20 Cdo 2100/2012
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné M. C., zastoupené JUDr. Otto Páralem, advokátem se sídlem v Praze 4, Brandlova 1561/11, proti povinné H. Š., pro 25.058,40 Kč s příslušenstvím, srážkami z důchodu povinné, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 31 E 1639/2006, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. ledna 2012, č. j. 14 Co 455/20011 - 116, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.):
Obvodní soud pro Prahu 10 usnesením ze dne 15. 3. 2011, č. j. 31 E 1639/2006 - 98, zamítl návrh povinné na zastavení výkonu rozhodnutí (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení o zastavení (výrok II.) a o soudním poplatku (výrok III.).
Shora označeným usnesením Městský soud v Praze usnesení soudu prvního stupně ve výrocích I. a III. potvrdil, ve výroku II. jej změnil (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).
Proti výroku I. usnesení odvolacího soudu, pokud jím bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno ve výroku III. (týkajícím se soudního poplatku) a změněn výrok II. usnesení soudu prvního stupně tak, že se oprávněné nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení o zastavení výkonu rozhodnutí, podala povinná dovolání, aniž byla při tomto úkonu zastoupena advokátem.
Dovolání není přípustné.
Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti výroku usnesení odvolacího soudu podle ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. není dána proto, že usnesení o nákladech řízení, a tedy ani o nákladech řízení o zastavení výkonu rozhodnutí, ani usnesení o soudním poplatku, v jejich taxativních výčtech uvedena nejsou, a podle § 237 odst. 1 o. s. ř. proto, že usnesení o nákladech řízení ani usnesení o soudním poplatku nejsou rozhodnutími ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. března 2005, sp. zn. 20 Cdo 2740/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 5, ročníku 2005, pod číslem 70, usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud ČR proto dovolání povinné odmítl podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř., aniž vyžadoval splnění podmínky obligatorního zastoupení povinné v dovolacím řízení (§ 241 o. s. ř.).
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř., neboť oprávněné v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. srpna 2012
JUDr. Olga Puškinová předsedkyně senátu