Nejvyšší soud Usnesení občanské

20 Cdo 1050/2009

ze dne 2009-07-22
ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.1050.2009.1

20 Cdo 1050/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Olgy Puškinové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného B. d. V. J., proti povinné M. T., vyklizením bytu, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 93 E 677/2004, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 9. 2008, č. j. 10 Co 719/2008-65, takto:

Dovolání se odmítá.

Shora označeným rozhodnutím krajský soud odmítl odvolání povinné proti usnesení ze dne 18. 4. 200á, č. j. 93 E 677/2004-58, kterým okresní soud rozhodl, že na místo statutárního města O., Městského obvodu O. J. vstupuje do řízení jako oprávněný B. d. V. J., a to z důvodu, že odvolání nesplňovalo náležitosti stanovené v § 42 odst. 2 a § 205 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Jednalo se o tzv. blanketní odvolání.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadla povinná dovoláním, v němž namítala, že na výzvu soudu k odstranění vad odvolání reagovala dopisem. O zaslání dopisu nemá doklad, protože jej nepodala doporučeně.

Dovolání není přípustné.

Je tomu tak proto, že nejde o žádný z případů vypočtených v ustanoveních § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. Tomu, aby bylo možné založit přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 o.s.ř., brání skutečnost, že nejde o rozhodnutí „ve věci samé“ (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2002, sp. zn. 29 Odo 205/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 6/2002 pod č. 102).

Nejvyšší soud proto dovolání odmítl (§ 243b odst. 5, věta první, § 218 písm. c/ o.s.ř.), aniž se zabýval splněním podmínky zákonného zastoupení v dovolacím řízení (§ 241 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. července 2009

JUDr. Miroslava J i r m a n o v á, v. r.

předsedkyně senátu