20 Cdo 3801/2023

6 5

20 Cdo 3801/2023-61

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny ve věci dobrovolné dražby navržené oprávněným JUDr. Davidem Termerem, insolvenčním správcem dlužníka F. K., za účasti vydražitelky FLAGITEX EUROPE a. s., se sídlem v Praze 9, Černý Most, Bryksova 763/46, identifikační číslo osoby 07859830, zastoupené JUDr. Janem Szewczykem, advokátem se sídlem v Praze 1, Veleslavínova 93/10, o udělení příklepu v dobrovolné dražbě, vedené u soudního exekutora JUDr. et PhDr. Jiřího Leskovjana, LL.M., Exekutorský úřad Praha 4, pod sp. zn. 189 DDR 006/2022, o dovolání vydražitelky proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 29. května 2023, č. j. 29 Co 367/2022-48, t a k t o:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 29. května 2023, č. j. 29 Co 367/2022-48, se mění takto: Usnesení soudního exekutora JUDr. et PhDr. Jiřího Leskovjana, LL.M., Exekutorský úřad Praha 4, ze dne 22. června 2022, č. j. 189 DDR 006/2022-11, se mění tak, že se příklep vydražitelce za nejvyšší podání 2 441 000 Kč v elektronické dražbě ze dne 22. 6. 2022 neuděluje.

1) Ve shora označené věci soudní exekutor JUDr. et PhDr. Jiří Leskovjan, LL.M., Exekutorský úřad Praha 4 (dále „exekutor“), usnesením ze dne 22. 6. 2022, č. j. 189 DDR 006/2022-11, udělil vydražitelce FLAGITEX EUROPE a. s., se sídlem v Praze 9, Černý Most, Bryksova 763/46, identifikační číslo osoby 07859830 (dále „vydražitelka“ nebo „dovolatelka“), příklep ke spoluvlastnickému podílu ? na pozemku č. parc. XY, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. XY, a pozemku č. parc. XY, ostatní plocha, zapsaným na listu vlastnictví č. XY katastru nemovitostí pro katastrální území a obec XY u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště XY (dále „nemovité věci“), za nejvyšší podání 2 441 000 Kč, k jehož zaplacení určil lhůtu 30 dnů od právní moci usnesení o příklepu při započtení vydražitelkou složené jistoty ve výši 250 000 Kč (výroky I.

a II.); zároveň povinnému (insolvenčnímu dlužníku F. K.,) uložil nemovité věci vyklidit nejpozději do 15 dnů od právní moci usnesení o příklepu nebo do 15 dnů od doplacení nejvyššího podání, nastalo-li později (výrok III.). 2) Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (dále „odvolací soud“) usnesením ze dne 29. 5. 2023, č. j. 29 Co 367/2022-48, k odvolání insolvenčního dlužníka a k odvolání vydražitelky potvrdil usnesení exekutora ve výrocích I. a II., odvolání insolvenčního dlužníka do výroků I.

a II. odmítl a změnil výrok III. tak, že se o povinnosti insolvenčního dlužníka vyklidit nemovité věci nerozhoduje. 3) Odvolací soud citoval ustanovení § 246 odst. 1 větu první, § 286 odst. 1 a § 289a zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále „IZ“), a § 76 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále „ex. řád“), se závěrem o soukromoprávní povaze posuzované dražby, v níž exekutor vystupuje pouze jako dražebník, který přiměřeně aplikuje ex.

řád (jde o tzv. další činnost exekutora podle v rámci ex. řádu). V dané souvislosti bylo v rozporu s ustanovením § 336e odst. 2 ex. řádu smlouvou o provedení dražby ujednáno, že dražební jistota ve výši 250 000 Kč musí být na účet exekutora složena již den před dražbou, což odvolací soud nepovažoval za správné, má-li dobrovolná dražba sledovat cíle insolvenčního řízení, tj. docílit zpeněžení majetku s co nejvyšším ziskem. Jestliže proto exekutor po první konané dražbě konané „prostřednictvím internetového portálu“ dne 21.

6. 2022 „neudělil příklep“ k vydraženým nemovitým věcem a přistoupil následující den k druhé dražbě, které se již mohli účastnit dva dražitelé, krom vydražitelky i společnost SUOPELOS s. r. o. (se sídlem v Ostravě, Moravská Ostrava, Tyršova 885/24, identifikační číslo osoby 27845541), která před konáním dražby rovněž složila dražební jistotu (byť nikoli den před dražbou), odvolací soud takový postup aproboval.

