20 Cdo 4790/2007
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.
Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové v
exekuční věci oprávněného F. M., zastoupeného advokátem, proti povinné D. J.,
zastoupené advokátem, za účasti vydražitele A. G. s.r.o., zastoupeného
advokátem, prodejem nemovitostí pro 10.900,- Kč s příslušenstvím, vedené u
Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 16 Nc 13468/2004, o dovolání
vydražitele proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v
Pardubicích ze dne 19. června 2007, č. j. 23 Co 429/2006 - 91, takto:
Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 19.
června 2007, č. j. 23 Co 429/2006 - 91, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu
k dalšímu řízení.
specifikované ve výroku, tak, že vydražiteli se příklep neuděluje, a rozhodl o
náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud dovodil, že byla-li v průběhu
odvolacího řízení o přezkum usnesení o udělení příklepu vydražiteli exekuce k
návrhu oprávněného usnesením Okresního soudu v Pardubicích ze dne 6. 4. 2007,
č. j. 16 Nc 13468/2004 - 82 (které nabylo právní moci dne 23. 5. 2007),
zastavena, „nemohou v ní být činěny další procesní kroky, které by vedly k
realizaci nařízené exekuce“. Je totiž nesporné, že k zastavení exekuce podle §
55 exekučního řádu z důvodů uvedených v § 268 a § 290 o. s. ř. „lze přikročit“
v jakékoliv fázi probíhajícího exekučního řízení, a i když již byl vydražiteli
udělen příklep, odpadla zastavením exekuce základní podmínka, tj. pravomocně
nařízená exekuce. Dospěl proto k závěru, že za dané procesní situace nelze
vydražiteli příklep udělit, byť § 336k odst. 3 o. s. ř. na takovou situaci
nepamatuje.
Proti tomuto usnesení podal vydražitel dovolání z důvodu uvedeného v § 241a
odst. 2 písm. b) o. s. ř. Namítá, že k zastavení exekuce nebyly dány
předpoklady, protože „vyplacení pohledávky takovým důvodem není“, a že podle §
268 odst. 1 písm. g) o. s. ř. nelze exekuci zastavit, byl-li již vydražiteli
udělen příklep; z tohoto dovozuje, že návrh na zastavení exekuce měl být soudem
zamítnut. Navíc použití tohoto ustanovení je vyloučeno § 46 odst. 3 exekučního
řádu, který je ve vztahu k občanskému soudnímu řádu předpisem speciálním.
Přitom rozlišení zastavení exekuce a upuštění od jejího provedení má pro
vydražitele zásadní význam, protože v prvním případě mu není usnesení podle §
55 odst. 3 exekučního řádu doručeno, a nemá proto možnost podat proti němu
opravný prostředek. „Oproti tomu k upuštění od provedení exekuce by za
současného stavu ani nemohlo dojít, neboť exekuce - dražba - byla již provedena
a podle § 55 odst. 3 exekučního řádu uvedení v předešlý stav je v exekučním
řízení vyloučeno“; nebyl by tak žádný důvod pro neudělení příklepu vydražiteli.
Jestliže však již soud rozhodl o zastavení exekuce, mělo mu být toto usnesení
doručeno, neboť má práva a povinnosti vztahující se k předmětu dražby, a
zastavení exekuce do těchto jeho práv podstatným způsobem zasahuje. Má tudíž za
to, že vydražitel musí být účastníkem exekučního řízení i v části týkající se
jeho zastavení, ač to z § 55 odst. 3 exekučního řádu nevyplývá, a že z tohoto
důvodu nenabylo usnesení o zastavení exekuce právní moci. Dále dovolatel
namítá, že důvody k neudělení příklepu podle § 336k odst. 3 o. s. ř. jsou
taxativní a že k nim nepatří uhrazení vymáhané pohledávky; tato skutečnost
proto nemůže mít ve vztahu k dražbě žádné právní důsledky, neboť by to
podstatným způsobem narušilo nově nabytá práva vydražitele, a ani zákon s ní
žádné právní důsledky nespojuje. Navrhl, aby usnesení odvolacího soudu bylo
zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.
