20 Cdo 5350/2008
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné České republiky - Ministerstva zahraničních věcí, se sídlem v Praze 1, Loretánské náměstí 101/5, IČ 45769851, zastoupené JUDr. Oldřichem Bilinou, bytem v Praze 4, Bělčická 2821/4, proti povinnému F. K. pro 6.550,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 24 E 154/2007, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 23. ledna 2008, č. j. 28 Co 37/2008 - 71, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.): Okresní soud Praha-východ usnesením ze dne 5. 3. 2007, č. j. 24 E 154/2007 - 6, ve znění opravného usnesení ze dne 10. 5. 2007, č. j. 24 E 154/2007 - 8, nařídil podle usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 20. 5. 2004, sp. zn. 12 C 200/2002, k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 6.550,- Kč s příslušenstvím 409,60 Kč, výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky u peněžního ústavu Československá obchodní banka a.s., Na Příkopě 854/147, Praha 1, z účtu povinného č. 170578702/0300 a 132508762/0300, s tím, že nařízení výkonu se vztahuje i na další náklady, které budou v průběhu výkonu rozhodnutí oprávněné proti povinnému přiznány, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Krajský soud v Praze usnesením ze dne 23. 1. 2008, č. j. 28 Co 37/2008 - 71, usnesení soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení změnil tak, že povinný je povinen zaplatit oprávněné na nákladech řízení před soudem prvního stupně částku 5.100,- Kč, jinak jej potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Výslovně pouze proti měnícímu výroku usnesení odvolacího soudu o nákladech exekučního řízení podal povinný obsáhlé dovolání, přičemž navrhl, aby dovolací soud „pozměňující výrok o nákladech (exekučního) řízení zrušil a věc byla vrácena příslušnému soudu k novému projednání“.
Oprávněná se ve svém písemném vyjádření k dovolání ztotožnila s rozhodnutím odvolacího soudu a dovolání povinného označila za bezdůvodné.
Dovolání není přípustné.
Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení o nákladech řízení, a tedy ani o nákladech výkonu rozhodnutí, v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze dovodit ani o § 237 odst. 1 o. s. ř., neboť usnesení o nákladech výkonu rozhodnutí (stejně jako usnesení o nákladech řízení) není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2740/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2005, pod poř. č. 70, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2003, pod č. 4).
Nejvyšší soud ČR proto dovolání povinného podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl, aniž přihlédl k doplnění dovolání povinného ze dne 28. 11. 2008, doručenému soudu prvního stupně téhož dne, když toto bylo podáno po uplynutí zákonné dovolací lhůty.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř., neboť oprávněné v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 22. září 2010
JUDr. Olga Puškinová, v. r. předsedkyně senátu