20 Cdo 4088/2010-49
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné J. P. proti povinnému J. S., pro 21 694,- Kč, vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 21 Nc 8778/2005, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 3. 2009, č. j. 12 Co 187/2007-38, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Krajský soud napadeným rozhodnutím změnil usnesení ze dne 19. 4. 2006, č. j. 21 Nc 8778/2005-17, kterým Okresní soud v Mostě nařídil na majetek povinného exekuci, jejímž provedením pověřil soudní exekutorku JUDr. Marcelu Dvořáčkovou, tak, že návrh na nařízení exekuce zamítl (výrok I.), žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II.) a oprávněné uložil zaplatit soudní exekutorce na nákladech exekuce 3 570,- Kč (výrok III.).
Oprávněná napadla usnesení odvolacího soudu ve výroku II. o nákladech řízení a ve výroku III. o nákladech exekuce dovoláním.
Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 30. 6. 2009 (část první, čl. II Přechodných ustanovení, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř.
Podle ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení o nákladech řízení, a tedy ani o nákladech exekuce, v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze opřít ani o ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř., neboť usnesení o nákladech exekuce (stejně jako usnesení o nákladech řízení) není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. března 2005, sp. zn. 20 Cdo 2740/2004, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001).
Nejvyšší soud proto dovolání oprávněné, aniž se zabýval otázkou povinného zastoupení dovolatelky v dovolacím řízení, podle § 243b odst. 5, věty první, a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Dovolání oprávněné bylo odmítnuto, povinnému podle obsahu spisu náklady v dovolacím řízení nevznikly; tomu odpovídá výrok, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení (§ 146 odst. 3, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5, věty první, o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. prosince 2010
JUDr. Miroslava J i r m a n o v á, v. r. předsedkyně senátu