USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněného J. K., narozeného dne XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Martinem Hledíkem, advokátem se sídlem v Brně, Smetanova č. 1022/19, proti povinnému D. V., narozenému dne XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Barborou Sedlákovou, advokátkou se sídlem v Křoví č. 111, za účasti bývalé manželky povinného I. V., narozené dne XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Radimem Chalupou, Ph.D., advokátem se sídlem v Drnovicích č. 169, pro 3 360 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 6 EXE 13/2019, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 1. prosince 2021, č. j. 72 Co 99/2021-124, takto:
I. Dovolání oprávněného se odmítá. II. Oprávněný je povinen zaplatit povinnému na náhradě nákladů dovolacího řízení 11 170 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Barbory Sedlákové, advokátky se sídlem v Křoví č. 111. III. Oprávněný je povinen zaplatit bývalé manželce povinného na náhradě nákladů dovolacího řízení 13 515,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Radima Chalupy, Ph.D., advokáta se sídlem v Drnovicích č. 169.
1. Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou usnesením ze dne 8. 2. 2021, č. j. 6 EXE 13/2019-96, zamítl návrh povinného ze dne 14. 12. 2019 na zastavení exekuce (výrok I), částečně zastavil exekuci prováděnou na základě pověření Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 16. 4. 2019, č. j. 6 EXE 13/2019-18, v rozsahu exekučního příkazu vydaného soudním exekutorem JUDr. Petrem Kociánem, Exekutorský úřad Brno – venkov, č. j. 137 EX 4237/19-22, ze dne 4. 11. 2019, exekučního příkazu vydaného soudním exekutorem JUDr. Petrem Kociánem, Exekutorský úřad Brno – venkov, č. j. 137 EX 4237/19-23, ze dne 4. 11. 2019 a exekučního příkazu vydaného soudním exekutorem JUDr. Petrem Kociánem, Exekutorský úřad Brno – venkov, č. j. 137 EX 4237/19-24, ze dne 4. 11. 2019 (výrok II), a rozhodl, že ve vztahu mezi oprávněným a bývalou manželkou povinného nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o zastavení exekuce (výrok III).
2. K odvolání oprávněného a povinného Krajský soud v Brně – pobočka v Jihlavě usnesením ze dne 1. 12. 2021, č. j. 72 Co 99/2021-124, usnesení soudu prvního stupně ve výrocích I a II změnil tak, že exekuce prováděná soudním exekutorem JUDr. Petrem Kociánem, Exekutorský úřad Brno – venkov, podle pověření Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 16. 4. 2019, č. j. 6 EXE 13/2019-18, se zcela zastavuje (výrok I), a rozhodl, že oprávněný je povinen zaplatit povinnému náhradu nákladů řízení o zastavení exekuce a odvolacího řízení ve výši 81 094,20 Kč k rukám advokátky povinného (výrok II), že oprávněný je povinen zaplatit bývalé manželce povinného náhradu nákladů řízení o zastavení exekuce a řízení odvolacího ve výši 126 534,40 Kč k rukám advokáta bývalé manželky povinného (výrok III) a že oprávněný je povinen zaplatit soudnímu exekutorovi JUDr.
Petru Kociánovi náklady exekuce ve výši 6 655 Kč (výrok IV). Exekučním titulem v projednávané věci je notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti, sepsaný dne 10. 10. 2018, sp. zn. NZ 807/2018, N 949/2018, notářským kandidátem J. Š., jménem JUDr. Milana Šmidrkala, notáře se sídlem v Brně (dále též jen „exekuční titul“ nebo „notářský zápis“), který obsahoval uznání závazku povinného vyplývajícího ze smlouvy o zápůjčce částky 3 360 000 Kč ze dne 1. 4. 2018 a současně prohlášení oprávněného a povinného o dohodě obsažené ve smlouvě o zápůjčce, že částka 3 360 000 Kč bude vrácena ve lhůtě do 1.
