20 Cdo 4716/2010
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně
JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy
Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného Mgr. P. M., zastoupeného Mgr.
Thomasem Mumulosem, advokátem se sídlem v Ostravě-Moravské Ostravě, Preslova 9,
proti povinnému B. S., pro 4.312.500,- Kč, zřízením soudcovského zástavního
práva na nemovitostech, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn.
28 E 78/2010, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě
ze dne 23. srpna 2010, č. j. 56 Co 363/2010 - 38, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.):
Okresní soud ve Frýdku-Místku usnesením ze dne 4. 6. 2010, č. j. 28 E 78/2010 -
15, nařídil podle notářského zápisu sepsaného notářkou Mgr. Zuzanou Heroldovou
dne 21. 12. 2006, sp. zn. NZ 447/2006, k zajištění pohledávky oprávněného v
celkové výši 4.312.500,- Kč, výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního
práva na v něm blíže specifikovaných nemovitostech zapsaných na LV a pořadí
pohledávek stanovil dnem 30. 4. 2010.
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 23. 8. 2010, č. j. 56 Co 363/2010 - 38,
k odvolání povinného usnesení okresního soudu změnil tak, že návrh na nařízení
výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva k uvedeným
nemovitostem zamítl a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal oprávněný dovolání.
Dovolací soud vzhledem k článku II., bodu 12. části první zákona č. 7/2009 Sb.,
kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších
předpisů a další související zákony, a s ohledem na skutečnost, že napadené
rozhodnutí bylo vydáno dne 23. srpna 2010, o dovolání rozhodl podle občanského
soudního řádu ve znění účinném od 1. července 2009, a neshledal je přípustným.
Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí
odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Ve věcech výkonu rozhodnutí lze dovolání podat jen v případech uvedených v §
238a odst. 1 písm. c) až f) o. s. ř. S účinností od 1. 7. 2009 již toto
ustanovení s možností podat dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo
potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o
návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, nepočítá [srov. § 238a odst. 1 písm. c)
ve znění účinném do 30. 6. 2009].
Nejvyšší soud ČR proto dovolání oprávněného podle § 243b odst. 5 věty první a §
218 písm. c) o. s. ř. odmítl. Pouze pro úplnost dovolací soud podotýká, že
nesprávné poučení odvolacího soudu o přípustnosti dovolání přípustnost dovolání
nezakládá (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 1. 2003, sp.
zn. 29 Odo 937/2002).
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst.
1 a § 151 odst. 1 o. s. ř., neboť povinnému v tomto řízení žádné náklady
nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. prosince 2010