20 Cdo 1928/2007
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné H. C., a. s., zastoupené advokátem, proti povinnému S. M., pro 21.103,68 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 22 Nc 1229/2006, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 23. 11. 2006, č. j. 40 Co 1561/2006-27,
I. Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Shora označeným usnesením krajský soud k odvolání povinného změnil usnesení ze dne 9. 5. 2006, č. j. 22 Nc 1229/2006-4 (kterým okresní soud nařídil podle vykonatelného rozhodčího nálezu rozhodce JUDr. T. S. ze dne 14. 2. 2006, sp. zn., k uspokojení pohledávky 21.103,68 Kč s úrokem z prodlení 117,- Kč, smluvní pokuty 808,32 Kč, nákladů předcházejícího řízení 4.383,96 Kč a nákladů exekuce, exekuci a jejím provedením pověřil JUDr. K. U., soudního exekutora), tak, že návrh na nařízení exekuce zamítl a žádnému nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.
Odvolací soud dospěl k závěru, že k exekuci nařízený rozhodčí nález není formálně vykonatelný (§ 28 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, dále jen „zákon č. 216/1994 Sb.“), neboť za situace, kdy bylo doručováno opatrovníku povinného, jenž nebyl řádně ustanoven, nelze považovat rozhodčí nález za řádně doručený. Opatrovník byl povinnému ustanoven podle § 8 odst. 9 Jednacího řádu Společnosti pro rozhodčí řízení a. s. (jejímž úkolem je podle Organizačního řádu organizačně, ekonomicky a technicky zajišťovat činnost fyzických osob zapsaných v Seznamu rozhodců vedeném Společností při výkonu činnosti těchto osob jako rozhodců podle zákona č. 216/1994 Sb.), a to Správcem Seznamu rozhodců. Tento způsob ustanovení opatrovníka však nelze podle odvolacího soudu přijmout, protože Jednací řád nebyl v rozporu s § 13 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb. uveřejněn v Obchodním věstníku. Při absenci striktní právní úpravy v zákoně o rozhodčím řízení pak mohl rozhodce zvolit pouze postup vyplývající z občanského soudního řádu (zejména z § 29 odst. 3 o. s. ř.), což však neučinil a takto nepostupoval, neboť nevyčerpal ze svého spisu nejzákladnější informace ke zjištění pobytu povinného. Jestliže rozhodce při jmenování opatrovníka účastníku řízení nevyužil dostupných možností, aby straně rozhodčího řízení umožnil příležitost k uplatnění jejích práv, včetně práva na doručení rozhodčího nálezu, zatížil řízení vadou, v jejímž důsledku k exekuci nařízený titul nenabyl podle závěru odvolacího soudu účinky pravomocného rozhodnutí, a není tedy soudně vykonatelný.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadla oprávněná dovoláním, jehož přípustnost vyvozuje z § 238a odst. 1 písm. d) a odst. 2 ve spojení s § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. Prostřednictvím důvodu uvedeného v § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. (rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzením věci) namítá, že zkoumání podmínek (resp. nezákonnosti) ustanovení opatrovníka pro přijímání písemností nalézacího řízení (soudního či rozhodčího) účastníku neznámého pobytu v rámci řízení exekučního je nepřípustné s odkazem na závěry ustálené judikatury Nejvyššího soudu (20 Cdo 1833/20002, 20 Cdo 554/2002). Považuje postup rozhodce za bezvadný s tím, že v opačném případě by bylo třeba postupovat podle části čtvrté zákona o rozhodčím řízení (o zrušení rozhodčího nálezu soudem a zastavení nařízeného výkonu rozhodnutí). Domnívá se, že z pohledu formální vykonatelnosti titulu je podstatné pouze to, zda byl řádně doručen ustanovenému opatrovníkovi; vady spočívající v nesprávném postupu při ustanovování opatrovníka nelze zkoumat a napravovat v rámci splnění podmínek pro nařízení exekuce, ale pouze v řízení o zrušení rozhodčího nálezu dle § 31 a násl. zákona č. 216/1994 Sb. zahájeném z podnětu některé ze stran. Nesouhlasí se závěrem soudu, že v dané věci nelze postupovat podle Jednacího řádu Společnosti pro rozhodčí řízení a. s., dohodly-li se strany na aplikaci těchto pravidel v rámci uzavřené rozhodčí doložky (v daném případě obsažené v úvěrové smlouvě č. 2290310016 ze dne 18. 3. 2002 resp. v hlavě osmé § 13 úvěrových podmínek, jež jsou její nedílnou součástí). Tato dohoda má přednost před přiměřeným užitím občanského soudního řádu i před postupem podle § 19 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb. a rozhodce je jí vázán. Společnost pro rozhodčí řízení a. s. není stálým rozhodčím soudem, jejichž statuty a řády musí být uveřejněny v Obchodním věstníku ve smyslu § 13 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb. Odmítá závěry soudu, že by postup rozhodce byl nezákonný či dle zákona nemožný, když způsob ustanovení opatrovníka osobě neznámého pobytu podle § 8 odst. 9 Jednacího řádu (podobně jako sjednaná speciální úprava doručování vyplývající z úvěrových podmínek i Jednacího řádu) byl stranami rozhodčí doložky a rozhodčího řízení platně dohodnut podle § 19 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb.