4. 2019. Odvolací soud vycházel ze zjištění, že žádná finanční částka podle smlouvy o zápůjčce ze dne 1. 4. 2018, předána nebyla, a proto dospěl k závěru, že zápůjčka jako reálný kontrakt mezi stranami tak, jak na ni odkazuje notářský zápis, nevznikla. Došlo-li podle oprávněného k předání peněz dříve, než byla smlouva o zápůjčce uzavřena, nelze k této skutečnosti při posouzení závazku, jež je předmětem notářského zápisu, přihlížet, neboť smlouva v notářském zápisu žádnou z těchto jinak možných eventualit nepojmenovává, ani neuvádí, že by měl povinný finanční prostředky v zapůjčené výši ve své dispozici již z dřívější doby, popřípadě z jiného právního důvodu, než mu byly zapůjčeny.
Je nepochybné, že částka 3 360 000 Kč nebyla oprávněným povinnému poskytnuta na základě jediného právního jednání (smlouvy o zápůjčce ze dne 1. 4. 2018), ale na základě právních jednání vícero, přičemž právní jednání, na jejichž základě měla být v minulosti (před 1. 4. 2018) částka 3 360 000 Kč poskytnuta, nebyla v notářském zápise (ani písemné smlouvě ze dne 1. 4. 2018) jakkoliv identifikována. Z tohoto důvodu dospěl odvolací soud k závěru, že notářský zápis nesplňuje jednu ze zákonem stanovených nezbytných náležitostí, jíž je řádná identifikace pohledávky (§ 71b odst. 2 písm. c/ notářského řádu), a z tohoto důvodu nelze notářský zápis považovat za způsobilý, materiálně vykonatelný, exekuční titul a je dán důvod pro zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu.
3. Proti usnesení odvolacího soudu podal oprávněný dovolání. Namítá, že odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 209/2005), když dovodil, že smlouva o zápůjčce, při které došlo k předání peněz popsaným způsobem, je neplatná, resp. nikdy nevznikla. Ve smlouvě o zápůjčce ze dne 1. 4. 2018 sice není přesně specifikováno, že její předmět bude předán ponecháním předmětu zápůjček z minulých let, nicméně má dovolatel za to, že nelze formalisticky ignorovat zjištěnou shodnou vůli obou stran předmět dřívějších půjček použít. Dovozuje proto, že smlouva o zápůjčce ze dne 1. 4. 2018 splňuje všechny náležitosti dané zákonem, a je tak platným reálným kontraktem. Z tohoto důvodu i notářský zápis splňuje formální náležitosti stanovené pro sepisování notářský zápisů. Nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že notářský zápis musí obsahovat detailní vymezení všech skutečností, na jejichž základě byla poskytnuta jednotlivá plnění, z nichž se zápůjčka skládá. V daném případě existuje platně sjednaná smlouva o zápůjčce, která obsahuje jednoznačné sdělení obou stran, že k předání zápůjčky došlo, uvedené potvrdily i obě smluvní strany a současně byly specifikovány i právní tituly, období, kdy bylo plněno, a účel všech právních jednání, podle kterých byly peníze povinnému poskytnuty, proto je třeba uzavřít, že notářský zápis má všechny požadované náležitosti, a nejsou tak dány důvody pro zastavení exekuce. Dovolatel navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu a soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dovolatel v dovolání současně navrhl odklad vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu.
4. Povinný se ve svém vyjádření ztotožnil se závěry odvolacího soudu a namítá, že oprávněný předkládá své vlastní skutkové závěry. Peněžní prostředky poskytl oprávněný povinnému na základě jiných právních titulů, odlišných od smlouvy o zápůjčce ze dne 1. 4. 2018, a nejsou-li tyto tituly specifikovány v notářském zápisu, resp. jsou-li uvedeny neúplně a vadně, nelze na jeho základě vést exekuci. Oprávněný dále nesprávně uvádí, že prostředky podle smlouvy o zápůjčce ze dne 1. 4. 2018 byly povinnému poskytnuty. Z provedeného dokazování jasně vyplynulo, že povinný neobdržel v souvislosti se smlouvou o zápůjčce ze dne 1. 4. 2018 žádné plnění; obdržené plnění mu bylo poskytnuto z jiných právních důvodů, než které jsou popsány v exekučním titulu. Povinný navrhl, aby dovolací soud dovolání oprávněného odmítl.
