20 Cdo 314/2009
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněného Mgr. M. P., zastoupeného Mgr. Jiřím Hrubanem, advokátem se sídlem v Blansku, Rožmitálova 5, proti povinnému Ing. P. P., zastoupenému JUDr. Bohumilem Zídkem, advokátem se sídlem v Brně, Veselá 12/14, pro 21.800,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 69 Nc 1959/2007, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. června 2008, č. j. 20 Co 64/2008 - 26, takto: Dovolání se zamítá.
Shora označeným usnesením krajský soud potvrdil usnesení ze dne 11. 6. 2007, č. j. 69 Nc 1959/2007 - 7, kterým Městský soud v Brně nařídil podle vykonatelného rozsudku téhož soudu ze dne 26. 6. 2006, č. j. 61 C 391/2002 - 88, k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 21.800,- Kč a nákladů předcházejícího řízení ve výši 9.656,- Kč exekuci na majetek povinného a jejím provedením pověřil soudního exekutora Mgr. Petra Kociána, Exekutorský úřad Brno - venkov. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že podkladové rozhodnutí je formálně vykonatelné, neboť povinnému bylo doručeno prostřednictvím opatrovníka, který mu byl ustanoven podle § 29 odst. 3 o. s. ř. z důvodu jeho nepříznivého zdravotního stavu. Za splněné považoval i ostatní předpoklady nařízení exekuce.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., a podává je z důvodů uvedených v § 241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. Nesouhlasí s právním názorem odvolacího soudu, že podkladové rozhodnutí je formálně vykonatelné, neboť jeho doručení jen ustanovenému opatrovníkovi není postačující a takový postup při doručování rozhodnutí ve věci samé je v rozporu s § 45d odst. 3 o. s. ř. Namítá, že ačkoliv stejnou námitku vznesl již v odvolacím řízení, soud se jí nezabýval a nesprávně se spokojil se zjištěním, že opatrovníkovi bylo doručeno podle § 45d odst. 1 o. s. ř. namísto podle § 45d odst. 3 o. s. ř. Jelikož tedy exekuční titul mu nebyl doručen, a to ani prostřednictvím ustanoveného opatrovníka, nemohl se s jeho obsahem seznámit a podat proti němu opravné prostředky, případně splnit povinnost, která mu byla uložena. Navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Dovolací soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve znění účinném do 30. 6. 2009 (viz čl. II., bod 12. části první zákona č. 7/2009 Sb.). Po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou, účastníkem řízení, řádně zastoupeným advokátem, dospěl po přezkoumání věci podle § 242 o. s. ř. k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ve smyslu § 237 odst. 3 o. s. ř., daný tím, že dovolací soud dosud neřešil otázku formální vykonatelnosti exekučního titulu (rozsudku soudu) v případě, že nebyl doručen účastníku (§ 45d odst. 3 o. s. ř., ve znění účinném do 30. 6. 2009), zastoupenému opatrovníkem ustanoveným mu soudem podle § 29 odst. 3 o. s. ř. z důvodu, že se nemohl z jiných zdravotních důvodů než pro postižení duševní chorobou nikoli jen po přechodnou dobu účastnit řízení; dovolání je proto přípustné podle § 238a odst. 1 písm. a), odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a § 130 zákona č. 120/2001 Sb., není však důvodné.
Nesprávné právní posouzení věci ve smyslu § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. může spočívat v tom, že odvolací soud věc posoudil podle právní normy (nejen hmotného práva, ale i práva procesního), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Podle § 37 odst. 2 exekučního řádu oprávněný může podat návrh na nařízení exekuce podle tohoto zákona, nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul podle tohoto zákona. Podle § 40 odst. 1 písm. a) exekučního řádu exekučním titulem je vykonatelné rozhodnutí soudu, pokud přiznává právo, zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek.
Předpokladem pro nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) je existence vykonatelného rozhodnutí (nebo jiného titulu) jako podkladu tohoto výkonu (§ 251, § 274 o. s. ř., § 37 odst. 2, § 40 odst. 1 exekučního řádu). Před nařízením výkonu rozhodnutí (exekuce) se tedy soud zabývá mimo jiné i tím, zda podkladové rozhodnutí (nebo jiný titul) je z hledisek zakotvených v příslušných právních předpisech vykonatelné, a to jak po stránce formální, tak i po stránce obsahové (materiální). Vykonatelnost - v jednotě obou aspektů - lze ztotožnit s vlastností exekučního titulu, která ho činí způsobilým k nucenému uskutečnění cestou výkonu rozhodnutí (exekuce).
