Nejvyšší soud Usnesení občanské

26 Cdo 587/2015

ze dne 2015-03-17
ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.587.2015.1

26 Cdo 587/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zbyňka

Poledny a soudkyň JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Pavlíny Brzobohaté

v exekuční věci oprávněné J. K., Č. B., zastoupené JUDr. Evou Zajíčkovou,

Ph.D., advokátkou se sídlem v Českém Krumlově, Tovární č. 66, proti povinnému

M. K., D. T., zastoupenému Mgr. Janem Aulickým, advokátem se sídlem v Českém

Krumlově, Za Tiskárnou č. 327, za účasti vydražitelky ALIVIO, s.r.o. se sídlem

v Českých Budějovicích, Mánesova č. 13, IČO 62503898, pro 4.000.000,- Kč s

příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Marka Franka, Exekutorský

úřad Český Krumlov, pod sp. zn. 125 EX 427/12, o dovolání povinného proti

usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. června 2014, sp. zn.

22 Co 541/2014, takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13.

června 2014, sp. zn.

22 Co 541/2014, se mění takto:

Usnesení soudního exekutora JUDr. Marka Franka, Exekutorský úřad Český Krumlov,

ze dne 24. února 2014, č. j. 125 EX 427/12-323, se mění tak, že příklep na

vydražených nemovitých věcech a to na pozemku parcelní číslo St. 17, o výměře

1758 m2, zastavěná plocha a nádvoří, pozemku parcelní číslo St. 18, o výměře 48

m2, zastavěná plocha a nádvoří, pozemku parcelní číslo 167/1, o výměře 931 m2,

trvalý travní porost, pozemku parcelní číslo 167/3, o výměře 716 m2, zahrada,

pozemku parcelní číslo 167/4, o výměře 1098 m2, zahrada, pozemku parcelní číslo

167/6, o výměře 220 m2, trvalý travní porost, pozemku parcelní číslo 167/7, o

výměře 791 m2, trvalý travní porost, stavbě číslo popisné 7, stojící na pozemku

parcelní číslo St. 18 a stavbě číslo popisné 8, stojící na pozemku parcelní

číslo St. 17, vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu

pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov, pro obec D. T.,

katastrální území P. S., na listu vlastnictví č. 144, se vydražitelce ALIVIO,

s.r.o. se sídlem v Českých Budějovicích, Mánesova č. 13, IČO 62503898,

neuděluje.

K návrhu oprávněné Okresní soud v Českém Krumlově usnesením ze dne 24. 7. 2012, č. j. 19 EXE 799/2012-35, nařídil exekuci na majetek povinného podle

„pravomocného a vykonatelného“ usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích

ze dne 21. 11. 2011, č. j. 27 C 214/2008-285, k uspokojení pohledávky oprávněné

ve výši 4.000.000,- Kč a nákladů exekuce včetně nákladů oprávněného, provedením

exekuce pověřil soudního exekutora JUDr. Marka Franka, Exekutorský úřad Český

Krumlov. Usnesením ze dne 24. 2. 2014, č. j. 125 EX 427/12-323, soudního

exekutora JUDr. Marka Franka, Exekutorský úřad Český Krumlov, byl vydražitelce

ALIVIO, s. r. o. se sídlem v Českých Budějovicích, Mánesova č. 13, IČO 62503898

(dále jen „vydražitelka“), udělen příklep na vydražených nemovitých věcech

povinného a to na pozemku parcelní číslo St. 17, o výměře 1758 m2, zastavěná

plocha a nádvoří, pozemku parcelní číslo St. 18, o výměře 48 m2, zastavěná

plocha a nádvoří, pozemku parcelní číslo 167/1, o výměře 931 m2, trvalý travní

porost, pozemku parcelní číslo 167/3, o výměře 716 m2, zahrada, pozemku

parcelní číslo 167/4, o výměře 1098 m2, zahrada, pozemku parcelní číslo 167/6,

o výměře 220 m2, trvalý travní porost, pozemku parcelní číslo 167/7, o výměře

791 m2, trvalý travní porost, stavbě číslo popisné 7, stojící na pozemku

parcelní číslo St. 18 a stavbě, stojící na pozemku parcelní číslo St. 17, vše

zapsané v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Jihočeský

kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov, pro obec D. T., katastrální území

P. S., na listu vlastnictví č. 144, za nejvyšší podání 3.866.667,- Kč. V

odůvodnění usnesení uvedl, že při dražebním jednání proti udělení příklepu

vydražitelce vznesl námitky povinný, které odůvodnil (mimo jiné) tak, že

„exekutor dražební vyhláškou ze dne 17. 02. 2014 nařídil dražby nemovitostí na

21. 02. 2014 na 13 a 14 hodin“, čímž nedodržel zákonnou lhůtu. Ke dni konání

dražebního jednání nebylo pravomocně rozhodnuto o návrhu povinného na povolení

oddlužení, proti jehož odmítnutí z důvodu neúplného seznamu dlužníků podal

odvolání. Pravomocně není ukončeno ani řízení o zrušení smíru. Z uvedeného

důvodu proto podal návrh na odklad a zastavení této exekuce. Námitky povinného

soudní exekutor vyhodnotil jako nedůvodné, neboť v nich neuvádí žádné

relevantní důvody, pro které by v tomto dražebním jednání neměl být udělen

příklep vydražitelce. K odvolání povinného Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze

dne 13. 6. 2014, sp. zn. 22 Co 541/2014, usnesení soudního exekutora JUDr. Marka Franka, Exekutorský úřad Český Krumlov, o udělení příklepu vydražitelce,

potvrdil. Dospěl k závěru, že k provedení dražby v této věci byla soudním

exekutorem vydána dražební vyhláška usnesením ze dne 19. 8. 2013, č. j. 126 EX

427/12-225, v němž bylo dražební jednání nařízeno na 8. 10. 2013, tzn. ve lhůtě

nejméně 30 dnů ode dne vydání dražební vyhlášky [srov. ustanovení § 336d odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů –

dále jen „o. s. ř.“]. Tato dražební vyhláška obsahovala veškeré náležitosti

předepsané v ustanovení § 336b odst. 2 o. s. ř.

„Bylo-li potom uvedené dražební

jednání odročeno a další dražební jednání stanoveno na 17. 12. 2013 a nejnověji

na 21. 2. 2014, nešlo o vydání dražební vyhlášky, resp. nařízení dražebního

jednání ve smysl ust. § 336d odst. 2 o. s. ř., stejně tak se nejednalo o

situaci předvídanou v ust. § 336m (které dopadá výslovně na případy, kdy se

dražební jednání uskutečnilo, ale při dražbě nebylo učiněno ani nejnižší

podání), tudíž při stanovení nových termínů konání dražby nebyl soudní exekutor

v uvedeném ohledu nikterak limitován“. V nařízení dražebního jednání na den 21. 2. 2014 na základě usnesení soudního exekutora JUDr. Marka Franka, Exekutorský

úřad Český Krumlov, ze dne 17. 2. 2014, č. j. 125 EX 427/12-304, proto

nespatřuje porušení zákona při nařízení dražebního jednání (ustanovení § 336k

odst. 3 o. s. ř.). Za opodstatněné nepovažuje ani námitky povinného spočívající

v tom, že o jeho návrhu na odklad provedení exekuce, stejně jako o jeho

insolvenčním návrhu, nebylo před konáním dražby rozhodnuto, v případě

insolvenčního návrhu, že o tomto nebylo rozhodnuto pravomocně, neboť

insolvenční návrh byl insolvenčním soudem odmítnut a rozhodnutí o tom bylo dne

10. 2. 2012 zveřejněno v insolvenčním rejstříku; proto se nejedná o překážky

bránící v nařízení a provedení dražby. Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, v němž předně

namítá, že při nařízení nového termínu dražebního jednání nebyla dodržena

přiměřená lhůta mezi nařízením jednání a samotným jednáním jako takovým, neboť

k nařízení došlo usnesením ze dne 17. 2. 2014 a dražební jednání se uskutečnilo

již 4 dny poté, tj. dne 21. 2. 2014. Tím došlo k porušení zákona, přestože, v

případě odročeného dražebního jednání občanský soudní řád nestanovuje dobu od

jeho dalšího nařízení do jeho konání (jako například v situacích předvídaných v

ustanovení § 336d odst. 2 o. s. ř. nebo v ustanovení §336m o. s. ř.). Navrhl,

aby Nejvyšší soud usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. 6. 2014, sp. zn. 22 Co 541/2014, zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu

řízení. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) dovolání

projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném do

31. 12. 2013 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon

č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé

další zákony), a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení

odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě

uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř. a že jde o rozhodnutí, proti

kterému je dovolání přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť rozhodnutí

odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, závisí na vyřešení otázky

procesního práva (zda ustanovení § 336d odst. 2 o. s. ř. platí i pro případy,

kdy je dražební jednání nařízeno poté, co předchozí dražební jednání bylo

odročeno na neurčito), která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla

vyřešena, přezkoumal napadené rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 242 o. s. ř. bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s.

ř.) a dospěl k závěru, že

dovolání je opodstatněné. Podle ustanovení § 69 zákona č. 120/2001 Sb., zákona o soudních

exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákon, ve

znění pozdějších předpisů (dále jen „ex. řád“), nestanoví-li tento zákon jinak,

použijí se na exekuci prodejem movitých věcí a nemovitých věcí přiměřeně

ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí prodejem

movitých věcí a nemovitých věcí. Podle ustanovení § 336d odst. 2 o. s. ř. dražební jednání soud nařídí

nejméně 30 dnů po dni vydání dražební vyhlášky. Podle ustanovení § 336k odst. 4 o. s. ř. odvolací soud usnesení o

příklepu změní tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým

vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep

udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby

došlo k porušení zákona. Ze stejných důvodů změní odvolací soud i usnesení o

předražku. Ustanovení § 219a se nepoužije. Porušením zákona při nařízení dražebního jednání (§ 336k odst. 4 o. s. ř.) se

rozumí (mimo jiné) vydání dražební vyhlášky před právní mocí usnesení o

výsledné ceně, nedodržení 30 denní lhůty k nařízení dražebního jednání (§ 336d

odst. 2 o. s. ř.), nevyvěšení dražební vyhlášky na úřední desce, případně to,

že dražební vyhláška neobsahovala všechny výroky předepsané zákonem, nebo

obsahovala výroky, které byly v rozporu se zákonem nebo faktickým stavem, což

mohlo vést k tomu, že odvolatel neuplatnil do zahájení dražebního jednání svá

práva (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. května 2007, sp. zn. 20

Cdo 2006/2006, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. února 2006, sp. zn. 20 Cdo

668/2005, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. listopadu 2009, sp. zn. 20 Cdo

4883/2007, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. dubna 2006, sp. zn. 20 Cdo

2345/2005, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. listopadu 2009, sp. zn. 20 Cdo

4790/2007, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. listopadu 2010, sp. zn. 20 Cdo

5060/2008, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. června 2014, sp. zn. 21 Cdo

1465/2014, uveřejněné pod číslem 111/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a

stanovisek). Konkrétní porušení zákona při nařízení dražebního jednání (nebo

při provedení dražby) musí být navíc v příčinné souvislosti s udělením příklepu

vydražiteli (k příklepu by nedošlo, pokud by se soud takových porušení v dané

věci vyvaroval). V posuzované věci soudní exekutor usnesením ze dne 19. 8. 2013, 125 EX

427/2012-225, nařídil dražební jednání na den 8. 10. 2013. Dražební jednání

však bylo odročeno a další dražební jednání bylo usnesením ze dne 4. 12. 2013,

č. j. 125 EX 427/12-276, nařízeno na den 17. 12. 2013 a poté, co došlo k

odročení i tohoto dražebního jednání, usnesením ze dne 17. 2. 2014, č. j. 125

EX 427/12-304, na den 21. 2. 2014 ve 13:00 hod. s tím, že v ostatních bodech

usnesení odkazuje na dražební vyhlášku ze dne 19. 8. 2013, č. j. 125 EX

427/12-225, v nichž tato dražební vyhláška zůstává nezměněna. Smyslem ustanovení § 336d odst. 2 o. s. ř.

je, aby (potenciální) zájemci o

dražbu nemovitých věcí povinného měli dostatečný (přiměřený) čas se o dražbě

dozvědět a dále se na ni připravit (obstarat částku na zaplacení jistoty

apod.), a aby osoby, kterým jsou dražební vyhláškou adresovány výzvy a

upozornění, mohly svá práva uplatnit nejpozději na počátku dražebního jednání. Jestliže tedy soudní exekutor nařídil dražební jednání v rozporu s ustanovením