5. Bývalá manželka povinného se ve svém vyjádření rovněž ztotožnila s právním posouzením odvolacího soudu. Namítá, že dovolání oprávněného není přípustné, neboť právní otázka, na jejímž řešení oprávněný přípustnost dovolání zakládá, konkrétně zda byly peněžní prostředky oprávněným podle smlouvy o půjčce povinnému skutečně poskytnuty, není otázkou právní, ale otázkou skutkovou. Přezkum zjištěných skutkových okolností však v dovolacím řízení není přípustný. Právní závěry odvolacího soudu stran nezpůsobilosti notářského zápisu jako exekučního titulu jsou přitom v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, na kterou odvolací soud ve svém rozhodnutí odkázal. Bývalá manželka povinného navrhla, aby dovolací soud dovolání oprávněného odmítl.
6. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“ – a dospěl k závěru, že dovolání oprávněného není přípustné.
7. Notářský zápis o dohodě se svolením k vykonatelnosti sepsaný podle § 71b zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů - dále „notářský řád“, je exekučním titulem podle § 40 odst. 1 písm. d) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů – dále „ex. řád“. Exekučním titulem se stává tehdy, obsahuje-li jednak náležitosti stanovené pro sepisování notářských zápisů o právních úkonech (jednáních) v § 62 a násl. notářského řádu a dále, jedná-li se o notářský zápis o dohodě, obsahuje-li dohoda náležitosti stanovené v § 71b odst. 2 notářského řádu. Dohoda účastníků musí obsahovat a) označení osoby, která se zavázala ke splnění pohledávky nebo jiného nároku (osoby povinné), b) označení osoby, jejíž pohledávka nebo jiný nárok mají být splněny (osoby oprávněné), c) skutečnosti, na nichž se pohledávka nebo jiný nárok zakládá, d) předmět plnění, e) dobu plnění a f) prohlášení povinné osoby o svolení k vykonatelnosti zápisu.
8. Nejvyšší soud ve své ustálené rozhodovací praxi (viz např. usnesení ze dne 15. 8. 2018, sp. zn. 20 Cdo 5452/2017, či usnesení ze dne 3. 11. 2020, sp. zn. 20 Cdo 2740/2020) uvedl, že požadavek na vymezení skutečností, na nichž se pohledávka či právní nárok zakládá, neznamená, že tyto skutečnosti musí být v dohodě vylíčeny do všech podrobností. Postačuje takové vyznačení právního důvodu plnění, z něhož je zřejmé, na čem se plnění zakládá (tj. proč má povinná osoba poskytnout oprávněné osobě stanovené plnění) - srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98 uveřejněné pod číslem 4/2000 Sb., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 4. 2001, sp. zn. 21 Cdo 2707/2000, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2011, sp. zn. 20 Cdo 5068/2009. Z notářského zápisu musí být objektivně, to znamená jednoznačně a určitě (a to i z pohledu třetích - od smluvních stran notářského zápisu odlišných - osob) zřejmý důvod plnění. Jinak řečeno, z notářského zápisu musí být objektivně seznatelné, proč má povinná osoba oprávněné osobě určité plnění poskytnout a na základě jakého právního důvodu tak má učinit, přičemž tento právní důvod by neměl být zaměnitelný s jiným právním důvodem. Úsudek, zda je tato náležitost řádně vymezena, je třeba učinit s ohledem na celý obsah notářského zápisu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 7. 2016, sp. zn. 20 Cdo 280/2016, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2005, sp. zn. 20 Cdo 124/2005, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 1. 2018, sp. zn. 20 Cdo 5319/2017, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3076/2018).
