20 Cdo 3373/2006
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně
JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka v exekuční věci oprávněné I., s.r.o., zastoupené advokátem, proti povinnému G. S., zastoupenému advokátem, pro 2 300 000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 29 Nc 540/2004, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 3. 2006, č.j. 10 Co 1353/2005-39,
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 3. 2006, č.j. 10 Co 1353/2005-39, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud změnil usnesení ze dne 16. 4. 2004, č.j. 29 Nc 540/2004-3 (jímž okresní soud nařídil podle směnečného platebního rozkazu Krajského obchodního soudu v Ostravě ze dne 24. 4. 1995, sp. zn. 1 Sm 12/95, exekuci a jejím provedením pověřil JUDr. J. P., soudního exekutora), tak, že návrh na nařízení exekuce zamítl. Dospěl k závěru, že oprávněná neprokázala, že na ni přešlo právo z podkladového směnečného platebního rozkazu, neboť směnka, na jejímž základě byl exekuční titul (znějící ve prospěch M. B., a.s.) vydán, není způsobilá prokázat přechod práva ve smyslu § 36 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb.,
o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 120/2001 Sb.“).
V dovolání – jehož přípustnost dovozuje z ustanovení § 238a odst. 1 písm. c)
a § 237 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) – namítá oprávněná vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a která podle jejího názoru spočívá v tom, že odvolací soud návrh na nařízení exekuce zamítl, aniž ji předtím poučil o její povinnosti předložit listiny uvedené v § 36 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb. Navrhla, aby napadené usnesení bylo zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. zákona č. 59/2005 Sb.).
Dovolání – přípustné podle § 238a odst. 1 písm. c) a odst. 2 o.s.ř. ve spojení
s § 237 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a § 130 zákona č. 120/2001 Sb. – je důvodné.
Podle § 254 odst. 3 o.s.ř. soud při výkonu rozhodnutí poskytuje účastníkům, jakož i dalším osobám, kterých se výkon rozhodnutí týká, poučení o jejich procesních právech a povinnostech.
Podle § 36 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb. lze přechod povinnosti nebo přechod či převod práva prokázat jen listinou vydanou anebo ověřenou státním orgánem nebo notářem, pokud nevyplývá přímo z právního předpisu.
Je výrazem ustálené soudní praxe, že nesplní-li oprávněný svou procesní povinnost doložit způsobem uvedeným v ustanovení § 36 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb. přechod práva nebo povinnosti z exekučního titulu, je soud povinen mu poskytnout potřebné poučení (§ 254 odst. 3 o.s.ř.) a vyzvat jej, aby svou procesní povinnost v tomto směru dodatečně splnil v přiměřené lhůtě, kterou mu určí. Teprve poté, co oprávněný ani v dodatečné lhůtě přechod práv nebo povinností neprokáže, rozhodne soud o zamítnutí návrhu na nařízení exekuce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1073/96, uveřejněné v Soudní judikatuře č. 2, ročník 1997 pod č. 13, nebo odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2824/2004, uveřejněného v Soudní judikatuře č. 5, ročník 2005 pod č. 80).
Této zásady odvolací soud v projednávané věci zjevně nedbal a návrh na nařízení exekuce (z důvodu nedoložení přechodu vymáhaného nároku) zamítl, aniž dovolatelku o nedostatcích předložených listin poučil a dal jí možnost tyto nedostatky odstranit. Tím zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.
Nejvyšší soud proto napadené rozhodnutí zrušil a věc odvolacímu soudu vrátil k dalšímu řízení (§ 243b odst. 2, část věty za středníkem, odst. 3, věta první, o.s.ř.).
Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný (§ 243d odst. 1, věta první, § 226 odst. 1 o.s.ř.).
O nákladech dovolacího řízení rozhodne podle výsledku dalšího řízení buď soud (§ 243d odst. 1, věta druhá, o.s.ř.) nebo soudní exekutor (§ 88 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. srpna 2007
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu