žalobu odmítl z důvodu neodstranitelné vady, která bránila jejímu věcnému projednání (absence žalobního bodu).
[2] Proti usnesení krajského soudu podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) kasační stížnost.
[3] Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), je s podáním kasační stížnosti spojen vznik poplatkové povinnosti. Podle položky 19 Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích, činí poplatek za kasační stížnost 5.000 Kč.
[4] Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, nebyl li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.
[5] Podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), soud řízení zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.
[6] Nejvyšší správní soud rozhodl usnesením ze dne 17. 5. 2023, č. j. 2 Afs 87/2023-45, o žádosti stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků a návrhu na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti tak, že oba návrhy zamítl. Osvobození od soudních poplatků stěžovatelce nepřiznal z důvodu, že kasační stížnost je zjevně nedůvodným návrhem, v důsledku čehož nebyly splněny ani podmínky pro ustanovení zástupce. Současně stěžovatelku vyzval k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost a k prokázání splnění podmínky povinného zastoupení advokátem ve smyslu § 105 odst. 2 s. ř. s. K tomu stanovil lhůtu 15 dnů od doručení usnesení. Usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 19. 5. 2023, stanovená lhůta uplynula dnem 5. 6. 2023.
[7] Stěžovatelka ve stanovené lhůtě nezaplatila soudní poplatek ani neprokázala splnění podmínky dle § 105 odst. 2 s. ř. s. Na výzvu reagovala pouze podáním ze dne 5. 6. 2023, v němž opětovně požádala o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Uvedla, že došlo ke zcela zásadním změnám rozhodných skutečností, v daném případě se nejedná o zjevně neúspěšný návrh, neboť se domáhá nápravy zločinů a podaná žaloba byla projednatelná.
[8] Nejvyšší správní soud nerozhodoval o opakované žádosti o osvobození od soudních poplatků a návrhu na ustanovení zástupce. Ačkoliv obecně platí, že o žádosti o osvobození od soudních poplatků musí soud rozhodnout dříve, než pro nezaplacení soudního poplatku řízení zastaví, toto obecné pravidlo má své výjimky. Mechanické uplatňování tohoto pravidla by mohlo v některých případech vést ke zbytečnému prodlužování řízení opakováním stále stejných žádostí a rozhodováním o nich. V nyní posuzované věci Nejvyšší správní soud zamítl první žádost stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce, neboť dospěl k závěru, že kasační stížnost představuje zjevně neúspěšný návrh ve smyslu § 36 odst. 3 věty třetí s. ř. s. Na tom se ani po uplynutí jednoho měsíce nic nezměnilo. Za této situace by bylo opakované rozhodování o žádostech stěžovatelky v rozporu se zásadou procesní ekonomie.
[9] Nejvyšší správní soud proto bez dalšího zastavil řízení o kasační stížnosti podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, neboť stěžovatelka ani na výzvu soudu nezaplatila soudní poplatek za kasační stížnost. O tomto nepříznivém následku nezaplacení soudního poplatku byla předem poučena. S ohledem na zastavení řízení o kasační stížnosti již soud nerozhodoval o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[10] Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že ačkoli stěžovatelka neodstranila ani další nedostatek podmínek řízení o kasační stížnosti, a to chybějící zastoupení ve smyslu § 105 odst. 2 s. ř. s., přestože i k tomu byla usnesením ze dne 17. 5. 2023 vyzvána, Nejvyšší správní soud nepostupoval podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ale v režimu § 47 písm. c) s. ř. s., neboť postup spočívající v zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku má přednost před odmítnutím návrhu pro nesplnění podmínky řízení spočívající v zastoupení advokátem (srov. např. usnesení NSS ze dne 3. 8. 2016, č. j. 2 Afs 111/2016 29, ze dne 19. 10. 2016, č. j. 3 As 207/2016 35, či ze dne 22. 3. 2017, č. j. 3 As 240/2016 70).
[11] Soud nepřihlédl k námitce podjatosti ze dne 25. 4. 2023. Stěžovatelka považuje za vyloučené všechny „soudce i nesoudce“ Nejvyššího správního soudu, přičemž toliko obecně tvrdí, že k ní mají zjevný nepřátelský poměr, neboť jí dlouhodobě upírají právo na soudní ochranu tím, že její důvodně podávané kasační stížnosti končí bez meritorního projednání a zajištění nápravy zjevně účelovým zastavením řízení z důvodu objektivně nezákonného, protiústavního a zjevně účelového/zákeřného nepřiznání osvobození od soudního poplatku. Přitom ze svých dřívějších věcí podaných u zdejšího soudu je seznámena s požadavkem na konkrétní uvedení důvodů námitky podjatosti a s tím, že důvodem pro vyloučení soudce není jeho rozhodování v jiných věcech stěžovatelky (viz např. usnesení NSS ze dne 21. 4. 2021, č. j. 3 As 50/2021 29, a ze dne 2. 2. 2023, č. j. 9 Afs 3/2023-27). Nejvyššímu správnímu soudu je z úřední činnosti známo, že stěžovatelka obdobné paušální a obecné námitky podjatosti v řízeních před zdejším soudem uplatňuje pravidelně (viz např. výše zmíněné usnesení č. j. 9 Afs 3/2023-27 a v něm citovaná další rozhodnutí). Nejvyšší správní soud v tomto stěžovatelčině postupu již spatřuje případ zneužití práva, a k takovému úkonu proto v souladu s judikaturou nepřihlížel (obdobně v případě stěžovatelky NSS postupoval již v usnesení č. j. 9 Afs 3/2023 27, usnesení ze dne 9. 8. 2022, č. j. Nao 112/2022-50, ze dne 10. 11. 2022, č. j. 3 Afs 252/2022-34, obecně ke zneužití práva poté srov. rozsudek NSS ze dne 10. 11. 2005, č. j. 1 Afs 107/2004 48, č. 869/2006 Sb. NSS, ve vztahu k námitce podjatosti srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 10. 2018, sp. zn. II. ÚS 3209/18, body 9 a 10, a usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 26. 3. 2020, č. j. Nad 8/2019 65, č. 4062/2020 Sb. NSS, bod 27).
[12] O náhradě nákladů řízení před Nejvyšším správním soudem bylo za použití § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení o ní bylo zastaveno, přičemž nenastala žádná ze situací předvídaných v § 60 odst. 3 větě druhé s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 14. června 2023
Mgr. Eva Šonková
předsedkyně senátu