20 Cdo 3726/2018
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly ve věci zletilé AAAAA, narozené dne XY, a nezletilé AAAAA, narozené dne XY, zastoupené Městskou částí Praha 13, se sídlem v Praze 5, Sluneční náměstí č. 2580/13, identifikační číslo osoby 00241687, dcery matky J. K., narozené dne XY, všech bytem XY, zastoupené JUDr. Ing. Ivanou Spoustovou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Praze 1, Křemencova č. 185/1, a otce M. K.,o nařízení výkonu rozhodnutí uložením pokut, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. P 69/2011, o dovolání otce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. června 2013, č. j. 19 Co 121/2013-1270, t a k t o :
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Dovolání otce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. června 2013, č. j. 19 Co 121/2013-1270, (kterým změnil výrok I. usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 2. dubna 2012, č. j. P 69/2011-505, tak, že se zamítá návrh na nařízení výkonu rozhodnutí uložením pokut matce podle usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 4. 8. 2011, č. j. P 69/2011-418, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 2. 12. 2011, č. j. 19 Co 453/2011-453, za neuskutečněné styky otce s nezletilými ve dnech 2. 1. 2012 a 9. 1. 2012, ve výroku II. usnesení soudu I. stupně o ustanovení opatrovníka potvrdil a rozhodl, že se matce nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů), není přípustné podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (v dané věci bylo řízení zahájeno přede dnem 1. 1. 2014, a proto je třeba podle čl. II bodu 2. části první zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, použít zákon č. 99/1963 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013).
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání otce podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Přípustnost dovolání nezaloží ani nesprávné poučení odvolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2003, sp. zn. 29 Odo 937/2002).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. 11. 2018
JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu