U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Kůrky a
soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D. a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci
oprávněné České kanceláře pojistitelů, se sídlem v Praze, Na Pankráci 1724/129,
identifikační číslo osoby 70099618, zastoupené Mgr. Zuzanou Kyovskou,
advokátkou se sídlem v Praze, Novodvorská 994/138, proti povinnému Š. K.,
zastoupenému Mgr. Milanem Vaňkátem, advokátem se sídlem v Praze, Navrátilova
664/10, pro 11 940 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr.
Miloslava Zwiefelhofera, Exekutorský úřad Praha 3, pod sp. zn. 144 EX 3644/16,
o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2017,
č. j. 70 Co 158/2017-94, takto:
Dovolání se odmítá.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 31. 5. 2017, č. j. 70 Co 158/2017-94,
potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 24. 3. 2017, č. j. 34 EXE
3112/2016-67, kterým zamítl návrh povinného na zastavení exekuce nařízené tímto
soudem usnesením ze dne 16. 12. 2016, č. j. 34 EXE 3112/2016-18 (na základě
vykonatelného rozsudku Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 1. 8. 2014, č. j. 7 C
145/2014-27, ve spojení s vykonatelným rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne
7. 11. 2014, č. j. 61 Co 488/2014-40), k vymožení peněžité pohledávky oprávněné
ve výši 11 870 Kč s příslušenstvím. Odvolací soud se neztotožnil s námitkami
povinného o nevykonatelnosti exekučního titulu, které dovozoval z vad při jeho
doručení.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, jehož přípustnost zakládá
na tvrzení, že „napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva,
při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe
dovolacího soudu, resp. má být dovolacím soudem vyřešená otázka posouzena
jinak. Předmětná otázka procesního práva souvisí především v tzv. fikcí
doručení a tedy ustanovením § 46b ve spojení s § 49 zákona č. 99/1963 Sb.,
občanského soudního řádu.“ Dovolatel si je vědom ustanovení o nepřípustnosti
dovolání dle § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř., uvádí však, že napadené
rozhodnutí neobsahuje výrok o peněžitém plnění, pročež se toto ustanovení v
jeho věci neuplatní; nadto jde podle jeho názoru o vztah obdobný
spotřebitelskému.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013, dále jen
„o. s. ř.“ (srov. čl. II, bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., resp. čl. II, bod 1
zákona č. 404/2012 Sb.).
Podle § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. není dovolání podle § 237 přípustné proti
rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o
peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, ledaže jde o vztahy ze
spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v § 120
odst. 2; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Z dikce citovaného ustanovení především vyplývá, že míří na všechna soudní
řízení, jejichž předmět je (coby tzv. bagatelní) vyjádřitelný penězi, a proto
není důvod, aby se tato podmínka nevztahovala také na řízení předmětné. Výluka
„ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy nebo o
věci uvedené v § 120 odst. 2“ pak má vazbu toliko k řízení nalézacímu (srov.
Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád II. § 201 až 376. Komentář. 1.
vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 2061), zatímco exekuční řízení je řízením
samostatným a na nalézacím nezávislé (srov. V. Kurka a L. Drápal, Výkon
rozhodnutí v soudním řízení, Linde, Praha 2004, str. 9; nebo také usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 24. 09 2013, sp. zn. 20 Cdo 2452/2013).
Z řečeného se podává konečný závěr, že dovolání není přípustné, neboť směřuje
proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění
nepřevyšujícím 50 000 Kč [§ 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.].
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a
násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /
exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. září 2017
JUDr. Vladimír Kůrka
předseda senátu