20 Cdo 3288/2006
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z
předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr.
Pavla Krbka v exekuční věci oprávněného Mgr. L. H., správce konkursní podstaty
úpadce R. P., proti povinnému K. J., pro 431 532,80 Kč se smluvní pokutou a
příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 29 Nc 564/2005, o
dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 5.
2006, č.j. 10 Co 1443/2005-17, takto:
Dovolání se odmítá.
Shora označeným usnesením krajský soud potvrdil bod IV. výroku
usnesení ze dne 24. 6. 2005, č.j. 29 Nc 564/2005-4, jímž okresní soud zamítl
návrh na nařízení exekuce podle notářského zápisu Mgr. E. V. ze dne 26. 4.
2005, sp. zn. NZ 93/2005, N 98/2005, v části týkající se smluvních pokut a
úroků z prodlení. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně,
podle něhož notářský zápis v této části neobsahuje přesné vymezení doby plnění.
V dovolání – jehož přípustnost dovozuje z ustanovení § 237
odst. 1 písm. c) a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve
znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) – namítá oprávněný nesprávné
právní posouzení věci. Výše smluvní pokuty a úroků z prodlení je v notářském
zápisu – stejně jako v soudních rozhodnutích – specifikována od prvního dne
prodlení (jenž je přesně označen) do zaplacení; celou smluvní pokutu a
příslušenství nebylo možné v době sepsání notářského zápisu vypočítat, neboť
jejich výše závisí na tom, kdy bude uhrazena jistina. Navrhl, aby napadené
usnesení bylo zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout
pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. – jež podle
§ 238a odst. 2 o.s.ř. platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno
v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení § 238a odst. 1 písm. c) o.s.ř. a §
130 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti
(exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„zákon č. 120/2001 Sb.“) – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího
soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li
dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní
stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího
soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena
nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo
řeší-li ji v rozporu s hmotným právem (§ 237 odst. 3 o.s.ř.).
Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných
ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po
právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení
otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Důvodem způsobilým založit
přípustnost dovolání je tudíž jen důvod podle § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř.,
jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Dovolatel argumenty ve prospěch závěru, že napadené usnesení má
po právní stránce zásadní význam, dovolacímu soudu sice přednesl, jejich
hodnocením však k závěru o splnění této podmínky dospět nelze. Polemizuje-li
dovolatel se zjištěním soudů obou stupňů, že v částech „za šesté“ a „za sedmé“
podkladového notářského zápisu v pasážích týkajících se doby splatnosti (po
slově „takto“ v obou částech) není uveden žádný údaj o splatnosti úroků z
prodlení a smluvních pokut, uplatňuje tím dovolací důvod podle § 241a odst. 3
o.s.ř., spočívající v tom, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které
nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování, a
který – jak již bylo uvedeno – způsobilým důvodem dovolání přípustného jen
podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. (§ 238a odst. 2 o.s.ř.) být nemůže.
Dovolatel se mýlí, považuje-li za zákon vyhovující takové
určení doby plnění úroků z prodlení a smluvní pokuty v notářském zápise, jež je
vymezena toliko počátečním dnem a stanovena do zaplacení (kupříkladu „smluvní
pokuta ve výši 0,15 % denně z částky 52 689,80 Kč od 21. 10. 2004 do
zaplacení“). Z hlediska předmětu plnění ve smyslu § 71b odst. 1 písm. d) zákona
č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 358/1992 Sb.“), tato formulace
požadavku zákona odpovídá, neboť denní výši smluvní pokuty lze jednoznačně
určit; neodpovídá však zákonu z hlediska doby plnění, neboť z ní není zřejmé,
kdy je smluvní pokuta splatná a do kdy se má platit (srov. usnesení Nejvyššího
soudu ze dne 23. 1. 2001, sp. zn. 21 Cdo 593/2000, a ze dne 24. 3. 2005, sp.
zn. 20 Cdo 2737/2004). Je nerozhodné, jakou formulaci užívají u smluvní pokuty
a úroků z prodlení soudní rozsudky, neboť zákon č. 358/1992 Sb. má v tomto
směru vlastní úpravu.
Zákonu by v souzené věci odpovídalo kupříkladu takové vymezení
doby plnění smluvní pokuty v notářském zápise, v němž se povinný zaváže
kapitalizovanou smluvní pokutu ze všech jistin vzniklou do dne sepsání
notářského zápisu zaplatit do určité doby od jeho sepsání (jednorázově nebo ve
splátkách) a u smluvní pokuty vzniklé v budoucnu se vyčíslí pevná sazba smluvní
pokuty z každé jistiny za každý den prodlení s tím, že povinný se zaváže platit
takto vzniklou smluvní pokutu vždy jednou měsíčně do posledního dne každého
kalendářního měsíce. Naposledy je povinný povinen platit smluvní pokutu za den
zaplacení jistiny, k níž se smluvní pokuta váže, přičemž smluvní pokuta za
měsíc, v němž byla jistina zaplacena, je opět splatná do posledního dne tohoto
kalendářního měsíce.
Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího
ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud je podle § 243b odst. 5,
věty první, a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení rozhodne soudní exekutor (§ 88
odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. května 2007
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu