20 Cdo 1703/2021-69
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., ve věci exekuce oprávněné nezletilé AAAAA, narozené dne XY, bytem XY, zastoupeného matkou P. J., narozenou dne XY, bytem v XY, zastoupené Mgr. Karin Kropáčkovou, advokátkou se sídlem v Mostě, Jaroslava Seiferta 2179/9, proti povinnému F. B., narozenému dne XY, bytem v XY, pro výživné, vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 13 E 134/2020, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. ledna 2021, č. j. 84 Co 18/2021-37,
I. Dovolání povinného se odmítá. II. Povinný je povinen zaplatit oprávněné na nákladech dovolacího řízení částku 3 146 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právní zástupkyně Mgr. Karin Kropáčkové.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. ledna 2021, č. j. 84 Co 18/2021-37, kterým odvolací soud potvrdil usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne 8. prosince 2020, č. j. 13 E 134/2020-8, jímž byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. září 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), – dále jen „o. s. ř., ve spojení se zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále též jen „z. ř. s.“), odmítl, protože směřuje proti usnesení odvolacího soudu, proti kterému dovolání není podle ustanovení § 30 odst. 1 z. ř. s. přípustné. Právní úprava nepřípustnosti dovolání proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle hlavy páté části druhé zákona o zvláštních řízeních soudních se totiž s účinností tohoto zákona, tj. od 1. ledna 2014, přesunula z ustanovení § 238 odst. 1 písm. a) o. s. ř., ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (podle kterého dovolání podle ustanovení § 237 o. s. ř. není přípustné ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu, o určení nebo popření rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení) do ustanovení § 30 z. ř. s. (k tomu srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. dubna 2015, sp. zn. 21 Cdo 1049/2015). V posuzované věci jde o řízení ve věci exekuce výživného upravené v hlavě páté části druhé tohoto zákona a současně se nejedná o žádnou z výjimek taxativně vymezených v ustanovení § 30 z. ř. s. O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle ustanovení § 243c odst. 3, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady oprávněné v dovolacím řízení spočívají v odměně za právní zastoupení ve vykonání dvou úkonu právní služby (příprava a převzetí věci, sepis vyjádření k dovolání) podle ustanovení § 9 odst. 2 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, celkem 2 000 Kč, dvakrát režijní paušál po 300 Kč podle § 13 odst. 3 včetně DPH ve výši 14a citované vyhlášky. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. 7. 2021
JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu