20 Cdo 416/2003
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla
Krbka a soudců JUDr. Vladimíra Kurky a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci
oprávněné V. D., zastoupené advokátkou, proti povinné L. Š., zastoupené
advokátkou, vyklizením, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 12 Nc
5211/2001, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v
Praze ze dne 30. 4. 2002, č.j. 58 Co 67/2002-23, takto :
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
V záhlaví uvedeným rozhodnutím městský soud podle ustanovení § 44 odst.
10, věty druhé, zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční
činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů (dále jen „zákon č. 120/2001
Sb.“), odmítl odvolání, kterým povinná napadla usnesení ze dne 8. 11. 2001,
č.j. 12 Nc 5211/2001-5a, jímž Obvodní soud pro Prahu 6 na podkladě svého
rozsudku z 26. 1. 2001, sp. zn. 7 C 458/98, nařídil exekuci (na
nepeněžité plnění) a jejím provedením pověřil Mgr. J. P., soudního exekutora se
sídlem v P. Odvolací soud uzavřel, že povinná – přestože byla v tomto směru
soudem prvního stupně poučena – nenamítala v odvolání skutečnosti, které jsou
pro posouzení správnosti nařízení exekuce rozhodné (za takové nepovažoval
tvrzení, že je ochotna za vymezených podmínek splnit vymáhanou povinnost
dobrovolně, a výtky směřující proti exekučnímu titulu).
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala povinná včas dovolání, jehož
přípustnost odvíjí z poučení obsaženém v písemném vyhotovení napadeného
usnesení. Dovolací soud by měl podle dovolatelky vyřešit otázku, zda se v
odvolacím řízení – v souvislosti s § 44 odst. 10 zákona č. 120/2001 Sb. –
uplatní princip plné apelace (§ 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., § 254 odst.
4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů,
dále též jen „o. s. ř.“).
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout
pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Jde-li o
usnesení odvolacího soudu, upravují přípustnost dovolání ustanovení § 237 až §
239 o. s. ř.
Z ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř. přípustnost dovolání nevyplývá,
protože usnesení, kterým odvolací soud odmítl podle § 44 odst. 10, věty druhé,
zákona č. 120/2001 Sb. odvolání, není rozhodnutím ve věci samé; jeho předmětem
totiž není posouzení věcné správnosti usnesení soudu prvního stupně, jímž byla
nařízena exekuce, nýbrž reflektuje obsahovou nedostatečnost odvolání účastníka
(absenci námitek pro nařízení exekuce relevantních). Obranu proti takovému
rozhodnutí je třeba hledat v ustanovení § 229 odst. 4 o. s. ř.
Přípustnost dovolání nelze opřít o ustanovení § 238, § 238a a § 239 o.
s. ř., neboť o žádný z případů zde vyjmenovaných v souzené věci nejde.
Dovolatelka se mýlí, dovozuje-li přípustnost dovolání z toho, že ji
odvolací soud sám vyslovil. Nejvyšší soud v mnoha rozhodnutích vysvětlil, že
nesprávné poučení v písemném vyhotovení rozhodnutí odvolacího soudu o tom, že
dovolání je přípustné (v projednávaném případě poučení bylo formulováno tak,
že „proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení
rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR se sídlem v Brně
prostřednictvím soudu, který rozhodoval v prvním stupni“), jeho přípustnost
nezakládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo
425/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 6/2003 pod č.
51, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2002, sp. zn. 29 Odo 381/2002,
uveřejněné v časopise Soudní judikatura 10/2002 pod č. 203, usnesení Nejvyššího
soudu ze dne 20. 5. 2003, sp. zn. 29 Odo 10/2003, uveřejněné v časopise
Soudní judikatura 7/2003 pod č. 118).
Dovolání, které není podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského
soudního řádu přípustné, Nejvyšší soud – aniž se jím mohl zabývat věcně –
odmítl (§ 243b odst. 5, věta první, § 218 písm. c/ o. s. ř.).
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5,
věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. (oprávněné v tomto stadiu
řízení náklady nevznikly a povinná /dovolatelka/ na jejich náhradu právo nemá).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. listopadu 2003
JUDr. Pavel Krbek, V.R.
předseda senátu