20 Cdo 380/2022
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné VODÁRNA PLZEŇ, a. s., se sídlem v Plzni, Malostranská 143/2, identifikační číslo osoby 25205625, zastoupené JUDr. Markem Görgesem, advokátem se sídlem v Plzni, Žižkova 1737/52, proti povinné Sofotrade s. r. o., se sídlem v Praze 1, Platnéřská 90/13, identifikační číslo osoby 03530728 zastoupené Mgr. Jiřím Žáčkem, advokátem se sídlem v Praze, Národní 60/28, pro 69 816 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora Mgr. Ing. Jiřího Proška, Exekutorský úřad Plzeň-město, pod sp. zn. 134 EX 02684/19, za účasti vydražitelky F2F, s. r. o., se sídlem v Praze 3, Biskupcova 1732/33, identifikační číslo osoby 27249361, o dovolání JUDr. Hany Karáskové, insolvenční správkyně společnosti AUTO-ŠTÁDLER s. r. o., se sídlem v Praze 5, Holečkova 103/31, identifikační číslo osoby 00871621, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 10. 2021, č. j. 16 Co 336/2021-317, takto:
Dovolání se odmítá.
1. Soudní exekutor usnesením ze dne 25. 8. 2021, č. j. 134 EX 02684/19-269, rozhodl, že se příklep udělený v dražbě dle dražební vyhlášky č. j. 134 EX 2684/19-241, ze dne 24. 5. 2021, na obchodní podíl o velikosti 100 % ve společnosti Centrogaráže Slovany s. r. o., se sídlem v Plzni, Částkova 911/56, identifikační číslo osoby 40525449, za nejvyšší podání 33 333 Kč zrušuje s odůvodněním, že obchodní podíl byl 12. 6. 2015 sepsán do majetkové podstaty společnosti AUTO-ŠTÁDLER s. r. o.
2. Městský soud v Praze napadeným rozhodnutím změnil usnesení soudního exekutora tak, že se udělený příklep ve věci shora popsané neruší. Dospěl k závěru, že ke zrušení příklepu není soudní exekutor zákonem zmocněn, a to ani v případě jeho nezákonného postupu předcházejícího udělení příklepu. Jak vyplývá z § 329 odst. 7 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, udělením příklepu a včasným zaplacením nejvyššího podání vydražitel nabývá ke dni příklepu vlastnické právo, takže soudní exekutor svým rozhodnutím vydražiteli toto právo odňal. Takový způsob odnětí vlastnického práva však není zákonem upraven, ustanovení § 57 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, takový postup výslovně vylučuje. Případný postup soudního exekutora v rozporu s § 109 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, by se projevil tím, že se v insolvenčním řízení k příklepu nepřihlédne. Na hmotněprávních účincích příklepu se nic nemění, ale věc je jako součást majetkové podstaty postižitelná v insolvenčním řízení.
3. Za nerozhodnou považoval odvolací soud námitku insolvenční správkyně o nedostatku dobré víry vydražitelky, stejně jako námitku nedostatku listinného cenného papíru (kmenového listu) při konání dražby. Uvedl, že i když z obchodního rejstříku vyplývá, že předmětný podíl je vtělen do kmenového listu, což je cenný papír na řad, tedy listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že ho nelze bez této listiny ani převést, a v takovém případě se exekuce provádí prodejem movité věci a přechod vlastnictví se vyznačuje na cenný papír, ani pak postup soudního exekutora, který by byl s výše uvedeným v rozporu, nemůže vést ke zrušení příklepu. Zároveň však příklep provedený bez kmenového listu a jeho hmotněprávní účinky, ať již jsou jakékoli, nemění nic na oprávnění insolvenčního správce považovat věc i nadále za součást majetkového podstaty pro účely insolvenčního řízení.
4. Dovolatelka – insolvenční správkyně společnosti AUTO-ŠTÁDLER s. r. o. – v dovolání namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 1 občanského soudního řádu). Přípustnost dovolání spojuje s vyřešením otázek hmotného nebo procesního práva, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny: A. Je soudní exekutor oprávněn dražit a udělit v rámci exekučního řízení příklep na podíl sepsaný v soupisu majetkové podstaty, na který se vztahují účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení? B. Je soudní exekutor oprávněn dražit a udělit v rámci exekučního řízení příklep na podíl zajištěný v rámci běžícího trestního řízení? C. Je odvolací soud oprávněn svým rozhodnutím (napadeným usnesením) zrušit usnesení soudního exekutora ze dne 25. 8. 2021 o zrušení příklepu na podíl udělený v rámci exekučního řízení, pokud tento je pojat do soupisu v majetkové podstatě a vztahují se na něj zákonné účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení? D. Je odvolací soud oprávněn zrušit usnesení soudního exekutora ze dne 25. 8. 2021 o zrušení příklepu na podíl zajištěný OČTŘ v rámci trestního řízení? E. Je soudní exekutor oprávněn dražit podíl vtělený do kmenového listu, tedy cenný papír, jakožto movitou věc, když tento cenný papír nemá v době dražebního jednání ve své dispozici, jakož tento nikdy neviděl, nemá na jisto postaveno, komu svědčí vlastnické právo (které mj. u kmenového listu přechází rubopisem), ve věci nebylo vedeno umořovací řízení předmětného cenného papíru, a tedy jediné, co je na jisto postaveno, je ta skutečnost, že předmětný podíl (kmenový list) je sepsán v majetkové podstatě a jediným jeho disponentem je insolvenční správkyně?
5. Dovolatelka upřesnila, že o oprávněnosti soupisu podílu do majetkové podstaty vedla několik incidenčních sporů a ve všech byla úspěšná. Proto dovozuje, že soudní exekutor nebyl oprávněn podíl v rámci exekutorské dražby zpeněžit. Nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že soudní exekutor svým rozhodnutím odňal vydražiteli vlastnické právo a že takový způsob zániku není zákonem upraven. Odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. 22 Cdo 3513/2016, podle něhož musí být upřednostněno skutečné vlastnické právo žalobce, tedy v tomto případě by mělo být ochráněno vlastnické právo dlužníka před ochranou právního postavení vydražitele. Dále uvedla, že se odvolací soud nevypořádal s námitkou týkající se nemožnosti dražby v případě, že věc byla zajištěna v rámci trestního řízení.
6. Rovněž odvolacímu soudu vytýká, že nereagoval na námitku, že byl kmenový list coby cenný papír vydražen za situace, kdy jím soudní exekutor nedisponoval. Zodpovězení této otázky považuje dovolatelka za zásadní, neboť s takovým postupem, jaký zvolil soudní exekutor, se ještě nesetkala. Uvedla, že ji nebylo umožněno nahlédnout do spisu, přičemž odvolací soud ve věci rozhodl za 14 dní poté, co mu soudní exekutor spis postoupil. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu změnil tak, že se usnesení soudního exekutora potvrzuje, eventuálně aby usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil ke „skutečnému a řádnému projednání.“
7. Účastnice řízení (vydražitelka) ve svém vyjádření k dovolání předně poukázala na to, že insolvenční správkyně JUDr. Hana Karásková není osobou oprávněnou k podání dovolání, neboť jej může podat účastník předchozího řízení (§ 240 občanského soudního řádu). V tomto smyslu je jím ten, kdo byl účastníkem řízení před odvolacím soudem (případně jeho právní nástupce), což insolvenční správkyně nepochybně nebyla (ostatně nebyla ani účastníkem řízení, ve kterém soudní exekutor rozhodl o zrušení uděleného příklepu). Už to je důvodem pro odmítnutí dovolání. Dále uvedla, že insolvenční správkyně měla dostatečný prostor k ochraně svých práv k předmětnému obchodnímu podílu v předchozích fázích exekučního řízení, kde mohla zejména brojit proti zařazení podílu soudním exekutorem do soupisu. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2006, sp. zn. 22 Cdo 850/2005, poukázala na to, že pro nabytí vlastnictví je rozhodující jen to, že usnesení o příklepu nabylo právní moci a že vydražitel zaplatil nejvyšší podání; předchozí vady řízení, včetně toho, zda dražební vyhláška nabyla právní moci, nejsou pro nabytí vlastnictví významné. Má za to, že dovolání není přípustné ani dle § 238 občanského soudního řádu, neboť předmětem řízení bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč.
8. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále též „o. s. ř.“. Dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.
9. Dovolací soud předně zkoumal, zda je dovolatelka aktivně legitimována k podání dovolání.
10. Účastenství v exekučním řízení vymezuje § 36 exekučního řádu tak, že jím je oprávněný a povinný (popř. manžel povinného). Od procesního vymezení účastníků je třeba odlišovat jejich aktivní a pasivní legitimaci, která vychází z exekučního titulu a která je spojována z oprávněními či povinnostmi z exekučního titulu plynoucími. V závislosti na způsobu provádění exekuce mohou být účastníky řízení i jiné osoby, které však nemají procesní práva a povinnosti v plném rozsahu, neboť se účastní jen části exekučního řízení (např. vydražitel).
11. Z výše uvedeného vyplývá, že skutečnost, že obchodní podíl sepsala dovolatelka jako insolvenční správkyně společnosti AUTO-ŠTÁDLER s. r. o., do majetkové podstaty této společnosti, nezakládá její účastenství v exekučním řízení (v jeho části) a nevybavuje jí legitimací k podání opravného prostředku. Ochranu před nesprávným postupem soudního exekutora při provádění dražby ji totiž poskytuje insolvenční zákon, který stanoví, jak je možné s rozhodnutím vydaným v rozporu s omezením podle § 109 odst. 1 písm. c) zacházet (§ 109 a odst. 6).
12. Protože dovolatelka není v souzené věci aktivně legitimována, Nejvyšší soud její dovolání odmítl [§ 243c odst. 3 věta první a § 218 písm. b) o. s. ř.], aniž se zabýval otázkami formulovanými v dovolání.
13. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. exekučního řádu). Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 4. 2022
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu