Judikát 20 Cdo 123/2026
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01.04.2026
Spisová značka:20 Cdo 123/2026
ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:20.CDO.123.2026.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Zastavení exekuce
Dotčené předpisy:§ 90 odst. 3 předpisu č. 120/2001 Sb. ve znění od 01.01.2022 § 55 odst. 6 předpisu č. 120/2001 Sb. ve znění od 01.01.2022
Kategorie rozhodnutí:D
20 Cdo 123/2026-113
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné ORLEN Unipetrol RPA s. r. o., se sídlem v Litvínově, Záluží 1, identifikační číslo osoby 27597075, proti povinné GOLC OIL a. s., se sídlem v Praze 5, Na Čečeličce 425/4, identifikační číslo osoby 25728776, zastoupené JUDr. Petrem Pustinou, advokátem se sídlem v Říčanech, Olivova 116/7, pro 1 538 390,35 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 23 EXE 1257/2023, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2024, č. j. 18 Co 311/2024-53, takto: Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
1. Okresní soud Praha-východ (dále též „soud prvního stupně“) v řízení o návrhu povinné na zastavení exekuce odůvodněném tvrzením, že vymáhaná pohledávka již neexistuje, zjistil, že pro pohledávku oprávněné z vykonatelného rozhodčího nálezu Rozhodčího soudu při Hospodářské a Agrární komoře ČR ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. Rsp 1051/15, již byla vedena exekuce z pověření Okresního soudu Praha-východ ze dne 29. 9. 2017, č. j. 28 EXE 2529/2017-10, kterou zastavil soudní exekutor JUDr. Zdeněk Zítka, Exekutorský úřad Plzeň-město, usnesením ze dne 10.
2. 2021, č. j. 108 EX 06917/17-264, pravomocným dne 2. 3. 2021. Soudní exekutor v nyní projednávané věci nevyžádal od oprávněné zálohu podle § 90 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění novely provedené zákonem č. 286/2021 Sb., v domnění, že nová právní úprava dopadá až na případy, kdy zastavení předchozí exekuce nastalo po účinnosti novely (tj. 1. 1. 2022). Soud prvního stupně usnesením ze dne 19. 4. 2024, č. j.
23 EXE 1257/2023-36, ve znění opravného usnesení ze dne 10. 5. 2024, č. j. 23 EXE 1257/2023-40, exekuci zastavil s tím, že v exekučním řízení nelze pokračovat pro nedostatek podmínky řízení (nevyžádání zálohy na náklady exekuce), neboť povinnost požádat o složení zálohy je obligatorní, tj. soudní exekutor musí vždy o složení zálohy požádat, zjistí-li, že se jedná o opakovaný návrh. Novelu exekučního řádu je třeba vykládat tak, že povinnost vybrat zálohu dopadá i na případy, kdy předchozí exekuční řízení proběhlo před datem účinnosti novely.
2. Krajský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví označeným rozhodnutím změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že exekuce vedená z pověření Okresního soudu Praha-východ ze dne 2. 1. 2024, č. j. 23 EXE 1257/2023-11, soudním exekutorem JUDr. Zdeňkem Zítkou, Exekutorský úřad Plzeň-město, se nezastavuje. Soudní exekutor pochybil, pokud od oprávněné na začátku opětovně vedené exekuce nevybral zálohu podle § 90 odst. 3 exekučního řádu.
Toto pochybení však nelze řadit k neodstranitelným podmínkám řízení, jež mají za následek zastavení řízení (§ 103, § 104 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád).
3. Usnesení odvolacího soudu napadla povinná dovoláním. Namítá, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Odvolací soud podle ní nesprávně právně posoudil otázku podmínek zastavení exekučního řízení v případě, že při opakované exekuci není uhrazena oprávněným záloha. Dovolatelka se v dané souvislosti ztotožňuje s názorem soudu prvního stupně a uvádí, že při dopadu povinnosti vybrat zálohu na náklady exekuce podle § 90 odst. 3 exekučního řádu až na ty situace, kdy k zastavení předchozí exekuce došlo po účinnosti novely, pozbývá novelizované ustanovení ve většině případů smysl. Navrhla, aby dovolací soud zrušil usnesení odvolacího soudu, a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
4. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále též jen „o. s. ř.“.
5. Dovolání není přípustné.
6. Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
7. Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu vázán uplatněným dovolacím důvodem (srov. § 242 odst. 3 větu první o. s. ř.). Vyplývá z toho mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má být dovolacím soudem posouzena jinak, a zda je tedy dovolání podle § 237 o.
s. ř. přípustné, může dovolací soud posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, či ze dne 25. 6. 2019, sp. zn. 23 Cdo 443/2019). Dovolací soud není oprávněn vymezit si otázku přípustnosti sám, neboť by tím došlo k porušení základních procesních zásad, na nichž je dovolací řízení založeno, zejména zásady dispoziční a zásady rovnosti účastníků řízení (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11.
1. 2017, sp. zn. 22 Cdo 5378/2016).
8. Podle dovolatelky odvolací soud „nesprávně právně posoudil otázku podmínek zastavení exekučního řízení v případě, že při opakované exekuci není uhrazena oprávněným záloha.“
9. Povinnou formulovaná otázka však přípustnost dovolání nezaloží, neboť na jejím řešení závěr odvolacího soudu nespočívá (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sen. zn. 29 NSČR 53/2013).
Odvolací soud totiž posuzoval, zda pochybení exekutora pověřeného vedením exekuce, spočívající v nevybrání povinné zálohy podle § 90 odst. 3 exekučního řádu (je-li předmětem exekuce pohledávka, při jejímž vymáhání již byla jednou exekuce zastavena), lze považovat za neodstranitelnou překážku řízení vedoucí k zastavení exekuce. Odvolací soud, jak je výše uvedeno, dovodil, že porušení této povinnosti k zastavení exekuce nevede; tento závěr dovolatelkou zpochybněn nebyl.
10. Protože však odvolací soud blíže neuvedl, jak má soud prvního stupně v dalším řízení postupovat (zda se má zabývat bez dalšího návrhem povinné na zastavení exekuce ze dne 29. 1. 2024), dovolací soud z opatrnosti shrnuje, že vyžádání zálohy na náklady exekuce je předpokladem jejího vedení. Exekuční soud je proto oprávněn i povinen upozornit soudního exekutora na splnění povinnosti vyplývající z § 90 odst. 3 exekučního řádu. Exekutor totiž může exekuci vést až po složení zálohy, neboť § 55 odst. 6 exekučního řádu jednoznačně stanoví, že exekutor exekuci zastaví, nesloží-li oprávněný přiměřenou zálohu na náklady exekuce. Nerespektuje-li exekutor toto ustanovení nebo opakovaně odmítá zálohu požadovat, je třeba postupovat podle § 7 exekučního řádu, který upravuje dohled tam uvedených orgánů nad činností soudního exekutora.
11. Protože dovolatelka nepředložila k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by založila přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř., Nejvyšší soud dovolání odmítl (§ 243c odst. 1 o. s. ř.). Nejvyšší soud současně připomíná, že soudy se dosud věcně nezabývaly návrhem povinné na zastavení exekuce ze dne 29. 1. 2024.
12. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 1. 4. 2026 JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D. předsedkyně senátu