Je-li exekučním titulem rozhodnutí vydané soudem v občanském soudním řízení, vychází soud především z připojeného stejnopisu rozhodnutí opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti (§ 261 odst. 2 o. s. ř.), případně z potvrzení vykonatelnosti vyznačeného přímo na návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (§ 261 odst. 3 o. s. ř.); v případě pochybností je však oprávněn (a povinen) provést potřebná zjištění přímo ze spisu o řízení, v němž bylo vydáno vykonávané rozhodnutí (zejména zjištění, zda rozhodnutí bylo řádně doručeno). O tom, za jakých podmínek se podkladové soudní rozhodnutí stane vykonatelným po stránce formální, pojednávají ustanovení § 161, § 162, § 171 a § 172 a násl. o. s. ř. Nevykonatelnost rozhodnutí je důvodem pro zamítnutí návrhu na nařízení exekuce. V projednávané věci je exekučním titulem rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 26. 6. 2006, č. j. 61 C 391/2002 - 88, jímž žalovanému (povinnému) byla uložena povinnost zaplatit žalobci (oprávněnému) výživné za období od 4. 11. 2002 do 9. 9. 2003 ve výši 21.800,- Kč a na náhradě nákladů řízení částku 9.656,- Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odvolací soud z obsahu spisu vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 61 C 391/2002 zjistil, že tento soud v průběhu řízení vyzval žalovaného (povinného) přípisem, doručeným mu dne 4. 6. 2000, aby si ve lhůtě 1 měsíce od doručení výzvy zvolil zástupce s procesní plnou mocí, případně aby požádal o ustanovení zástupce podle § 30 o. s. ř., jinak že mu bude ustanoven opatrovník coby osobě, která se nemůže po dobu nikoliv jen přechodnou účastnit řízení před soudem. Protože si žalovaný (povinný) ve stanovené lhůtě zástupce s procesní plnou mocí nezvolil ani soud nepožádal o ustanovení zástupce podle § 30 o. s. ř., ustanovil mu Městský soud v Brně usnesením ze dne 9. 8. 2004, č. j. 61 C 391/2002 - 40, podle § 29 odst. 3 o. s. ř. opatrovnici z důvodu, že žalovaný (povinný) „není pro zdravotní obtíže nikoliv přechodného charakteru schopen se osobně účastnit řízení“. Proti tomuto usnesení podal povinný v zákonné lhůtě odvolání, v němž žádal, aby usnesení soudu prvního stupně bylo zrušeno a aby bylo nahrazeno usnesením, jímž mu bude soudem ustanoven zástupcem advokát, o němž rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 2. 9. 2005, č.j. 13 Co 77/2005, tak, že usnesení městského soudu potvrdil. Dále odvolací soud zjistil, že exekuční titul byl doručen zástupci oprávněného a žalovanému (povinnému) prostřednictvím soudem ustanovené opatrovnice, přičemž doručenka (viz čl. 39 spisu) obsahuje všechny náležitosti uvedené v § 50 písm. f) o. s. ř.), a že podle potvrzení Městského soudu v Brně nabyl právní moci dne 21. 10. 2006 a uplynutím lhůty k plnění též vykonatelnosti. S tímto právním názorem odvolacího soudu dovolatel nesouhlasí a namítá, že nedoručil-li mu nalézací soud exekuční titul, postupoval v rozporu s § 45d odst. 3 o. s. ř., ve znění účinném do 30. 6. 2009, dle kterého platilo, že byl-li účastníku ustanoven opatrovník proto, že se nemůže z jiných zdravotních důvodů než pro postižení duševní poruchou nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení, nebo že není schopen se srozumitelně vyjadřovat, anebo stanoví- li to zákon, nařídí předseda senátu doručení písemnosti nejen opatrovníku, ale i účastníku. Dovolatel tudíž namítá, že mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem (srov. § 229 odst. 3 o. s. ř.).
Přestože ustanovení § 45d odst. 3 o. s. ř., ve znění účinném do 30. 9. 2009, stanovilo, že v uvedených případech nařídí předseda senátu doručení písemnosti nejen opatrovníku, ale i účastníku, odvíjí se běh lhůty k podání opravného prostředku a pro vykonatelnost rozhodnutí výlučně od doručení zástupci (opatrovníku) účastníka; výjimku představují jen usnesení, kterými bylo účastníku uloženo, aby osobně něco vykonal (srovnej Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s 204).
Byť tedy soud v nalézacím řízení podle § 45d odst. 3 o. s. ř. nepostupoval a exekuční titul doručil jen soudem ustanovené opatrovnici povinného a nikoliv též povinnému jako účastníku tohoto řízení, zatížil tím sice řízení zmatečnostní vadou uvedenou v § 229 odst. 3 o. s. ř., tento jeho nesprávný postup avšak s ohledem na výše uvedené neměl vliv na právní moc a vykonatelnost exekučního titulu.
Jak již dovodila soudní praxe, okolnost, že soudní řízení, jež předcházelo vydání k exekuci navrženého rozhodnutí, bylo postiženo vadou [ať již zmatečnostní ve smyslu § 229 o. s. ř. nebo „jinou“ vadou řízení podle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř.], nezakládá současně vadu exekučního řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2000, sp. zn. 20 Cdo 2475/98, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 11/2000 pod poř. č. 123, usnesení ze dne 29. 5. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné v témže časopise č. 6/2002 pod poř. č. 105 nebo usnesení ze dne 19. 2. 2003, sp.zn. 20 Cdo 1833/2002).
Z uvedeného vyplývá, že rozhodnutí odvolacího soudu je správné a že uplatněný dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. nebyl naplněn. Protože vady uvedené v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a), b), a v § 229 odst. 3 o. s. ř. ani jiné vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolatel - ve vztahu k exekučnímu řízení - netvrdil a z obsahu spisu se ani nepodávají, Nejvyšší soud dovolání povinného podle § 243b odst. 2, část věty před středníkem o. s. ř. zamítl.
O nákladech dovolacího řízení rozhodne exekutor (§ 87 a následující zákona č. 120/2001 Sb.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 23. září 2010 JUDr. Olga Puškinová, v. r. předsedkyně senátu