20 Cdo 1610/2021-138
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., ve věci exekuce oprávněného nezletilého AAAAA, narozeného dne XY, bytem XY, zastoupeného kolizním opatrovníkem Město Vyškov, zastoupeného Mgr. Radkem Zapletalem, advokátem se sídlem v Brně, Arne Nováka č. 3/4, proti povinnému P. B., narozenému dne XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Pavlem Baťkem., advokátem se sídlem v Praze 8, Sokolovská č. 394, pro dlužné výživné ve výši 45 000 Kč a pro běžné výživné ve výši 7 500 Kč měsíčně, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 16 EXE 98/2020, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 10. února 2021, č. j. 20 Co 317/2020-118, takto:
Dovolání povinného se odmítá.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 10. února 2021, č. j. 20 Co 317/2020-118, kterým odvolací soud potvrdil usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne 22. září 2020, č. j. 16 EXE 98/2020-76, jímž byl zamítnut návrh povinného na zastavení exekuce, podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. září 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), – dále jen „o. s. ř., ve spojení se zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále též jen „z. ř. s.“), odmítl, protože směřuje proti usnesení odvolacího soudu, proti kterému dovolání není podle ustanovení § 30 odst. 1 z. ř. s. přípustné. Právní úprava nepřípustnosti dovolání proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle hlavy páté části druhé zákona o zvláštních řízeních soudních se totiž s účinností tohoto zákona, tj. od 1. ledna 2014, přesunula z ustanovení § 238 odst. 1 písm. a) o. s. ř., ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (podle kterého dovolání podle ustanovení § 237 o. s. ř. není přípustné ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu, o určení nebo popření rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení) do ustanovení § 30 z. ř. s. (k tomu srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. dubna 2015, sp. zn. 21 Cdo 1049/2015). V posuzované věci jde o řízení ve věci exekuce výživného upravené v hlavě páté části druhé tohoto zákona a současně se nejedná o žádnou z výjimek taxativně vymezených v ustanovení § 30 z. ř. s. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů]. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. 6. 2021
JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu