20 Cdo 4440/2007
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Petra Šabaty v exekuční věci oprávněného U. P. I., s. r. o., zastoupené advokátem, proti povinnému J. V., o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 35 Nc 10664/2005, o dovolání JUDr. M. U., soudního exekutora (dále jen „exekutor“), proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 5. 2007, č.j. 15 Co 123/2007-52, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Obvodní soud pro Prahu 3 usnesením ze dne 24. 8. 2006, č. j. 35 Nc 10664/2005-37, zastavil exekuci nařízenou usnesením téhož soudu ze dne 23. 5. 2005, č. j. 35 Nc 10664/2005-16 (výrok I.), rozhodl, že žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení (výrok II.) a dále povinnému uložil povinnost zaplatit náklady exekuce ve výši 5.100,40,- Kč v určené lhůtě (výrok III.).
V záhlaví uvedeným rozhodnutím Městský soud v Praze usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadené části, tj. ve výroku III. o nákladech exekuce, potvrdil (bod I.) a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (bod II.).
Usnesení odvolacího soudu napadl dovoláním exekutor.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení § 236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., o občanském soudním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř.
Podle ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení o nákladech řízení, a tedy ani o nákladech exekuce, v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze opřít ani o ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř., neboť usnesení o nákladech exekuce (stejně jako usnesení o nákladech řízení) není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2740/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2005, pod poř. č. 70, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2003, pod č. 4).
Nejvyšší soud proto dovolání exekutora podle § 243b odst. 5, věty první, a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení odpovídá tomu, že žádnému z účastníků, kromě dovolatele, náklady v tomto stádiu řízení nevznikly (§ 243b odst. 5, věta první, § 224 odst. 1, § 146 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. února 2008
JUDr. Pavel K r b e k , v. r.
předseda senátu