Nejvyšší soud Usnesení občanské

20 Cdo 3351/2009

ze dne 2009-10-15
ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.3351.2009.1

20 Cdo 3351/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné V. Z. P. Č. R., proti povinnému V. Š., prodejem movitých věcí, pro 232.798,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha-západ, pod sp. zn. 24 E 797/2006, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze z 31.3.2009, č.j. 28 Co 165/2009-72, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Proti shora označenému rozhodnutí, jímž krajský soud kromě jiného podle § 43 odst. 2 o.s.ř. odmítl odvolání povinného proti usnesení z 22.1.2009, č.j. 24 E 797/2006-60, kterým okresní soud zastavil výkon rozhodnutí, podal povinný dovolání.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 odst. 1,3 až § 239 o.s.ř.

Podle ustanovení § 238, § 238a a § 239 o.s.ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení, jímž bylo odmítnuto odvolání pro vady, které brání jeho projednání, v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení § 237 odst. 1 o.s.ř., neboť usnesení, jímž bylo odmítnuto odvolání pro tyto vady, není rozhodnutím ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. usnesení Nejvyššího soudu z 2.12.1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 10/1998 pod č. 61, a – jmenovitě ve vztahu k vadám, které brání projednání odvolání – usnesení téhož soudu z 9.12.2004, sp. zn. 29 Odo 829/2003, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2005 pod č. 72).

Nejvyšší soud proto dovolání, aniž nařídil jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.), podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení odpovídá skutečnosti, že oprávněné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla právo, v tomto stádiu řízení podle obsahu spisu nevznikly (§ 243b odst. 5, věta první, § 224 odst. 1, § 146 odst. 3 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. října 2009

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.

předseda senátu