§ 336d odst. 2 o. s. ř. ve lhůtě výrazně kratší než nejméně 30 denní (ve lhůtě

4 denní) ode dne vydání usnesení o nařízení dražebního jednání (dražební

vyhlášky), dopustil se konkrétního porušení zákona při jeho nařízení, které je

v příčinné souvislosti s udělením příklepu vydražitelce, neboť tímto svým

nezákonným postupem fakticky vyloučil (mohl vyloučit) přípravu, resp. dokonce i

samotnou účast na dražbě některým dražitelům (nikoliv povinnému, který

dražitelem být nemůže). Pokud by se takového porušení vyvaroval, nemuselo by k

příklepu vůbec dojít, resp. by tento mohl být udělen jiné osobě (a to i za cenu

vyšší než v této věci dosaženého nejvyššího podání), neboť možnost zúčastnit se

dražebního jednání by (pravděpodobně) mělo více zájemců. Skutečnost, že se

jednalo o opakované dražební jednání poté, co předchozí dražební jednání byla

odročena, je irelevantní. Zákon mluví o nařízení dražebního jednání a to je

každé i odročené jednání, při kterém má dojít k dražbě (movité či nemovité)

věci, neboť ani takové dražební jednání se svou povahou neliší od dražebních

jednání „prvotních“ (původních), při jejichž nařizování, stejně jako provádění,

je třeba splnit a dodržet v zásadě stejné procesní podmínky a postupy. To, že

lhůta předvídaná v ustanovení § 336d odst. 2 o. s. ř. byla dodržena v případě

nařízení původního dražebního jednání, nelze mít za dostačující. Dražební

jednání se zpravidla odročují na neurčito s tím, že lze jen obtížně předvídat,

zda, event. kdy, budou následně opětovně nařízena. V mezidobí často dochází k

obměně potenciálních zájemců o dražené nemovité věci. Při nařizování

opakovaného dražebního jednání je proto nutné vytvořit srovnatelné podmínky s

těmi, které zde byly při nařizování původního dražebního jednání, tzn. mimo

jiné i dodržet lhůtu uvedenou v ustanovení § 336d odst. 2 o. s. ř. Ustanovení §

336d odst. 2 o. s. ř. se tak bez dalšího aplikuje i na po předchozím odročení

opakovaná dražební jednání. Dodržení 30 ti denní lhůty pro nařízení opakované

dražby má význam (se shora uvedených důvodů) i pro případné zájemce předražit

nejvyšší podání (§ 336 ja o. s. ř.). Ze shora uvedeného vyplývá, že zákonným důvodem podle ustanovení § 336k odst. 4

o. s. ř. pro změnu usnesení o příklepu tak, že se příklep neuděluje, může být i

nedodržení 30 ti denní lhůty k nařízení dražebního jednání (§ 336d odst. 2 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že usnesení odvolacího soudu není správné, neboť spočívá na

chybném právním posouzení věci, a protože na základě dosavadních výsledků

řízení je možné o věci rozhodnout, Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího

soudu podle ustanovení § 243d písm. b) o. s. ř. změnil tak, že usnesení

soudního exekutora JUDr.

Marka Franka, Exekutorský úřad Český Krumlov, ze dne

24. 2. 2014, č. j. 125 EX 427/12-323, se mění tak, že příklep na vydražených

nemovitých věcech a to na pozemku parcelní číslo St. 17, o výměře 1758 m2,

zastavěná plocha a nádvoří, pozemku parcelní číslo St. 18, o výměře 48 m2,

zastavěná plocha a nádvoří, pozemku parcelní číslo 167/1, o výměře 931 m2,

trvalý travní porost, pozemku parcelní číslo 167/3, o výměře 716 m2, zahrada,

pozemku parcelní číslo 167/4, o výměře 1098 m2, zahrada, pozemku parcelní číslo

167/6, o výměře 220 m2, trvalý travní porost, pozemku parcelní číslo 167/7, o

výměře 791 m2, trvalý travní porost, stavbě číslo popisné 7, stojící na pozemku

parcelní číslo St. 18 a stavbě, stojící na pozemku parcelní číslo St. 17, vše

zapsané v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Jihočeský

kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov, pro obec D. T., katastrální území

P. S., na listu vlastnictví č. 144, se vydražitelce ALIVIO, s. r. o. se sídlem

v Českých Budějovicích, Mánesova č. 13, IČO 62503898, neuděluje.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a

násl. ex. řádu).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. března 2015

JUDr. Zbyněk

Poledna

předseda senátu