Nedovodil současně, že by při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona (s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu, konkrétně na usnesení ze dne 17. března 2015, sp. zn. 26 Cdo 587/2015, ze dne 14. března 2017, sp. zn. 20 Cdo 5994/2016, či ze dne 1. září 2017, sp. zn. 20 Cdo 2840/2017). Nestanoví-li zákon, že je soud či exekutor oprávněn určit lhůtu pro uhrazení dražební jistoty „jinak“, bylo povinností exekutora, aby před zahájením dražebního jednání ověřil, „jaké dražební jistoty a od koho byly na bankovní účet uvedený v dražební vyhlášce připsány“, aby v případě elektronické dražby zkontroloval stav účtu exekutora před zahájením dražby, a tím zajistil, aby se dražebního jednání účastnili ti dražitelé, kteří požadovanou jistotu složili.

V posuzované věci exekutor „své pochybení zjistil krátce po provedení prvé dražby, usnesení o příklepu vydal až po uskutečnění druhé dražby, v níž již figurovali namísto jednoho dva dražitelé“, kteří jistotu do zahájení dražebního jednání složili, tudíž exekutor „tímto způsobem zjištěné pochybení napravil“. Bylo pak věcí vydražitelky, která se účastnila první dražby, zda „chce i nadále při konkurenci dalšího dražitele předmět dražby vydražit a za jakou cenu“; její práva proto nebyla „nesprávností postupu při stanovení splatnosti jistiny v bodě VI.

dražební vyhlášky“ dotčena. Namítala-li vydražitelka, že byla srozuměna nabýt vlastnictví k nemovitým věcem za cenu dosaženou v první dražbě, tj. za 1 500 000 Kč, odvolací soud upozornil na ustanovení § 336m odst. 2 o. s. ř., tedy na situaci nezaplaceného nejvyššího podání v určené lhůtě s následkem zrušení usnesení o příklepu a nařízení dalšího dražebního jednání. 4) Usnesení odvolacího soudu napadla vydražitelka dovoláním, jehož přípustnost vymezila tak, že se odvolací soud při řešení otázky, „zda byla nařízena opakovaná dražba na den jdoucí po prvním dnu konání dražby v souladu s ustanoveními zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád“, ve znění pozdějších předpisů (dále rovněž „o.

s. ř.“), odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu, konkrétně od usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. března 2015, sp. zn. 26 Cdo 587/2015. 5) Dovolatelka zdůraznila, že nemovité věci vydražila (byl jí udělen příklep) v první (elektronické) dražbě dne 21. 6. 2022 „jakožto jediný dražitel (…) za vyvolávací cenu nejnižšího podání ve výši 1 500 000 Kč“. Téhož dne byla informována, že „z důvodu technické chyby“ proběhne dražba znovu následujícího dne (22. 6. 2022 od 10.00 hodin), měla-li uvedená chyba vzniknout na dražebním portálu www.okdražby.cz (dále též „dražební portál“), který „nepřipustil“ v den konání první dražby dalšího dražitele, jenž se sice přihlásil, ale dražební jistotu složil až v den konání první dražby.

Kvůli této údajné chybě dovolatelka vydražila nemovité věci za výrazně vyšší cenu, než tomu bylo v první dražbě. 6) Dovolatelka není přesvědčena o správnosti důvodu pro opakování dražby, současně nebylo postupováno „způsobem, který by zákon předvídal“.

Opakovaná dražba totiž měla být vyhlášena novou dražební vyhláškou s odstupem nejméně třiceti dnů od první dražby; nedodržení zmíněné lhůty podle § 336d odst. 2 o. s. ř. je důvodem pro neudělení příklepu. V dané věci se vydražitelka dostala „do velmi nevhodné situace“, zúčastnila se „pod tlakem“ další dražby, do níž byl připuštěn druhý dražitel, a došlo tím k narušení zásady rovnosti účastníků a k zásahu do čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Při nařizování opakovaného dražebního jednání je totiž nutné vytvořit srovnatelné podmínky s těmi, které zde byly v době předchozí dražby, včetně dodržení zákonné lhůty.

Dovolatelkou zpochybňované pochybení exekutora kvůli „technickým problémům na straně dražebního serveru“ nelze vydražitelce dávat k tíži. 7) Nejvyšší soud jako soud dovolací (viz § 10a o. s. ř.) rozhodl o dovolání vydražitelky podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno k tomu legitimovanou účastnicí posuzovaného řízení (srov. 336k odst. 1 větu první a odst. 2 o.

s. ř. ve spojení s § 52 odst. 1 ex. řádu) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., dospěl bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) k závěru, že dovolání je v otázce podmínek pro nařízení opakovaného dražebního jednání přípustné (§ 237 o. s. ř.) a rovněž opodstatněné. 8) Z obsahu předloženého spisu je nepochybné, že exekutor, s nímž oprávněný insolvenční správce uzavřel dne 8. 5. 2022 smlouvu o provedení dobrovolné dražby, vydal dne 17. 5. 2022 pod č. j. 189 DDR 06/22-08 dražební vyhlášku, kterou nařídil elektronickou dražbu nemovitých věcí na den 21.

6. 2022 v 10.00 hodin prostřednictvím shora specifikovaného dražebního portálu a stanovil mj. nejnižší podání dražby částkou 1 500 000 Kč a výši dražební jistoty částkou 250 000 Kč s povinností zájemců o dražbu jistotu složit před dražbou nejpozději do 20. 6. 2022 v hotovosti u exekutorského úřadu nebo na konkrétní účet exekutora s připojením poučení, že „do elektronické dražby budou připuštěni jen dražitelé, kteří takto zaplatili dražební jistotu do uvedeného termínu“. Ukončení elektronické dražby mělo nastat nejdříve v 10.15 hodin dne 21.

6. 2022. 9) Z kopie stránky dražebního portálu vyplynulo, že pod číslem dražby 189 DDR 06/22-08 byly nemovité věci vydraženy za 1 500 000 Kč ve prospěch dovolatelky coby jediné účastnice dražby konané dne 21. 6. 2022. 10) Z obsahu elektronické pošty exekutora se dále podává, že uživatelům dražebního portálu bylo zasláno upozornění, že „dražba je znovu ve stavu připravovaná“ a že „se z důvodu zjištění vzniklé chyby odročuje na den 22/6/22, tedy zítra od 10.00“. Na tento termín jsou k dražbě přihlášeni a schváleni dva zájemci (vydražitelka a SUOPELOS s.

r. o.). 11) Podle § 286 odst.

1 IZ lze majetkovou podstatu zpeněžit a) veřejnou dražbou podle zvláštního právního předpisu, b) prodejem movitých věcí a nemovitostí podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí, c) prodejem majetku mimo dražbu, a d) v dražbě provedené soudním exekutorem podle zvláštního právního předpisu. 12) Zvláštním právním předpisem podle § 286 odst. 1 IZ se rozumí zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů (dále „ZoVD“). 13) Podle § 17 odst. 1 věty první ZoVD je dobrovolnou dražbou dražba prováděná na návrh vlastníka.

14) Podle § 2 písm. j) ZoVD se příklepem rozumí úkon licitátora spočívající v klepnutí kladívkem nebo úkon licitátora v elektronické dražbě spočívající v ukončení dražby zastavením příjmu dalších nabídek doručovaných datovou zprávou a následném zveřejněním informace o ukončení dražby (udělení příklepu) na adrese, kde je dražba prováděna, a rozeslání datové zprávy o ukončení dražby všem účastníkům dražby, jimiž dochází za stanovených podmínek k přechodu vlastnického či jiného práva k předmětu dražby.

15) Podle § 23 odst. 13 ZoVD je udělením příklepu dražba skončena. 16) Podle § 246 odst. 1 věty první IZ přechází prohlášením konkursu na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou. 17) Podle § 76 odst. 2 ex. řádu může exekutor též provést dražbu movité či nemovité věci na návrh vlastníka či osoby oprávněné disponovat s věcí. Přitom postupuje přiměřeně podle ustanovení tohoto zákona.

18) Podle § 52 odst. 1 ex. řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu. 19) Podle § 336o odst. 4 o. s. ř. pro dražbu provedenou elektronicky platí obdobně ustanovení § 336b až § 336n. 20) Podle § 336i odst. 5 věty první o. s. ř. se dražba koná, dokud dražitelé činí podání; dražitelé jsou vázáni svými podáními, dokud soud neudělí příklep. 21) Podle § 336j odst. 1 věty první o. s. ř. lze příklep udělit tomu, kdo učinil nejvyšší podání a u něhož jsou splněny další podmínky stanovené zákonem.

22) Podle § 336j odst. 3 o. s. ř. soud v usnesení o příklepu a) stanoví lhůtu k zaplacení nejvyššího podání, která počíná dnem právní moci příklepu a nesmí být delší než 2 měsíce, nebo b) uloží vydražiteli, aby do 2 měsíců od nabytí právní moci předložil smlouvu podle § 336l odst. 4 nebo aby v této lhůtě doplatil nejvyšší podání. 23) Podle § 336d odst. 2 soud nařídí dražební jednání nejméně 30 dnů po vydání dražební vyhlášky. 24) Veřejnou dražbou prováděnou podle ZoVD se rozumí veřejné jednání, jehož účelem je přechod vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9.

srpna 2023, sp. zn. 21 Cdo 1376/2023). 25) V posuzované věci je nepochybné, že oprávněný insolvenční správce z pozice osoby oprávněné disponovat s nemovitými věcmi, jež jsou součástí majetkové podstaty (§ 246 odst.