Oprávněná dále uvedla, že rozhodce je při vedení řízení vázán ujednáním stran, kdežto soud je vázán výhradně ustanoveními občanského soudního řádu, od nichž se nemůže odchýlit; proto jsou na soudy kladeny z pohledu zjišťování pobytu žalovaného před ustanovením opatrovníka odlišné požadavky. Rovněž rozsah prostředků, kterými disponuje v tomto ohledu soud, je v porovnání s rozhodcem nesouměřitelný (rozhodce nemá sám o sobě žádné možnosti, jak pobyt žalovaného spolehlivě prověřit a zjistit). Byl-li by rozhodce nucen postupovat při zjišťování pobytu žalovaného vždy v součinnosti se soudem, byl by popřen základní smysl rozhodčího řízení. Navrhla, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.
Dovolání – přípustné podle § 238a odst. 1 písm. c) a odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a § 130 zákona č. 120/2001 Sb. – není důvodné.
Jelikož vady podle ustanovení § 229 odst. 1, odst. 2 písm. a) a b), odst. 3 o. s. ř. (tzv. zmatečnosti), k nimž je dovolací soud – je-li dovolání přípustné – povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3, věta druhá, o. s. ř.), v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení (§ 242 odst. 3, věta první, o. s. ř.), je předmětem dovolacího přezkumu právní názor odvolacího soudu o nedostatku formální vykonatelnosti rozhodčího nálezu z důvodu neúčinnosti doručení povinnému, bylo-li doručováno jeho opatrovníku ustanovenému v rozhodčím řízení.
Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu – sice správně určenou – nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Podle § 19 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb. strany se mohou dohodnout na postupu, kterým mají rozhodci vést řízení. Otázky řízení mohou být rozhodnuty předsedajícím rozhodcem, jestliže k tomu byl zmocněn stranami nebo všemi rozhodci.
Podle § 19 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb. není-li uzavřena dohoda podle odstavce 1, postupují rozhodci v řízení způsobem, který považují za vhodný. Vedou rozhodčí řízení tak, aby bez zbytečných formalit a při poskytnutí stejné příležitosti k uplatnění práv všem stranám byl zjištěn skutkový stav věci potřebný pro rozhodnutí sporu.
Podle § 30 zákona č. 216/1994 Sb. nestanoví-li zákon jinak, užijí se na řízení před rozhodci přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
Podle hlavy osmé § 6 úvěrových podmínek ke smlouvě, uzavřené mezi oprávněnou a povinným (Úvěrová smlouva ze dne 18. 3. 2002 č. 2290310016), doručování písemností mezi společností a klientem se děje poštou, případně osobně. Pro doručování adresátu, který nebyl zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, se použije přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu o doručování písemností fyzickým osobám do vlastních rukou, přičemž opětovné doručování zásilky doručovatelem se nevyžaduje a platí, že nevyzvedne-li si adresát zásilku do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Společnost doručuje klientovi písemnosti na adresu uvedenou ve smlouvě, nesdělí-li klient společnosti písemně adresu jinou.
Podle hlavy osmé, § 13 úvěrových podmínek veškeré spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní budou rozhodovány s konečnou platností v rozhodčím řízení jedním rozhodcem jmenovaným Správcem, kterého jmenuje a odvolává představenstvo Společnosti pro rozhodčí řízení, a. s. a jehož funkce je upravena v organizačním řádu Společnosti pro rozhodčí řízení a. s., ze Seznamu rozhodců, vedeném Společností pro rozhodčí řízení a.s., podle jednacího řádu pro rozhodčí řízení Společnosti pro rozhodčí řízení a. s. … Podpisem smlouvy potvrzuje klient, že vzal na vědomí zásady rozhodčího řízení a souhlasí, aby případné spory mezi ním a věřitelem neřešil soud, ale rozhodce, ustanovený výše popsaným způsobem a s tím, že rozhodnutí tohoto rozhodce o sporu bude ve věci konečné a na základě rozhodnutí rozhodce je možné vést exekuci. Bere dále na vědomí, že … doručování se provádí obdobně jako v případě písemností podle hlavy 8 § 6 této smlouvy.
Podle § 8 bodu 9 Jednacího řádu Společnosti pro rozhodčí řízení a. s. platí, že jestliže se nepodařilo doručit písemnost na poslední známou adresu účastníka, který si nezvolil ani právního zástupce ani zmocněnce k přijímání písemností, aniž platí fikce doručení dle předchozího odstavce, je Správce seznamu oprávněn jmenovat mu opatrovníka k přijímání písemností.
Předpokladem formální vykonatelnosti rozhodčího nálezu je jeho účinné doručení. Nejvyšší soud již ve svém rozhodnutí ze dne 26. 4. 2007, sp. zn. 20 Cdo 1592/2006, uzavřel, že do okruhu procesních otázek, jejichž úprava je v dispozici stran (rozhodců), doručování rozhodnutí nepatří. Mají-li nastat účinky právní moci a vykonatelnosti rozhodčího nálezu ve stejném rozsahu jako v případě soudního rozhodnutí, je nezbytné trvat na dodržení pravidel, jimiž se řídí doručování rozhodnutí vydaných v občanském soudním řízení. Na základě tohoto závěru je třeba dovodit, že předmětem dohody účastníků ve smyslu § 19 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb. nemůže být ani postup pro případ, že se účastníkovi nepodaří písemnosti podle § 45 a násl. o. s. ř. doručit. I v tomto případě je nezbytné se řídit ustanoveními občanského soudního řádu, která takovou situaci řeší. Podle § 29 odst. 3 o. s. ř. může předseda senátu, neučiní- li jiná opatření, účastníkovi, jehož pobyt není znám, ustanovit opatrovníka. Tento opatrovník účastníka v řízení zastupuje, jemu se také doručují písemnosti s řízením související. V souzené věci však povinný opatrovníkem zastoupen nebyl, pouze mu byl ustanoven opatrovník pro přijímání písemností, kterého však způsobem jeho ustanovení nelze považovat ani za zástupce pro doručování ve smyslu § 45e o. s. ř. Na základě těchto úvah lze uzavřít, že povinnému rozhodčí nález účinně doručen nebyl, a proto není ani vykonatelný.
Názor odvolacího soudu, který dospěl ke stejnému právnímu závěru, byť z jiných důvodů, je proto správný. Pro úplnost dovolací soud dodává, že nesouhlasí s důvodem, jenž odvolací soud vedl k závěru o vyloučení užití speciální úpravy jmenování opatrovníka k přijímání písemností, obsažené v Jednacím řádu Společnosti pro rozhodčí řízení a. s., neboť tato společnost, jak vyplývá z jejího organizačního řádu, není stálým rozhodčím soudem ve smyslu § 13 zákona č. 216/1994 Sb., a není tedy vázána povinností uveřejnit svůj statut a řád v Obchodním věstníku.
S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že se oprávněné prostřednictvím uplatněných dovolacích důvodů správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud tedy, aniž nařídil jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání jako nedůvodné podle § 243b odst. 2 věty před středníkem o. s. ř. zamítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř.; povinnému, jenž by měl na náhradu právo, žádné náklady tohoto řízení podle obsahu spisu nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. května 2009
JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , v. r.
předsedkyně senátu