20 Cdo 3553/2006
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné Okresní správy sociálního zabezpečení v Š., proti povinné L. M. – T., s.r.o., pro částku 192.114,- Kč s příslušenstvím, prodejem podniku, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. E 15/2004, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci z 29. 10. 2004, č. j. 40 Co 543/2004-34,
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Shora označené rozhodnutí krajského soudu povinná napadla dovoláním, sepsaným JUDr. P. J., označeným jako její zaměstnanec (č.l. 49).
Protože existence zaměstnaneckého poměru mezi ním a povinnou ke dni sepisu dovolání (tedy k 26. 3. 2005) nebyla nijak doložena, okresní soud dovolatelku usnesením z 2. 11. 2006, doručeným jí 20. 11. téhož roku vyzval, aby do 10 dnů listinu zaměstnanecký poměr prokazující předložila, a poučil ji, že v opačném případě bude dovolací řízení zastaveno.
Na tuto výzvu povinná reagovala písemným podáním, v němž (kromě jiného) s poukazem na ustanovení § 241 odst. 1 a § 21 odst. 1 písm. b/ o.s.ř. sděluje, že „zvolený zástupce … je vůči dovolateli v zaměstnaneckém vztahu ve smyslu ust. § 1 odst. 1 a 2 ve vztahu k ust. § 236 odst. 2 ZP“, své tvrzení však opětovně nijak nedoložila.
Z ustanovení § 241 odst. 2 písm. a) ve spojení s ustanovením § 21 odst 1 písm. b) o.s.ř. plyne, že existenci zaměstnaneckého (členského) poměru je třeba prokázat (v podrobnostech se odkazuje na Komentář k občanskému soudnímu řádu, I. díl, 7. vydání, C.H.Beck, Praha, 2006, vysvětlivka č. 6 na straně 83).
Protože povinná ani na dodatečnou výzvu soudu existenci zaměstnaneckého poměru mezi ní a JUDr. P. J. nedoložila, Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 104 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 243c odst. 1 o.s.ř. zastavil.
Dovolatelka z procesního hlediska zavinila, že dovolací řízení bylo zastaveno; oprávněné však prokazatelné náklady tohoto řízení, na jejichž náhradu by jinak měla dle § 146 odst. 2 věty první, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 věty první o. s. ř. právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. ledna 2007
JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.
předseda senátu