USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny
a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci
oprávněné S. S., zastoupené JUDr. Lukášem Klegou, advokátem se sídlem v
Ostravě, Sokolská třída č. 871/6, proti povinné M. Ž., zastoupené Mgr. Denisou
Belošovičovou, advokátkou se sídlem v Ostravě, Bohumínská č. 788/61, pro 90 939
Kč, o návrhu povinné na zastavení exekuce, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-
Místku pod sp. zn. 29EXE 2972/2022, o dovolání povinné proti usnesení Krajského
soudu v Ostravě ze dne 30. května 2023, č. j. 66 Co 881/2022-32, takto:
Dovolání povinné se odmítá.
Stručné odůvodnění
(§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Napadeným usnesením Krajský soud v Ostravě potvrdil usnesení Okresního soudu ve
Frýdku-Místku ze dne 17. října 2022, č. j. 29 EXE 2972/2022-20. Odvolací soud
shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že exekuční soud není oprávněn
přezkoumávat věcnou správnost exekučního titulu a případné vady nalézacího
řízení se do exekučního řízení nepřenášejí. Proti usnesení odvolacího soudu podala povinná dovolání s tím, aby dovolací
soud posoudil dovolacím soudem dosud neřešenou otázku procesního práva, a to,
zda lze rozpor exekučního titulu se zákonným ustanovením považovat za jiný
důvod, pro který nelze exekuční titul vykonat. Povinná uvedla, že v nalézacím
řízení byla částečně neúspěšná, zároveň však bylo prokázáno, že oprávněná před
vznesením námitky započtení nevyzvala povinnou k zaplacení pohledávky v souladu
s ustanovením § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění
pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“). Sankcí za nesplnění uvedené
povinnosti je nepřiznání nákladů řízení, přesto byla povinné uložena povinnost
nahradit oprávněné náklady řízení, aniž by existovaly důvody hodné zvláštního
zřetele. Povinná má za to, že jde o výjimečný případ, kdy lze připustit
zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř., protože její další
vedení by vedlo vzhledem k okolnostem ke zjevné nespravedlnosti a bylo by v
rozporu se samotnými principy demokratického státu. Povinná navrhla, aby
dovolací soud usnesení odvolacího soudu změnil tak, že předmětná exekuce se
zastavuje. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2022 (srov. část první čl. II
bod 1 zákona č. 286/2021 Sb.), a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné. Dovolatelka usiluje o přezkum věcné správnosti exekučního titulu v exekučním
řízení. Nejvyšší soud ve své judikatuře opakovaně vysvětlil, že exekuční soud
není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost exekučního titulu, jeho obsahem je
vázán a je povinen z něj vycházet (srov. např. usnesení ze dne 14. dubna 1999,
sp. zn. 21 Cdo 2020/98, uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí
a stanovisek, ze dne 25. října 2002, sp. zn. 20 Cdo 554/2002, uveřejněné pod
číslem 62/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 16. prosince
2004, sp. zn. 20 Cdo 1570/2003, uveřejněné pod číslem 58/2005 Sbírky soudních
rozhodnutí a stanovisek, ze dne 21. července 2008, sp. zn. 20 Cdo 2273/2008, a
ze dne 5. srpna 2008, sp. zn. 20 Cdo 4548/2007). Exekuční řízení je ze své
podstaty určeno pouze pro faktický výkon rozhodnutí, nikoli pro autoritativní
nalézání práva. Stejně tak není řízením přezkumným (srov. např. nález Ústavního
soudu ze dne 17. ledna 2012, sp. zn. I. ÚS 871/11, bod IV, nebo nález ze dne 3. dubna 2012, sp. zn. IV. ÚS 2735/11, bod 14, 15). Judikatura Ústavního soudu (např. nález ze dne 1. listopadu 2016, sp. zn. II. ÚS 2230/16), ve zcela výjimečných případech přikazuje soudům zohledňovat
mimořádné okolnosti dané věci, jejichž existence je s to odůvodňovat zastavení
exekuce za použití ustanovení § 268 odst. 1 písm. h) o. s.
ř., o takový případ
se však v projednávané věci nejedná a odvolací soud postupoval zcela v souladu
s výše uvedenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (a též Ústavního soudu),
přičemž není žádný důvod, aby byla daná právní otázka dovolacím soudem vyřešena
jinak, Nejvyšší soud proto dovolání povinné podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. jako nepřípustné odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a
násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti
(exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů]. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.