20 Cdo 3142/2009
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněné společnosti A. C. L., proti povinnému V. F., zastoupenému advokátkou, pro částku 850.000,- Kč s příslušenstvím, o rozvrhu, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 51 Nc 10003/2002, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě z 5.9.2008, č. j. 10 Co 326/2008-353, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Proti shora označenému rozhodnutí, jímž krajský soud potvrdil usnesení z 8.2.2008, č.j. 51 Nc 10003/2002-322, kterým okresní soud rozhodl o rozdělení podstaty získané prodejem nemovitosti, podal povinný dovolání, jež neobsahovalo náležitosti předepsané ustanovením § 241a odst. 1 o.s.ř., zejména specifikaci dovolacích důvodů.
K včasné žádosti povinného mu byla druhým výrokem usnesení okresního soudu z 23.3.2009 (na č.l. 369), pravomocným dne 22.4.2009, ustanovena zástupkyní pro dovolací řízení advokátka JUDr. A. L.
Podle ustanovení § 43 odst. 2 věty první o.s.ř., které platí i pro řízení u dovolacího soudu (§ 243c odst. 1 o.s.ř.), není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne.
Podle ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř. musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) v dovolání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle ustanovení § 241b odst. 3 o.s.ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 241a odst. 2, 3 o.s.ř., tj. proto, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a že vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Uplatnění dovolacího důvodu ve smyslu ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř. předpokládá, že dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že dovolací důvod je dán; pouhý odkaz na text zákona, anebo samotná citace skutkové podstaty některého z dovolacích důvodů nestačí. Dovolací soud je důvody, pro něž se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, včetně jejich obsahového vymezení, vázán (§ 242 odst. 3, věta první, o.s.ř.); k vadám řízení uvedeným v § 242 odst. 3 větě druhé o.s.ř. přihlédne – je-li dovolání přípustné – pouze za předpokladu, že dovolání nezůstalo blanketovým, tj. že z něj vyplývá rozsah napadení a důvody dovolání.
Dovolání ze 16.12.2008 neobsahovalo důvody, pro které je rozhodnutí odvolacího soudu napadeno (dovolací důvody), a doplněno nebylo ani samotným dovolatelem ani jeho soudem ustanovenou zástupkyní.
Posledním dnem lhůty, kdy bylo možno doplnit dovolání o důvody, z jakých se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, bylo pondělí 22.6.2009 (§ 240 odst. 1 věta první, § 241b odst. 3 věta druhá za středníkem, § 243c, § 57 odst. 2 o.s.ř.).
Dovolání, které neobsahuje údaj o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním; vady může dovolatel odstranit z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu jen do uplynutí dvouměsíční lhůty k podání dovolání. Marným uplynutím prekluzivní lhůty podle ustanovení § 241b odst. 3 o.s.ř. se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 3, ročník 2004 pod poř. č. 21, nebo usnesení Nejvyššího soudu z 27. 1. 2005, sp. zn. 29 Odo 1060/2003, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 3, ročník 2005 pod poř. č. 31).
Nejvyšší soud proto vadné dovolání podle § 43 odst. 2 o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. (oprávněné náklady v tomto stadiu řízení nevznikly).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. srpna 2009
JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.
předseda senátu