Dovolání, které je přípustné podle § 238a odst. 1 písm. e), odst. 2 o. s. ř. ve
spojení s § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., je důvodné, neboť odvolací soud
vyložil a aplikoval § 336k odst. 3 o. s. ř. v poměrech projednávané věci v
rozporu s ustálenou judikaturou a právní naukou (viz např. Výkon rozhodnutí v
soudním řízení, JUDr. Kůrka, JUDr. Drápal, Linde, Praha 2004, str. 552), a z
okolnosti, že exekuce byla pravomocně zastavena, vyvodil nesprávné důsledky.
Nesprávné právní posouzení věci, které dovolatel jako důvod dovolání [§ 241a
odst. 2 písm. b) o. s. ř.] uplatnil, může spočívat v tom, že odvolací soud věc
posoudil podle nesprávného právního předpisu, nebo že správně použitý právní
předpis nesprávně vyložil, případně jej na daný skutkový stav nesprávně
aplikoval.
Podle § 55 odst. 1 exekučního řádu exekutor nerozhoduje o zastavení exekuce
podle ustanovení o zastavení výkonu rozhodnutí (§ 268 a 290 občanského soudního
řádu). Podle odstavce 3 tohoto ustanovení rozhodnutí o zastavení exekuce se
doručí těm, kterým se doručuje usnesení o nařízení exekuce. Podle § 36 odst. 1
exekučního řádu účastníky exekučního řízení jsou oprávněný a povinný.
Není tudíž správná námitka dovolatele, že „vydražitel musí být účastníkem
exekučního řízení i v části týkající se jeho zastavení“, a že z tohoto důvodu
nenabylo usnesení o zastavení exekuce právní moci, neboť účastníky exekučního
řízení jsou oprávněný a povinný.
Protože usnesením Okresního soudu v Pardubicích ze dne 6. 4. 2007, č. j. 16 Nc
13468/2004 - 82, byla exekuce nařízená usnesením tohoto soudu ze dne 21. 12.
2004, č. j. Nc 13468/2004 - 6, které nabylo právní moci dne 23. 5. 2007, podle
§ 268 odst. 1 písm. c) o. s. ř. „zcela zastavena“ a bylo rozhodnuto o nákladech
exekutorky a o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky, je toto rozhodnutí
závazné (§ 159a odst. 1, § 167 odst. 2 o. s. ř.) jak pro účastníky řízení, tak
i pro všechny orgány (§ 159a odst. 4 o. s. ř.). Z tohoto důvodu jsou námitky
dovolatele, že pro zastavení exekuce nebyly dány předpoklady, zcela
bezpředmětné, stejně jako námitka, že zaplacení vymáhané pohledávky povinnou
bylo důvodem pro upuštění od provedení exekuce podle § 46 odst. 3 exekučního
řádu. Navíc vydražitel v dovolání nesprávně uvádí, že exekuce byla v daném
případě zastavena podle § 268 odst. 1 písm. g) o. s. ř., ačkoliv z citovaného
usnesení soudu prvního stupně vyplývá, že byla zastavena podle § 268 odst. 1
písm. c) o. s. ř. z důvodu, že to navrhl oprávněný.
Podle § 336k odst. 1 o. s. ř. usnesení o příklepu soud doručí oprávněnému,
tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinnému, vydražiteli a
dražitelům, kteří proti udělení příklepu vznesli námitky. Podle odstavce 2
tohoto ustanovení proti usnesení o udělení příklepu mohou podat odvolání jen
osoby uvedené v odstavci 1. Do 15 dnů ode dne dražebního jednání mohou podat
odvolání též osoby uvedené v § 336c odst. 1 písm. a), kterým nebyla doručena
dražební vyhláška, jestliže se z tohoto důvodu nezúčastnili dražebního jednání.
Podle odstavce 3 tohoto ustanovení odvolací soud usnesení o příklepu změní tak,
že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se
odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že
při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení
zákona. Ustanovení § 221 se nepoužije. Usnesení odvolacího soudu se doručí
osobám uvedeným v odstavci 1. Bylo-li usnesení o příklepu změněno, nařídí soud
prvního stupně nové dražební jednání.
Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu je nemožnost zúčastnit se dražby
důvodem ke změně usnesení soudu prvního stupně o příklepu zejména tehdy,
jestliže v důsledku nezákonného postupu soudu byl vyloučen z účasti na dražbě
dražitel (nikoliv povinný, který dražitelem být nemůže). Při nařízení
dražebního jednání soud poruší zákon například tehdy, jestliže vydal dražební
vyhlášku, ačkoliv usnesení o ceně (§ 336a odst. 1 o. s. ř.) dosud nenabylo
právní moci, jestliže dražební vyhláška neobsahovala všechny stanovené výroky,
popřípadě některý z výroků byl v ní uveden v rozporu se zákonem, což vedlo
(mohlo vést) k tomu, že účastník neuplatnil do zahájení dražebního jednání svá
práva. Při provedení dražby je zákon porušen například tím, že soud neumožnil
dražit všem oprávněným dražitelům, jestliže neudělil příklep dražiteli, jehož
předkupní právo bylo prokázáno a který učinil stejné nejvyšší podání jako
vydražitel, jestliže soud neumožnil přítomným při dražbě podat námitky proti
příklepu, jestliže soud neodročil jednání, ačkoliv tak učinit měl, neboť nebyly
splněny podmínky k provedení dražby. Konkrétní porušení zákona při nařízení
dražebního jednání nebo při provedení dražby musí být navíc v příčinné
souvislosti s udělením příklepu vydražiteli (k příklepu by nedošlo, pokud by se
soud takových porušení v dané věci vyvaroval). K tomu srov. např. usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2006, sp. zn. 20 Cdo 2345/2005.
Z uvedeného vyplývá, že zákonným důvodem podle § 336k odst. 3 o. s. ř. pro
změnu usnesení o příklepu tak, že se příklep neuděluje, není okolnost, že
exekuce byla pravomocně zastavena. Již z tohoto důvodu není rozhodnutí
odvolacího soudu správné a dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s.
ř. byl naplněn.
Řízení o výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti je rozděleno do několika
relativně samostatných fází (1/ nařízení výkonu rozhodnutí, 2/ určení ceny
nemovitosti a jejího příslušenství, ceny závad a práv s nemovitostí spojených,
určení závad, které prodejem v dražbě nezaniknou, a určení výsledné ceny, 3/
vydání dražební vyhlášky, 4/ prodej nemovitosti v dražbě, 5/ rozvrh rozdělované
podstaty), v nichž se řeší vymezený okruh otázek, přičemž pravomocné
rozhodnutí, jímž je ukončen určitý úsek, je předpokladem pro další pokračování
v řízení a současně vylučuje možnost v další fázi znovu řešit otázky, o kterých
již bylo rozhodnuto (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2007,
sp. zn. 20 Cdo 2006/2006, usnesení ze dne 10. 1. 2008, sp. zn. 20 Cdo
2769/2006, ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 20 Cdo 901/2008). Přitom není
vyloučeno, aby se po zaplacení dluhu sám oprávněný postaral o ukončení
provádění výkonu; musí však podat návrh na zastavení výkonu rozhodnutí podle §
268 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne
16. 5. 2006, sp. zn. 20 Cdo 2347/2005).
Podle § 103 o. s. ř. soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny
podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Podle § 104
odst. 1, věty první, o. s. ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který
nelze odstranit, soud řízení zastaví.
Jestliže v projednávané věci byla exekuce usnesením Okresního soudu v
Pardubicích ze dne 6. 4. 2007, č. j. 16 Nc 13468/2004 - 82, nařízená usnesením
tohoto soudu ze dne 21. 12. 2004, č. j. Nc 13468/2004 - 6, pravomocně zastavena
jako celek, k řízení o odvolání povinné proti usnesení soudní exekutorky ze dne
29. 6. 2006, jímž byl vydražiteli A. G., s. r. o., udělen příklep na vydražené
nemovitosti, již nejsou podmínky; pokud odvolací soud o odvolání povinné,
podanému proti usnesení o udělení příklepu, rozhodl, (navíc aniž by respektoval
zákonné předpoklady uvedené v § 336k odst. 3 o. s. ř. - viz výše), postupoval v
rozporu s § 103, § 104 odst. 1 a § 254 odst. 1 o. s. ř.
Nejvyšší soud proto usnesení odvolacího soudu podle § 243b odst. 2, části věty
za středníkem, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3 věta
první o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. listopadu 2009
JUDr. Olga Puškinová, v.
r.
předsedkyně senátu