USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr.
Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUD. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka
Poledny v exekuční věci oprávněné České průmyslové zdravotní pojišťovny se
sídlem v Ostravě, Jeremenkova č. 161/11, identifikační číslo osoby 47672234,
proti povinnému L. R., narozenému dne XY, bytem XY, pro 95 461 Kč s
příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 38 EXE
2613/2017, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne
11. února 2019, č. j. 70 Co 39/2019-333, takto:
Dovolání povinného se odmítá.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.) :
Shora označeným rozhodnutím odvolací soud potvrdil usnesení Obvodního soudu pro
Prahu 6 ze dne 27. 11. 2018, č. j. 38 EXE 2613/2017-313, kterým soud prvního
stupně zastavil řízení o přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení
zástupce z řad advokátů.
Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním.
Nejvyšší soud České republiky dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl.
II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský
soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních
řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) - dále
jen „o. s. ř.“
Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti
každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže
napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva,
při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe
dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla
vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být
dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle § 238 odst. 1 písm. i) a písm. j) o. s. ř. dovolání podle § 237 o. s. ř.
není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození
od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek a proti
usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.
Jednoznačná dikce citovaných ustanovení s účinností od 30. 9. 2017 vylučuje
přípustnost dovolání proti poplatkovým rozhodnutím a proti rozhodnutím o
žádosti o ustanovení zástupce. Smyslem a účelem citovaných ustanovení je
vyloučení přípustnosti dovolání v řízeních o návrhu na osvobození od soudních
poplatků nebo ustanovení zástupce; je přitom nerozhodné, zda toto řízení končí
meritorním či nemeritorním rozhodnutím odvolacího soudu. Vzhledem k tomu, že v
projednávané věci odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o
zastavení řízení o návrhu na osvobození od soudních poplatků a ustanovení
zástupce z důvodu překážky věci rozsouzené, jeho předmětem tedy bylo rozhodnutí
o návrhu povinného na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce,
dovolání proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu není objektivně přípustné, a
proto je Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, aniž by se zabýval
otázkou povinného zastoupení účastníka v dovolacím řízení (§ 241 o. s. ř., §
241b odst. 2 o. s. ř.).
Soud prvního stupně nepochybil, předložil-li spis dovolacímu soudu, aniž se
zabýval poplatkovou povinností, neboť soudní poplatek z dovolání proti
rozhodnutí, jímž odvolací soud nepřiznal dovolateli osvobození od soudních
poplatků podle § 138 o. s. ř., se neplatí (srov. např. usnesení Nejvyššího
soudu ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, publikované pod č. 73/2014
Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek nebo usnesení ze dne 5. 3. 2018, sp.
zn. 30 Cdo 5784/2017).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a
násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti
(exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. 6. 2019
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
předseda senátu