Nejvyšší soud Usnesení procesní

20 Cdo 2986/2009

ze dne 2009-11-18
ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.2986.2009.1

20 Cdo 2986/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Olgy Puškinové v exekuční věci oprávněné F.C., s. r. o., proti povinné J. V., zastoupené advokátem, pro 9.300,- Kč s příslušenstvím a smluvní pokutu 12.600,- Kč, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 17 Nc 5486/2007, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2008, č. j. 22 Co 235/2008-31, takto:

Dovolání se odmítá.

Shora označeným rozhodnutím odvolací soud potvrdil usnesení ze dne 30. 11. 2007, č. j. 17 Nc 5486/2007-10, jímž soud prvního stupně podle vykonatelného rozhodčího nálezu vydaného rozhodcem Ing. P. H., ze dne 5. 6. 2007, sp. zn. 1 R 2019/2007, nařídil exekuci na majetek povinné, jejímž provedením pověřil Mgr. P. J., soudního exekutora.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadla povinná dovoláním, jež vykazovalo nedostatky bránící dalšímu pokračování dovolacího řízení, a nebylo ani sepsáno advokátem, přičemž ze spisu nevyplývalo, že by povinná byla právnicky vzdělána. Na základě její žádosti obsažené v dovolání soud povinné usnesením ze dne 2. 10. 2008, č. j. 17 Nc 5486/2007-43, ustanovil zástupce z řad advokátů. Usnesení nabylo právní moci dne 24. 12. 2008. Ustanovený právní zástupce povinné dovolání doplnil podáním doručeným soudu dne 27. 4. 2009, tj. po uplynutí lhůty k doplnění dovolání stanovené (§ 241b odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů /dále jen „o. s. ř.“/).

Podle ustanovení § 43 odst. 2, věty první o. s. ř., které přiměřeně platí i pro řízení u dovolacího soudu (§ 243c odst. 1 o. s. ř.), není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne.

Podle ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o. s. ř.) v dovolání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním, které může dovolatel doplnit o chybějící náležitosti jen do uplynutí dovolací lhůty, tj. do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno napadené rozhodnutí odvolacího soudu. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30 o. s. ř.), běží lhůta podle předchozí věty znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto (§ 241b odst. 3 o. s. ř.).

Z uvedeného vyplývá, že neobsahuje-li dovolání údaj o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jde o vadu podání, kterou může dovolatel odstranit z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu jen do uplynutí dvouměsíční lhůty k podání dovolání; dovolací soud proto k opožděnému doplnění dovolání právního zástupce nemůže přihlížet z úřední povinnosti. Marným uplynutím propadné (prekluzívní) lhůty se původně odstranitelné vady dovolání stávají vadami neodstranitelnými. Protože pro tento nedostatek nelze v řízení pokračovat, je třeba dovolání, které je nezpůsobilé zahájit dovolací řízení, za přiměřeného použití ustanovení § 43 odst. 2, věty první, o. s. ř. odmítnout (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 3/2004 pod č. 21).

Jelikož v projednávané věci dovolání ze dne 16. 7. 2008 doplněné podáním ze dne 4. 9. 2008 (sepsanými pouze dovolatelkou) vykazuje vady, a protože ustanovený advokát v zákonné lhůtě (tedy do 24. 2. 2009) dříve učiněné podání dovolatelky nedoplnil a vady dovolání neodstranil, marným uplynutím lhůty uvedené v § 241b odst. 3 o. s. ř. se tak vady staly neodstranitelnými. Nejvyšší soud proto vadné dovolání s ohledem na výše uvedené skutečnosti podle § 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. listopadu 2009

JUDr. Miroslava Jirmanová , v. r.

předsedkyně senátu