1 věta první IZ), sjednal pro účely zpeněžení nemovitých věcí formou dobrovolné dražby službu exekutora, který následně postupoval v rámci své další činnosti ve smyslu Hlavy V. ex. řádu. Nařídil-li elektronickou dražbu, byl povinen konat nejen ve shodě se speciálními ustanoveními ZoVD, ale rovněž s exekučními předpisy (ex. řádem) a při absenci jiné (zvláštní) úpravy podpůrně s ustanoveními o. s. ř., specificky s § 336b až § 336n o. s. ř. aplikovatelnými obdobně (viz § 336o odst. 4 o. s. ř.). 26) Z možnosti použití o.

s. ř. obdobným způsobem nelze v žádném případě akceptovat, že exekutor po skončení elektronické dražby nařízené na den 21. 6. 2022 udělením příklepu (viz shora citovaný § 23 odst. 13 ZoVD, lze-li na udělení příklepu důvodně usuzovat z oznámení dražebního portálu, že nemovité věci byly vydraženy za nejvyšší podání 1 500 000 Kč) dražbu legitimně neuzavřel, tj. vyjma zveřejněného oznámení o skončení dražby neprovedl s tím spjatou další notifikaci (jak zákon v § 2 písm. j/ ZoVD vyžaduje), nevyhotovil protokol o provedené dražbě (viz § 27 ZoVD) a nevydal usnesení o příklepu s příslušnými obsahovými náležitostmi (§ 336j odst. 3 a 4 se zřetelem k § 336o odst. 4 o.

s. ř.) a s poučením o opravném prostředku (tudíž takové písemnosti ani nedoručoval); dražbu fakticky (nikoli právně či v souladu s ujednanými podmínkami) formou elektronického oznámení zrušil a přesunul ji bez vydání nové dražební vyhlášky o den později (kdy se dražby krom dovolatelky účastnil další dražitel), což je v rozporu s účelem a výslovným zněním ZoVD, který takový postup neumožňuje, jakož i v rozporu s ustanovením § 336d odst. 2 o. s. ř. Za vylíčené situace nelze pochybovat o tom, že dovolatelka byla v důsledku nesprávného procesního postupu v případě první nařízené elektronické dražby, která byla skončena příklepem, avšak následně nezavršena přikázaným zákonným způsobem, krácena na svých právech.

Nebyla jí doručena žádná zpráva potvrzující ukončení dražby, natož pak usnesení o příklepu se stanovenou lhůtou pro doplacení nejvyššího podání, proto nemohla uvedenou povinnost splnit. Argumentace odvolacího soudu, který odkazoval prostřednictvím § 336m odst. 2 o. s. ř. na zrušení příklepu vydražitele po nezaplacení nejvyššího podání, je tudíž nepatřičná (situace předvídaná uvedeným ustanovením v dané věci nemohla vůbec nastat, nebyla-li vydražitelka k zaplacení nejvyššího podání v první dražbě vyzvána).

Pouhé oznámení exekutora, že příklepem skončená první dražba „je znovu ve stavu připravovaná“ a že se „z důvodu zjištění vzniklé chyby odročuje“ na následující den, je zcela excesivním úkonem odporujícím nejen účelu ZoVD a § 336d odst. 2 o. s. ř., ale narušujícím rovněž legitimní očekávání vydražitele, jemuž byl udělen příklep; samotná povaha dobrovolné dražby, pozice exekutora coby dražebníka v poměrech jeho „další činnosti“, opodstatněnost „technických“ důvodů pro „znovu připravovanou“ dražbu konanou o den později než bylo určeno dražební vyhláškou a dosažení lepšího výtěžku v pozdější dražbě nemají pro uvedený exces, resp. jeho zhojení, žádný význam.

27) Vzhledem k tomu, že napadené usnesení odvolacího soudu není správné a odvolání vydražitelky proti usnesení odvolacího soudu obsahuje kvalifikovaný důvod podle § 336k odst. 4 o. s. ř. (tj. podle dosavadních výsledků řízení nelze mít pochybnosti o tom, že exekutor při nařízení dražebního jednání na den 22. 6. 2022 porušil zákon), Nejvyšší soud napadené usnesení změnil výrokem shora specifikovaným. 28) V důsledku tohoto rozhodnutí Nejvyššího soudu se posuzovaná věc dostává do fáze skončené elektronické dražby ze dne 21. 6. 2022.

Poučení: Proti tomto usnesení není žádný opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 20. 3. 2024

JUDr. Aleš Zezula předseda senátu