USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr.
Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny
v exekuční věci oprávněné České republiky - Ministerstva financí, se sídlem v
Praze 1, Letenská 525/15, identifikační číslo osoby 00006947, proti povinnému
I. G., zastoupenému JUDr. Richardem Malečkem, advokátem se sídlem v Praze 6,
Půlkruhová 813/34, za účasti manželky povinného J. G., zastoupené JUDr. Petrem
Novotným, advokátem se sídlem v Praze 10, Archangelská 1568/1, pro 594 299,90
Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 15 EXE
5658/2021, o dovolání manželky povinného proti usnesení Městského soudu v Praze
ze dne 30. března 2023, č. j. 53 Co 101/2023-129, t a k t o:
Dovolání se odmítá.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
1) Nejvyšší soud České republiky (dále též „dovolací soud“) dovolání
manželky povinného proti usnesení Městského soudu v Praze (dále „odvolací
soud“) ze dne 30. 3. 2023, č. j. 53 Co 101/2023-129, jímž odvolací soud
potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 10. 2. 2023, č. j. 15 EXE
5658/2021-111, o zamítnutí návrhu manželky povinného na částečné zastavení
exekuce, odmítá podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní
řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II, bod 2 přechodných
ustanovení zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.292/2013 Sb., o
zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další
zákony), dále „o. s. ř.“, neboť dovolatelka v rozporu se zákonným požadavkem
ohledně nezbytných obsahových náležitostí dovolání (§ 241a odst. 2 o. s. ř)
nevylíčila důvod dovolání (vymezením právního posouzení věci, které pokládá za
nesprávné, a výkladem, v čem spočívá nesprávnost tohoto posouzení - § 241a
odst. 1 a 3 o. s. ř), a rovněž neuvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů
přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 ve spojení s § 237 o. s. ř.). K
projednání dovolání přitom nepostačuje ani pouhý odkaz na § 237 o. s. ř. či
citace textu uvedené procesní normy, aniž by z dovolání bylo zřejmé, který z
předpokladů přípustnosti dovolání uvedených alternativně v § 237 o. s. ř. je
podle názoru dovolatele splněn (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.
září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sb. rozh.
obč.). Za tohoto stavu dovolání manželky povinného trpí vadou obsahu, kterou po
uplynutí lhůty k dovolání (§ 240 o. s. ř.) nelze odstranit (srov. § 241b odst.
3 větu první o. s. ř.) a pro níž nelze v dovolacím řízení pokračovat.
2) Z obsahu dovolání je zřejmé, že dovolatelka nezvolila hledisko
přípustnosti dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř. (předpokladem přípustnosti
dovolání se nezabývala vůbec), přičemž prostřednictvím tvrzení, že prokazatelně
došlo ke zúžení společného jmění povinného a dovolatelky, k čemuž nebylo soudy
přihlédnuto, a že v důsledku „zásadního porušení“ práv dovolatelky v předchozím
řízení se dovolatelka „cítí být zkrácena na svých ústavně garantovaných
právech“, nelze přípustnost dovolání ani důvod dovolání založit.
3) Mínila-li dovolatelka v rámci dovolání označit vady řízení před
odvolacím soudem či před soudem prvního stupně, Nejvyšší soud v případě
nepřípustného dovolání k takovým vadám, i kdyby existovaly a měly za následek
nesprávné rozhodnutí ve věci, přihlédnout nemůže (srov. § 242 odst. 3 větu
druhou o. s. ř.).
4) O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodováno ve zvláštním
režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční
činnosti /exekuční řád/, a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších
předpisů).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. 9. 2023
JUDr. Aleš Zezula
předseda senátu