Nejvyšší soud Usnesení občanské

20 Cdo 3192/2009

ze dne 2009-09-02
ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.3192.2009.1

20 Cdo 3192/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně

JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněné I. J., s.r.o., zastoupené advokátem, proti povinné D. K., pro 1.000,- Kč, o uložení pořádkové pokuty ve výši 1.000,- Kč V. z. p. ČR, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 17 Nc 3733/2007, o dovolání soudního exekutora Mgr. Ing. R. O., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. ledna 2009, č. j. 9 Co 25/2009-33, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.):

Okresní soud v Bruntále usnesením ze dne 17. 9. 2008, č. j. 17 Nc 3733/2007-26, uložil v daném exekučním řízení V. z. p. Č. r., podle § 34 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb. pořádkovou pokutu ve výši 1.000,- Kč za neposkytnutí součinnosti třetí osobou při zjišťování majetku povinné (§ 33 odst. 3 cit. zákona).

Usnesením ze dne 28. 1. 2009, č. j. 9 Co 25/2009-33, Krajský soud v Ostravě usnesení okresního soudu změnil tak, že V. z. p. ČR, se pořádková pokuta ve výši 1.000,- Kč neukládá, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podal soudní exekutor Mgr. Ing. R. O. dovolání, neboť se domnívá, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, a řeší otázku, jež dosud nebyla vyřešena v rozhodování dovolacího soudu. Navrhl, aby „dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a rozhodl sám tak, že rozhodnutí Okresního soudu v Bruntále č. j. 17 Nc 3733/2007-26 ze dne 28. 1. 2009 potvrdí“.

Dovolání není přípustné.

Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti napadenému usnesení, jímž odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně o uložení pořádkové pokuty podle § 34 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb., nezakládají ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. zcela zjevně, neboť nejde o rozhodnutí v nich vyjmenovaná, a ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř. pak upravuje (pozitivně) přípustnost dovolání jen proti těm rozhodnutím, jež jsou rozhodnutími ve věci samé; usnesení o uložení pořádkové pokuty však rozhodnutím ve věci samé není (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 11. 2004, sp. zn. 20 Cdo 1622/2003).

Nejvyšší soud ČR proto dovolání soudního exekutora podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5, věta prvá, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 o. s. ř., neboť účastníkům v tomto řízení žádné náklady nevznikly (vyjádření k dovolání bylo sepsáno zaměstnancem VZP ČR).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 2. září 2009

JUDr. Olga Puškinová, v. r.

předsedkyně senátu