9. Odvolací soud v projednávané věci dospěl k závěru, že předmětný notářský zápis formálně neobstojí jako exekuční titul, protože neobsahuje řádnou specifikaci skutečností, na nichž se pohledávka nebo jiný nárok zakládá, když bylo v řízení zjištěno, že v notářském zápisu popsaná smlouva o zápůjčce nevznikla, neboť na jejím základě nedošlo k předání peněz, a peníze byly oprávněným povinnému předány před jejím uzavřením na základě jiného titulu, aniž byly tyto skutečnosti v notářském zápisu řádně popsány. Ze shora uvedené judikatury dovolacího soudu se přitom podává, že nevznikl-li dluh na základě skutečností, které byly popsány v notářském zápisu sepsaného ve smyslu § 71b notářského řádu, je na místě exekuci zastavit podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. (srov. s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 1. 7. 2016, sp. zn. 20 Cdo 280/2016, a ze dne 15. 8. 2018, sp. zn. 20 Cdo 5452/2017). Nebyl-li tedy v projednávané věci v notářském zápisu vymezen skutečný důvod plnění (skutečnosti, na nichž se pohledávka nebo jiný nárok zakládá), nebyla
pohledávka oprávněného vymezena určitě, a je tak správné právní posouzení odvolacího soudu, že je dán důvod pro zastavení exekuce. Dodává se, že od formálního charakteru notářského zápisu a jeho způsobilosti jako exekučního titulu je třeba odlišit otázku, zda oprávněný má na vymáhané plnění nárok podle hmotného práva, která však není předmětem tohoto řízení.
10. Namítá-li oprávněný, že smlouva o zápůjčce vznikla, neboť k předání peněžních prostředků došlo, ač v jiný den před jejím uzavřením, není jeho námitka přiléhavá. Došlo-li k předání peněz před uzavřením smlouvy o zápůjčce ze dne 1. 4. 2018, je nepochybné, že důvod plnění byl jiný, než smlouva o zápůjčce ze dne 1. 4. 2018 (například zápůjčka z jiného dne). Ničeho na tom nemění odkaz dovolatele na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 209/2005, neboť je nepochybné, že na základě smlouvy o zápůjčce lze peníze poskytnout i jindy, než v době uzavření smlouvy o zápůjčce; k předání peněz může dojít i bezhotovostním převodem na účet dlužníka a nelze ani vyloučit, aby se smluvní strany dohodly, že peníze, které již byly dlužníkovi předány z jiného důvodu a které je povinen věřiteli vrátit, budou nadále (od uzavření smlouvy o půjčce) tvořit předmět půjčky.
Dovolatel totiž pomíjí, že takové skutečnosti (například, že by se účastníci dohodli, že peníze, které již byly dlužníkovi předány z jiného důvodu a které je povinen věřiteli vrátit, budou nadále /od uzavření smlouvy o půjčce/ tvořit předmět půjčky) v notářském zápise popsány nebyly, a právě to bylo důvodem pro závěr odvolacího soudu, že notářský zápis jako exekuční titul neobstojí. Odvolací soud ve svém rozhodnutí tuto eventualitu přímo popsal a odůvodnil, proč tento argument oprávněného neobstojí (srov. zejména odst. 21 - 23 odůvodnění odvolacího soudu), dovodil-li, že žádnou z možných eventualit účastníky sepsaná písemná smlouva ze dne 1.
4. 2018 nepojmenovává a ve smlouvě se nikterak neuvádí, že by měl povinný finanční prostředky právě v zapůjčené výši ve své dispozici již z dřívější doby, a to případně z jiného právního důvodu než ze zápůjčky, a proto notářský zápis postrádá jednoznačnou identifikaci okolností, na nichž se poskytnuté plnění zakládalo podle § 71b odst. 2 písm. c) notářského řádu a nemůže jako exekuční titul obstát. Ani v tomto směru se tak odvolací soud od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu neodchýlil.
11. Z uvedeného se podává, že napadené usnesení odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, od níž není důvodu se v projednávané věci odchýlit, Nejvyšší soud proto dovolání oprávněného podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
12. Dovolatel současně navrhl odklad vykonatelnosti napadeného usnesení odvolacího soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, dospěl k závěru, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení (§ 243c o. s. ř.), není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický. S ohledem na to se tedy Nejvyšší soud návrhem na odklad vykonatelnosti usnesení odvolacího soudu nezabýval.
13. Výrok o náhradě nákladů řízení se neodůvodňuje (srov. § 243f odst. 3 o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. 4. 2022
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D. předseda senátu