20 Cdo 1612/2010
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Olgy Puškinové v exekuční věci oprávněného Dopravního podniku města České Budějovice, a. s., se sídlem v Českých Budějovicích, Novohradská 738/40, zastoupeného JUDr. Janem Kačerem, advokátem se sídlem ve Zdíkově 185, proti povinnému J. S., pro 206,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 18 Nc 7682/2004, o dovolání soudního exekutora Mgr. Kamila Košiny, se sídlem Exekutorského úřadu ve Zdíkově čp. 79, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. 2. 2010, č. j. 24 Co 316/2010-14, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Okresní soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 15. 12. 2009, č. j. 18 Nc 7682/2004-7, zastavil exekuci nařízenou usnesením téhož soudu ze dne 20. 12. 2004, č. j. 18 Nc 7682/2004-5 (výrok I.) a oprávněnému ani soudnímu exekutorovi nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).
Krajský soud napadeným rozhodnutím usnesení okresního soudu potvrdil a rozhodl, že oprávněný nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Usnesení krajského soudu napadl soudní exekutor dovoláním, a to v rozsahu, v němž odvolací soud potvrdil usnesení okresního soudu o nepřiznání nákladů exekuce exekutorovi.
Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., o občanském soudním řádu, ve znění účinném od 1. 7. 2009 (viz čl. II Přechodných ustanovení, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř.
Podle ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení o nákladech řízení, a tedy ani o nákladech exekuce, v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze opřít ani o ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř., neboť usnesení o nákladech exekuce (stejně jako usnesení o nákladech řízení) není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2740/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2005, pod poř. č. 70, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2003, pod č. 4).
Nejvyšší soud proto dovolání soudního exekutora podle § 243b odst. 5, věty první, a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Dovolání soudního exekutora bylo odmítnuto, oprávněnému dle obsahu spisu náklady v dovolacím řízení nevznikly; tomu odpovídá výrok, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení (§ 142 odst. 1, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5, věty první, o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. června 2010
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r. předsedkyně senátu